Boom krásy za miliardy. Češi míří dnes na kliniky častěji, říká plastický chirurg Bayer
Počet estetických zákroků celosvětově přesáhl 38 milionů ročně. Český trh se podle primáře kliniky plastické chirurgie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Jiřího Bayera stabilizoval, ale zájem domácích klientů dál roste. „Lidé už pochopili, že nejde o rozmar, ale o investici do sebe,“ říká.
Když tohohle čtyřiačtyřicetiletého muže potkáte, jeho svěží tvář jako by na první pohled prozrazovala, ve kterém oboru působí. Ale nenechte se mýlit. Byť Jiří Bayer vtipkuje o tom, že kolem něj už krouží kolegové se skalpelem, žádnou plastickou operaci neprodělal. Naopak jako operatér pomohl více než šesti tisícovkám pacientů. Primář kliniky plastické chirurgie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a soukromé kliniky My Best Care je jeden z největších odborníků v oboru v Česku, má za sebou přes šest tisíc zákroků včetně raritních jako úspěšné přišití amputovaného penisu. Díky své bohaté praxi také v estetické medicíně dovede popsat, jaké úpravy v této oblasti české ženy a muži nejčastěji požadují.
Čeští lékaři jako průkopníci plastické chirurgie
Jiří Bayer mluví o svém oboru a jeho průkopnících s velkým uznáním. Vždyť českoslovenští lékaři v čele s profesorem Františkem Burianem patřili k zakladatelům oboru plastické chirurgie vůbec. Ke specializaci je vedla poranění vojáků v první světové válce. Mimochodem profesor Burian, jeden z prvních profesorů plastické chirurgie na světě, působil ve stejné nemocnici, kde dnes pracuje Jiří Bayer. „Dodnes Česká republika v různých oborech medicíny patří k absolutní světové špičce a plastická chirurgie je jedním z nich,“ doplňuje.
Medicínu šel studovat s tím, že se chce stát chirurgem. Lákala ho zejména představa, že uvidí okamžitý výsledek své práce. Nebude lidi jen léčit, ale uzdraví je. K lékařství ho přivedl otec – sám chtěl být lékařem, ale sen se mu splnil až díky synovi Jiřímu. „Vyzkoušel jsem si různé druhy chirurgie, obecnou chirurgii, hrudní chirurgii, na dětské traumatologii v Krči jsem strávil asi rok. Měl jsem ale to štěstí, že jsem studoval na 3. lékařské fakultě, která je spojena s Fakultní nemocnicí na Královských Vinohradech a tam je největší klinika plastické chirurgie v zemi. Když se v osmdesátých letech otevřela, společně s klinikou popálenin měla 190 lůžek a byla dokonce největší na světě,“ připomíná.
Náhradní díly lidského těla
Dnes má klinika kolem sedmdesáti lůžek, dvě jednotky intenzivní péče, dětskou plastickou chirurgii včetně své JIP a k největším svého druhu na světě stále patří. Před nedávnem dokonce obdržela certifikát evropského vzdělávacího systému, čímž se stala evropským školicím centrem pro plastickou chirurgii. Student Jiří Bayer se k plastické chirurgii blíže dostal v průběhu třetího ročníku. „Seznámil jsem se s lékaři, měl jsem možnost být u operací, které prováděli, a byl jsem fascinován, jak je tenhle obor neuvěřitelně tvůrčí a dokáže využívat náhradní díly lidského těla,“ vzpomíná.
Ukázat si lidské tělo jako skládačku, kde si člověk může brát díly a dávat je na jiná místa, aniž by ublížil těm původním, je více než zajímavá představa. Když se Jiřího Bayera ptáte, jak tahle „půjčovna“ funguje, ani se moc nerozmýšlí. „Můžeme si půjčovat kůži i kosti. Plastický chirurg si třeba může vzít bez problémů kousek lopatky, kyčelní nebo lýtkové kosti. S rozvojem mikrochirurgie jsme schopni odebrat kost včetně cévního zásobení a cévy následně našít na příjmové cévy v místě defektu. Můžeme ale vzít i celky obsahující jak kost, tak sval, tuk, ale třeba i kůži a takový kompozitní lalok může klidně vykrýt defekt v oblasti obličeje,“ popisuje plastický chirurg.
Co dělat, když si muž uiřízne penis?
V tak jemných intencích se umí pohybovat málokdo. V Česku je přibližně 250 plastických chirurgů, jemnou techniku nutnou třeba k přišití prstů jich ovládá padesát, ale z toho jen třicet se jí v praxi věnuje. Jiří Bayer je pak dokonce jedním z mála, kteří dokázali přišít pacientovi amputovaný penis.
U téhle specifické operace se zastavme. Za posledních několik desítek let to byla v éře covidových omezení teprve druhá taková v Česku. Časově náročná nebyla, i když zabrala několik hodin – plastičtí chirurgové jsou zvyklí na operace přesahující i deset hodin. Specifická byla ovšem svým zaměřením a podmínkami. Předně pacient si způsobil zranění sám, záměrně. „Šlo o muže, který dostal poprvé ataku schizofrenie. Hlasy mu namluvily, že má takovou věc udělat, a on je poslechl. Setkal jsem se i s názorem, že jsme měli s ohledem na to zákrok zvážit, ale z mého pohledu bylo potřeba ho provést. Tomu muži bylo teprve pětadvacet let,“ přibližuje lékař.
Muž před zákrokem ztratil asi dva a půl litru krve, což ohrožovalo jeho život, rána navíc byla hluboká, penis si odřízl i se šourkem. „Postupovali jsme opatrně, postup jsme konzultovali i s urology, aby nevznikaly nějaké srůsty anebo zúžení,“ popisuje. Lékaři se po operaci snažili udržet pacienta co nejdéle pod svou kontrolou, aby ohlídali případné komplikace. „Pacienta čekal převoz do psychiatrické nemocnice a věděli jsme, že tam ho v době covidu bude těžké ošetřovat našimi silami,“ odůvodňuje lékař.
I rekonvalescence měla svá specifika. Pacient si například nikdy neřekl o léky na bolest, celé dny se díval do křížovek a sudoku, aniž by je luštil. Nakonec byl převoz do psychiatrické nemocnice nevyhnutelný. Samotnou operaci Bayer považuje za úspěšnou. „Podařilo se nám dosáhnout toho stadia, že nebylo na první pohled vůbec znát, že byl penis amputovaný. Kdo by to nevěděl, nevšiml by si toho. I močení pacienta bylo bezproblémové,“ doplňuje.
Jedinou nevyřčenou odpovědí byla ta o topořivé funkci penisu. Sám pacient takovou informaci lékařům po operaci neposkytl. A v psychiatrické nemocnici byl medikován léky, které snižují libido, takže žádat odpověď nemohli lékaři ani později. Od léčby zranění po zákroky na přání. Úrazů, které plastičtí chirurgové řeší, je podle zkušeností Jiřího Bayera v současnosti méně než před lety. Zlepšila se bezpečnost práce, manuální práci také nahrazují technologie.
Přibylo úrazů dělníků z Ukrajiny
Výjimka nastala jen v posledních letech. „Řešíme více úrazů dělníků z Ukrajiny. Trend nastal poté, co sem přišli po napadení země. Pravděpodobně musejí pracovat v nepříliš dobrých podmínkách a amputační zranění mají i patnáctiletí chlapci,“ vypráví lékař. Čeho naopak v plastické chirurgii přibývá, jsou estetické plastické operace. Jiří Bayer se jim také věnuje, zejména zvětšením či modelací prsou u žen, faceliftingu, necklifingu či liposukcím.
Jen vloni na světě dosáhl celkový počet chirurgických i nechirurgických zákroků podle organizace ISAPS (The International Society of Aesthetic Plastic Surgery) 38 milionů procedur, od roku 2020 jde o zvýšení o více než 42 procent. „U nás už ten první boom proběhl a teď jsme ve fázi stabilizace. Rozhodně už nepřibývá zahraničních pacientů, kteří se sem jezdí léčit, oproti tomu ale evidujeme více pacientů z Česka. Zákroky se stávají cenově dostupnější a lidé se naučili, že už nejde jen o kratochvíli pro celebrity,“ popisuje Jiří Bayer.
Boom, o kterém byla řeč, se odehrává zejména v Turecku, kde je obor státem vehementně podporovaný. Jiří Bayer ale před lákavými cenami v Turecku varuje. Země má své odborníky, ale je prý důležité dobře je vybrat. „Často napravujeme důsledky téhle turistiky. Lidé ani nevědí, za kterým lékařem na zákrok jedou, sledují jen nízkou cenu, což může být nebezpečné. Prodělají tam i několik operací zároveň a druhý den je pošlou letadlem domů. Vlastně se divím, že ještě nepřišel případ plicní embolie a bezprostředního ohrožení života,“ varuje.
Menší prsa znamenají menší bolest zad
Vedle estetické roviny Jiří Bayer zdůrazňuje, že mohou mít úpravy i zdravotní benefity. Po zmenšení prsou například odpadnou bolesti zad, zlepší se pohyb pacientky a podobně. Umíme vypěstovat nový nos. Jen jeden typ plastických operací z estetických důvodů nemá Jiří Bayer příliš v lásce. Týká se úprav nosu. Není to kvůli zákroku samotnému, ale pacientům. Co pacient, to různý vkus a očekávání.
„Nakonec přijdete na to, že problém nebyl ve tvaru nosu, ale v mentálním nastavení klienta, který si přes něj řešil své vlastní potíže. Po úpravě nosu je schopný je převést na vás, což nestojí za to,“ vysvětluje. Naopak operace nosu po zranění je přesně tím, proč si Jiří Bayer kdysi svůj obor zamiloval. „Je to centrální část obličeje. Poškození člověka velmi diskvalifikuje, může nastat i to, čemu říkáme sociální smrt. My dnes umíme například vypěstovat nový nos na předloktí pacienta a pak mu ho přešít, jeho život se zásadně změní,“ říká.
Zpět ale k estetické medicíně a jejím trendům. Vedle čím dál většího počtu tuzemských zákazníků se stává trendem v určitých oblastech minimalismus. Lidé už zkrátka nežádají radikální změny, chtějí být více přirození. „Jako lékař to třeba u zvětšení prsou velmi vítám. Nadměrná kulatá prsa nejsou něčím, co by pacientky dnes žádaly,“ říká.
Minimalismus ovšem neplatí při facelifingu, kdy moderní metody naopak dovolují razantnější zásahy s trvalejším efektem. „Trendem je provádět deep plane facelift, tedy zákrok, kdy se jde v obličeji ještě o vrstvu hlouběji na místo, kde se nacházejí nervy a svalovina. Je to o něco rizikovější operace, nicméně má radikálnější vliv na změnu v obličeji,“ říká Jiří Bayer.
Když jsme u varování, chirurg přidává ještě jedno. I tak zdánlivě jednoduchou věc, jako je aplikace botulotoxinu, je potřeba svěřit odborníkům. Sám se jí nevěnuje, přece jen je duší chirurg a nezbyl by mu čas na operativu, nicméně odstrašujících příkladů už viděl hodně. „Tyto zákroky mohou pomoci, ale musejí se dělat s citem. Vždycky říkám, že když si pacient koupil injekci kyseliny hyaluronové, neznamená to, že mu ji lékař musí aplikovat celou,“ říká.
