Podrobení internetu vládám požadují země mimo západní civilizační okruh s více či méně autoritářskými režimy, jichž je ale v OSN naprostá většina. V čele požadavků na větší kontrolu internetu stojí země jako Rusko, Čína a Saúdská Arábie. Jejich cílem je, aby se pravomoci Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) rozšířili z telekomunikací i na internet, nad nímž zatím organizace žádnou moc nemá.
V rámci větší regulace požadoval zatím většinový tábor zemí mimo jiné zpoplatnění mezinárodního přenosu dat nebo celosvětovou identifikaci uživatelů internetu. Ta má podle argumentů zastánců tvrdších pravidel bránit rostoucímu počtu kyberútoků. Platby za přenos dat pak mají rozvíjejícím se zemím přinést peníze na rozšiřování internetové infrastruktury.
ITU by podle představ Ruska, Číny a spol. „podnikla nezbytné kroky k tomu, aby hrála aktivní a konstruktivní roli“ v řízení internetu. Rezoluce se odvolává na stanovisko z roku 2005, podle něhož je „dohlížecí pravomoc nad záležitostmi spojenými s internetem suverénním právem států“.
Západ: Podřízení webu OSN by znamenalo konec otevřenosti
USA ale daly znovu najevo, že nehodlají připustit, aby byl internet jakkoli podřízen mezivládní byrokratické organizaci. Šéf americké delegace Terry Kramer řekl, že se bude snažit směr daný rezolucí zvrátit.
„Nedomníváme se, že tato konference by se měla zaměřovat na internet, a nešli jsme sem s tím, že se zde bude o internetu diskutovat,“ řekl Kramer. V americké delegaci jsou silně zastoupeny technologické firmy jako Google nebo Microsoft, které bojují i proti návrhu evropských telekomunikačních společností účtovat poskytovatelům internetu poplatky za přístup na trhy jednotlivých zemí.
USA, EU a další vesměs západní země se obávají, že jakákoli pasáž dohody, která by se týkala internetu, by mohla nakonec vést k jeho nežádoucímu podřízení OSN. To by mohlo znamenat konec éry otevřeného internetu, který je dosud řízen bez větších problémů firmami a neziskovými skupinami soukromého sektoru.
Řada návrhů na regulaci internetu již vzbudila velký odpor ze strany zastánců svobody projevu a lidských práv. Pro internetové firmy, které se v různých zemích musí vyrovnávat s různou mírou cenzury a dohledu, je zase znepokojivá zejména snaha podrobit je povinnosti platit za přenos dat do zahraničí.
Zkušenost s UNESCO varuje
List The Wall Street Journal vidí v nynějším jednání o internetu obdobu se snahou Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) uzurpovat si v 70. a 80. letech pod tlakem autoritářských rozvojových zemí, komunistického bloku a západních levicových liberálů kontrolu nad globálními médii v rámci takzvaného Nového světového informačního řádu.
List připomíná, že USA a Británie na to v 80. letech odpověděly svým vystoupením z organizace a vrátily se až po její důkladné reformě.
