Stavební firmy se podbízejí a hřeší na kvalitu. Trh se musí pročistit

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Richard Rames, E15

Kvalita stavebních prací i nadále klesá. Až 60 procent stavebních společností působících na českém trhu totiž přiznává, že staví na hranici bezpečné ceny, část z nich dokonce pod ní. Vyplývá to ze specializované analýzy společností CEEC Research a KPMG Česká republika. Analýza zahrnuje názory více než 100 ředitelů stavebních firem.

Za bezpečnou se považuje taková cena, za níž je stavba postavena tak, aby byla v době předání uživatelům bezproblémová. Až 14 procent oslovených ředitelů dokonce prozradilo, že jejich firma staví už pod hranicí bezpečné ceny. Jen každá čtvrtá firma uvádí, že se pohybuje nad touto hranicí.

„Je to dlouhodobě neudržitelný problém, který povede k řetězovému krachu velkého množství stavebních firem. Až tímto způsobem dojde k redukci stavebních kapacit na trhu, půjdou ceny stavebních prací nahoru, a ti kteří přežijí, budou moci realizovat ozdravný proces svých firem,“ předpovídá další vývoj šéf představenstva developerské firmy Trigema Marcel Soural.

Na trhu je víc firem než před šesti lety

Krachy prvních stavařů se už na trhu prý projevily. „Dodávají se nekvalitní stavby, stavební firmy krachují, kvalifikovaní pracovníci odcházejí v lepším případě do jiných oborů, v tom horším na úřad práce. Investoři mají rozestavěné projekty, u kterých jim zkolaboval dodavatel,“ tvrdí obchodní ředitel společnosti PSG - International Aleš Ullmann.

Stavebnictví však ani letos nečeká lehký rok, bankroty firem prý budou pokračovat. „Aktuální počet stavebních firem a celkový objem nabízených stavebních kapacit na trhu neodpovídá poptávce po stavebních pracích,“ popsal situaci na trhu ředitel CEEC Research Jiří Vacek.

Na trhu v současnosti podle něj působí dokonce více firem než v roce 2008, kdy byl sektor na vrcholu. „To vytváří samozřejmě enormní tlak na cenu,“ dodal Vacek.

Nabídky pod úrovní nákladů

Podle Pavla Klimenta ze společnosti v KPMG nabídka stavebních zakázek na úrovni nebo dokonce pod úrovní nákladů často souvisí s cílem udržet nebo rozšířit tržní podíl společnosti v očekávání, že budoucí silná pozice tento vklad zúročí.

„Problémem je, pokud se takový přístup stává dlouhodobým a je v rozporu s finanční kondicí stavební společnosti. V řetězci stavebních firem jsou to obzvláště subdodavatelé, jejichž situace se může stát nezvladatelnou v důsledku příliš malých finančních rezerv,“ upozornil Kliment.