Západočeský závod Doosan Škoda Power si v rámci výstavby pátého bloku Dukovan může říct o největší díl z českých subdodávek. Pokud by hlavnímu dodavateli postavil celou strojovnu, utržil by na tom vyšší stovky milionů eur, pokud pouze turbínu, tak nižší. Turbínový ostrov je klíčová část elektrárny a českému průmyslu by mohla zajistit, že dvě třetiny hodnoty zakázky zůstanou v Česku. „Vzhledem k tomu, že samotný reaktor se z České republiky celý dodat nedá, dává smysl, aby byla česká další významná část. A právě turbína toto kritérium splňuje,“ říká provozní šéf Doosanu Daniel Procházka.
Doosan Škoda Power má velkou příležitost sáhnout si na největší českou zakázku v historii, tedy dostavbu Dukovan. Jaké šance dáváte tomu, že se na projektu budete podílet?
Máme podobnou, respektive téměř shodnou instalaci v Temelíně, kde naše turbíny o výkonu 1100 megawattů úspěšně slouží mnoho let. Je to velmi důležitá a věřím, že pozitivní reference, která nám dává dostatečné oprávnění usilovat o dodávku turbíny i pro Dukovany.
Ale není to jen o technologii samotné. Vzhledem k tomu, jak velká je v tomto případě turbína, je klíčová i blízkost dodavatele. Je totiž jasné, že rotor turbíny bude muset několikrát za svou životnost opustit elektrárnu a dopravovat ji někam tisíce kilometrů daleko, nebo dokonce mimo Evropu je krajně nepraktické a riskantní z pohledu bezpečnosti provozu.
Dukovanská turbína má dosahovat výkonu 1200 megawattů, což je víc než vaše rekordní turbíny ve zmíněném Temelíně. V tom žádný technologický problém nevidíte?
Absolutně ne. Ta technologie je téměř identická. Bavíme se jen o úpravách průtočné části, na což máme řešení, takže s trochou nadsázky je to pro nás spíše vhodná příležitost vylepšit si rekord.
Vlastní vás korejská matka Doosan Group. Kdyby tendr vyhrála korejská KHNP, cítíte větší šance, že byste mohli být jejím subdodavatelem?
Lze to očekávat, ale já bych byl rád, kdybychom získali zakázku, ať bude úspěšný kterýkoli ze tří zájemců. A uděláme pro to maximum.
Minimálně v minulosti platilo, že projekty do 350 MW a všechny projekty v České republice bez ohledu na výkon turbíny realizuje Doosan Škoda Power. Platilo by toto pravidlo i v nadcházejícím tendru?
Ano. Takto to máme dlouhodobě rozdělené. Ale to neznamená, že to máme zadarmo. Pokud do tendru nabídneme špatný produkt, pak s námi dodavatel prohraje. Proto se musíme snažit být nejlepší. Za posledních deset let jsme do vědy a výzkumu investovali přes dvě miliardy korun.
A co ostatní dva uchazeči?
Ty je třeba rozdělit. Skupina EdF má čerstvě ve skupině vlastního výrobce turbín, původně divizi parních turbín značky General Electric. To znamená, že v tomto případě je pro nás situace značně ztížená. Edf už zájem využít pro turbíny firmu z vlastní skupiny i veřejně deklarovala.
To znamená, že ta pravděpodobnost je v tuto chvíli jen teoretická?
Na tuto otázku se musíte zeptat spíše EdF.
Máte s ní alespoň podepsané memorandum?
Nemáme. Ale je to tak, že s EdF máme dobré vztahy, spolupracujeme s nimi na jiných projektech, takže to není o tom, že bychom byli nějak zapšklí. Nicméně k dohodě o možné formě spolupráce na novém projektu v Dukovanech zatím nedošlo.
S americkým Westinghousem je spolupráce ohledně Dukovan pravděpodobnější?
Ano. Stejně jako s korejskou KHNP, tak i s americkým Westinghouse už diskutujeme rozsah dodávek, který nabízíme a který samozřejmě zahrnuje i parní turbínu.
Kdo vám s turbínami pro jaderné elektrárny dnes konkuruje, kromě zmíněné francouzské General Electric?
Výrobců s vlastním vývojem a designem velkých parních turbín na světě moc není. Nechci nikoho jmenovat, ale myslím, že se dají spočítat na prstech jedné ruky.
Američané využívají jaké turbíny?
Ti ve své elektrárně Vogtle, kterou jsem měl možnost navštívit, využívali turbínu japonské firmy Toshiba.
Už se ví, že Američané budou v Polsku stavět minimálně jeden jaderný blok. Jste s nimi v kontaktu i kvůli tomuto projektu?
Jsme, ale dodavatel turbín ještě stále zveřejněn nebyl. Poláci jsou v jaderných plánech hodně ambiciózní, ale doufám a troufám si to říct, že o tom technickém řešení bude jasněji dříve u českého než u polského projektu. Málo se o tom mluví, ale tento česko-polský závod může být pro úspěch českého jaderného průmyslu ještě důležitější než samotný výběr dodavatele. Úspory z opakování takto velkých projektů jsou obrovské. Pokud bude polský zadavatel rychlejší a pokud by v obou zemích uspěl stejný uchazeč, je pravděpodobné, že dodavatel bude chtít využít této synergie. Mohlo by to tedy dopadnout tak, že polské firmy, které v porovnání s těmi českými mají výrazně menší zkušenost s jádrem, ovládnou i dukovanský tendr. To by byl nejhorší scénář. Pro český průmysl úplná tragédie.
Mohlo by se tomuto scénáři zabránit rozšířením tendru na čtyři bloky?
Určitě by to pomohlo, ale je to tak velká investice, že je potřeba to číselně vyargumentovat. Momentálně probíhá diskuze, zda a v jaké podobě by si takový krok vyžádal změnu struktury společnosti ČEZ, a to má své konsekvence.
A váš osobní názor jako člověka, který se pohybuje v energetice?
Mohu jen říct, že jsem přesvědčený, že bez velkých točivých zdrojů – tedy dnes už hlavně plynové a jaderné elektrárny – to nepůjde. Do jaké míry sázet na plyn a do jaké na jádro, případně malé modulární reaktory, si ale absolutně netroufám tipovat.
Když jsem se bavil se šéfem Škody JS Františkem Krčkem, působil v tomto rezolutněji. Může to být tím, že vy dodáváte turbíny i pro plynové elektrárny?
Tak to úplně není. My bychom za čtyři bloky byli samozřejmě rádi, hlasujeme pro to všemi deseti. Bylo by celkem paradoxní, kdyby se jedna z největších českých firem v oboru, vyvážející do celého světa, neúčastnila na domácí projektu. Jakkoli nás případný a doufejme čistě teoretický neúspěch v těchto tendrech existenčně neohrozí.
Jak velká by mohla být zakázka na dodávku turbín do Dukovan?
Záleželo by, jestli bychom dodali jen turbínu, nebo celou strojovnu, což jsme v minulosti už několikrát prokázali. To by znamenalo, že kromě turbíny bychom dodali také generátor, čerpadla, ohříváky, kondenzátor a další menší technologické celky. Kompletní strojovna vyjde na vyšší stovky milionů eur, samotná turbína pak na nižší stovky. V případě dodávky celé strojovny, bychom samozřejmě využili technologií a know-how našich obchodních partnerů. A pokud by to jen trochu šlo, tak bychom vybírali ty české, abychom splnili cíl 65procentního podílu českých firem na subdodávkách tendru.
Jak velké příjmy by pak mohl generovat případný servis?
To je těžké odhadovat. Ale řekl bych, že během plánované životnosti turbíny, zhruba padesáti šedesáti let, se příjmy z dodávky technologie ještě jednou protočí v servisu, samozřejmě záleží na případných modernizacích zařízení.
V oboru jaderného průmyslu se už veřejně hovoří o tom, že ke splnění tohoto podílu bude nejklíčovější právě výběr dodavatele turbíny. Pokud by ji dodal někdo jiný než Doosan, je prý už jisté, že se na tento podíl nedostaneme. Souhlasíte?
Bohužel je to tak. Turbínový ostrov je skutečně podstatná část elektrárny. Vzhledem k tomu, že samotný reaktor se z České republiky celý dodat nedá, dává smysl, aby byla česká další klíčová část. A právě turbína toto kritérium splňuje.
Škoda JS dokáže dodat vnitřní část reaktoru. To není podstatná část?
Je a Škoda JS má v tomto ohledu výborné produkty a služby a stejně jako v našem případě si nedokážu představit, že by se dodávek neúčastnila. Ale nejde o kompletní jadernou část. Jde o subdodávku k technologii reaktoru, který má zalicencovaný někdo třetí. My máme vlastní licenci, a tedy můžeme dodat celý funkční celek. Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby se na projektu podílely obě plzeňské společnosti. Jak Doosan Škoda Power, tak Škoda JS.
Máte pocit, že stát nebo zadavatel tendru ČEZ na tuto kampaň za větší zastoupení českých firem slyší? A je vůbec v jejich moci nějak 65procentní podíl zajistit?
Musím říci, že z jednání se státem máme pocit velmi dobrý. Cítíme, že se tento záměr skutečně snaží podpořit. Nicméně je třeba říct, že v tom naráží na právní limity. Kvůli hospodářské soutěži nemůže přikázat podíl zakázky, který má zůstat takzvaně doma.
Zadavatel v každém případě může vybrat pár povinných dodavatelů, třeba kvůli bezpečnosti, ale dosud není zřejmé, jak této možnosti bude chtít využít. Rád bych k tomu dodal, že podle studie Vysoké školy ekonomické by 65procentní podíl českých firem přinesl desítky miliard korun českému průmyslu a celkový efekt na HDP by se vyšplhal na zhruba plus čtvrt bilionu, to znamená víc než samotná investice.
K tomu je třeba říct, že stále nevíme, jaká skutečná cena bloku nakonec bude. Všechny současné jaderné projekty všech tří uchazečů se zpožďují a prodražují.
Samozřejmě jde v obou případech o odhady.
Kam dneska víc dodáváte, do elektráren na plyn, uhlí, nebo do těch jaderných?
V posledních letech zhruba polovina nových turbín míří do spaloven komunálního odpadu. Dalším velkým zákazníkem jsou dodavatelé paroplynových elektráren a pak je tu ještě spalování biomasy. Uhlí už v našem segmentu do výkonu 350 megawattů takřka neexistuje, pokud se nebavíme o servisu. Když rozdělíme tržby z pohledu dodávek a servisu, pak výrobky představují asi 70 procent.
Jak vnímáte směřování evropské energetiky? Je zřejmé, že uhlí je ze hry, jak to ale bude s plynem a jádrem?
Obecně mám pocit, že v energeticko-politické diskuzi dlouho chyběla rovina bezpečnosti, a to jak na úrovni geopolitické, tak technické. Válka na Ukrajině toto slůvko naštěstí opět vrátila do debaty, ale já osobně bych ho akcentoval mnohem víc. Další významný nárůst nestabilních obnovitelných zdrojů může být problém. Z toho důvodu je třeba myslet na stále ještě klíčovou roli stabilních zdrojů s turbínou a současně na rozvoj technologií na skladování energie.
Nebojíte se, že točivé zdroje budou postupně přepouštět místa dalším technologiím?
Ani v nejmenším. Navíc i my vyvíjíme technologii vzduchové turbíny, která prostřednictvím „zelené elektřiny“ stlačí vzduch například do podzemních dolů. A když přestane svítit a foukat, vzduchovou turbínou elektřinu vrací zpátky do sítě.
To je vaše technologie?
Ano, připravujeme už první pilotní projekt ve Španělsku. Do budoucna v tomto věříme i stlačování oxidu uhličitého nebo ukládání energie do vodíku. Baterie jsou vhodné do domácností, ale nemyslím si, že se vyplatí nasazovat je v masovém měřítku k distribuční soustavě nebo k nějakému zdroji. K tomu jsou výhodnější velké přečerpávací elektrárny nebo vzduchová úložiště, u nichž je vždy turbína. Jednu turbínu máme i v koncentrované solární pouštní elektrárně v Atacamě a funguje skvěle. U tohoto typu elektrárny zrcadla nasměrují paprsky na solární kolektor na věži, který následně ohřeje tekutou sůl v nádrži na více než 550 stupňů Celsia, čímž se energie ukládá na později. Díky tomu elektrárna může sloužit i 16 hodin denně, a to na plný výkon, tedy zhruba 115 megawattů.
O španělském projektu Doosan jste zatím neinformovali. V jaké fázi je projekt v současnosti?
Spolu s našimi partnery dokončujeme proces získání unijního grantu, díky kterému budeme moct otestovat proveditelnost záměru. O konkrétní výstavbě se ale bude rozhodovat za dva až tři roky. Pokud by k realizaci došlo, investice by vyšla na stovky milionů korun. S technologií cílíme hlavně na vlastníky velkých solárních projektů.
Co další inovativní projekty, jako jsou zmíněné malé modulární reaktory. Zajímají vás?
Myšlenka, že modulární reaktory mohou ušetřit čas a tím i peníze, mi dává velký smysl. Pokud tuto podmínku dodavatelé splní, může být tento směr velmi zajímavý. Například v Česku bychom s nimi mohli nahradit dosluhující uhelné zdroje. U všech známých typů těchto reaktorů jsme schopni dodat turbínu.
V roce 2021 jste kvůli dopadům pandemie utržili jen 3,4 miliardy, tedy o desítky procent méně než v roce předtím. už máte spočítané, jak jste si vedli loni?
Už třetí rok po sobě rosteme, co se týče získaných zakázek. Tržby činily takřka pět miliard korun a provozní zisk EBITDA necelé tři čtvrtě miliardy korun.
Není tedy ideální čas posílit růst významnějšími investicemi či akvizicemi?
Do závodů investujeme kontinuálně, například nyní chystáme instalaci velké střešní fotovoltaiky na jednu z našich hal. V hledáčku máme i potenciální menší firmy ke koupi, nemohu být ale zatím konkrétnější.
To by byly české firmy?
Ano.
Dokážu si představit, že i kvůli Dukovanům musel být zájem i z druhé strany. Divil bych se, kdyby vás nechtěli přetáhnout například Američané. Nebo se pletu?
Zhruba přede dvěma roky se náš vlastník rozhodoval, jestli si ponechá všechny své zahraniční dceřiné společnost, nebo je prodá. Nakonec prodal britskou dceřinku Doosan Babcock, která se zabývá servisem pro jaderné a další klasické elektrárny ve Velké Británii. Nás si nechal, ačkoli zájem investorů byl enormní.
Od března 2020 zastává pozici provozního ředitele společnosti Doosan Škoda Power, která je předním světovým výrobcem parních turbín a zařízení pro energetiku. V této společnosti dříve působil na manažerských funkcích ve vedení sekce industriálních turbín, obchodu a v letech 2013 až 2018 také jako ředitel komerčního a právního úseku. Vystudoval obor právo, státní rigorózní zkoušku v oboru mezinárodního práva složil na Západočeské univerzitě v Plzni. |
