Fúze evropského automobilového a obranného průmyslu nabírá na obrátkách. Zachrání to pracovní místa?
- Evropský automobilový průmysl se obrací k obranné výrobě, aby podpořil upadající prodeje.
- Mnoho s tím spojených dovedností je podle analytiků vysoce přenositelných.
- Odbory však varovaly, že výroba zbraní není řešením strukturálních problémů automobilek.
Evropský automobilový průmysl se nachází v prohlubující strukturální krizi. Zpomalující poptávka po elektromobilech, ztráta tržního podílu ve prospěch čínských konkurentů a vyšší náklady na půjčky vytvořily pro tento sektor v posledních pěti letech dokonalou bouři, přičemž objemy prodejů nadále klesají hluboko pod úroveň před pandemií. Evropské automobilky mají dlouhou historii výroby obranného vybavení a zbraní, když k tomu byly v době války vyzvány. Některé firmy si proto nyní myslí, že by návrat k těmto kořenům mohl nabídnout záchranné lano, píše server CNBC.
V pondělí společnost Renault oznámila, že vyvíjí pozemní dron pro vojenské i civilní použití. Stalo se tak po jejím lednovém oznámení partnerství s obrannou skupinou Turgis Gaillard za účelem výroby leteckých dronů ve Francii.
Mezitím německá automobilka Volkswagen údajně jedná s izraelskou obrannou firmou Rafael. Konkrétně má být ve hře přeměna továrny VW v německém Osnabrücku na závod pro výrobu součástek pro izraelský systém protiraketové obrany Iron Dome, informoval list Financial Times 24. března.
Propady o desítky procent
Evropské automobilky s obtížemi přímo konkurují čínským rivalům, jako je například BYD. Zatímco prodeje nových aut v EU do ledna klesly, BYD ohromil trh, když podle údajů ACEA oznámil meziroční nárůst dodávek o 175 procent na 13 982 kusů.
Úpadek tohoto odvětví je patrný i na cenách akcií automobilek. Index Stoxx 600 Automobiles klesl k 2. dubnu za posledních pět let o 30 procent, zatímco akcie VW se za tu dobu propadly dokonce o více než 60 procent. Společnost Stellantis, která vlastní značky jako Fiat a Peugeot, ztratila jen o trochu měnší část hodnoty jako VW .
Evropský obranný průmysl naproti tomu zažívá boom. Naléhavá potřeba přezbrojení po vypuknutí války na Ukrajině a zjevné narušení vztahů v rámci NATO znamenají, že se Evropa v tomto oboru musí stát soběstačnější.
V loňském roce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že se Evropa nachází v „éře přezbrojování“ a mohla by prostřednictvím půjček a dalších programů mobilizovat 800 miliard eur na investice do obrany.
„Obranný průmysl má obrovské vyhlídky na růst, které jsou podporovány vládními rozpočty a požadavky NATO,“ sdělil e-mailem stanici CNBC Rico Luman, hlavní sektorový ekonom pro dopravu a logistiku z nizozemské banky ING. „Pro obranný průmysl je to spíše otázka, jak rozšířit výrobu, než zda vůbec. Přesměrování výrobní kapacity je pro automobilový průmysl příležitostí,“ dodal.
Jiní analytici však zpochybňují, zda jízda na vlně obranného sektoru bude stačit k záchraně chřadnoucího automobilového průmyslu. Upozorňují na několik obav ohledně schopnosti automobilek v tomto úkolu obstát.
Vztah mezi automobilkami a výrobou zbraní byl vždy symbiotický. Během druhé světové války automobilové společnosti po celém světě zastavily civilní výrobu, aby se zaměřily na válečné úsilí svých zemí – vyráběly vojenská vozidla, letecké motory, stejně jako zbraně a munici.
Přechod od kol ke zbraním a zase zpět je podle odborníků dosažitelný zčásti proto, že mnoho ze základních dovedností je vysoce přenositelných.
„Existuje značný překryv ve schopnostech, protože oba obory spoléhají na pokročilou výrobu, komplexní dodavatelské řetězce a inženýrství,“ uvedla v e-mailu pro CNBC Zuzana Peláková, ředitelka pro ekonomiku a byznys ze slovenského think-tanku Globsec.
Výhoda pro Česko a Slovensko?
„Existuje zde také historický precedens. Země jako Slovensko a Česko – dnes patřící ke světové špičce ve výrobě aut na obyvatele – vybudovaly velkou část své automobilové síly na pracovní síle, která před koncem socialismu pracovala v obranném průmyslu.“
VW je ve zvláště obtížné situaci, potýká se se zhoršující se ziskovostí a snaží se do roku 2030 snížit počet zaměstnanců o 35 tisíc, tedy zhruba o 5 procent své pracovní síly.
Pokud jednání se společností Rafael nebo jinými zájemci z oblasti obrany budou úspěšná, potenciál VW přepracovat svůj zastaralý závod v Osnabrücku – který má společnost v roce 2027 uzavřít – by mohl zachránit až 2 300 pracovních míst.
Největší německý odborový svaz však uvedl, že přesun velkého počtu pracovníků z jiných průmyslových odvětví do firem obranného průmyslu je „nerealistický“ a „není řešením“ strukturálních problémů tohoto odvětví.
„K vyrovnání blížící se ztráty pracovních míst v automobilovém průmyslu to nebude stačit. Problém je u dodavatelů a v dalších klíčových odvětvích kovodělného a elektrotechnického průmyslu,“ sdělily e-mailem CNBC odbory IG Metall.
„Tato odvětví na to fungují příliš odlišně. Na rozdíl například od velkoobjemového automobilového průmyslu dominuje v obranném sektoru malosériová výroba. I kdyby se zde objemy výroby zvýšily, výroba se nebude podobat té v automobilovém průmyslu,“ obávají se odbory.
