Ignorujete ESG? Špatný nebo chybějící report může odradit investory, zákazníky i zaměstnance
Pro někoho přirozený vývoj nebo konkurenční výhoda, pro jiného otravná byrokracie a zbytečné náklady. Proč je dobré reportovat o udržitelných aktivitách podle pravidel ESG? Firmy o nich přece často informují rády a bez regulí. Jak se ale ukazuje, ne vždy přesně či úplně.
Největší evropské firmy, mezi něž v Česku patří například ČEZ, Kofola nebo O2, musejí od letoška o svých aktivitách na poli udržitelnosti informovat na základě ESG pravidel. Už nebude stačit jen výběr toho nejlepšího nebo pro obraz společnosti nejpříznivějšího, jak k ESG (Environmental, Social, Governance) nemálo firem ve snaze ukázat se lepšími dosud přistupovalo. Přitom to, jak se podnik s ESG faktory vypořádává, jak je odpovědný k životnímu prostředí, jak je transparentní, jak fungují jeho vztahy se zaměstnanci i to, jak je řízen a spravován, zajímá stále více klientů, investorů a obchodních partnerů.
Podle průzkumu poradenské společnosti PwC mezi generálními řediteli už 57 procent českých firem zohledňuje při výběru svých dodavatelů jejich přístup k udržitelnosti. „Pohled českých firem na ESG se rychle mění. Ještě před třemi lety si například 45 procent z nich myslelo, že se jejich byznysu dekarbonizace nijak netýká. Letos už je to pouhá čtvrtina. A více než polovina firem už činí kroky vedoucí ke snížení jejich uhlíkové stopy,“ upozorňuje partner PwC pro ESG Jan Brázda.
Jsou ale i společnosti, které mnohdy udržitelně jednají, přitom o tom nedávají vůbec vědět. Jak dodává Brázda: „Často se u klientů setkáváme s tím, že si ani neuvědomují, že například v kategorii Environmental v rámci ESG už řadu věcí aktivně řeší. Typicky kvůli drahým energiím, možnostem čerpat dotace na obnovitelné zdroje, tlakům ze strany dodavatelů nebo i dopadům klimatických změn, jako jsou povodně či vlny vedra a sucha.“
ESG jako investice do budoucnosti
Firmy si ve své ESG strategii obvykle kladou dlouhodobé cíle a rády prezentují jejich úspěšné plnění. „Jsme hrdí, že Amazon a AWS dosáhly už v roce 2023 stoprocentního využití obnovitelné energie pro naše celosvětové operace, sedm let před cílem stanoveným na rok 2030. Týká se to všech našich kanceláří a provozů v Česku i datových center po celém světě,“ říká Tibor Kolejak, generální manažer poskytovatele cloudových služeb Amazon Web Services pro Česko a Slovensko.
Významné počáteční náklady na zavádění ESG opatření vnímá Kolejak jako investici do budoucnosti a k nové regulaci se staví vstřícně. „Vítáme pravidla, která pomáhají vytvářet férové podmínky pro všechny a podporují rozvoj celého odvětví,“ podotýká šéf českého a slovenského AWS a zdůrazňuje přínosy ESG, jako je „efektivnější provoz, lepší řízení rizik nebo důvěra našich partnerů“.
Mnoho firem, zejména těch větších, svoji ESG strategii buduje už delší dobu. Například zásilková společnost GLS se zabývá společenskou odpovědností na úrovni skupiny i lokálně již mnoho let a v tomto duchu také podniká opatření. „Pracujeme v této oblasti dlouhodobě bez ohledu na to, zda je zde rámec ESG,“ říká Pavel Včela, ředitel GLS CZ. „Mnoho našich udržitelných aktivit má jednoznačně pozitivní přínos pro úspěšnost firmy a svoji ekonomickou návratnost.“ Včela ale připomíná i zvyšující se byrokratickou náročnost a nárůst nákladů v souvislosti s „tlakem na umělé urychlení změn nad rámec přirozeného vývoje“, který podle něj některé unijní regulace a plány přinášejí.
Jiné firmy zase popisují složitou situaci, kdy zelená legislativa naráží na zákonná pravidla jiných oborů. Jako třeba výrobce střešních oken VELUX, který se hlásí k principům cirkulární ekonomiky – tedy oběhového hospodářství, jehož cílem je čerpat co nejméně přírodních zdrojů a produkovat minimum odpadu –, jež je vedle ESG důležitou součástí udržitelného přístupu. „Jednou z našich priorit je recyklace nebo využití pro energetické účely naprosté většiny, přibližně 98 procent, odpadů výroby ve Vyškově,“ popisuje public affairs manager Ondřej Boreš.
Pozornost ale Velux chce obrátit i k „výrobkům, u kterých fakticky ztrácíme vliv, jakmile opustí brány našich skladů. Aktuálně analyzujeme možnosti zavedení zpětného odběru oken v ČR“. Firmě však komplikuje situaci nesoulad zelených pravidel s „chemickou“ legislativou – recyklaci dřevěných oken brání to, že jsou naimpregnována. „Okno tak můžete mít nainstalováno v domě, ale jakmile ho vyndáte, nelze už dřevo nijak použít a musí se spálit,“ uvádí příklad Boreš. „Přitom by je šlo opětovně využít třeba na výrobu jiného stavebního materiálu.“ To by si ovšem vyžádalo nemalé náklady.
Konec narůžovo lakovaným reportům
Partneři, investoři i klienti firem mohou od ledna tohoto roku očekávat jasnější a podloženější informace o jejich ESG aktivitách. Nová evropská legislativa zavádí přísná pravidla a mění způsoby, jakými společnosti tyto aktivity vykazovaly, pokud tak vůbec činily. Takzvaný ESG reporting se postupně dotkne v podstatě všech, protože zahrnuje i dodavatelské řetězce.
V první vlně budou reportovat ve svých výročních zprávách za rok 2024 podniky, které mají přes pět set zaměstnanců nebo jsou společnostmi veřejného zájmu, jako banky a finanční instituce. U nich to není novinka, jde o náhradu směrnice o nefinančním reportingu. Uveřejnění údajů za letošek se bude týkat velkých společností splňujících dvě ze tří kritérií: obrat větší než miliarda korun, aktiva vyšší než pět set milionů a počet zaměstnanců přesahující 250. Příští rok by pak měly sbírat tato data i malé a střední firmy kotované na burze a zveřejnit je ve svých výročních zprávách v roce 2027.
Jak se HR ve firmách dotkne AI Act
Kromě pravidel ESG reportu letošek přináší ještě jednu novou celoevropskou regulaci, jež se významně dotkne chodu firem. Od 2. února začínají platit některé požadavky evropského nařízení o umělé inteligenci, známého jako AI Act. Firmy a organizace, které poskytují nebo využívají systémy AI, musejí zajistit, aby jejich zaměstnanci a ti, kdo pro ně s AI systémy pracují, měli dostatečnou úroveň znalostí v oblasti AI.
Nástroje, které v HR využívají umělou inteligenci, jako systémy pro nábor nebo hodnocení zaměstnanců, AI Act označuje jako vysoce rizikové technologie. To znamená, že jejich vývoj, zavádění a používání musí splňovat přísné požadavky na férovost, transparentnost a ochranu práv jednotlivců. Zde jsou ty hlavní: HR oddělení budou muset kontrolovat, zda AI jedná nezaujatě a nediskriminačně. Nesmějí zvýhodňovat nebo znevýhodňovat konkrétní skupiny uchazečů či zaměstnanců. Zaměstnanci i uchazeči musejí být jasně informováni, že se na rozhodování podílí AI. Všechna rozhodnutí AI musí dozorovat kvalifikovaný člověk, který je může přezkoumat a případně změnit. Nařízení má přinést více férovosti do HR procesů a posílit důvěru mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
Za porušení povinností týkajících se vysoce rizikových AI systémů a povinností v oblasti transparentnosti AI systémů hrozí pokuta až patnáct milionů eur nebo tři procenta z celosvětového ročního obratu společnosti.
Zpřístupnění důvěryhodných a transparentních informací o vlivu na životní prostředí, společnost a vlastní firemní správu podle daných pravidel by mělo přinést srovnatelné reporty, aby mohli například investoři nebo další strany lépe posoudit a vyhodnotit udržitelnost jednotlivých podniků. Záměrem směrnice je ale také zamezit greenwashingu, tedy prezentaci ESG aktivit bez skutečných prokazatelných výsledků stylem „jsme zelení, protože to říkáme“.
Důležitost ESG potvrdila i Wealth Report o chování, názorech a záměrech českých a slovenských dolarových milionářů, kterou iniciovala J&T Banka. Liší se podle úhlu pohledu dotazovaného, jestli je hodnotí coby investor, nebo jako podnikatel, nebo občan. Všichni dotazovaní ale tato kritéria sledují a považují je za trend, za nímž jde poptávka a má smysl, aby do nich firmy investovaly.
„Jde o moderní přístup, který berou čeští a slovenští movití v potaz,“ potvrzuje Monika Veselá, tisková mluvčí a vedoucí průzkumu J&T Banka Wealth Report. Dodává však, že při úvaze, kam investovat, má ESG přece jen menší váhu než při rozhodování o volbě zboží a služeb. „Při investicích hrají hlavní roli spíše kritéria důvěryhodnosti dané investice či firmy. Z vyloženě společenských hledisek hraje největší roli ekologická odpovědnost, kterou bere v potaz v investičních rozhodnutích 26 procent milionářů. A kupodivu nezáleží na věku investora, tento trend sledují i starší investoři. Jako spotřebitelé se ale liší, tam je udržitelnost důležitá zejména pro mladší,“ shrnuje Veselá.
Když chybí report, banka nepůjčí
Ti, kdo považují vytváření reportů za zbytečnou unijní byrokracii nebo mají pocit, že se jich netýká, by měli svůj postoj dobře zvážit. Špatný či chybějící report ESG může mít nejen negativní vliv na podnikání a reputaci firmy, protože k němu přihlížejí již zmínění investoři, zákazníci stávající i potenciální a také zaměstnanci. Report je nezbytný i při žádostech o dotace a zohledňují ho také banky a pojišťovny při poskytování finančních produktů.
„Banky například omezí financování projektů, které budou mít negativní dopad na životní prostředí. Nebude to však jen limitace v oblasti financování, ale rovněž v rámci odběratelsko‑dodavatelského řetězce. A za nesplnění povinnosti mohou přijít citelné sankce podle zákona o účetnictví do výše čtyř procent ročního obratu firmy,“ varuje Olga Kaizar, advokátka PwC Legal. Nesplněný nebo špatný či nedostatečný reporting může mít i právní důsledky a vést k žalobám, především pokud způsobí ztráty investorům nebo poškození životního prostředí.
Nová pravidla reportingu ESG vyžadují sběr nemálo dat, který může zejména menší podniky zatížit. Zároveň ale mohou nastartovat či zesílit digitalizaci ve firmách, hlavně jejich informačních systémů. Především velké společnosti v nich mají už dnes integrované moduly ESG a jimi řídí procesy jako lidské zdroje, dodavatele, výrobu nebo dopravu a expedici. A mohou je dále uzpůsobovat eurounijní taxonomii i platným směrnicím.
