Od umělého brzlíku k pleťovým maskám z nanovláken. Nanopharma míří na kosmetický trh

Nanopharma, ilustrační foto

Nanopharma, ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Liliana Berezkinová, šéfka společnosti Nanopharma
Nanopharma, ilustrační foto
3
Fotogalerie

Výrobce nanovlákenných tkáňových nosičů Nanopharma se poprvé chystá na spotřebitelský trh. Bude prodávat první suchou pleťovou masku z nanovláken na světě.


Liberecká technologická společnost Nanopharma se pokusí dobýt kosmetický trh se novým pojetím pleťových masek. Od dubna se chystá rozjet crowdfundingovou kampaň na první suchou nanovlákennou pleťovou masku na světě a v květnu by se měl rozjet její prodej skrze e-shopy a maloobchody. Firma o deseti zaměstnancích tak poprvé zacílí přímo na koncové zákazníky.

Vstup na spotřebitelský trh ale zároveň znamená i velký tlak na ceny. „Kosmetika je masový trh, který je cenově citlivější než farmaceutický trh, kde jsme dosud působili,“ připouští šéfka společnosti Nanopharma Liliana Berezkinová s tím, že cena takové masky bude 250 korun.

Od konkurence se liší nová maska zejména tím, že je suchá a nemusí tak obsahovat konzervační látky, které u běžných masek zabraňují tomu, aby se ve vodnatém prostředí množily bakterie. Aktivní látky jsou do vláken masky přímo zapouzdřeny a uvolňují se samovolně při kontaktu s navlhčenou pletí. Jiné suché masky je nutné pro aktivizaci látek masírovat.

Na nanovláknovou masku má brzy navázat ještě ambicióznější projekt, a to nanovlákenné náplasti. V příštím roce se už bude nová náplast zkoumat v rámci klinických studií na lidech a na trh by se podle plánu měla dostat do tří let.

Zájem o specifický druh náplastí mají hlavně farmaceutičtí výrobci opiátů, kterým by nová technologie mohla pomoci s bojem proti zneužívání běžných opiátových náplastí. Závislí narkomani z nich totiž opiát znovu vyvařují a často se jím předávkují. „U nanovláknových náplastí k tomu dojít nemůže, protože se na kůži rozpouští,“ vysvětlila Berezkinová.

Do širšího povědomí se Nanopharma dostala se svým projektem tkáňového nosiče umělého brzlíku, který byl zkonstruován na bázi nanovláken a který byl úspěšně odzkoušen na myších i králících. Díky tomuto ukončeného projektu firma nyní prodá desítky 3D tkáňových modelů ročně.

„Ty se jednak používají ve výzkumných institucích, kde se na nich zkoumají rakovinné nebo kmenové buňky, a jednak ve farmaceutických firmách, které je využívají pro testování nových léčiv, aniž by k tomu potřebovaly zvířata,“ uvedla Berezkinová.

V Česku je podle posledních odhadů zhruba 50 nanotechnologických firem. Lůžkoviny s nanovláknovou membránou, které využijí zejména alergici, vyrábí firma Nanospace. Další nanotechnologická firma Pardam zase vyváží filtrační membrány, které čistí víno a oleje.