Slovensko není konzervativní exotika, omezení přístupu k pornu je klíčové téma na celém Západě

Debata o tom, jak ochránit děti před pornem, je aktuální zejména na západě.

Debata o tom, jak ochránit děti před pornem, je aktuální zejména na západě. Zdroj: Profimedia.cz

Návrh zákona slovenského poslance Martina Čepčeka, aby sledovat porno na internetu mohli jen lidé, kteří by si u příslušného úřadu zažádali o povolení a prokázali by plnoletost, vzbudil v Česku silný ohlas. Slovenský zákonodárce, který není součástí žádného klubu v tamním parlamentu, a jeho návrhy zákonů tak mají mizivou šanci na úspěch, se dokonce dostal do pořadu DVTV, kde s ním debatoval moderátor Martin Veselovský. Opět to vyvolává pocit, že Slovensko je jakási konzervativní divočina, paradoxně přitom zákony, které omezují přístup k pornu, řeší většina západních států. 

Několik států USA, Francie, Německo, Španělsko, Velká Británie nebo Austrálie. To je výčet zemí, které aktuálně řeší či se už zavedly omezení přístupu k pornografii. Důvodem je ochrana dětí, které se v současné době dostávají k výrazně explicitnímu obsahu kolem desátého roku života. Slovenský návrh je možná špatně napsaný, nespadl ale z Marsu a není až tak bizarní (přesně takové adjektivum mu dávají například v perexu svého článku Seznam zprávy). 

Pro omezení přístupu k pornografii existují silné argumenty. V posledních letech vychází najevo, že s explicitními videi mají zkušenosti už děti nízkého věku, což může být nepříznivé pro jejich další vývoj. Pornostránky se zároveň příliš nesnaží děti od návštěvy svých webů odrazovat, jediným omezením je de facto snadno odkliknutelné okno, které se uživatele zeptá, zda mu již bylo 18 let. 

Odběr Technoverse Newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé úterý dopoledne, si můžete nastavit zde. Součástí plné verze Newsletteru je také jeden odemčený článek z PREMIUM+ a tipy na trendy ze zahraničních webů.

Chcete na obsah newsletteru reagovat? Napište mi na e-mail: filip.zelenka@cncenter.cz

Například Francie od září zavádí pravidlo, podle kterého se budou uživatelé na porno stránkách ověřovat pomocí vládní aplikace, prezident Emmanuel Macron dokonce toto téma výrazně akcentoval během kampaně za znovuzvolení v loňském roce. Podobným způsobem funguje ochrana dětí před nežádoucími materiály také v USA, kde jako první legislativu schválili zákonodárci v Louisianě, od kterých se následně inspirovali v dalších zemích. Celkově se obdobnými pravidly zabývalo 18 amerických států. 

Konkrétně Německo zašlo v tomto ohledu zřejmě nejdál. Postihováni jsou totiž i uživatelé sociální sítě Twitter, kteří na ní sdílí sexuální obsah. Komisi pro ochranu nezletilých v médiích (KJM) v Severním Porýní-Vestfálsku totiž vede Tobias Schmid, který si jako životní misi zvolil striktní vymáhání zákonů v tom nejpřísnějším vyznění. Proto například několika Berlíňanům přišel dopis od policie, která je vyzývá ke smazání explicitních příspěvků z Twitteru, jinak budu muset zaplatit pokutu, popisuje magazín Wired. 

Německo od minulého roku také požaduje od pornogragických webů ověření plnoletosti. V důsledku toho se pokusilo zakázat přístup z Německa na jednu z největších pornostránek na světě, Xhamster, jelikož se novým pravidlům nepodřídila. 

KJM má k dispozici nástroj na bázi umělé inteligence, který každý den prochází tisíce stránek, kde hledá závadný obsah – mimo pornografie to jsou násilné záběry či popírání holokaustu. Právě integrace programu umožnila německým úřadům výrazně zvýšit objem kontrolovaného obsahu. 

„Myslím, že Německo je ve směru omezování projevu nejagresivnější, pokud jde o rozsah jeho zákonů a pak také o jejich vymáhání,“ uvedl pro magazín Wired Mark Stabile z organizace Free Speech Coalition. 

Je nutné dodat, že zmíněná omezení jsou pro lidi, kteří s internetem vyrůstají, jen drobnou překážkou. Pokud se člověk z Německa bude chtít dostat k pornografickému obsahu bez ověření identity, může zkrátka využít VPN, která polohu jeho zařízení zamaskuje. Tato opatření tak nejsou ani zdaleka samospásná, průměrně technicky zdatný člověk je během pár minut obejde. 

Výrazným argumentem proti je také fakt, že není příliš žádoucí, aby stát měl přístup k tomuto typu informací. Zároveň není příliš bezpečné, aby pornostránky měly ve správě například údaje o osobních dokladech stovek milionů lidí. V době, kdy osobní údaje nedokážou uhlídat ani společnosti na to určené, to zřejmě není dobrý nápad. 

Vypořádání se s divokým západem na internetu kolem pornografie je aktuální v řadě zemí a není to otázkou pouze fundamentalistických konzervativců – ve Francii legislativu navrhoval prezident Emmanuel Macron, ve Španělsku to byl programový bod tamních socialistů. Je tedy škoda, že se v tomto ohledu debata v Česku neposunula, ale zůstalo pouze u lákavých titulků a „spravedlivého“ opovržení nad zaostalostí Slovenska. Nejde s určitostí rozhodnout, jaký přístup je ten správný, bez diskuze to ovšem nikdy nezjistíme.