Dokument o budoucí podobě čistírny odpadních vod podepsal s městskou částí zastoupenou starostou Drdáckým ( kandidát trojkoalice Strany zelených, KDU-ČSL a STAN ) v roce 2009 za hlavní město ještě jako radní pro životní prostředí Petr Štěpánek, nynější kandidát na primátora za trojkoalici. Tehdejší cíl bylo zajištění harmonického rozvoje trojské kotliny. Stavbu čistírny měl řídit krajinný architekt navržený městskou částí
Kalové hospodářství mělo být do roku 2015 z ostrova vymístěné a podle tehdejší dohody se měla stát čistírna i místem otevřeným pro pěší i cyklisty. „Navzdory podmínkám však hlavní město kalovou koncovku buduje a plánuje rozšíření současného areálu na dvojnásobné území,“ uvedl Tomáš Drdácký.
Vymahatelnost smlouvy je podle něj nízká. „Usoudili jsme, že pro městskou část není výhodné se s Prahou soudit,“ konstatoval Drdácký. V červenci kvůli nedodržení smluvních podmínek posílal dopis Jiřímu Nouzovi. Podobu čistírny prý ale řešil už s bývalým pražským primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS) a současným primátorem Tomášem Hudečkem (TOP 09).
Jiří Nouza přpustil, že řešení kalové koncovky je zatím ještě otevřené, komise má ale podle něj rok na to, aby problém vyřešila. Variant je podle něj několik včetně spalování. Nouza se také ohradil, že by město nekomunikovalo s architektem, kterého navrhla městská čát. „Je pozvaný na jednání komise, které se uskuteční v září,“ poznamenal Nouza. Dodal, že město nemá žádný důvod k tomu, aby se smlouvou nedodrželo.
Místo vyhnívání spalovna. A po kolejích
Proti současné podobě čistírny se staví Trojkoalice Zelených, KDU-ČSL a Starostů navrhuje alternativní řešení, díky kterému by se čistírna nerozšiřovala. „Námi navrhované technologie umožňují rekonstruovat čističku na polovičním území za poloviční cenu a kaly likvidovat ve zhruba třetinové vzdálenosti od ostrova, než se děje dosud,“ uvedl Štěpánek.
Kal by se místo vyhnívání podle Štěpánka spaloval. Nevozil by se také do Benátek nad Jizerou, které jsou od Prahy vzdálené 50 kilometrů, ale do malešické spalovny. K tomu by ale bylo potřeba vybudovat kvůli kapacitě spalovny další kotel.
Výhledově by bylo podle Štěpánka možné kaly dopravovat do spalovny i po kolejích. Snížila by se tak zároveň na třetinu výška dvanáctimetrových vyhnívacích nádrží na ostrově. „Námi navrhované řešení umožňuje splnit smluvní podmínky městské části,“ konstatoval Štěpánek.
Do prostoru stávajících nádrží by podle něj také bylo možné umístit biologický reaktor, tím by se ušetřilo místo i finance.
Běh na dlouhou trať
Příprava modernizace pražské čistírny začala před zhruba 15 lety. Rekonstrukci město vyčíslilo na přibližně 6,2 miliardy korun. Kvůli hrozbě pokut ohledně čistoty vypouštěných vod má být hotová do konce roku 2017.
Stavbu má na starosti konsorcium čtyř firem ÚČOV Praha (Stavby mostů Praha CZ, Hochtief CZ, Degrémont a WTE Wassertechnik). Město čistírnu zaplatí z poplatků za vodné a stočné a ze svého rozpočtu. Na evropské dotace totiž kvůli dlouhodobé a nevypověditelné smlouvě s provozovatelskou firmou Veolia nedosáhne.
