Deset států, které ovládají světovou ropu. Mezi největšími boháči vyčnívají státy s temnou pověstí
Ropa zůstává jednou z nejstrategičtějších surovin světa. Je zdrojem bohatství, nástrojem moci i častým důvodem konfliktů. Které státy ovládají největší zásoby ropy? Aktuální žebříček podle Oil & Gas Journal odhaluje nejen čísla, ale i příběhy za nimi – od rozvrácené Venezuely po globální ambice Saúdské Arábie.
10. Libye
Libye disponuje největšími prokázanými zásobami ropy na africkém kontinentu. Pod zemí se skrývá přibližně 48 miliard barelů. Ropa je pro libyjskou ekonomiku naprosto klíčová, protože tvoří přes 90 procent exportních příjmů a významně přispívá do státního rozpočtu. Přestože zásoby mají pro zemi obrovský potenciál, ekonomický přínos těžby komplikuje nestálá bezpečnostní situace. V dobách stability dokázala Libye těžit až 1,6 milionu barelů denně, v krizových obdobích se ale těžba propadla i pod 300 tisíc barelů denně.
Po svržení režimu Muammara Kaddáfího v roce 2011 se Libye propadla do vleklého občanského konfliktu a od té doby je rozdělená mezi různé ozbrojené frakce a dvě paralelní vlády. Ropná infrastruktura, včetně ropovodů a přístavů, bývá často terčem útoků nebo blokád ze strany milicí, které využívají kontrolu nad těžbou jako nástroj politického nátlaku.
9. USA
Přibližně 74 miliard barelů zásob mají na svém území Spojené státy americké. Přestože toto množství stačí „pouze“ na deváté místo v tomto žebříčku, jsou největším producentem ropy na světě, co se týče objemu. Pochopitelně je těžba ropy důležitou součástí americké ekonomiky, i když v relativním srovnání je její význam menší než v zemích, které jsou více závislé na exportu.
Spojené státy jsou jednou ze dvou zemí v tomto srovnání, která není členem organizací OPEC ani OPEC+, což potvrzuje americkou dominanci na ropném trhu. Ropa má pro USA i strategický a diplomatický význam, což platí i vůči Evropě, která musela v uplynulých letech řešit omezení dodávek ropy a zemního plynu z Ruska.
8. Rusko
Právě Rusko je další v pořadí se zásobami ve výši 80 miliard barelů. Stejně jako u Spojených států i u Ruska platí, že se navzdory osmému místu v zásobách řadí pravidelně na druhé až třetí místo v objemu těžby. Ropa a samozřejmě také zemní plyn a jejich následný export tvoří naprostý základ ruské ekonomiky. Vývoz ale v posledních letech pochopitelně ovlivnila invaze na Ukrajinu.
Od roku 2022 čelí Rusko rozsáhlým mezinárodním sankcím, které zásadně ovlivnily jeho schopnost prodávat ropu tradičním odběratelům. Například kvůli embargu a sankcím ze strany Evropské unie se Moskva obrátila na Čínu, Indii a další asijské země, přičemž musela přistoupit i na výrazné slevy. Rusko je zároveň členem OPEC+, tedy širšího kartelu ropných producentů, a hraje v ní důležitou roli při vyjednávání o omezení těžby.
7. Kuvajt
Malý stát na pobřeží Perského zálivu se zásobami ropy, které ovšem přesahují 100 miliard barelů – Kuvajt se teoreticky může řadit mezi ropné supervelmoci, pokud bychom zásoby porovnávali v přepočtu na obyvatele. Ropa tím pádem hraje klíčovou roli i v ekonomice, ve které představuje více než 90 procent exportních příjmů a kolem poloviny HDP.
Geopoliticky je země stabilní, ale její poloha mezi Irákem, Saúdskou Arábií a Íránem ji činí citlivou na regionální napětí. Historicky zůstává v paměti invaze Iráku v roce 1990, kdy byla kuvajtská ropná pole zapálena ustupujícími iráckými vojáky, čímž došlo k jedné z největších ekologických katastrof.
6. Spojené arabské emiráty
Další zemí v tomto srovnání jsou Spojené arabské emiráty, které mají prokázané zásoby zhruba 113 miliard barelů. Hlavní zásoby se nacházejí v největším emirátu Abú Dhabí, který zajišťuje také většinu těžby. Ropa a zemní plyn tvoří přibližně třetinu HDP a více než polovinu příjmů státního rozpočtu. SAE mají díky své stabilitě a infrastruktuře pověst spolehlivého dodavatele ropy, zejména pro Asii.
Z geopolitického hlediska jsou Spojené arabské emiráty jedním z nejaktivnějších a nejvlivnějších členů OPEC. Země kombinuje svou ropnou sílu s diplomatickými a investičními aktivitami po celém světě. Zároveň je jedním z mála ropných států, který je aktivní i na poli energetické transformace s plánem dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Země proto investuje do solární energie, vodíku, ale i jaderných elektráren.
5. Irák
Páté největší zásoby na světě má Irák se 145 miliardami barelů. I pro něj je ropa naprosto zásadní, protože tvoří více než 90 procent exportních příjmů a většinu státního rozpočtu. Země je schopna těžit kolem 4,5 milionu barelů denně, přičemž surovinu dodává hlavně do Asie, ale také do Evropy.
Podobně jako u Libye platí, že má Irák velký potenciál dalšího růstu těžby, který ale často brzdí politická a bezpečnostní nestabilita. Země se potýká s dlouhodobými vnitřními konflikty, etnickými i náboženskými spory. Významným faktorem je i kurdská autonomní oblast na severu země, která má vlastní ropnou politiku a exportní kanály, což často vyvolává spory s centrální vládou v Bagdádu.
4. Kanada
Veliké zásoby ropy má také Kanada, dosahují až 163 miliard barelů. Většina zásob se nachází v provincii Alberta ve formě ropných písků, jejichž těžba je ovšem technologicky náročná a ekologicky zatěžující. Přesto země patří ke stabilním dodavatelům této suroviny. Na rozdíl od ropných států Perského zálivu kanadská ekonomika na ropě tolik nestojí a je daleko rozmanitější. I tak je ale klíčovým exportním artiklem.
Po Spojených státech je Kanada druhou zemí v tomto žebříčku, která není členem organizací OPEC ani OPEC+. V souvislosti s komplikovanou těžbou ropy z ropných písků čelí Kanada také kritice kvůli zmiňované ekologické náročnosti. Proto se snaží investovat do snižování emisí z těžby, včetně technologií na zachytávání a ukládání uhlíku.
3. Írán
Třetí největší zásoby ropy má podle srovnání Oil & Gas Journal Írán. V tomto blízkovýchodním státě by se mohlo pod zemí skrývat až 209 miliard barelů ropy. Těžba této suroviny stále patří k pilířům tamní ekonomiky. Tvoří většinu výnosů z exportu, což zároveň přesahuje 40 procent příjmů státního rozpočtu.
Ropná politika je v Íránu silně provázaná s politickými vztahy. Těžbu v posledních letech ovlivňují mezinárodní sankce, zejména ze strany Spojených států i Evropy. V dobách bez omezení byl Írán schopný těžit až čtyři miliony barelů ropy denně. V současnosti je asi na dvou třetinách, protože sankce komplikují prodej a nižší výnosy pak modernizaci zastaralé infrastruktury.
2. Saúdská Arábie
Jedním z klíčových hráčů na globálním ropném trhu je Saúdská Arábie, která je největším exportérem surové ropy na světě. Navíc má i druhé největší zásoby, které dosahují 267 miliard barelů. Ekonomika je na těžbě závislá, protože příjmy z ropy tvoří až 40 procent HDP. Proto se země v posledních letech snaží o diverzifikaci a snaží se připravit na éru „po ropě“. Orientuje se proto na rozvoj průmyslu, turismu a také například na rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
Saúdská Arábie je hlavním členem organizace OPEC, čímž se snaží aktivně určovat směr světových cen této suroviny. Ropný vliv využívá země i jako nástroj zahraniční politiky pro udržování vztahů s velkými geopolitickými hráči, jako jsou USA, Čína, ale také třeba Rusko, se kterým spolupracuje na platformě OPEC+.
1. Venezuela
Největší prokázané zásoby ropy na světě má Venezuela, kde by mělo být až 303 miliard barelů. Přesto se tato země v těžbě této suroviny ani zdaleka nepřibližuje svým možnostem. V současnosti se ve Venezuele těží necelý milion barelů denně, což je pouze zlomek v porovnání s ostatními státy v tomto žebříčku. Ropa by přitom zemi mohla přinést ekonomickou vzpruhu.
Po letech politické krize, ekonomického kolapsu, korupce a špatného řízení státní těžařské společnosti je ale velká část ropných polí v havarijním stavu. Přístup Venezuely na mezinárodní trh zároveň komplikují americké sankce z roku 2019, které zamezily financovat případnou modernizaci. Země se proto snaží navázat obchodní vztahy s Indií nebo Čínou, ale na zásadní navýšení těžby ropy to zatím nevypadá.
