V solárních půjčkách číhá past - banky budou chtít změnit podmínky úvěrů

Solární elektrárna

Solární elektrárna Zdroj: ctk

Majitelé zelených elektráren, kteří si na svůj byznys půjčili u bank celkem přes 100 miliard korun, mohou dostat další nečekanou finanční ránu. Až polovina vlastníků obnovitelných zdrojů energie bude možná muset v příštích letech do projektů investovat další peníze. Donutí je k tomu banky, které se budou snažit změnit podmínky úvěrů, za něž podnikatelé elektrárny pořídili.

To vše v případě, že ministerstvo průmyslu a obchodu prosadí do zákona o podporovaných zdrojích energie nápad, aby se po deseti letech automaticky přezkoumávala finanční návratnost zelených projektů. Podle představ ministerstva by vlastníci elektráren měli podporu formou výkupních cen nebo zeleného bonusu garantovánu automaticky prvních deset let. Pak by museli prokázat, zda už se jim investice vrátila. Pokud ano, o další podporu by přišli. Celkově má zákon garantovat návratnost vložených peněz po 15 letech.

Banky ovšem tvrdí, že tato změna nabourá kalkulace, na jejichž základě na zelené elektrárny půjčovaly. Česká bankovní asociace v dopise ministerstvu tvrdí, že automatická garance podpory jen na prvních deset let výrazně zvyšuje riziko bank, že původní úvěry na 13 až 15 let nebude z čeho splácet. Proto by se banky snažily zrychlit umořování úvěrů, aby celá jistina byla splacena do okamžiku přezkumu návratnosti.

„Riziko, že dlužník nebude po skončení automatického vyplácení podpory vydělávat dost peněz ke splácení úvěru, dává bankám celou řadu práv od možnosti požadovat dodatečné zajištění, tvorbu vyšších finančních rezerv či dokonce předčasné splacení úvěru,“ říká Martin Dančišin, partner advokátní kanceláře Glatzová & Co.

To by nemuselo zůstat bez odezvy. „Umím si představit i arbitráž se státem, kdyby investorům vznikla kvůli změně podmínek v průběhu projektu nějaká škoda,“ dodává zdroj deníku E15, který se pohybuje v solárním byznysu.

Na splácení půjček by šel veškerý výnos z elektrárny. Investoři by si nemohli vyplácet dividendy, což výrazně prodlouží návratnost jejich vložených prostředků. Podle zdrojů z bank by však až v polovině projektů tržby za elektřinu na zvýšení splátek nestačily. Majitelé elektráren by proto museli část půjčky doplatit ze svého. Pak by se jim investice do elektrárny s rozumným výnosem nevrátila nikdy.

Největší solární projekty by se začaly přezkoumávat v letech 2018 až 2020. Splátky úvěrů by se mohly vyšplhat na dvojnásobek, kdyby banky chtěly například od roku 2015 zkrátit splácení na deset let. Do splacení by tak nově zbývalo tři až pět let, v nichž by se musely umořit i splátky z posledních tří až pěti let původních třinácti- či patnáctiletých úvěrů.

Není vyloučeno, že investoři nebudou chtít na nové podmínky přistoupit. Česká bankovní asociace varuje, že stovky majitelů elektráren se budou s bankami soudit. Pravděpodobnější ale bude, že se nakonec dohodnou. „Pokud se jim nepodaří přesvědčit banky, že tržby i po deseti letech budou stačit na splácení úvěrů, budou muset minimálně část získaných prostředků ponechávat na vázaných účtech u bank jako rezervu na splátky,“ dodává možné řešení advokát Dančišin.

Efekt solární daně

Kalkulace úvěrů na solární elektrárny už jednou stát naboural. Zavedením solární daně odčerpává 26 procent tržeb solárních elektráren. Podle odhadů bank až dvě třetiny projektů musely kvůli odvodu zastavit průběžné vyplácení dividend investorům, aby zůstalo dost peněz na splátky úvěrů a tvorbu rezervních fondů. Majitelům se tak přestaly zhodnocovat peníze, které do projektů investovali. Podle kvality projektů se jejich podíl pohyboval mezi dvaceti až třiceti procenty celkové investice.