Slabá náplast pro firmy, odškodné za pirátský software stouplo na 300 tisíc

počítačové pirátství, ilustrační foto

počítačové pirátství, ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Žádná novinka v domácím IT světě. Každý třetí program instalovaný v Česku je pirátský. Výrobcům softwaru se tak ročně způsobí škoda přes 3,8 miliardy korun. Pokud bude letos firma stíhána za užívání nelegálního softwaru, zaplatí poškozeným výrobcům softwaru v průměru 300 tisíc korun, meziročně o 14 tisíc více. Vyplývá to z aktuální analýzy protipirátské organizace BSA.

„Kompenzace poškozených softwarových firem se v průměru meziročně zvýšila o pět procent – z 286 tisíc na zhruba 300 tisíc korun. Nejvyšší kompenzace se loni pohybovaly okolo 700 tisíc korun,“ říká Jan Hlaváč, mluvčí protipirátské organizace BSA, která se zaměřuje na potírání softwarového pirátství. Pro srovnání v roce 2011 činila tato kompenzace 260 tisíc korun. Uvedené částky nezahrnují náklady na soudní řízení a právní zastoupení. Ty obvykle navýší náklady o dalších 10 až 15 procent.

V Česku se podle poslední analýzy BSA užívá 35 procent softwaru nelegálně. Komerční hodnota takto užívaného pirátského softwaru činí 3,8 miliardy korun, což představuje roční ztrátu na tržbách pro softwarové firmy. „Letos očekáváme pokles míry softwarového pirátství minimálně o procentní bod na 34 procent,“ tvrdí BSA.

„Ve firmách se daří pirátství dlouhodobě úspěšně potírat. Problematické jsou stále domácnosti, kde nelegálního softwaru přibývá, ale i tam se daří míru pirátství snižovat díky novým obchodním a cenovým modelů výrobců softwaru,“ vysvětluje Hlaváč.

Trestní odpovědnost pomáhá

S firmami stíhanými za softwarové pirátství se daří lépe dohodnout na úhradě škod díky zákonu o trestní odpovědnosti firem, který začal platit loni. „Vedení firem má snahu více spolupracovat, protože zákon umožňuje stíhat za pirátství nejen konkrétní osoby, ale celou firmu. To podstatně zlepšilo pozici poškozených výrobců softwaru,“ upřesňuje mluvčí BSA.

Dříve totiž bylo nutné dokazovat vinu, tedy šíření či napomáhání šíření nelegálního softwaru, konkrétním osobám, což ztěžovalo pozici poškozených v soudním řízení. Většinou se totiž navzájem obviňují správci IT a vrcholový management firmy.

Nyní je nově možné kromě konkrétních osob stíhat i firmu jakožto právnickou osobu. „Pokud se nepodaří najít konkrétního viníka, statutární zástupci se již nebudou moci vymlouvat na to, že o pirátství nic nevěděli,“ vvysvětluje podstatu pomyslného biče Hlaváč.

BSA registruje nejvíce oznámení na firmy, v nichž pracuje deset až sto zaměstnanců. Co do odvětví převažují společnosti z oblasti výroby, logistiky, inženýringu, designu a grafiky. Větší firmy se sto a více zaměstnanci si dle BSA legálnost softwaru pečlivě hlídají. Zaměstnanci to vědí, a proto takové firmy jen málo udávají.

Pokud analyzujeme zdroje oznámení pirátství, nejčastěji sem patří firmy stěžující si na nekalou konkurenci (50 %), následovány zaměstnanci (40 %). Mezi vlastními důvody vítězí pomsta zaměstnavateli (71 %), před nesouhlasným postoje k pirátství (29 %).