Pod Helsinkami vzniklo podzemní město pro milion lidí. Finsko se připravuje na nejhorší
- Helsinki mají více krytů, než potřebují pro vlastní obyvatele.
- Bunkry se budují tak, aby měly využití v době míru a nepřetěžovaly rozpočty.
- Finské firmy se v době geopolitické nejistoty těší z exportních příležitostí.
Pokud se do Evropy přelijí boje ze sousedství, bude záležet nejen na vojenských kapacitách kontinentu, ale i na připravenosti civilistů. Finsko, které má s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici a válečnou historii, nenechává v tomto směru nic náhodě. Pod Helsinkami funguje síť bunkrů, které by v případě jaderného útoku či invaze poskytly úkryt téměř milionu lidí. Zájem o finské katastrofické know-how mají například i země Perského zálivu.
Pod finskou metropolí se nachází téměř padesátka velkých a 5 500 malých krytů pro případ nouze. Jejich kapacita přesahuje potřeby samotného města. Do největšího se může schovat přes jedenáct tisíc lidí. Skrýše jsou vybaveny autonomními systémy napájení, zásobováním vodou, větráním, vzduchotěsnými dveřmi a ochrannými prostředky proti chemickým, biologickým a radiologickým hrozbám.
Podzemí je přitom velkorysé, chodby jsou často vysoké a dobře osvětlené. Řada krytů za normálních okolností slouží jako bazény, sportovní komplexy, dětská hřiště, parkoviště, skateparky, a dokonce i zkušebny hudebních kapel. Výkladní skříní severské připravenosti je bunkr Merihaka, vytesaný do žulového podloží, který pojme šest tisíc lidí.
Jeho prostory odpovídají velikosti sedmipatrové budovy. Vybudován byl v roce 2003 a má sportovní hřiště, posilovnu i dětskou hernu, které jsou denně využívány. V případě nutnosti lze ale tyto prostory nejpozději do 72 hodin přestavět na útočiště s palandami, vodními nádržemi a přenosnými toaletami.
Jádrem je dlouhodobá kontinuita a dvojí užití
„Finsko je vzorovou zemí pro civilní ochranu,“ tvrdí Pasi Raatikainen, její plánovač v Helsinkách, který si pochvaluje dvojí využití bunkrů. „Bylo by hloupé tuto kapacitu nevyužívat,“ podotýká. Nejde však jen o ekonomičnost a řešení problému s drahou údržbou nevyužívaných bunkrů.
Experti na civilní obranu míní, že to má i praktický a psychologický smysl. Lidé dobře vědí, kde bunkry jsou, a orientují se v nich. „Vědomí, že jde o místo, kde si vaše dítě hrálo, vyvolává pocit bezpečí,“ vysvětluje Raatikainen.
Finská civilní ochrana je unikátní z hlediska kontinuity. V celé zemi existuje více než padesát tisíc krytů a většina Finů ví, kde se nachází ten nejbližší. Základy příprav sahají do období zimní války a počátku druhé světové války. Později byly skrýše přizpůsobeny podmínkám studené války i následkům černobylské havárie. V zemi, která razí typické severské rovnostářství, je ochrana obyvatel součástí společenské smlouvy a počítá se s místem pro všechny.
Finské zkušenosti jsou inspirací pro celý svět. Od počátku ruské invaze na Ukrajinu se tam sjíždějí delegace z napadené země i států NATO, aby si prostory prohlédly. Další vlnu zájmu vyvolala letošní válka na Blízkém východě, která přilákala hosty ze zemí Perského zálivu. Agentura Reuters uvedla, že do Merihaky a podobných zařízení zavítalo už osm set zahraničních návštěv z řad politiků, úředníků i představitelů firem včetně ropného gigantu Saudi Aramco.
Bezpečnost obyvatel se stala významným exportním odvětvím
Bunkr slouží i jako propagace společností, které nabízejí zboží a služby v oblasti civilní obrany a bezpečnosti. Na jaře založený exportní orgán Resilience Center Finland uvádí, že příslušný finský export dosahuje desítek miliard eur a má růstový potenciál.
„Během dvou let nemusíme s našimi konkurenty ostře soupeřit o zakázky. Spíše to bude velmi brzy otázka vyčerpání kapacity,“ pochvaloval si v květnu Ilkka Kivisaari z finsko-švýcarské společnosti Verona Shelters Group zájem ze zemí, jako jsou Polsko, Německo či státy Blízkého východu.
„V Abú Dhabí došlo k poměrně velkému zásahu a odtud mi zavolali, abych rychle přijel,“ líčil Reuters jarní zážitky Juha Simola z finské skupiny Temet, která nabízí vybavení krytů od dveří přes filtrační systémy až po toalety.
Prozradil, že jeho společnost staví továrnu ve Spojených arabských emirátech, které údajně plánují postavit stovky krytů. Firma, jež v oboru podniká už sedm desetiletí, doufá, že v nadcházejících letech bude osmdesát procent jejích tržeb pocházet z exportu.
Firmy z branže se ale nemusejí obávat ani pokračující domácí poptávky. Výstavba krytů je ze zákona povinná pod většími obytnými i komerčními budovami. Náklady na ně se pohybují v řádu nižších jednotek procent ceny celé výstavby. Nejde však jen o zázemí, ale také o práci s obyvatelstvem v rámci takzvané totální obrany, která předpokládá úzkou spolupráci armády a civilistů.
Civilní ochrana je součástí finské DNA
Finové vědí nejen to, kam se v případě útoku běžet schovat. Prakticky od každého obyvatele se očekává, že přispěje svým dílem. Země má pohotovostní plány pro řadu různých firem, které se v případě krize musejí postarat o zásobování a další potřeby.
Zahrnují například řetězce supermarketů, které mimo jiné musejí udržovat rezervy základních potravin, jako jsou mouka, cukr nebo olej. Zásoby jsou ve vyhrazených skladech nebo přímo v bunkrech.
„Chceme přispět k tomu, aby finská společnost mohla fungovat každý den bez ohledu na okolnosti,“ řekl BBC Jyrki Tomminen z řetězce Kesko. „Společnosti si vytvářejí připravenost na různé typy scénářů narušení provozu pomocí společných pohotovostních plánů a cvičení,“ dodává.
Raatikainen s nadsázkou říká, že vyspělá civilní ochrana má i kulturní rozměr. „Finsko má díky našim krytům jedny z nejlepších punkových a heavymetalových kapel na světě,“ tvrdí. Kapely mohly po desetiletí v klidu nacvičovat ve zvukotěsných a cenově dostupných zkušebnách v podzemí. „Kde jinde by mladí lidé našli takové prostory?“ ptá se.
