Církve získaly podle zákona o restitucích první pozemky
„Můžu potvrdit, že jsme vydali první tři pozemky,“ uvedl mluvčí úřadu Robert Hurt. Stát podle něj vrátil křižovníkům pozemek v Klučenicích na Příbramsku. „Právní účinky vkladu vznikly k 3. června 2013,“ upřesnil.
K 20. červnu byly na Náboženskou matici převedeny dvě parcely o souhrnné ploše 2700 metrů čtverečních v obci Klíny na Mostecku v účetní hodnotě zhruba 90 tisíc korun. „Majetek přešel do vlastnictví státu v roce 1965 darovací smlouvou uzavřenou v tísni,“ řekl Hurt. Na jednom z pozemků prý stál v minulosti kostel, který byl následně zbourán.
Monika Machtová, mluvčí Pozemkového úřadu ČR, který majetek církvím také vydává, dnes potvrdila, že k uzavření prvních šesti dohod o převodu zemědělských pozemků z majetku spravovaného úřadem je blízko na Zlínsku.
Podle dřívějších vyjádření úřadu by stát mohl církvím vrátit až 30 tisíc hektarů zemědělské půdy. Lesy ČR blokují pro restituce asi 142 tisíc hektarů lesních pozemků, což je asi 11 procent lesů, na kterých hospodaří. Restituce se vztahují také na víc než tisícovku budov a několik set rybníků.
Církve mají od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň ale postupně přestane hradit platy duchovních.
Nečasova koaliční vláda církevní restituce prosadila jako vypořádání s dědictvím komunismu. Opoziční parlamentní strany ale měly k zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi výhrady a jeho zrušení postupně navrhli senátoři z podnětu Věcí veřejných a po nich poslanci ČSSD a KSČM. Ústavní soud ale jejich návrhy počátkem června zamítl.
Dlouhá cesta církevních restitucí