Čína přijde o stovky milionů lidí. Žebříček ukazuje země, které se vylidní nejrychleji
- Některé země mohou do roku 2100 přijít o více než polovinu obyvatel.
- Jaké státy nejvíc trápí nízká porodnost, stárnutí populace a emigrace?
- Česko by mělo podle prognózy OSN přijít o skoro čtvrtinu obyvatel.
Světová populace jako celek ještě poroste, ale ne všude. Projekce OSN ukazuje, že část zemí čeká v příštích desetiletích výrazné vylidňování. Nejčastěji za tím stojí kombinace nízké porodnosti, stárnutí populace a odchodu lidí do zahraničí. V některých případech do vývoje dramaticky zasahuje také válka. Žebříček vychází ze střední varianty projekce OSN World Population Prospects 2024.
Česko mezi desítku nejpostiženějších států světa nepatří, demografickému poklesu se ale podle projekce také nevyhne. Do roku 2100 by se jeho populace měla snížit zhruba o 23 procent, tedy z nynějších přibližně 10,7 milionu na 8,2 milionu obyvatel.
10. Severní Makedonie
- 2024: 1,82 milionu obyvatel
- 2100: 863 tisíc obyvatel
- Změna: −52,7 %
Severní Makedonie uzavírá první desítku zemí s největším očekávaným propadem. Podle projekce OSN by do konce století mohla přijít o více než polovinu obyvatel. Nejde o izolovaný případ, ale o součást širšího balkánského trendu. Populační fond OSN (UNFPA) u země popisuje kombinaci nízké porodnosti, odchodu lidí do zahraničí a stárnutí populace. Podobně jako v dalších zemích jihovýchodní Evropy se tak zmenšuje mladší část populace a roste tlak na pracovní trh i sociální systém.
9. Mauricius
- 2024: 1,27 milionu obyvatel
- 2100: 582 tisíc obyvatel
- Změna: −54,2 %
Mauricius je příkladem ostrovní ekonomiky, kde se demografický pokles nepojí s válkou nebo hospodářským kolapsem, ale hlavně s dlouhodobě nízkou porodností a stárnutím populace. Podle dat Světové banky měl Mauricius v roce 2024 úhrnnou plodnost 1,4 dítěte na ženu, tedy hluboko pod hodnotou okolo 2,1 dítěte, která se obvykle považuje za hranici prosté reprodukce. Takto nízká porodnost postupně znamená méně dětí, méně mladých dospělých a výrazně starší populaci. Podle prognózy by tak populace země měla do roku 2100 klesnout o 689 tisíc obyvatel na zhruba 582 tisíc.
8. Čína
- 2024: 1,43 miliardy obyvatel
- 2100: 636 milionů obyvatel
- Změna: −55,5 %
Čína je v žebříčku výjimečná svým rozsahem. Procentuálně je až osmá, ale v absolutních číslech jde o propad o stovky milionů lidí. OSN ve shrnutí World Population Prospects 2024 uvádí, že právě Čína kvůli své velikosti a dlouhodobě nízké porodnosti pravděpodobně zaznamená největší absolutní populační pokles ze všech zemí. Za vývojem stojí dlouhodobý pokles porodnosti, rychlé stárnutí společnosti i setrvačnost předchozí demografické politiky. I kdyby se porodnost v budoucnu mírně zvýšila, počet žen v reprodukčním věku a celková věková struktura budou pokles ještě dlouho ovlivňovat. Podle prognózy by populace Číny měla do roku 2100 klesnout na zhruba 636 milionů lidí, což představuje absolutní úbytek téměř 800 milionů obyvatel. V současnosti se porodnost v Číně pohybuje kolem jednoho dítěte na ženu.
7. Bosna a Hercegovina
- 2024: 3,16 milionu obyvatel
- 2100: 1,36 milionu obyvatel
- Změna: −56,8 %
Bosna a Hercegovina patří k evropským zemím s jedním z nejstrmějších očekávaných populačních propadů. Do konce století může podle projekce OSN přijít o více než polovinu obyvatel. Dlouhodobě se zde kombinují nízká porodnost, stárnutí populace a odchod části mladších lidí do zahraničí. Projekce OSN proto počítá s tím, že země může do roku 2100 ztratit zhruba 1,8 milionu obyvatel.
6. Tchaj-wan
- 2024: 23,21 milionu obyvatel
- 2100: 10,02 milionu obyvatel
- Změna: −56,8 %
Tchaj-wan doplácí na jeden z nejprudších poklesů porodnosti ve vyspělém světě. Jeho vlastní populační projekce počítají s rychlým stárnutím a výrazným úbytkem lidí v produktivním věku. Podle tchajwanské projekce měl být už v roce 2024 mediánový věk jedním z nejvyšších mezi srovnávanými zeměmi a do roku 2070 má dál výrazně růst. Tchajwanská média s odkazem na oficiální statistiky zároveň uvádějí, že počet narozených dětí v roce 2024 spadl na historické minimum. Populace země by tak měla do roku 2100 klesnout z více než 23 milionů na zhruba 10 milionů lidí.
5. Albánie
- 2024: 2,79 milionu obyvatel
- 2100: 1,18 milionu obyvatel
- Změna: −57,6 %
Albánie patří mezi země, kde se populační propad neopírá jen o nízkou porodnost. Významnou roli hraje také odchod lidí do zahraničí, často mladších a ekonomicky aktivních obyvatel. Populační fond OSN upozorňuje, že právě kombinace emigrace, nízké porodnosti a stárnutí obyvatel může pro Albánii znamenat vážnou výzvu pro pracovní trh, veřejné služby i budoucí ekonomický růst. Projekce OSN počítá s tím, že se populace Albánie může do konce století zmenšit o téměř 58 procent, na zhruba 1,2 milionu lidí.
4. Litva
- 2024: 2,86 milionu obyvatel
- 2100: 1,21 milionu obyvatel
- Změna: −57,7 %
Litva patří mezi evropské země, u nichž se populační úbytek projevil už v prvních desetiletích po rozpadu Sovětského svazu. Dlouhodobě zde hrají roli emigrace, nízká porodnost a rychlé stárnutí obyvatel. OECD v souvislosti s Litvou upozorňuje, že zemi čeká jeden z největších demografických šoků mezi vyspělými ekonomikami: v příštích 25 letech má výrazně klesnout celkový počet obyvatel i populace v produktivním věku. Porodnost v posledních letech navíc dál slábne. Podle dat Světové banky dosahovala v roce 2016 zhruba 1,6 dítěte na ženu, zatímco v roce 2024 klesla přibližně na 1,1 dítěte.
3. Jižní Korea
- 2024: 51,72 milionu obyvatel
- 2100: 21,85 milionu obyvatel
- Změna: −57,8 %
Jižní Korea je symbolem extrémně nízké porodnosti. Světová banka uvádí, že korejská úhrnná plodnost klesla v roce 2023 na 0,7 dítěte na ženu, tedy nejníže na světě a hluboko pod hranicí prosté reprodukce. Příčiny jsou komplexní: vysoké náklady na bydlení a vzdělání, náročný pracovní trh, pozdější zakládání rodin i nerovnoměrné rozdělení péče mezi muži a ženami.
Jak dramaticky může podobný trend působit, ukázala už starší simulace jihokorejské parlamentní výzkumné služby: pokud by nízká porodnost pokračovala beze změny, počet obyvatel země by podle modelu klesl na deset milionů v příštím století a poslední Jihokorejec by zemřel kolem roku 2750. Nejde o realistickou předpověď, ale o varovný scénář, který ukazuje sílu dlouhodobě nízké porodnosti. Projekce OSN proto počítá s tím, že se současná více než padesátimilionová země může do roku 2100 dostat pod 22 milionů obyvatel.
2. Ukrajina
- 2024: 37,86 milionu obyvatel
- 2100: 15,20 milionu obyvatel
- Změna: −59,9 %
Ukrajina je v žebříčku specifická tím, že vedle dlouhodobě nízké porodnosti a stárnutí populace do vývoje zásadně zasáhla válka. OSN uvádí, že válka zhoršila už existující demografické trendy: nízkou porodnost, emigraci a stárnutí. Podle UNFPA klesla ukrajinská porodnost zhruba na jedno dítě na ženu a miliony lidí byly vysídleny uvnitř země nebo odešly do zahraničí. To z Ukrajiny dělá jeden z nejdramatičtějších demografických případů Evropy. Výsledek projekce je proto nutné číst s vědomím, že budoucí vývoj bude silně záviset na délce války, návratu uprchlíků a poválečné obnově.
1. Jamajka
- 2024: 2,84 milionu obyvatel
- 2100: 1,07 milionu obyvatel
- Změna: −62,4 %
Největší procentní propad v tomto výběru vychází u Jamajky. Podle projekce OSN by se její populace mohla do roku 2100 zmenšit zhruba na třetinu současného stavu. Za poklesem nestojí jeden náhlý zlom, ale kombinace dlouhodobých trendů: Jamajčanům se rodí méně dětí, společnost stárne a část lidí v produktivním věku odchází za prací do zahraničí. Jamajský Planning Institute proto demografický vývoj označuje za jednu z hlavních výzev, která může v příštích desetiletích dopadnout na pracovní trh, veřejné služby i ekonomický růst země.
