Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 25. března 2022
Rusko částečně vytvořilo pozemní koridor mezi Donbasem a Krymem
Ruským invazním jednotkám se podařilo částečně vytvořit pozemní koridor mezi anektovaným poloostrovem Krym a částí Donbasu, oznámil na facebooku ukrajinský generální štáb. Ruské armádě se však podle něj nepodařilo dosáhnout hlavního cíle války - blokády Kyjeva a přístupu ke správním hranicím Doněcké a Luhanské oblasti na východě země.
Ukrajinské síly hlásí úspěšný postup u Kyjeva
Ukrajinské síly znovu dobyly vesnici Lukjanivka u Kyjeva, která sloužila jako jeden z opěrných bodů invazní armády, a zaznamenaly i další úspěchy u Kyjeva, oznámil podle serveru Ukrajinska pravda šéf teritoriální obrany Petro Kuzyk. Uvedl také, že ukrajinským vojákům se daří získávat nepřátelské tanky, a Ukrajina jich tak má nyní k dispozici více než před ruskou invazí. Rusko přišlo od začátku bojů na Ukrajině o 16.100 vojáků, uvedl dnes generální štáb ukrajinské armády.
Kuzyk upřesnil, že v Lukjanivce bylo ležení ruských vojáků, nacházely se tam tanky a další vojenská technika. Ukrajinské síly některou techniku zničily, další převzaly pod svoji kontrolu. Na místě usmrtily 40 ruských vojáků.
Úspěch u Kyjeva zaznamenávají ukrajinské síly také podle britského ministerstva obrany. To dnes podle Reuters uvedlo, že Ukrajincům se podařilo získat pod opětovnou kontrolu města a další opěrné body v okruhu asi 35 kilometrů východně od hlavního města. Tento úkol jim usnadňují ruské problémy se zásobováním.
Různé zdroje uvádějí odlišné údaje o ztrátách techniky během nynější války na Ukrajině, které nelze spolehlivě ověřit. Například štáb ukrajinské armády v dnes aktualizované bilanci zveřejněné na facebooku tvrdí, že Rusové již přišli o 561 tanků, 1625 obrněných vozidel, 291 dělostřeleckých systémů, 90 raketometů, 49 systémů protivzdušné obrany, 115 letadel a 125 vrtulníků, pět lodí nebo člunů, 1089 kusů automobilové techniky a 72 cisteren.
Ruské ostřelování Charkova zasáhlo kliniku, jež sloužila jako středisko pro distribuci humanitární pomoci, zemřeli čtyři lidé, uvedla místní policie.
Ruský útok na divadlo v Mariupolu by mohl mít asi 300 obětí, uvedla radnice
Ruský letecký útok na divadlo v ukrajinském Mariupolu ze 16. března by mohl mít přibližně 300 obětí, oznámilo dnes na sociální síti Telegram vedení města. V krytu pod divadlem a uvnitř budovy se ve chvíli, kdy ruské síly místo bombardovaly, podle místních úřadů skrývalo přes 1000 lidí. Počet obětí nebyl dosud znám.
„Od očitých svědků přicházejí informace, že kvůli bombardování činoherního divadla v Mariupolu ruským letectvem zemřelo asi 300 lidí,“ uvedla radnice v prohlášení.
„Až do konce se nám nechce této hrůze uvěřit. Do konce chceme věřit, že se všem podařilo zachránit. Ale slova těch, kteří byli uvnitř budovy, hovoří o opaku,“ napsalo vedení města.
Městská rada Mariupolu 16. března oznámila, že okupační vojska svrhla bombu mimořádně ničivé síly na divadlo, kde se ukrývaly stovky obyvatel, kteří přišli o domovy. Zničena byla centrální část divadla a vstup do protileteckého krytu v budově. Ruské ministerstvo obrany týž den popřelo, že by úder podnikla ruská armáda. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale ruské letectvo bombardovalo divadlo úmyslně.
Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová 18. března, dva dny po útoku, uvedla, že pod troskami divadla zůstává ještě 1300 lidí a že oběti zatím hlášeny nejsou. O den dříve média informovala, že kryt podle vedení města vydržel a že se z místa podařilo zachránit 130 lidem.
Informace o počtu lidí ukrývajících se v divadle ve chvíli bombardování se různí. Zástupce mariupolského starosty Serhij Orlov dříve uvedl, že v okamžiku útoku v krytu pod divadlem mohlo být 1000 až 1200 lidí.
Biden slíbil EU nové dodávky LNG v zájmu nezávislosti na Rusku
Spojené státy v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku. Oznámili to dnes ve společném prohlášení americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Cílem pro následující roky bude podle nich posílat přes Atlantik přibližně 50 miliard kubíků ročně. Obě strany se na tom shodly na okraj unijního summitu věnovaného dalšímu společnému postupu vůči ruské invazi na Ukrajině, jehož součástí byla i debata o energetické bezpečnosti Evropy.
Šéfové států sedmadvacítky se v noci na dnešek neshodli na zákazu dovozu ruských energií, o který usilovaly pobaltské země nebo Polsko, podle nichž nesmí EU platbami za ropu či plyn financovat válku vedenou režimem prezidenta Vladimira Putina. Státy jako Německo či Maďarsko však argumentují ekonomickým dopadem kroku, který by EU připravil zhruba o 40 procent dováženého plynu.
„Američané se nebudou podílet na financování Putinovy brutální neospravedlnitelné války proti ukrajinskému lidu,“ prohlásil dnes Biden k dřívějšímu americkému rozhodnutí zakázat dovoz energií z Ruska. Připustil přitom, že USA mají jako vývozce energií proti Evropě výhodu a že jí chtějí pomoci k podobné nezávislosti.
Ruské síly zničily při úderu řízenými střelami u Kyjeva největší sklad s palivem ukrajinských sil, tvrdí podle TASS ruské ministerstvo obrany.
BBC: Rusko zvažuje, že bude za ropu a plyn přijímat platby v bitcoinech
Rusko zvažuje, že bude za ropu a plyn od takzvaných přátelských zemí přijímat platby v bitcoinech nebo v jejich lokálních měnách. S odkazem na poslance Pavla Zavalného o tom na svém webu píše BBC. Ruský prezident Vladimir Putin tento týden řekl, že od zemí, které Rusko považuje za nikoli přátelské, tedy těch, které na něj uvalily sankce za jeho vpád na Ukrajinu, bude požadovat platby už ne v eurech nebo v dolarech, ale pouze v rublech.
Celý článek zde >>>
Pražské asistenční centrum dosud pomohlo více než 55 tisícům Ukrajinců
Asistenční středisko pomoci Ukrajincům v Kongresovém centru Praha ve čtvrtek odbavilo 1364 lidí, kteří do Česka uprchli před ruskou invazí. Oproti stejnému dni předchozího týdne to bylo téměř o dvě pětiny méně. Do asistenčních center mimo hlavní město bylo ve čtvrtek převezeno 50 lidí. Na středisko, které je společné pro Prahu a Středočeský kraj, se dosud obrátilo téměř 55 500 lidí, uvedli dnes pražští hasiči.
Rusko zvažuje, že bude za ropu a plyn od přátelských zemí přijímat platby v bitcoinech. S odkazem na vysoce postaveného zákonodárce o tom píše BBC.
Summit EU pohrozil Rusku dalšími sankcemi a vyzval k ukončení válečných zločinů
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes nad ránem pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na diskutovaném embargu na dovoz ruských energií ani jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc. Lídři v závěrech prvního dne bruselského summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i země, které je přijímají.
Celý článek najdete zde >>>
Praha pojmenuje část ulice Korunovační na Ukrajinských hrdinů
Praha změní název části Korunovační ulice u ruského velvyslanectví na Ukrajinských hrdinů. Zároveň pojmenuje blízký železniční most po ukrajinském válečném hrdinovi Vitaliji Skakunovi, který 24. února zahynul v ukrajinském městě Cherson, kde odpálil most, aby zabránil postupu ruských jednotek. Městští zastupitelé dnes v noci pověřili městskou radu, aby pojmenování schválila. Krok navrhlo zastupitelstvo Prahy 6.
Zprávy ze dne 24. března 2022
Po schůzce s Bidenem summit EU jedná o Ukrajině, lídry oslovil Zelenskyj
V Bruselu skončilo jednání lídrů zemí EU s prezidentem Spojených států Joem Bidenem. Nyní summit začíná jednat o pomoci Ukrajině bránící se už měsíc ruské invazi nebo o dalších sankcích proti Moskvě. K účastníkům summitu mluví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, uvedl mluvčí šéfa unijních summitů Charlesa Michela.
Joe Biden s evropskými politiky mluvil o možnostech, jak se EU bude moci zbavit závislosti na dodávkách energetických surovin z Ruska. List The Financial Times napsal, že Washington dokončuje plán ohledně dodávek dalších až 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do Evropy do konce letošního roku.
Šéfové států a vlád sedmadvacítky nyní budou mluvit nejen o plánech na snížení závislosti EU na ruských energetických surovinách, ale také o pomoci Ukrajině nyní i po skončení ruské agrese. Podle Michelova mluvčího Barenda Leytse nejsou v jednacím sále žádná mobilní zařízení, aby byla zachována důvěrnost rozhovorů.
Evropská unie se chce podílet na obnově demokratické Ukrajiny, která opakovaně dává najevo zájem o vstup do unie, a plánuje založit fond solidarity s touto zemí.
Sedmadvacítka usiluje o to, aby ještě během letoška omezila dovoz ruského plynu o dvě třetiny. Tento měsíc rozhodla, že 50 miliard kubíků zemního plynu z Ruska nahradí surovinou z jiných zdrojů. Loni Spojené státy dodaly do EU 22 miliard metrů krychlových.
Bidenova účast na na dnešních jednáních v Bruselu, kde se kromě summitu EU zúčastnil také jednání špiček Severoatlantické aliance a diskuse lídrů ekonomicky vyspělých zemí ze skupiny G7, má demonstrovat jednotu Západu proti Rusku, které před měsícem vojensky napadlo Ukrajinu.
Ruská ofenzíva uvízla, tvrdí poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta
Ofenzíva ruských vojsk prakticky uvízla, okupantům chybějí na další útočení zdroje, uvedl dnes poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Alrestovyč o situaci na bojišti po 29 dnech bojů. Na jihu Ukrajiny se podařilo podle něj zničit jedno z ruských velitelství.
"Uplynul měsíc od začátku aktivní fáze rusko-ukrajinské války. Můžeme připomenout, že se po třech dnech pokusili dobýt Kyjev. Teď frontová linie prakticky zamrzla. Generální štáb, ministerstvo obrany a ozbrojené síly hlásí, že protivník na mnoha směrech nemá zdroje, aby pokračoval v útoku. Stojí prakticky na místě a trpí problémy se zásobováním, palivem, municí a dalšími druhy materiálního zabezpečení. Okupanti jsou nazí a bosí," zdůraznil Arestovyč podle agentury Unian.
"Jediné místo, kde (nepřítel) pokračuje v koncentraci svého úsilí, je směr na Izjum, Marjinku a tradičně Mariupol, na pravém břehu Dněpru v oblasti Chersonu, ale musíme říci, že tam nepřítel fakticky přešel do obrany," doplnil poradce.
Rusové nyní podle něj prožívají v malém to, co je čeká za další měsíc ve velkém: zatímco budou stát na místě, mohou se stát terčem ukrajinských vojsk, kterým se dnes podařilo rozbít velitelské stanoviště 49. ruské armády a v přístavu Berďansk zničit velké výsadkové plavidlo, schopné přepravit 400 námořních pěšáků, 20 tanků a 45 obrněných transportérů.
Unian připomněl dřívější informace, že Rusko se připravuje na pokus dobýt Kyjev a že přepravuje vojska do Běloruska a na Krym.
























Ruské síly odřízly město Slavutyč u Kyjeva, z něhož je obsluhována odstavená jaderná elektrárna Černobyl, oznámily místní úřady.