Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v Evropě. Mírně si polepšila Praha
Pořídit si vlastní nemovitost vyjde v Česku v průměru na 13,3 hrubé roční mzdy. To řadí tuzemský trh na poslední místo aktuálního žebříčku Deloitte Property Index, který každoročně sleduje dostupnost bydlení v osmnácti zemích Evropy. Z aktuálních dat, která má e15 k dispozici, kromě toho vyplývá, že Praha je po nizozemském Amsterdamu nejméně dostupnou evropskou metropolí.
Zatímco loni se Česká republika umístila v žebříčku předposlední, letos ji přeskočilo původně poslední Slovensko, kde je pro pořízení sedmdesátimetrového bytu nyní potřeba v průměru 12,7 hrubé roční mzdy. „Dostupnost vlastního bydlení v Česku zůstává nadále špatná a zatím to nevypadá na změnu,“ komentuje výsledky Miroslav Linhart z poradenské společnosti Deloitte. „Mezi nejdůležitější faktory, které mohou zlepšit nízkou dostupnost bydlení, patří výstavba nových domů a bytů, zjednodušení stavebních předpisů a povolení, dostupnost hypoték, zlepšení infrastruktury a také podpora pro developerské projekty zaměřené na dostupné bydlení,“ domnívá se finanční poradce.
Na konci žebříčku jsou spolu s Českem a Slovenskem také Izrael, Irsko, Maďarsko, Srbsko, Francie nebo Chorvatsko. Nejdostupnější bydlení ze sledovaných zemí je naopak v Dánsku, Norsku, Itálii, Rumunsku, Řecku a ve Slovinsku. Zvláštní kategorii tvoří samostatné evropské metropole – nejméně dostupné bydlení je nyní v Amsterdamu, kde je potřeba na koupi bytu 15,1 hrubého ročního platu. Praha, která loni skončila na posledním místě, si tak o příčku polepšila. Pražané si nyní musejí podle průzkumu připravit ekvivalent 13,5 ročního platu na pořízení vlastního bytu.
„V Nizozemsku ale mohou kupující získat hypotéku pokrývající až sto procent hodnoty nemovitosti a využívat daňových výhod, jako je například odpočet úroků z hypotéky, které snižují náklady na pořízení bydlení,“ upozorňuje Linhart, podle něhož tak srovnání pouze na základě průměrného příjmu nemusí v Amsterdamu plně odrážet reálnou dostupnost bydlení. Horší dostupnost bydlení je podle průzkumu i v Athénách, Bratislavě, Dublinu nebo v Bělehradě. Naopak jednodušší cestu k vlastnímu bytu mají obyvatelé hlavního města Itálie a Norska, kde stačí osminásobek roční mzdy.
Analýza sleduje také trh s novostavbami. Zdaleka nejdražší nové nemovitosti jsou nyní pro obyvatele Izraele, kde pořízení nové nemovitosti vyjde v průměru na 5439 eur za metr čtvereční, tedy zhruba 137,6 tisíce korun. Následuje Rakousko, Francie nebo Nizozemsko. Levnější novostavby se nacházejí na jihu Evropy, v Bosně a Hercegovině, Řecku a v Rumunsku. Co se týká intenzity nové výstavby, je Česko uprostřed žebříčku, kterému vévodí Irsko, Izrael a Polsko.
Česká republika se na konci žebříčku sledujícího dostupnost bydlení objevuje podle analytiků hlavně kvůli kombinaci vysokých cen nemovitostí, nízkých příjmů a nedostupného financování. Česko má podle průzkumu páté nejvyšší úrokové sazby hypoték v Evropě. Přesto se daří Čechům udržovat míru svého zadlužení, tedy podíl nesplacených hypoték na příjmu domácností, mezi 40 a 60 procenty. Ve Francii a v Německu překračuje úroveň zadlužení 70 procent, v Norsku a v Nizozemsku se zadlužení vyšplhalo na téměř 180 procent.
Společnost Deloitte srovnávala také dostupnost nájemního bydlení. Nejdražší evropskou metropolí je nepřekvapivě Londýn, kde stojí nájem v průměru 33,8 eura za metr čtvereční – to je pro představu zhruba 60 tisíc korun měsíčně za sedmdesátimetrový byt. Drahé nájmy jsou také v Dublinu, Paříži a v Barceloně. Levněji je naopak možné si pronajmout byt v Řecku, Bulharsku, Itálii nebo v Rumunsku. Praha obsadila 24. příčku ze šedesáti sledovaných měst.
Nájmy budou v České republice podle odborníků nyní stoupat spíše pomaleji. „Cena bytů půjde nahoru rozhodně rychleji než nájmy. V tuto chvíli se zdá, že faktory ovlivňující růst nájmů jsou už za námi nebo zmizely. Nečekáme nic dramatického,“ říká prezident Asociace nájemního bydlení Jakub Vysocký. To potvrzuje i poslední analýza portálu Bezrealitky.cz, podle níž nájmy v Praze v posledním čtvrtletí narostly o dvě procenta, v Brně o jedno procento, a například ve Středočeském kraji dokonce klesly.
