Aktualizováno: Vláda vykoupí minoritní akcionáře a ovládne energetický gigant ČEZ, potvrdil Havlíček
- Ministr průmyslu Karel Havlíček potvrdil záměr vlády získat 100% podíl v energetické skupině ČEZ a učinit z ní čistě státní podnik.
- Klíčovým krokem bude vytěsnění soukromých investorů, kteří v současnosti drží přibližně 30 procent akcií společnosti.
- Přestože konkrétní parametry zatím nebyly specifikovány, přípravné práce na ovládnutí firmy mají začít ještě v průběhu letošního roku.
Vláda provede kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ. Při páteční prezentaci hospodářské strategie kabinetu to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stát by měl vykoupit akcie od minoritních akcionářů, konkrétní opatření ministr nespecifikoval. Už dříve ale připustil, že přípravné kroky vláda zahájí ještě letos.
Stát drží v ČEZ přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Odkoupením jejich podílů by se stát stal jediným majitelem.
„V případě společnosti ČEZ platí, že uděláme tyto kroky,“ řekl nyní Havlíček. Potvrdil, že vláda nadále chystá opatření k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ. Plán je i součástí programového prohlášení současné vládní koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristy.
Konkrétní kroky ani jejich harmonogram ministr nespecifikoval s odůvodněním, že tyto informace mají vliv na cenu akcií. Už v lednu Havlíček řekl, že vláda má pro zestátnění ČEZ připravený scénář a nebude jej oddalovat. Celý proces by podle něj měl být zahájen ještě letos, trvat by měl zhruba dva a půl roku. Celková cena se podle lednového vyjádření Havlíčka bude odvíjet od ceny akcií v té době. V minulosti ovšem připustil, že by zestátnění mohlo vyjít na přibližně 250 miliard korun.
Současná opozice plán na zestátnění ČEZ dlouhodobě kritizuje. Podle ní bude mít výrazný dopad na zadlužení firmy i pro státní rozpočet, protože ČEZ by nevyplácel dividendy ze zisku. „Nedává to ekonomický smysl,“ řekl bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Akcie hledající cenu
Akcie ČEZ letos zaznamenala značné propady. Zatímco ještě na konci ledna se obchodovala nad 1300 korunami, nyní je kolem 1160 korun. Tehdejší relativně vysoká cenovka přiměla část dlouholetých držitelů akcii prodat.
„Momentálně akcie ČEZ nemám. Vyndával jsem je z portfolia kolem ceny 1200, 1300 korun za akcii. Neviděl jsem už takový potenciál růstu. Pokud bych kalkuloval s tím, že by případný výkup podílů minoritních akcionářů stál kolem 250 miliard, jak dříve uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, odpovídalo by to ceně akcie 1550 korun, a tedy potenciálu zhodnocení mé tehdejší pozice kolem 20 procent. Tak jsem si říkal, že to vydělám někde jinde, a jsem pryč,“ vysvětluje investor Jaroslav Šura, v jehož portfoliu míval ČEZ dlouhodobě vysokou váhu spolu s akciemi tuzemských bank a amerických technologických gigantů.
Podle Šury, jednoho z nejzkušenějších investorů na domácí burze, je současná slabost akcie ČEZ způsobena zejména absencí poptávky ze strany silného kupce. Některé zdroje e15 loni naznačovaly intenzivní nákupní aktivitu ze strany jednoho z nejbohatších Čechů Pavla Tykače a lidí z jeho okolí.
„Taková poptávka teď chybí, bylo to znát i při tom velkém výplachu před několika týdny. Dříve bylo už jen z grafu a objemu obchodů vidět, že akcii drží nějaký silný hráč na konkrétních liniích. Na nich skupoval všechno, co bylo k mání. To se nyní neděje. Jakmile přijde vnější prodejní impuls, snadno cenu akcie shodí,“ uvažuje burzián Šura.
Výprodej akcií ČEZ navíc sráží burzu
Propad nejsilnější akcie v pražském burzovním indexu jen prohloubil už tak nepříznivé únorové skóre pražské burzy. Ta se i kvůli problémům dalších velkých emisí v posledním týdnu dokonce zařadila na globální akciový chvost. Po Venezuele a Argentině se totiž stala třetím nejztrátovějším trhem světa.
Akcie ČEZ ze svého únorového vrcholu propadly už zhruba o desetinu, z lednového cenového maxima pak už dokonce o zhruba osmnáct procent. Akcie jsou tak nejlevnější od dubna loňského roku, přičemž burzovní hodnota energetické firmy od ledna spadla zhruba o 130 miliard korun na současných šest set.
„Fundamentálně nedošlo k žádnému posunu a investoři tak zřejmě vybírají zisky,“ soudí analytik J&T Banky Milan Vaníček. Spouštěčem poklesu ale mohl být podle expertů i pokles cen emisních povolenek. Jejich ceny jen během února propadly o jedenáct procent.
S využitím ČTK.
