Sto tisíc dolarů za vízum. Trump dramaticky zdražil kvalifikovanou práci, dotkne se to i Česka
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa spustila zásadní přestavbu amerického vízového systému pro vysoce kvalifikované zahraniční pracovníky. Nově se žádosti o pracovní víza H-1B budou pojit s poplatkem ve výši 100 tisíc dolarů. Dosud přitom zaměstnavatelé za registraci platili 215 dolarů a dalších 780 dolarů za sponzorství uchazeče. Píší o tom Financial Times.
Trump podepsal prezidentský dekret, jehož cílem je omezit počet žadatelů a zvýšit tlak na americké firmy, zejména z technologického sektoru. „To zajistí, že lidé, které společnosti přivádějí, jsou skutečně vysoce kvalifikovaní a nenahraditelní americkými pracovníky,“ uvedl poradce Bílého domu Will Scharf. Ministr obchodu Howard Lutnick dodal: „Velké firmy už nebudou trénovat cizince. Pokud chcete někoho školit, dělejte to s absolventy našich univerzit.“
Nejasnosti panují ohledně periodicity nového poplatku. Lutnick hovoří o každoročním zatížení, oficiální dokument Bílého domu však mluví pouze o poplatku za podání žádosti.
Současně Trump představil nový program tzv. „gold card“ – speciální vízum pro jednotlivce ochotné zaplatit milion dolarů přímo do amerického státního rozpočtu, případně pro firmy, které vynaloží dva miliony na sponzorství zaměstnance. Prezident krok přirovnal k „podpisovým bonusům“ ve sportu: „Lidé studují na nejlepších školách, mají skvělé výsledky, a pak jsou nuceni odjet. Tohle jim umožní zůstat v zemi. Myslím, že to bude nesmírně úspěšné,“ prohlásil.
Jen v loňském roce bylo schváleno zhruba 400 tisíc žádostí o H-1B, převážně prodloužení již existujících víz. Na programu jsou závislé nejen technologické firmy v Silicon Valley, ale i účetní či zdravotnické společnosti. Zpráva o nových opatřeních se okamžitě odrazila na burze: akcie konzultačních IT firem prudce klesly, Cognizant uzavřel pátek o 4,7 % níže, Infosys ztratil 3,4 %.
Víza H-1B dlouhodobě využívají hlavně pracovníci z Indie. V roce 2023 připadly tři ze čtyř udělených víz právě na indické občany. Nová opatření proto pravděpodobně vyostří již napjaté obchodní vztahy mezi Washingtonem a Dillí. Indická strana se dosud marně snažila přimět USA ke snížení 50% dovozních cel, která ji řadí mezi největší poražené Trumpovy druhé obchodní války.
Kritici upozorňují, že administrativní kroky ohrožují konkurenceschopnost americké ekonomiky. H-1B program patří k hlavním zdrojům talentů pro americké technologické giganty. Na druhé straně zastánci tvrdí, že firmy zneužívaly systém k nahrazování domácích pracovníků levnější zahraniční pracovní silou.
Rozkol panuje i uvnitř konzervativního tábora: zatímco Elon Musk patří k nejhlasitějším obhájcům programu, krajní pravice v čele s aktivistkou Laurou Loomer naopak tlačí na jeho omezení. Trump přitom již v prvním volebním období víza H-1B dočasně pozastavil. Nynější kroky ukazují, že imigrační politika zůstává jedním z pilířů jeho agendy – a tentokrát míří i na legální migraci.
Avast, Kiwi.com i menší hráči mohou přijít o výhodu
Pro české firmy, které působí na americkém trhu nebo dodávají služby tamním partnerům, může mít krok Bílého domu nepříjemné důsledky. V Česku sídlí řada softwarových a poradenských společností, které využívají kombinaci místního i zahraničního talentu a část svých zaměstnanců čas od času vysílají do Spojených států. Vysoký poplatek spojený s vízem H-1B však tyto možnosti prakticky blokuje.
Americký trh je pro české technologické podniky klíčový. Avast (dnes Gen Digital) má v USA nejen obchodní zastoupení, ale i část vývoje. Kiwi.com či Productboard se v Silicon Valley snaží získávat klienty i investory – možnost krátkodobého i dlouhodobého vysílání zaměstnanců je pro ně nezbytná. Také menší AI start-upy z Brna a Prahy hledají partnery v americkém ekosystému a potřebují, aby jejich inženýři mohli flexibilně působit přímo na místě. Pokud by za vízum museli platit stovky tisíc dolarů ročně, ztratili by konkurenční výhodu proti americkým firmám.
Podobné komplikace se mohou dotknout i českých poradenských společností a center sdílených služeb. Firmy jako Accenture či Deloitte mají v Praze tisíce zaměstnanců a část z nich pravidelně vysílají do USA. Pokud bude cena víz astronomická, české pobočky se dostanou do nevýhodného postavení – a mohou přijít o zakázky.
Otázkou také je, zda se americký příklad nestane inspirací pro další země. Česká ekonomika stojí na průmyslových investicích i na exportní výkonnosti, a dostupnost kvalifikované pracovní síly z ciziny je pro ni zásadní. Debata o tom, jak otevřený má být pracovní trh vůči zahraničním expertům, se může i v Česku přiostřit – zvláště pokud se Spojené státy pokusí nastavit nový globální standard.
Nakonec by paradoxně mohlo dojít i k příležitosti: část vysoce kvalifikovaných pracovníků, kteří nebudou mít možnost odjet do USA, by mohla hledat uplatnění v Evropě. Pro české univerzity, výzkumné instituce i soukromé podniky to otevírá šanci získat odborníky, na něž by jinak nedosáhly.
