Schodek státního rozpočtu díky první splátce daně z neočekávaných zisků klesnul. Zatímco v srpnu činil 194,6 miliardy korun, na konci září to podle informací ministerstva financí bylo 180,7 miliardy korun. Stát na windfall tax zatím vybral 25,65 miliardy korun. Rozpočtový schodek je teď nejnižší od začátku pandemie, pořád je ale čtvrtý nejhlubší v dějinách Česka. Loni v tuto dobu byl deficit 270,9 miliardy korun.
Rozpočtové příjmy ke konci září dosáhly 1,437 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 23 procent. Výdaje za tři čtvrtletí byly 1,617 bilionu korun, proti loňsku vzrostly o 12,4 procenta.
„Vývoj příjmů a salda v posledních měsících můžeme hodnotit příznivě. Ukazuje se, že je možné dodržet plánovaný schodek na úrovni 295 miliard korun, i když nás čeká výdajově náročný konec roku. V posledních měsících roku vrcholí investiční výdaje a platby na financování projektů ze společných programů s EU,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Upozornil, že pro dodržení plánovaného schodku jsou třeba úspory za 15 až 20 miliard korun v provozní a dotační oblasti. Vláda je podle něj provádí průběžně.
Analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš soudí, že vládě se může podařit dodržet plánovaný celoroční deficit. „Ve srovnání s rokem 2022 je letošní deficit po třech čtvrtletích roku o zhruba 90 miliard korun nižší. V minulém roce přitom celoroční deficit dosáhl 360 miliard korun,“ uvedl. „Hlavní výzvu ale i nadále představuje konsolidace pro další roky, kdy i v příštím roce by měl deficit přesáhnout 250 miliard korun,“ dodal Zámiš.
K meziměsíčnímu zlepšení rozpočtového salda přispěly příjmy z windfall tax. Na září připadla první záloha této daně, kterou vláda uvalila na energetické a petrochemické společnosti a na velké banky. Ministerstvo upozornilo, že výše daně byla vypočtena na základě loňských zisků při zohlednění letošní ekonomické výkonnosti dotčených subjektů. Jejich hospodaření ve zbytku roku ovlivní i výši prosincové zálohy daně. V srpnu ministerstvo financí odhadovalo, že za celý rok na windfall tax vybere 46 miliard korun.
Další mimořádné opatření, které pomáhá rozpočtu, je odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Energetické firmy ho platí průběžně, do konce září na něm stát inkasoval 16,72 miliardy korun. V srpnu ministerstvo předpokládalo, že za celý rok odvod dosáhne 18,5 miliardy korun.
Meziročně nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob, které se zvýšilo o 32,5 procenta na 159,2 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob stát vybral 106,9 miliardy korun, o 23,2 procenta víc než loni. Daň z přidané hodnoty do rozpočtu přinesla 260,7 miliardy korun, meziročně o 5,5 procenta víc. Výnos spotřebních daní meziročně klesl o 4,7 procenta na 109,5 miliardy korun, zejména kvůli menšímu inkasu spotřební daně z tabákových výrobků. Výběr spotřební daně z minerálních olejů se po srpnovém vrácení daně z nafty na původní úroveň přiblížil loňskému inkasu.
Pusťte si rozhovor s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou:
Ekonom Deloitte Václav Franče konstatoval, že inkaso korporátní daně překonává očekávání. „Výběr daně z příjmu právnických osob kontrastuje s jinak mdlým vývojem ekonomiky. Firmy evidentně mají slušné zisky, což ukázaly i sektorové účty za druhé čtvrtletí,“ uvedl. Za očekáváním je podle něj naopak výnos windfall tax. Upozornil, že při sestavování rozpočtu vláda počítala s celoročním inkasem 85 miliard korun.
Na výdajové straně rozpočtu byly největší položkou sociální dávky,na kterých stát zaplatil 650,3 miliardy korun. Z toho 512,6 miliardy korun tvořily výplaty důchodů, meziročně jejich objem narostl o 17,6 procenta. Největší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které vzrostly o 54,9 procenta na 100,5 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií, za které stát zaplatil celkem 56,4 miliardy korun. Na obsluhu státního dluhu šlo 40,4 miliardy korun, o 25,4 procenta víc než loni.
Kapitálové výdaje státu meziročně narostly o 18,9 procenta na 134,1 miliardy korun. Největší část šla na financování dopravní infrastruktury na které stát použil 44,5 miliardy korun.
