Výroba bot v Číně zdražuje, vydělají na tom české firmy

Čínská továrna na boty

Čínská továrna na boty Zdroj: CC BY-NC-ND 2.0: Fang HSIEH via Flickr

Mohlo by to pomoci českých obuvnickým firmám. Například německé společnosti, které část výroby zadávají i v Česku, se začínají po subdodavatelích v Evropě poohlížet čím dál více.

„To, čím mohou tuzemští výrobci čelit zahraniční konkurenci, je zejména schopnost vyrobit i menší série a rychle je dopravit kamkoliv nejen v České republice, ale i v Evropě,“ uvedla na brněnských veletrzích Styl a KABO tajemnice České obuvnické a kožedělné asociace Vlasta Mayerová.

Podle ní renomované zahraniční značky mají problém v Číně najít výrobny, které dodržují ISO normy. Složité je také zajistit včasnou přepravu výrobků do Evropy, kde se prodávají. „Příprava na nové kolekce se neustále prodlužuje. Dnes již pomalu nestačí roční předstih v objednávkách. To je velké riziko, protože nikdo neví, jak se bude trh vyvíjet,“ uvedla Mayerová.

Evropští výrobci nemusí držet velké skladové zásoby, doprava výrobků na místo určení je rychlejší. „U nás je hodně firem, které mají navázanou spolupráci se zahraničními partnery, některé české firmy dělají pouze práci ve mzdě. Je dobré, že se německé firmy začínají poohlížet po výrobě v Evropě,“ uvedla Mayerová. Práce ve mzdě znamená, že například zahraniční firma objedná zboží, dodá výrobní postup i materiál a pak odebere výrobky.

V českém obuvnickém průmyslu nyní pracuje přes 4000 lidí, v minulosti to bylo až 35.000 lidí. Na trhu je 35-40 firem, od těch nejmenších dílem po větší společnosti. Podle Mayerové se loni tuzemským výrobcům poměrně dařilo, přesná čísla ale asociace k dispozici nemá. „Od některých společností máme signály, že nestačily vyrábět. Rozvoj výroby dnes brzdí nedostatek kvalifikovaných pracovníků,“ dodala Mayerová.

Tržby českých firem v textilním a oděvním průmyslu loni vzrostly
Tržby českých firem v textilním a oděvním průmyslu loni vzrostly o 8,4 procenta na 51 miliard korun. Na růstu se podílí zejména textilní průmysl zvýšením tržeb o 9,4 procenta, růst oděvního průmysl byl pomalejší, vzrostl o necelé dvě procenta. Vyplývá to ze zprávy Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK) zveřejněné na veletrzích Styl a KABO v Brně.
Podle výkonného ředitele ATOK Jiřího Česala u oděvního průmyslu není situace tak příznivá jako u textilního. „Přesto můžeme hodnotit loňský výsledek jako dobrý. Tržby oboru už po nějakou dobu oproti předchozím obdobím neklesají, ale víceméně stabilně rostou,“ uvedl Česal.
Ve firmách, které zaměstnávají 20 a více lidí, loni pracovalo necelých 32 tisíc lidí, což představuje asi dvouprocentní pokles. V textilním průmyslu byla situace stabilní - pracovalo v něm asi 21 100 lidí, oděvní průmysl zaznamenal více než pětiprocentní pokles.