Soutěž na digitální stavební řízení můžeme vyhlásit na podzim, říká ministr Kulhánek
Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje vybrat dodavatele digitálního stavebního řízení formou otevřené veřejné zakázky. Finální dokumentace má být připravena do konce srpna a v září představena vládě a sněmovně. „Nic nemusí přijít vniveč. V zadávací dokumentaci dáme vítěznému dodavateli možnost rozhodnout, které části použije a které nikoliv. Například hardware bude určitě možné využít,“ tvrdí ministr pro místní rozvoj a dvojka karlovarské kandidátky STAN Petr Kulhánek ve druhé části rozhovoru pro e15. První část si můžete přečíst zde.
Jak postupuje příprava cílového stavu digitálního stavebního řízení?
Aktuálně se nacházíme v klidnějším přechodném období. Digitální stavební řízení zatím běží díky technologickému bypassu – systém funguje, odpovídá požadavkům nového stavebního zákona a je plně průchozí. Úřady postupně vyřizují žádosti, i když se zpožděním – to je částečně způsobeno tím, že ještě stále zpracovávají žádosti podané podle starého zákona před 1. červencem loňského roku. Situace se ale stabilizuje, což si ověřujeme i během pravidelných online konzultací s úředníky. K dispozici je helpdesk a poskytujeme také metodickou podporu.
Současně probíhala takzvaná byznys analýza, tedy sběr požadavků od všech zúčastněných stran – obcí, státních institucí, profesních komor, architektů i Hospodářské komory ČR. Tyto podněty teď slouží jako základ pro zadávací dokumentaci k veřejné zakázce na vývoj finálního systému. Průběh i výstupy jsme prezentovali jak sněmovně, tak výboru pro veřejnou správu. Naším cílem je, aby výsledná dokumentace byla v souladu se zájmy všech stran a zároveň odolná vůči případným politickým změnám v příštím volebním období.
Co bude s částmi digitalizace, do kterých už stát investoval?
Nic nemusí přijít vniveč. V zadávací dokumentaci dáme vítěznému dodavateli možnost rozhodnout, které části použije a které nikoliv. Například hardware bude určitě možné využít. Samotný výběr dodavatele chceme provést otevřenou soutěží – buď formou soutěžního dialogu, nebo jednacího řízení s uveřejněním. Právě teď vyhodnocujeme, která z těchto variant je nejvhodnější.
Stihnete zahájit výběr dodavatele ještě během tohoto volebního období?
Pokud vše půjde podle plánu, pak ano. Finální podklad pro rozhodnutí chceme mít do konce srpna. V září bychom ho předložili vládě a sněmovně. Pokud nebude politická vůle soutěž vypsat, necháme připravenou dokumentaci pro příští vládu. Harmonogram je jasný: cílový stav systému má být hotový do konce roku 2027, včetně testování.
Jak vnímáte současnou politickou vůli pokračovat v digitalizaci stavebního řízení? Je ve vládě ochota tento projekt dotáhnout?
Jednoznačně ano. Mezi kolegy ve vládě ta vůle je a musím říct, že mě příjemně překvapil i přístup zástupců hnutí ANO ve výboru pro veřejnou správu. Například poslanec Králíček, který se tomuto tématu dlouhodobě věnuje, ocenil koncepci a kroky ministerstva. Jsme s ním v kontaktu i na pracovní úrovni a zapojujeme ho do příprav – stejně jako další kolegy, kteří mají zájem. Jsem v tomto ohledu opatrný optimista.
Takže je zde rozpor mezi tím, co někteří zástupci ANO – jako třeba stínový premiér Karel Havlíček – říkají veřejně a faktickým zapojením ANO do procesu?
Rozhodně teď nečelíme žádnému torpédování, jaké jsme zažili třeba na podzim. Není to samozřejmě tak, že by nám zástupci ANO klepali na dveře s žádostí o aktivní účast, ale zároveň nešíří destruktivní rétoriku. Cítíme spíš konstruktivní přístup a sdílené pochopení, že funkční digitální stavební řízení je základem pro další rozvoj české ekonomiky. A to by měl být společný cíl napříč politickým spektrem.
Zvažujete, že by mohla být digitalizace provedena formou PPP projektu, jak navrhuje například Karel Havlíček z ANO?
Ve skutečnosti se o formu PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru) jedná vždy – vývoj totiž realizují firmy ze soukromé sféry. My ale považujeme za nejlepší cestu otevřenou veřejnou zakázku, kde má šanci každý. Nezpochybňujeme princip spolupráce, ale preferujeme transparentní soutěž.
Jak dnes funguje technologický bypass?
Bypass propojuje nový informační systém s původními agendovými systémy, na které byli úředníci zvyklí. Zajistili jsme tak, že úředníci mohou pracovat v prostředí, které znají, ale zároveň se dokumentace ukládá centrálně. Nešlo to rychle – mysleli jsme si, že napojení zvládneme za měsíc, ale trvalo to dva a půl měsíce. Každý systém má vlastní konfiguraci, takže úpravy byly nezbytné. Dnes ale všechno běží a odezva úřadů je pozitivní – práce je přehlednější a rychlejší.
Kolem bypassu panovala obava, že stavební úřady, které jsou dnes již často personálně podhodnocené, přijdou o další úředníky. Jak je to s personálním zajištěním nyní?
Situace se v podstatě nezměnila – někde je dobrá, jinde špatná. Některé stavební úřady jsou přetížené a personálně poddimenzované. Uvolnili jsme jim však ruce. Umožnili jsme navýšit osobní ohodnocení, povýšit v platových třídách a snížili jsme požadavky na kvalifikaci u některých činností. Tím se rozšířila skupina potenciálních zaměstnanců. Systém není ideální, ale směřujeme ke stabilizaci.
Podle výsledků auditu neměl bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš systém spustit, protože nebyl připravený. On naopak argumentuje tím, že ale systém spustit musel – například kvůli možné ztrátě evropských peněz. Jak máme této situaci rozumět? Myslím si, že Ivan Bartoš si nedokázal plně uvědomit, jak tvrdý dopad bude mít spuštění nepřipraveného systému. Možná věřil, že alespoň základní funkcionalita bude fungovat – jenže ne. A to opakuji stále dokola. I z auditu je jasně vidět, že kvůli tlaku na termíny se 1. července spustilo něco, co prostě nebylo připravené. Když běžíte proti zdi a vidíte, že náraz bude tvrdý, je lepší se zastavit, nadechnout a spuštění posunout. A to i za cenu rizik – třeba komplikací s Národním plánem obnovy.
Evropské peníze tedy v tuto chvíli ohrožené nejsou?
Z vlastní zkušenosti dnes víme, že i o těchto věcech se dá s Evropskou komisí jednat. Milníky lze upravit, peníze se neztrácejí, jen se přesunou na jiné smysluplné projekty. Národní plán obnovy tedy není dogma. Mělo se jednat. A dnes jsem přesvědčený, že Ivan Bartoš to měl tehdy udělat jinak a systém 1. července nespouštět.
Platí stále, že aby Česká republika mohla tyto peníze čerpat, musí do konce letošního roku prokázat zkrácení doby povolování staveb o dva roky?
Ano, ten závazek stále platí. Ale zároveň je to téma, o kterém se stále jedná, protože tam může dojít k určité časové prodlevě. Systém sice začne fungovat v určité datum, ale nějakou dobu potrvá, než se projeví jeho dopad na délku povolovacích procesů. Jinými slovy, abyste mohl doložit, že se něco zkrátilo o dva roky, potřebujete delší časový horizont než jeden rok provozu. Proto s Evropskou komisí vedeme intenzivní dialog. Ať už jde o náš tým, nebo o kolegy z ministerstva průmyslu a obchodu, otevřeně s komisí sdílíme veškeré informace a snažíme se maximálně komunikovat. To oni oceňují.
Kdy tedy bude jasné, za jakých podmínek bude moci Česko čerpat peníze z Národního plánu obnovy?
Národní plán obnovy končí na konci příštího roku, tedy v roce 2026. Do té doby budeme maximálně pracovat na plnění všech milníků, které jsou s financemi spojené, a prokazovat jejich naplnění.
Z úst developerů často slyšíme, že by ocenili zrušení současného stavebního zákona a naopak návrat ke starému systému z doby Kláry Dostálové z hnutí ANO. Co si o tom myslíte?
Nejsem si jistý, jak velká část developerů by to opravdu podpořila. Za sebe mohu říct, že takový krok by přinesl obrovskou nejistotu a další dlouhé přechodné období. Všechno by se muselo znovu měnit a přepnout na úplně jiný režim. Podle mě by to nic dobrého nepřineslo.
Kolik by takový návrat stál?
To opravdu netuším. Ale nejde jen o peníze. Způsobilo by to obrovský zmatek u všech, kteří dnes se stavebním řízením pracují – od developerů až po úředníky. A stavební úřady už mají za sebou rok a půl stresu. Vystavit je dalšímu kolu nejistoty by nebylo rozumné. Věřím, že pokud se Karel Havlíček a další budou rozhodovat na základě konkrétních dat a reálných informací z provozu, přikloní se nakonec k tomu, aby se dál rozvíjel stávající systém.
V poslední době to vypadalo, že si developeři a podnikatelé s Karlem Havlíčkem dobře rozumí. Nebojíte se, že jste před sněmovními volbami ztratili důležitý sektor?
S developery se setkávám zhruba každé dva měsíce přímo na ministerstvu. A musím říct, že jejich postoj je úplně jiný, než jak občas zaznívá navenek. Oceňují, že se situace stabilizovala. Věci, které dříve vůbec nefungovaly, teď alespoň v nějaké míře fungují a nijak je výrazně neomezují. Ano, stále si stěžují třeba na nedodržování lhůt, ale samotný systém vnímají jako funkční a stabilizovaný. A když je navíc průběžně informujeme o tom, co se bude dít dál, jejich důvěra roste. Protože nejhorší je, když o něčem nic nevíte – nemáte se čeho chytit a logicky tomu ani nemůžete věřit.
Developeři, kteří mají zkušenosti z Polska i z Česka, často porovnávají rychlost stavebního řízení v obou zemích. Chcete se v Polsku inspirovat?
Věřím, že nejlepší cestou pro Česko je ta, kterou jsme už nastoupili. Pokud budeme dodržovat pravidla nového stavebního zákona – zejména stanovené lhůty, které jsou kratší pro jednodušší stavby a přiměřeně delší pro složitější – neměli bychom mít se stavebním řízením zásadní problém. Teď ale potřebujeme překlenout přibližně dva klíčové roky: dokončit vývoj cílové podoby digitalizace a vyřídit nahromaděné žádosti ještě z doby před účinností nového zákona. Jakmile tohle zvládneme, systém se výrazně zrychlí a zjednoduší.
Můžeme čekat nějaké změny týkající se územního plánování?
V této oblasti připravujeme reformu, protože právě územní plánování často přípravu nových projektů brzdí už na samém začátku. Máme hotové základní teze věcného záměru, o kterých jsme jednali s experty. Vycházíme z požadavků všech, kdo se územním plánováním zabývají – i když se jejich názory často liší. Debatujeme třeba o tom, jak moc má být územní plán jednoduchý, kdo za něj má být odpovědný – zda stát, nebo samospráva.
Náš návrh počítá s posílením role obcí. Starosta by měl odpovídat za plán své obce, kraj za krajský plán a stát za strategické plánování na celorepublikové úrovni. Do konce léta bychom chtěli tyto teze představit širší veřejnosti a odborníkům. Velkou naději vkládám i do Tomáše Hudečka, který nastoupil jako nový ředitel sekce pro územní plánování. Má zkušenosti z Prahy, kde se věnoval stavebním předpisům a celkovému systému plánování. Věřím, že právě on pomůže reformu územního plánování dotáhnout do funkční a jednoduché podoby, která usnadní práci obcím i investorům.
V Karlovarském kraji jste na kandidátce Starostů a nezávislých do podzimních sněmovních voleb na druhém místě za poslancem Janem Kuchařem. Proč nejste jako ministr jednička?
V krajském sněmu STAN proběhly primární volby, ve kterých se těsně rozhodovalo mezi dvěma názory – zda by měl být lídrem kandidátky ten, kdo už je poslancem a obhajuje mandát, nebo ten, kdo aktuálně působí jako čerstvý ministr. Nakonec o dva hlasy převážil první přístup.
S Janem Kuchařem jsme se ale domluvili, že z této situace uděláme výhodu. Využijeme toho, že máme silnou dvojici kandidátů, a budeme vystupovat prakticky jako dva lídři – společně při kampani v terénu, na sociálních sítích i v debatách.
