Polostátní energetická firma ČEZ je přesvědčena, že pro pokrytí budoucí rostoucí spotřeby elektřiny v Česku bude potřeba postavit ne jeden, ale rovnou čtyři velké jaderné bloky. Tento předpoklad rovněž tlumočí zájemcům o výstavbu dukovanského bloku s tím, že tento scénář je vysoce pravděpodobný. Informaci v rozhovoru e15 sdělil ředitel divize nová energetika Tomáš Pleskač.
Kolik velkých bloků se bude stavět, rozhodne aktualizovaná Státní energetická koncepce, která se v tuto chvíli rodí na ministerstvu průmyslu a obchodu. ČEZ nicméně poprvé veřejně připustil, s jakou kartou hraje s uchazeči o dostavbu Dukovan.
„Všem uchazečům říkáme, že pravděpodobnost výstavby čtyř velkých bloků je vysoká. Důvod je jednoduchý: chceme, aby zpracování nezávazné nabídky pro zbylé tři bloky věnovali stejné úsilí jako nabídce k prvnímu bloku,“ řekl Pleskač.
„Klademe důraz na to, abychom je ujistili, že se nejedná o nevýznamnou, ale naopak seriózní část tendru, a že o finálním počtu bloků se rozhodne poté, co bude schválena Státní energetická koncepce. Všichni to vědí a všichni s tím počítají,“ dodal.
Předpoklad pro výstavbu čtyř bloků podle něj vychází z analýz, které zahrnují celou řadu proměnných a možných scénářů. Hlavními zastřešujícími důvody pro tyto závěry jsou přitom dekarbonizační tendence spojené s rostoucí spotřebou elektřiny.
Česko stejně jako všechny unijní země čeká odklon od uhlí a postupně i od plynu. V podmínkách České republiky pro tuto cestu existují pouze dvě varianty, míní Pleskač. „Jednou je elektrifikace průmyslu a druhou využití vodíku. A když se podíváme, jak vzniká vodík, je jasné, že jde z podstaty jen o odlišnou formu elektrifikace,“ podotýká Pleskač s tím, že v každém scénáři poroste spotřeba elektřiny.
Pleskač zároveň zdůrazňuje, že finální podobu flotily českých jaderných elektráren určí politici v rámci zmíněné energetické koncepce. V pondělí na toto téma proběhlo jednání Platformy pro strategii v oblasti energetiky a klimatu, na němž se probíral i čerstvě aktualizovaný a dosud neveřejný draft Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu.
Dokument, který má e15 k dispozici, obsahuje i novou část, jež záměr stavět čtyři velké bloky potvrzuje. „Vládou schválená východiska pro aktualizovanou Státní energetickou koncepci ČR počítají se zvýšením podílu jaderné energetiky na primárních energetických zdrojích z aktuálních přibližně 15 procent na 25 až 33 procent. Strategickým zadáním v oblasti jaderných zdrojů je minimálně do roku 2047 dokončení výstavby nového jaderného zdroje v Dukovanech a dalších jaderných zdrojů v lokalitách Dukovany, v závislosti na životnosti současných bloků, a Temelín,“ píše se v dokumentu. Předpokládaný termín uvedení do provozu šestého dukovanského reaktoru je podle dokumentu rok 2046, u nových temelínských bloků jde o termíny 2039, respektive 2041.
Navzdory tomu ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo životního prostředí v pondělí představily tři modelové scénáře vývoje energetického mixu, z nichž ani jeden nepočítá s výstavbou čtyř bloků. Jak to jde dohromady a jaké jsou nejpravděpodobnější varianty, rezorty zatím nechtějí komentovat.
„Hovořit nyní o přesném počtu bloků je předčasné, protože potřebný výkon budou nepochybně pokrývat jak velké reaktory, tak malé a střední. Finální rozhodnutí o výstavbě dalších bloků bude zarámováno do aktualizace Státní energetické koncepce, kterou má vláda projednat do konce roku,“ sdělil mluvčí MPO Vojtěch Srnka.
Zároveň ale připustil, že potřebu většího počtu nových jaderných zdrojů potvrzují první výsledky aktuálních modelů pro aktualizaci strategických dokumentů v oblasti energetiky a klimatu.
Martin Jirušek, expert na energetickou bezpečnost z Masarykovy univerzity v Brně, přitom upozorňuje, že skutečná realita se od záměru může hodně lišit. „I kdyby se plán výstavby čtyř bloků do finální Státní energetické koncepce prosadil, neznamená to, že tomu tak bude. V předchozích koncepcích se hovořilo i o mnohem větším počtu bloků, a zůstalo jen u přání,“ říká Jirušek.
Tuzemská infrastruktura by sice podle něj díky postupnému zavírání uhelných elektráren čtyři nové jaderné zdroje dokázala pojmout, otázkou ovšem zůstává, jestli se na takto extrémně náročnou a nákladnou investici najdou finanční prostředky.
„Výstavba více než jednoho nového bloku by za současné situace byla pro českou energetiku přínosná. Osobně se ale domnívám, že čtyři velké reaktory jsou moc velké sousto,“ uzavírá Jiruška. Náklady na výstavbu jednoho bloku se podle hrubých odhadů analytiků pohybují v nižších stovkách miliard korun.
Sektor moderní energetiky větší zastoupení jádra v energetice dlouhodobě odmítá a kritizuje tvůrce energetických strategií, že podceňují možnosti obnovitelných zdrojů. Energetický analytik společnosti J&T Michal Šnobr se zas domnívá, že klíčem k řešení energetického rébusu není ani jádro, ani obnovitelné zdroje, ale plyn.
