Akcie ČEZ netáhne a hledá cenovou oporu. Dlouholetý investor popsal, proč ji radši prodal
- Mimořádně sledovaná česká akcie pokračuje v cenovém tápání.
- ČEZ oslabil od minulého týdne o téměř šest procent.
- Část dlouholetých investorů se akcie zbavila, přestože věří v proveditelnost plánu zestátnění energetické firmy.
Malátnost akcie ČEZ nekončí navzdory úternímu jednoprocentnímu zisku. Za posledních pět dní oslabila celkem o necelých šest procent a pohybuje se kolem 1140 korun za akcii. Ještě před měsícem byla o dvě stovky dražší. Tehdejší relativně vysoká cenovka přiměla část dlouholetých držitelů akcii prodat.
„Momentálně akcie ČEZ nemám. Vyndaval jsem je z portfolia kolem ceny 1200, 1300 korun za akcii. Neviděl jsem už takový potenciál růstu. Pokud bych kalkuloval s tím, že by případný výkup podílů minoritních akcionářů stál kolem 250 miliard, jak dříve uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, odpovídalo by to ceně akcie 1550 korun. A tedy potenciálu zhodnocení mé tehdejší pozice kolem 20 procent. Tak jsem si říkal, že to vydělám někde jinde, a jsem pryč,“ vysvětluje investor Jaroslav Šura, v jehož portfoliu míval ČEZ dlouhodobě vysokou váhu spolu s akciemi tuzemských bank a amerických technologických gigantů.
Podle Šury, jednoho z nejzkušenějších investorů na domácí burze, je ale současná slabost akcie ČEZ způsobena zejména absencí poptávky ze strany silného kupce. Některé zdroje e15 loni naznačovaly intenzivní nákupní aktivitu ze strany jednoho z nejbohatších Čechů Pavla Tykače a lidí z jeho okolí. „Taková poptávka teď chybí, bylo to znát i při tom velkém výplachu před několika týdny. Dříve bylo už jen z grafu a objemu obchodů vidět, že akcii drží nějaký silný hráč na konkrétních liniích. Na nich skupoval všechno, co bylo k mání. To se nyní neděje. Jakmile přijde vnější prodejní impuls, snadno cenu akcie shodí,“ uvažuje burzián Šura.
Akcie ČEZ a možné cenové dno
Přesto nepředpokládá její výraznější propad do trojciferných čísel. „Lákavá cena pro opětovný vstup do ČEZ by pro mě byla okolo tisíce korun za akcii. Nicméně kdybych své akcie ČEZ dosud držel, tak bych je při současné ceně asi už nejspíš neprodával.“ Pomyslnou cenovou podlahu vidí kolem tisícovky korun například také portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
„Primárním hybným faktorem ceny akcie jsou stále spekulace o formě a načasování případného zestátnění,“ uvedl portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Klíčovou úrovní je podle něho 1200 korun za akcii odpovídající současné férové ceně akcie. „Pokud ji ČEZ překročí, investoři mohou mít pod tlakem jakéhokoli impulsu včetně propadu cen emisních povolenek tendenci vybírat zisky,“ dodává Pfeiler s tím, že cokoli nad tisíc korun je v případě akcií ČEZ „politickou prémií“.
Kdo dosud akcie neprodal, obvykle počítá se scénářem zestátnění energetického kolosu. Podle lednového vyjádření Havlíčka by k němu mělo dojít do dvou let. „Máme připravený takový model, který nebude zatěžovat nějakým zásadním způsobem ani státní rozpočet, ani společnost ČEZ,“ uvedl politik.
To vede investory k úvahám na téma, zda a jak přesně je takový záměr proveditelný. „Naprosto v pořádku je varianta nejprve vykoupit ve zpětném odkupu minoritáře a potom je vytěsnit. Vychází i finančně. ČEZ by mohl pro tyto účely vynaložit nějakých 180 až 190 miliard. I kdyby si kvůli tomu část peněz půjčil, zadlužení by nebylo z pohledu firmy nijak dramatické. Zbývajících 60 miliard by dal stát. Pokud by pak došlo k rozdělení firmy, stát by mohl na burzu vrátit distribuční část ČEZ. Její tržní hodnota by dosahovala minimálně 200 miliard,“ kalkuluje Šura. I na základě těchto odhadů tak očekává, že se ČEZ bude pohybovat delší dobu kolem ceny 1200 korun. „Jakmile by akcie dosáhla na burze 1500 korun, tak akcii nikdo státu za 1550 neprodá. Výkup by se v zamýšlených parametrech nepovedl,“ míní.
ČEZ a česká rarita
Část ekonomů ale upozorňuje, že ani po lednovém mimořádném propadu tržní hodnoty ČEZ nejsou akcie energetické firmy se 70procentní účastí státu nijak mimořádně levné. „Pokud vezmeme v potaz poměrový ukazatel hodnoty podniku k jeho hrubému provoznímu zisku, respektive vážený průměr nejbližších vyhlížených hodnot tohoto ukazatele, pak je ČEZ zhruba na průměru srovnatelných evropských energetik,“ argumentoval nedávno Lukáš Kovanda z Trinity Bank.
Upozorňuje, že na tomto srovnání ČEZ s ostatními firmami nic nemění ani loňský konec tuzemské daně z mimořádných zisků, kvůli které minoritní akcionáři zažalovali stát. S vypršením její platnosti Kovandou citované vyhlížené údaje už počítaly. „To porovnání s dalšími energetikami ale není tak jednoduché. Kdo má kromě ČEZ takto ucelený soubor jaderných reaktorů? Jádro je prostě zlatý hřeb ČEZ,“ nesouhlasí Šura. Česká energetická společnost vlastní a provozuje celkem šest reaktorů jako ucelený a integrovaný systém v jedné zemi, což je v Evropě mimo Francii neobvyklé.
Dva nové jaderné bloky v Dukovanech má vybudovat korejská společnost KHNP. Podle Havlíčka přípravy pokračují podle časového plánu. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň zahájilo analýzu k dostavbě jaderné elektrárny Temelín. V souvislosti s výstavbou nových jaderných zdrojů v Česku Havlíček v pondělí také oznámil, že MPO zahájilo přípravu komplexní analýzy výstavby nových jaderných bloků v Temelíně.
Řešit by měla jednotlivé energetické, finanční a další aspekty projektu. Následně by měla sloužit jako klíčový podklad pro rozhodnutí vlády o stavbě v příštím roce. „Energetická situace je taková, že si nedokážu představit, že by naše jaderné úsilí nemělo pokračovat,“ podotkl Havlíček.
VIDEO: Už jsem se začala učit korejsky, na dostavbu bloků se těším, říká v pořadu Flow jediná žena, která řídí elektrárnu v Temelíně:
