Ondřej Malý: Hledá se nový šéf ITU. Jde o důležité rozhodnutí o budoucnosti internetu

Funkcionářka Mezinárodní telekomunikační unie Doreen Bogdan-Martin hovoří (na plátně) během zahajovacího ceramoniálu 14. TIME Economic Fóra ve Varšavě.

Funkcionářka Mezinárodní telekomunikační unie Doreen Bogdan-Martin hovoří (na plátně) během zahajovacího ceramoniálu 14. TIME Economic Fóra ve Varšavě. Zdroj: Piotr Nowak / EPA / Profimedia

Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) není zrovna organizací, jejíž činnost by plnila stránky novin každý den. Jde o celkem starobylou instituci. Působí sice pod Spojenými národy, ale vznikla dříve, už v roce 1865, jako Mezinárodní telegrafní unie, aby pomohla standardizovat telegrafní provoz. Dnes působí jako organizace, která například koordinuje přidělování kmitočtového spektra pro globální využívání nebo přiděluje oběžné dráhy pro komunikační satelity.

Hlavně je ale v pozadí telekomunikačních standardů, díky kterým se mimo jiné dovoláme fakticky odkudkoli kamkoli na světě. Jak o sobě sama organizace píše na svých stránkách: pokaždé když telefonujete, přistupujete k internetu nebo posíláte e-mail, je to i díky práci ITU. Členy jsou prakticky všechny státy světa, a navíc asi 900 firem, které mají něco společného s telekomunikacemi.

Volby jako z dob studené války

ITU pořádá každé čtyři roky „konferenci zplnomocněných představitelů“, což jsou zástupci všech členských států. Ta letošní začala v pondělí v rumunské Bukurešti. Přijeli i čeští zástupci – náměstek ministra průmyslu Petr Očko prezentoval jménem EU a dalších států humanistický přístup k rozvoji telekomunikací zaměřený na lidská práva, otevřenost a odolnost. Důležité ale bude to, co začne 29. září – volby generálního tajemníka organizace a jeho zástupce a řadu dalších funkcionářů na příští čtyři roky. Jde o volby jako z dob studené války, navíc mezi dvěma výrazně odlišnými vizemi toho, jak by měl do budoucna fungovat internet.

Zástupci členských států budou mít na výběr Doreen Bogdanovou-Martinovou, což je Američanka a dlouholetá funkcionářka unie, nyní ředitelka úřadu pro rozvoj telekomunikací ITU. Ten má za úkol rozšiřovat přístup k internetu a digitálním technologiím pro znevýhodněné skupiny či rozvíjející se státy. Bogdanová-Martinová je zkušená telekomunikační diplomatka a respektují ji i zástupci „chudého jihu“. V případě zvolení by byla první ženou v čele této organizace. Američané za její zvolení nepokrytě a otevřeně lobbují. Na své straně mají v podstatě všechny státy západního světa a spojence. EU za to výměnou dostala podporu svého kandidáta, Tomase Lamanauskase z Litvy, na místo náměstka generálního tajemníka.

Ruský manažer jako protikandidát

Na druhé straně stojí kandidát Ruska Rašid Ismailov, který má impozantní životopis. Byl vysoce postaveným manažerem ruských poboček výrobců telekomunikačních technologií Ericssonu, Nokie a Huawei, poté si „odskočil“ na pět let na ministerstvo pro komunikaci, vrátil se na rok do Nokie a nyní je ředitelem ruského operátora Vimpelcom. V současné situaci je pro něj samozřejmě zásadní nevýhodou, že je to Rus. Nicméně pokud můžeme věřit jeho úterní tiskové konferenci, tak si objel všechny potenciální voliče, tedy hlavně asijské, africké a arabské země.

Formálně musí být generální tajemník ITU nezávislý a nesmí být úkolován jakoukoli vládou, ve skutečnosti ale samozřejmě jde o kulturní pozadí i osobnostní nastavení konkrétních lidí, kteří organizaci řídí. Současný šéf ITU Chou-lin Čao z Číny třeba neměl problémy podepsat memorandum o porozumění mezi ITU a čínskou Export-Import Bank, která financovala projekty zlepšení přístupu k internetu pro africké země. Za vstřícnější přístup k Číně a Rusku byl také častým terčem kritiky amerických think-tanků.

Hlavní témata českého předsednictví v Radě EU:

Video placeholde
České předsednictví v Radě EU: Jaký je program a hlavní témata? • Videohub

ITU je extrémně důležitou organizací, půjde tak o zásadní volbu. Fungování internetu z historických důvodů neřídí žádný stát, ale je založené na dobrovolných standardech, spolupráci a na důvěře. Klíčové technické aspekty tak řeší neziskové organizace – ICANN, který spravuje doménová jména a adresy, je kalifornskou neziskovkou. Komise pro technickou stránku internetu (IETF), která vyvíjí internetové standardy a protokoly, je otevřená organizace, která ani nemá vlastní právní subjektivitu a zastřešuje ji další neziskovka Internet Society. Standardy jsou tak vyvíjené zdola. Americká kandidátka určitě nebude chtít měnit tento status quo, který západním demokraciím vyhovuje.

„Západní monopol nad internetem“

Ismailov naopak prezentuje kandidaturu ve videu jako volbu, zda má „západní monopol“ nad internetem pokračovat. Dá se předpokládat, že by byl daleko přátelštěji nakloněn k tomu, co prosazují Rusko a Čína, tedy takovému fungování internetu, které by zajistilo státům větší kontrolu nad provozem na jejich konkrétním území. Oba režimy vidí ITU jako ideální organizaci pro rozvoj budoucích standardů a chtějí pro ni větší roli ve stanovování pravidel, podle kterých internet funguje, což by znamenalo, že rozhodování by nakonec měli v rukou vládní delegace a jimi volení funkcionáři.

Může to být vize atraktivní pro různé diktatury, otázkou je, jak moc si budou chtít volbou ruského kandidáta rozzlobit západní svět. Jak mi řekl jeden z delegátů, „Rusko, předpokládám a doufám, nikam nezvolí“. Jde ale o hodně – v podstatě o to, jak moc bude internet do budoucna fungovat jako svobodná platforma, kterou státy nemohou až tak snadno kontrolovat.