Írán před zavedením sankcí vyvážel zhruba 2,2 milionu barelů ropy denně, pak od něj ale mnoho kupců včetně evropských zemí odešlo. V současnosti u něj nakupuje pět zemí – Čína, Japonsko, Jižní Korea, Indie a Turecko. Odebírají zhruba polovinu objemu původního vývozu.
Nynější vývoj vztahů se Západem pod novým prezidentem Hasanem Rúháním však v zemi posílil naděje, že by sankce mohly být v dohledné době zrušeny. A regionální mocnost dává dopředu najevo, že bude ochotna diskutovat o podmínkách prodeje ropy. „Pokud se mezinárodní okolnosti normalizují tak, abychom získali zpět tradiční trhy, bude v případě nutnosti jednou z íránských pák cena suroviny,“ konstatoval podle místní agentury čelní představitel ropného sektoru Mohsen Ghamsarí.
Výpadek íránské ropy neměl vážné dopady především díky větší produkci Saúdské Arábie a USA. K tomu je třeba přičíst klesající poptávku, zejména v Evropě. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) zájem rozvinutých zemí starého kontinentu o surovinu klesl v posledních pěti letech o dva miliony barelů denně.
Experti na ropnou branži však podotýkají, že evropští odběratelé patrně nebudou příliš váhat, pokud uvidí výhodnou nabídku. A nejde jen o cenu. „Evropě citelně chybí kyselá, těžká ropa. Dostupný je jen ruský typ Ural, ale to je příliš drahé,“ řekl Reuters nejmenovaný představitel rafinerie.
| Saúdi se zlobí |
|---|
| Oteplování vztahů mezi Západem a Íránem se nelíbí regionálnímu rivalovi Teheránu, Saúdské Arábii. Zdá se jí rovněž, že Spojené státy jsou příliš pasivní vůči dění v Sýrii. Členové vládnoucí rodiny otevřeně kritizují zahraniční politiku prezidenta Baracka Obamy a hrozí omezením vztahů s USA. Není jasné, zda bude mít nespokojenost Rijádu dopad i na jeho ropnou politiku. |
