S blížícím se podzimem se ve veřejné debatě znovu začíná objevovat téma budoucnosti mimořádné daně, takzvané windfall tax. Někteří volají po jejím formálním zrušení na konci tohoto roku, tvůrci této regulace naopak argumentují, že opatření je „samovypínací“. Ministerstvo financí s touto daní na příští rok zatím stále počítá, zároveň ale dodává, že vzhledem k postupnému snižování cen energií nakonec může být skutečně zrušena.
Mimořádná daň (WFT) se týká energetických firem, petrochemie a bank. Je nastavena na 60 procent nadměrného zisku, kterých tyto firmy dosáhnou, pokud vykážou daňový základ vyšší, než je průměr základů daně za roky 2018 až 2021 navýšený o 20 procent. Původně mělo opatření platit tři roky, a tedy i v letech 2024 a 2025.
Návrh státního rozpočtu pro rok 2024 počítá s příjmy z windfall tax ve výši 17 miliard a pro rok 2025 je očekáváno inkaso deset miliard korun. „Tyto částky jsou předpokládány v tuto chvíli a pro situaci, že by windfall tax platila po celé období. Ministr Stanjura už ale několikrát řekl, že se nebrání politické debatě, zda má windfall tax platit i v letech 2024 a 2025,“ říká mluvčí rezortu Petr Habáň s tím, že výsledek této debaty je v tuto chvíli předčasné předjímat.
Ukončení mimořádné daně by podle části expertů dávalo smysl. „Česká verze windfall tax je délkou své platnosti ojedinělá. Většina zemí s ní nepočítá ani na příští rok, natož pro rok 2025. Osobně si myslím, že WFT je nástroj pro mimořádné situace a ty už odezněly,“ míní ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník s tím, že v tuto chvíli zánik mimořádné daně ke konci roku spíše očekává.
Konec WFT podle něho dává smysl ještě z jednoho důvodu, a to že je navázaná na mimořádnou pomoc, se kterou vláda pro příští rok už nepočítá. Stát na jedné straně vybírá WFT a na druhé straně tyto příjmy „rozděluje“ mezi domácnosti a firmy prostřednictvím kompenzací na vládní cenové stropy energie.
„Mimořádná daň v tuto chvíli může fungovat jako vyvažující nástroj. Zda bude platit i příští rok, může rozhodnout nejen budoucí vývoj na energetické burze, ale i vývoj hospodaření státu,“ dodal Zahradník. Tlak na ukončení opatření ze stran energetických společnost přitom podle něj roste.
Podobně to vidí i energetický analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Zároveň ale doplňuje, že o konci mimořádné finanční pomoci pro firmy a domácnosti zatím není rozhodnuto. Naopak podle něj roste pravděpodobnost, že částečně bude pokračovat i v příštím roce.
Dotace pro spotřebitele a kompenzace dodavatelů na nákup drahých energetických komodit sice letos definitivně skončí, ale jak přibližuje Gavor, nyní se vyjednává o dotacích na regulované složky ceny energií, které vládě mohou posloužit jako odůvodnění pro pokračování WFT i v příštím roce. „Mimořádná daň by pak byla využita pro krytí těchto dodatečných výdajů,“ naznačuje Gavor jeden z možných scénářů.
Faktura za energie kromě platby za komoditu zahrnuje také poplatek na obnovitelné zdroje, provozovatele přenosové soustavy ČEPS a distributory. Tyto regulované složky ceny stát letos dotuje, ovšem původně měla podpora trvat jen rok. Nyní se na energetickém trhu začíná hovořit o tom, že alespoň částečně by stát v dotacích mohl pokračovat. „Očekávaná výše těchto veřejných výdajů by v každém případě byla mnohem nižší než ta, kterou vláda na ochranu před drahými energiemi vynaloží letos,“ dodává Gavor.
To koresponduje i s plánem samotného ministerstva financí, které odhaduje, že na WFT by v příštím roce vybral přibližně 17 miliard korun. Letos to má být zhruba čtyřikrát více, přičemž většinu pošlou energetické firmy. Například banky, kterých se speciální daň také týká, do státního rozpočtu naopak přispějí jen minimálně. Podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla přesto WFT zafungovala i u nich, protože na ni reagovaly zvýšením úroků pro střadatele.
„Daň splnila účel. Krátkodobé veřejné výdaje související s energetickou pomocí byly kryty těmito krátkodobými příjmy. Pokud se ale situace na trhu s energiemi a v oblasti inflace bude dál stabilizovat, může skutečně skončit dříve. To už je ale politická otázka,“ říká Hampl, který zavedení WFT prosazoval.
„WFT každopádně skončí, i kdyby nebyla předčasně zrušena. Buď spontánně vymizením nadměrných příjmů a zisků, což je pravděpodobnější varianta, anebo natvrdo rokem 2025,“ uzavřel Hampl.
