Vítr vyrobí v Česku elektřiny jako nové jaderné bloky | E15.cz

Vítr vyrobí v Česku elektřiny jako nové jaderné bloky

Větrná elektrárna
Větrná elektrárna
• 
ZDROJ: Jan Rash/Euro

Jan Stuchlík

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Za deset let by v Česku mohla pocházet desetina elektřiny z větrných elektráren. Do roku 2050 by se tento podíl mohl v optimistické variantě zvednout až na více než čtvrtinu, což odpovídá dvěma novým jaderným blokům. Dnes pokryje 283 větrných necelé procento české spotřeby.

Nový výhled větrné energetiky propočítala Komora obnovitelných zdrojů, která upozorňuje, že ministerstvo průmyslu a obchodu v návrhu aktualizace energetické koncepce očekává maximální podíl elektřiny větru ve výši tří procent.

Stát zabrzdil rozvoj větrné energetiky v roce 2014 zrušením podpory novým elektrárnám. Přitom historicky elektřina z větru byla v Česku vždy ze všech obnovitelných zdrojů nejlevnější. „Pro využití potenciálu větrné energetiky je třeba se vrátit k podpoře formou hodinového zeleného bonusu. Po roce 2025 nové instalace už podporu potřebovat nebudou,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Pokud by v roce 2025 stálo 2700 megawattů větrných elektráren, které by vyráběly 5670 gigawatthodin elektřiny, což představuje osm procent tuzemské spotřeby, stála by jejich podpora v průměru 3,6 miliardy korun ročně. „V našem modelu počítáme s tím, že podpora do roku 2025 klesne o 20 procent,“ dodává Chalupa. Na co nejnižší úrovni by měly podporu udržet aukce, v nichž dostanou povolení ke stavbě ti investoři, kteří budou požadovat nejnižší dotace. Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím s podobnými aukcemi nepočítá.

V ceně za rozvoj větrné energetiky autoři studie nepočítají s náklady, které větší podíl nestabilní výroby z větru vyvolá v přenosové síti. ČEPS odhaduje, že při třetinovém podílu elektřiny z větru náklady na udržování rovnováhy v sítích porostou. Půjde však především o vyrovnání rozdílu mezi skutečnou výrobou a jejím odhadem, který bývá u větrných elektráren přesnější než například u slunečních. Další náklady budou spojené s udržováním konvenčních elektráren, které sice v době výroby z větru pojedou na nižší výkon a budou prodělávat, ale v síti být musí pro případ, že přestane foukat. Ani ty studie nevyčíslila.

Boj o podporu pro vítr
Ve třetím čtení novely energetického zákona se svede boj o to, které dříve připravované větrné elektrárny bude možné dostavět a získat pro ně podporu. Dosud platí, že dotace dostanou zdroje s autorizací ministerstva získanou do října 2013, které budou stát do konce 2015. Hospodářský výbor navrhuje, aby se tato lhůta prodloužila na šest let od udělení autorizace nebo na šest let od udělení územního rozhodnutí. Tuto změnu podporuje i MPO.
Komora obnovitelných zdrojů tvrdí, že elektrárny, které mají územní rozhodnutí starší než z roku 2011, šestiletou lhůtu nestihnou. Proto komora volá po schválení návrhu rozpočtového výboru, které prodlužuje termín pro dokončení do konce roku 2017 bez ohledu na datum získání územního rozhodnutí.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah