Přežily devadesátky a dnes je zná každý. Deset českých firem, kterým tržní ekonomika nezlomila vaz
Přechod na tržní ekonomiku a nárůst konkurence po roce 1989 znamenal pro mnoho do té doby státních podniků bolestivou éru, kterou ne všechny zvládly překonat. Podívejte se na deset firem, které si za socialismu užívaly věhlasu, ale zároveň se dokázaly prokousat i náročnými devadesátými léty a jejich produkty jsou známé i dnes.
Kofola
Sycený nápoj černé barvy, který měl svým vzhledem i chutí napodobit západní limonády, vznikl v roce 1960. Jeho hlavní přísadu, sirup KOFO obsahující čtrnáct bylinných a ovocných látek, vyvinul tým docenta Zdeňka Blažka. V dobách socialismu si Kofola rychle získala popularitu mezi širokou veřejností, kdy jí logicky hrála do karet hlavně nedostupnost konkurenčních limonád, jako je Coca-Cola nebo Pepsi.
S pádem železné opony a přechodem na tržní ekonomiku však pro Kofolu přicházejí těžké časy. Kromě nové konkurence jí nepomohla ani změna vlastnické struktury jejího majitele, farmaceutické společnosti Galena Opava. Do skomírajícího příběhu naštěstí vstoupil Kostas Samaras, podnikatel řeckého původu, který spolu se svým synem Jannisem odkoupil licenci na originální recepturu Kofoly od farmaceutické společnosti IVAX za 215 milionů korun.
V roce 2012 se společnost mění na akciovku Kofola ČeskoSlovensko a do svého portfolia postupně přibírá například kojeneckou vodu Rajec, minerálku Korunní, ale také pivovary Holba, Litovel a Zubr. Dnes má celá skupina čtrnáct výrobních závodů a pracuje v ní kolem 3000 zaměstnanců. V loňském roce vykázala tržby přes 11 miliard korun a zisk před zdaněním 1,85 miliardy korun.
JAWA
Historie tradiční české motocyklové značky JAWA sahá až do meziválečného období, v roce 1929 ji založil konstruktér František Janeček. Její vrcholné období začíná po druhé světové válce. Tehdy vzniká i patrně nejslavnější model značky, lidově přezdívaný Pérák, jelikož měl obě dvě kola odpružená. Zejména v padesátých a šedesátých letech byla společnost na vrcholu slávy, vyvážela do více než 120 zemí světa a zejména v tehdejším východním bloku v čele se Sovětským svazem měla velká odbytiště.
Po roce 1989 však pro firmu začínají těžké časy. Kvůli ztrátě východních trhů, kam mířila většina motocyklů, se JAWA dostává do vážných finančních problémů. I přesto však dokázala v první polovině devadesátých let vyvinout několik nových modelů. Na lepší časy se začalo blýskat v roce 1996, kdy do podniku vstoupila jako strategický partner společnost Jihostroj a.s. Velešín.
O rok později pak vzniká společnost JAWA Moto, která se stala přímým nástupcem původní firmy s právem využití ochranné známky. Společnost v současné době sídlí v Týnci nad Sázavou a stále přichází s novými modely. Od loňska například vyrábí model JAWA 400 Geeny. Celkově v minulém roce firma prodala 909 strojů, což zůstává za očekáváními podniku.
Prim
Československé hodinky, jejichž historie se začíná psát v roce 1954 v Novém Městě nad Metují. Tehdy vznikají první hodinky, ještě však pod označením Spartak. Prodávat se začaly o tři roky později a v roce 1958 získávají název, který jim už zůstane. V roce 1969 se závod oddělil od mateřské společnosti Chronotechna a vznikla samostatná firma Elton, která dále vyráběla hodinky Prim. Chronotechna si však ochrannou známku Prim zaregistrovala až v roce 1984. Do roku 1989 značka držela v podstatě monopol na výrobu v Československu a její hodinky nosili mimo jiné někdejší prezident Antonín Novotný nebo gymnastka Věra Čáslavská.
S přílivem západní konkurence po revoluci začaly pro „primky“ špatné časy. Mimo jiné se na trh dostaly i do té doby téměř nedostupné digitální hodinky. Podnik Elton byl privatizován kuponovou formou a následně rozdělen na několik dceřiných společností. V chaotické době devadesátých let nechybělo mnoho, aby Prim zanikl úplně.
V roce 2001 značku koupila od nástupce Chrototechny, společnosti Eutech, firma MPM-Quality, v jejímž vlastnictví je dodnes. Značku Prim si však zároveň nárokoval i nástupce Eltonu, podnik Elton hodinářská. Právní spor mezi oběma stranami se podařilo vyřešit až letos, když MPM Quality koupilo od zbrojařské skupiny CSG právě společnost Elton hodinářská, čímž došlo ke sjednocení Primu pod jednoho vlastníka.
ETA
Jeden z největších českých výrobců domácích spotřebičů, jehož název je odvozený ze slovního spojení „Elektrotechnické aparáty“, vznikla v období druhé světové války, konkrétně v roce 1943. Tehdy se však ještě jmenovala ESA neboli Elektrotechnická společnost akciová. V roce 1948 byla společnost znárodněná. Od té doby až do roku 1995 nesla jméno Elektro-Praga, samotné spotřebiče byly z části označovány značkou ETA, jejíž ochranná známka byla zaregistrována v roce 1960, jiné však až do devadesátých let nesly název podniku.
Začátkem devadesátých let se firma dostává formou kuponové privatizace do soukromých rukou, prvními vlastníky byly privatizační fondy velkých bank. V roce 1996 se firma podle ochranné známky přejmenovává na ETA. Na konci tisíciletí se však společnost dostává do finančních problémů, proto jí v roce 2001 kupuje podnik Plastkov, pod jehož vlastnictvím vyráběla ETA i komponenty pro automobilový průmysl. Od roku 2011 patří firma pod skupinu HP Tronic, která mimo jiné vlastní i prodejce elektroniky Datart.
Botas
Obuvnictví patří k tradičním českým řemeslům. Jedním z důkazů je firma Botas, založená v roce 1949 pod názvem Botana ve východočeské Skutči. Během následujících desetiletí v době socialismu se z firmy stává tuzemská jednička ve výrobě sportovní obuvi, která zajišťuje drtivou většinu produkce pro domácí trh. „Botasky“ nosí i tehdejší české sportovní hvězdy jako Jiří Raška, Hana Mašková či Ondrej Nepela.
Botas se nicméně dobře uchytil i v porevoluční éře, v níž brzy navázal spolupráci s americkým gigantem Puma. Následně společnost spolupracuje mimo jiné i s CCM nebo Adidasem. Soumrak však přichází na přelomu let 2022 a 2023. Tehdy se firma vlivem finančních problémů ocitla v likvidaci. Zachránit Botas nakonec pomohla konkurenční obuvnická společnost Vasky podnikatele Václava Staňka, která počátkem dubna 2023 koupila ochrannou známku a výrobní zařízení. Nyní má firma několik kamenných prodejen a kromě klasických modelů prodává i nové edice.
Remoska
Když se řekne český vynález, pravděpodobně nejvíce lidí odpoví: Otto Wichterle, měkké kontaktní čočky. Správná odpověď ale může také znít: Oldřich Homuta, remoska. Právě tento český elektromechanik stojí za vynálezem remosky, přenosné elektrické trouby, která dostala název podle státního podniku Remos, v němž vznikla. První remoska byla vyrobena v roce 1957, o sedm let později pak dostala patent.
Vzhledem ke své unikátnosti se remoska nemusela bát ani porevoluční doby a s ní spojeného přílivu konkurence. Dnes už stejnojmenná firma navazuje na původní tradici, nevyrábí jen legendární produkt, ale také nádobí, kuchyňské příslušenství nebo horkovzdušné fritézy. Předloni vykázala obrat 135 milionů korun, skončila však ve dvacetimilionové ztrátě.
Kromě Česka si velkou popularitu získala zejména ve Velké Británii. Mohla za to především propagace ze strany Mileny Grenfell-Baines, později známé jako Lady Remoska. Ta byla jedním z tzv. Wintonových dětí, kteří byli v roce 1939 transportováni z Československa právě do Velké Británie před nacisty. Díky ní se nakonec v ostrovní zemi prodalo přes 350 tisíc kusů, a jednu má dokonce i současný britský král Karel III., který ji ještě v pozici následníka trůnu dostal jako dárek k narozeninám od samotné Lady Remosky.
Madeta
Více než 120letá historie jihočeského zpracovatele mléka a výrobce mléčných výrobků sahá až na samotný začátek 20. století, kdy v Táboře vzniklo Mlékárenské družstvo táborské, předchůdce dnešní Madety. Současný název označení produktů vznikl právě zkrácením původního názvu a používá se už od roku 1945. V roce 1951 byla firma znárodněna a o devět let později vznikl podnik Jihočeské mlékárny, pod nějž spadala právě i Madeta.
V roce 1992 došlo k restrukturalizaci společnosti, kterou ovládl podnikatel Milan Teplý. Ten je jejím majitelem a zároveň generálním ředitelem dodnes. V loňském roce patřil do společnosti 100 nejbohatších Čechů, e15 magazín ho zařadil na 93. místo s odhadovaným majetkem 5,5 miliardy korun. V roce 2002 se také změnil název firmy z Jihočeských mlékáren na Madetu. Ta dnes kromě zásobování tuzemského trhu stíhá exportovat i do mnoha zemí světa. Na jihu Čech má celkem čtyři výrobní závody a předloni vykázala obrat téměř sedm miliard korun.
Prestige
Kdo je měl, ten byl někdo. Alespoň tak to platilo o botách Prestige v polovině osmdesátých let minulého století. Tehdy, konkrétně v roce 1984, uvedl zlínský státní podnik Svit na trh modrobílé boty v té době moderního vyznění, které připomínalo západní volnočasovou obuv. V předrevoluční éře se často jednalo o podpultový artikl hlavně pro movitější část populace.
Po pádu socialismu zůstaly „prestižky“ stále v rukou státní firmy Svit, která měla v roce 2002 jejich výrobu ukončit. K tomu však nakonec nedošlo. Ochrannou známku a výrobní linky koupila jiná zlínská obuvnická společnost Moleda, která od té doby s jejich výrobou pokračuje. Kvůli konkurenčnímu tlaku levných asijských značek se ale Prestige musely přeorientovat na jinou cílovou skupinu. Moleda nechala boty certifikovat jako lehkou pracovní obuv a začala je dodávat mimo jiné do Škodovky či lakoven.
Zetor
Značka tradičního českého výrobce traktorů vzniká po konci druhé světové války v roce 1946 jako součást Zbrojovky Brno. Název vzniká jednoduše spojením výslovnosti písmena Z, tedy „zet“, a posledních dvou písmen slova traktor. Produkce rychle nabírá na otáčkách, už na začátku roku 1949 firma prodává traktor s pořadovým číslem 10 000.
Během následujících desetiletí se traktory Zetoru kromě východního bloku dostávají i do exotičtějších částí světa, například do Afriky či Jižní Ameriky. Na základě licenčních smluv s místními výrobci jsou Zetory navíc vyráběny například v Barmě či Iráku. V roce 1983 značka dokonce začíná zásobovat americký trh.
V rámci privatizace 90. let vzniká společnost Zetor, jejíž většinový podíl patřil Konsolidační bance, část podniku však stále zůstávala v rukou státu. V letech 1998 a 1999 od Konsolidační banky skoro polovinu akcií odkoupila společnost Motokov, kvůli nedostatku kapitálu se však výroba traktorů zastavila a společnost se dostala do vážných finančních problémů. Před krachem Zetor zachránila slovenská skupina HTC Holding, dnes působící pod názvem HTC Investments, která firmu koupila.
Dnes společnost stále představuje nové modely a vstupuje na nové trhy, v roce 2017 to byla například Keňa či Izrael. I přesto nejsou finanční ukazatele Zetoru zrovna příznivé. Předloni sice firma dosáhla obratu téměř 2,4 miliardy korun, skončila však ve více než čtvrtmiliardové ztrátě.
Dermacol
Patrně nejznámější česká kosmetická značka byla založená roku 1966 a u jejího zrodu stála kosmetička Olga Knoblochová, dnes známá jako Lady Dermacol. Tehdejší novinka vznikla v barrandovských filmových ateliérech, kde se zároveň i vyráběla, s cílem vyvinout krycí make-up na běžné použití pro osoby trpící kožními problémy. Dermacol už zanedlouho používaly i hollywoodské hvězdy. Značka také postupně rozšiřovala svou nabídku o další produkty, například pleťové krémy či oční stíny, a v dobách normalizace se její produkty těšily velké popularitě.
Na firmu navíc ani negativně nedopadla devadesátá léta. Po privatizaci se stává akciovou společností a odděluje se od Filmových studií Barrandov, ale až do roku 2002 zde vyráběla své produkty. Právě v tomto roce Dermacol kupují manželé Věra a Vladimír Komárovi, pod jejichž vedením firma dále roste. Dnes své produkty vyváží do více než 60 zemí světa včetně Vietnamu, Číny, USA či Paraguaye.
