Bylo to jedno z mála literárních děl z Číny, které dokázalo výrazně oslovit i západní čtenáře. Seriálové zpracování knižní trilogie Problém tří těles z dílny Netflixu proto vyvolalo velká očekávání. Mimo konečného výsledku se ale diskuze stočila nečekaným směrem. Na pozadí adaptace pro streamovací platformu se totiž řeší otrava čaje jednoho z producentů a fakt, že původně čínské dílo bylo až příliš přizpůsobeno západnímu publiku.
Knižní série (Problém tří těles, Temný les a Vzpomínky na Zemi) je sci-fi od autora Liou Cch’-sina, kterou si oblíbili například i bývalý americký prezident Barack Obama, zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg nebo autor knižní série Hra o trůny George R. R. Martin. Je to zároveň jeden z mála příkladů, kdy se západní čtenáři skutečně ve velkém ponořili do díla původem z Číny, dohromady se po celém světě prodalo devět milionů výtisků a román Problém tří těles jako první asijská kniha získal v roce 2015 cenu Hugo Award zaměřenou na sci-fi příběhy.
Hlavní dějová linka trilogie se věnuje přípravám lidstva na setkání s vyspělejším mimozemským druhem, který se hodlá usadit na Zemi a jehož příchod záměrně přivolá čínská vědkyně v době maoistické kulturní revoluce.
Netflixová verze se pokouší složitý koncept zjednodušit, tvůrci Hry o trůny, kteří se na novém zpracování podílejí, chtěli, aby byla složitá materie plná kvantové fyziky stravitelná i pro pohodlného diváka největší streamovací platformy. Jádro příběhu přesunuli z Číny do Londýna a velká část děje je zaměřená na osobní peripetie jednotlivých hrdinů, které nejsou pro příběh odehrávající se v rozmezí několika století příliš důležité.
Na rozdíl od jiných počinů původem z Asie, jako byla jihokorejská díla Hra na oliheň a Parazit, se tak západní diváci nedočkají pohledu na neznámé prostředí, členění společnosti nebo odlišného přemýšlení o chodu světa. Právě westernizace se stala terčem kritiky v Číně, někteří uživatelé sociálních sítí výsledek přirovnávají k pokrmu kuře generála Tso, které se ve Spojených státech prezentuje jako tradiční čínské jídlo, ačkoliv se ve své domnělé zemi původu příliš často v restauracích neobjevuje.
Kromě kritiky samotného zpracování se diskuze stočila nečekaným směrem k zákulisí vzniku seriálové verze. Ve dnech premiéry na streamovací platformě byl totiž v Šanghaji odsouzen k smrti Sü Jao, který otrávil čaj výkonného producenta a svého nadřízeného Lin Čchiho. Herní magnát, jehož společnost Yoozoo Games vlastní práva na filmovou adaptaci čínského sci-fi eposu, po požití otráveného nápoje zemřel, a nikdy se tak nedočkal splnění svého velkého plánu dostat na televizní obrazovky seriálové zpracování oblíbené trilogie.
Lin Čchi si přál, aby se z populární knižní série stal podobný kult, jako tomu bylo u amerických Star Wars, možnou realizaci tohoto plánu označoval za svůj životní odkaz. Pro samotnou Čínu by se mohlo jednat o velký úspěch v otázce šíření kulturního vlivu. Navzdory tomu, že se pro západní země asijská mocnost otevřela už před několika dekádami a ekonomicky se za krátkou dobu výrazně zvedla, v oblasti tzv. soft power, jako je právě třeba kultura, se jí stále moc nedaří.
Dílo z pera Liou Cch’-sina takový potenciál mělo, ačkoliv devět milionů prodaných kopií se ani zdaleka neblíží největším knižním hitům, jejichž prodeje se počítají ve stovkách milionů. Otázkou samozřejmě zůstává, zda se po adaptaci Netflixu prodeje dramaticky nezvednou. Americký gigant odvysílal jen první sérii, pokud by diváci nechtěli čekat na tu další dlouhé měsíce, mohou sáhnout po knižní verzi.
Zatím to ale nevypadá, že by Problém tří těles dokázal vzbudit alespoň takový globální zájem, jako se to podařilo například zmíněnému jihokorejskému seriálu Hra na oliheň (Squid Game). Během prvního týdne v nabídce Netflixu se Problém tří těles nedostal do výběru nejpopulárnějších snímků platformy, to se povedlo až v následujících týdnech. Jedná se přitom o nejnákladnější první řadu seriálu v historii Netflixu – jeden díl stál 20 milionů dolarů. První série má osm dílů, celkově tak zřejmě vyšla na 160 milionů dolarů.
