Trh s tepelnými čerpadly ochladl, banky se topí v penězích, zachrání Strnad chorvatskou loděnici?

Výroba tepelných čerpadel v tuzemském závodu společnosti Panasonic

Výroba tepelných čerpadel v tuzemském závodu společnosti Panasonic Zdroj: Panasonic

av
  • Trh s tepelnými čerpadly v Česku ochladl, výrobci snižují produkci a čekají na „konec doby plynové“
  • Když je peněz příliš. Banky mají u ČNB naspořené skoro tři biliony, není kde je udat
  • Někdejší významná chorvatská loděnice opět míří k prodeji. Tamní média znovu zmiňují Strnada

Odemykáme pro vás tři prémiové články z uplynulého týdne.

🔓 Trh s tepelnými čerpadly v Česku ochladl, výrobci snižují produkci a čekají na „konec doby plynové“

Čeští producenti tepelných čerpadel investují do výrobních kapacit a očekávají zhodnocení svého strategického rozhodnutí, psala e15 ještě loni v březnu. Situace se ale obrátila. Kvůli poklesu cen plynu se poptávka po tomto typu zdroje tepla vrátila na úroveň před začátkem války na Ukrajině a výrobci musejí naopak produkci osekávat a zákazníky se snaží povzbudit k nákupu i snižováním cen. Přesto věří, že se karta už brzy zase obrátí.

🔓 Když je peněz příliš. Banky mají u ČNB naspořené skoro tři biliony, není kde je udat

Přes dvanáct a půl miliardy korun vyplatila Česká národní banka jen během května na úrocích domácím bankám za peníze, které u ní mají uložené. Vkladů bank u centrální banky jdoucích za stále atraktivní úrokovou vábničkou přitom během posledního roku vytrvale přibývá. Koncem dubna měly domácí bankovní domy uloženo u ČNB 2,89 bilionu korun. To je zhruba o deset procent více než před rokem a zároveň nedaleko od historického maxima z dubna 2022. Důvodem je mimo jiné přebytek peněz, které banky nedokážou spotřebovat ve svém tradičním byznysu, tedy půjčování peněz. Pro centrální banku je nicméně objem vyplácených úroků komerčním bankám momentálně jednou z nejvýznamnějších příčin více než čtyřsetmiliardové ztráty nahromaděné v posledních letech. 

🔓 Někdejší významná chorvatská loděnice opět míří k prodeji. Tamní média znovu zmiňují Strnada

Pokusy o záchranu zkrachovalé chorvatské loděnice Uljanik 1856 začínají připomínat střídání apoštolů na pražském orloji. Majoritní podíl společnosti Uljanik Brodogradilište je k mání od roku 2022 a od té doby se o něj v rámci aukcí nebo neformálních nabídek ucházel nespočet seriózních i méně seriózních zájemců. Nyní se podle chorvatského serveru Poslovni.hr opět do hry vrací i někdejší český zbrojař Jaroslav Strnad.

VIDEO: S novým stavebním zákonem zavládne chaos

Video placeholder
Rozhovor pro FLOW s Hanou Landovou o stavebním zákonu • Zdroj: e15

Výběr dalších premiových článků e15:

Režisér Jákl nebo Rittigův právník. Majitel Cryfinu Holler sbíral peníze všude, razií to neskončilo

Padlý kryptopodnikatel Václav Holler dokázal o svém byznysu přesvědčit i některé známé osobnosti českého byznysu či zástupce umělecké branže. Svědčí o tom aktuální soupiska více než dvou stovek přihlášených věřitelů, z nichž někteří uvízli v investorské pasti jménem Cryfin i s částkami v řádu desítek milionů korun. Z dokumentů publikovaných v insolvenčním rejstříku zároveň vyplývá, že Holler si půjčoval milionové sumy ještě v loňském roce. Tedy dávno poté, co v jeho firmě v březnu 2022 provedla razii Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Slováci díky státním penězům z Tchaj-wanu v Brně otevírají vývojové centrum

Slovenské startupové investice CEE fondu ze společnosti Taiwania Capital provozované tchajwanskou vládou se začínají propisovat i do Česka. Bratislavská firma Sensoneo za peníze, které z Tchaj-wanu získala loni v červenci, rozjíždí výzkumné a vývojové centrum v Brně. CEE fond už dříve investoval do slovenského dodavatele Rohlíku a finančně podpořil také dvě české firmy.

„Digitál“ po eurovolbách čeká méně regulace, zato více vymáhání

Sledování předvolebních prohlášení kandidátů do europarlamentu je až na výjimky bolestivé, protože většinou bojují v minulých válkách o migraci, Green Deal nebo spalovací motory. To jsou přitom témata, o jejichž znovuotevírání nemá většina evropských států moc zájem, a v případě toho posledního o „záchranu“ příliš nestojí ani evropské automobilky.