V Česku končí další developer, Bouwfonds

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Euro E15

Český trh opouští další zahraniční developer. Firma Bouwfonds z nizozemské finanční skupiny Rabobank v tichosti ukončila svůj byznys v Česku i na dalších evropských trzích. Deníku E15 to potvrdil zdroj obeznámený s děním ve společnosti. Bouwfonds se ještě před čtyřmi lety chlubila plánem na vybudování další tisícovky bytů v Česku. Ve stejné době stavěla ve dvanácti zemích. Dnes už ale podniká jen v Nizozemsku, Německu a ve Francii.

„Česko je mezi trhy, které Bouwfonds uzavřela. Co tu firmě zbylo, bude rozprodávat,“ uvedl zdroj. Bouwfonds stále vlastní v pražských Hlubočepích přes 22 tisíc metrů čtverečních pozemků. Firma plánovala projekty také v Ostravě, Hradci Králové nebo Pardubicích. Na otázky deníku E15 nizozemská Bouwfonds nereagovala, neodpovědělo ani české zastoupení společnosti.

Zpráva o odchodu Bouwfonds přichází jen krátce poté, co se Česko rozhodl opustit Hochtief Development. Na trhu pohořel i stavitel bytů Sogeprom ze skupiny Société Générale. Nic nezůstalo ani z velkých plánů česko-irské Red Group nebo izraelské Neocity Group.

Další zahraniční subjekty zůstávají aktivní

Řada zahraničních developerů ale zůstává v České republice ve výstavbě bytů stále aktivní. Jde například o společnosti Skanska Reality, finskou YIT nebo izraelské firmy Daramis, AFI či Star Group. Žádná z uvedených společností však nepatří mezi největší developery a hlavní hráče. Pražskému trhu s novými byty, který je svou velikostí proti mimopražským regionům státem ve státě, vévodí trojice tuzemských developerů Central Group, Ekospol a Finep.

Developer Bouwfonds postavil v České republice od roku 1995 kolem tisícovky bytů. Největší projekt se 680 byty měla developerská firma v Jihlavě. Stavěla rovněž v Brně, Berouně nebo Kutné Hoře. Působení v Česku uzavřela pražským projektem Biografy Barrandov, který zkolaudovala v roce 2012.

Skupina Rabobank, které Bouwfonds patří, je jednou z velkých bank, jež loni na podzim doplatila na manipulaci s mezibankovními sazbami LIBOR a EURIBOR. Za svou roli v této kauze musí banka zaplatit regulátorům v USA, Velké Británii a Nizozemsku pokutu převyšující jednu miliardu dolarů.