Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 24. března 2022
Růst světové ekonomiky letos kvůli ruské invazi zpomalí na 2,5 procenta
Ruská invaze na Ukrajinu bude brzdou světové ekonomiky, ohroženy budou zejména rozvojové země. Tempo růstu světového hospodářství letos patrně zpomalí na 2,5 procenta z loňských 5,6 procenta, napsala v dnešní zprávě Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).
Organizace očekává hospodářskou recesi v Rusku a "výrazné" zpomalení růstu v západní Evropě a ve většině Asie. Prudký růst cen potravin a pohonných hmot zvýší hlad a strádání lidí v chudších zemích, uvádí zpráva, podle níž však snížení kupní síly nakonec pocítí všichni.
"Ekonomické dopady války na Ukrajině v globálním měřítku umocní probíhající ekonomické zpomalení a oslabí zotavení z pandemie covidu-19," uvedla generální tajemnice UNCTAD Rebeca Grynspanová. "Mnohé rozvojové země po překonání recese způsobené pandemií nabývají ekonomickou dynamiku jen s potížemi a nyní čelí dopadům vyvolaným válkou (na Ukrajině)," dodala.
Chudší země může podle zprávy brzy čekat dokonalá bouře způsobená zpomalováním globální poptávky, zvyšováním úrokových sazeb ve vyspělých ekonomikách a vysokou úrovní zadlužení z dob pandemie. To vše může skončit v "sestupné spirále platební neschopnosti, recese a zastavení rozvoje".
Ke zmírnění dopadů UNCTAD vyzývá k finanční podpoře rozvojových zemí, snížení dluhového zatížení Ukrajiny, většímu využívání zvláštních práv čerpání Mezinárodního měnového fondu ke zvýšení likvidity a nakonec ke kontrole cen a subvencím.
Ministerstvo financí bude s obcemi, které měly peníze u Sberbank a nemohou se k nim nyní dostat, jednat individuálně. Zároveň ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nabídl poškozeným obcím, že by jim stát v květnu mohl vyplatit příspěvek na výkon státní správy za celý rok dopředu. Do řešení pomoci bude zřejmě také zapojena Národní rozvojová banka. Po setkání s předsedou Svazu měst a obcí ČR Františkem Luklem o tom dnes novináře informoval Stanjura. Podrobnosti najdete tady.
Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, která požaduje ochranu civilistů na Ukrajině a kritizuje Rusko za vytvoření zoufalé humanitární situace.
Ukrajina a Rusko si podle Vereščukové vyměnili zajatce a námořníky
Ukrajina vyměnila deset zajatých ruských vojáků za deset ukrajinských vojáků, kteří upadli do ruského zajetí. O výměně zajatců dnes informovala vicepremiérka Iryna Vereščuková. Obě země si také současně vyměnily námořníky z civilních posádek. Ruská strana se k výměně zajatců nevyjádřila, poznamenala BBC na svém ruskojazyčném webu.
"Na příkaz prezidenta (Volodymyra) Zelenského dnes došlo k první plnocenné výměně vojenských zajatců. Výměnou za deset zajatých okupantů jsme dostali ze zajetí deset našich vojáků," napsalaVereščuková na facebooku.
Dodala, že Ukrajinci rovněž dnes předali ruské straně 11 ruských námořníků z lodi, která se potopila u Oděsy, a to výměnou za 19 ukrajinských námořníků ze záchranné lodi Sapfir, kterou Rusové zajali při pokusu evakuovat ukrajinské vojáky z Hadího ostrova v Černém moři. Ukrajině se má vrátit i zmíněná loď, která má být předána v tureckém přístavu. Rusové tuto loď podle dřívějších zpráv odvlekli do Sevastopolu na anektovaném Krymu.
O den dříve ruské úřady informovaly o výměně zajatců, ale Vereščuková to kategoricky popřela, připomněl list Ukrajinska pravda. Současně vicepremiérka vyjádřila naději, že se podaří vyměnit ruské zajatce za ukrajinské pohraničníky, zajaté na Hadím ostrovu.
Rusko tvrdí, že má nyní asi 500 ukrajinských zajatců.
Dříve ukrajinské úřady vyměnily starostu okupovaného Melitopolu za devět ruských vojáků. Počátkem března v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny místní úřady vyměnily ruského velitele za pět členů ukrajinské domobrany, dodal deník.
Papež kritizoval navyšování výdajů na obranu zeměmi NATO na dvě procenta HDP
Papež František dnes kritizoval závazek zemí Severoatlantické aliance zvýšit své výdaje na obranu, tedy i na nákup zbraní na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Označil to za "šílenství". Řešením současné situace vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu nejsou podle papeže zbraně ani více sankcí či vojenských aliancí, ale jiný přístup k vládnutí a k definování mezinárodních vztahů. Informovala o tom agentura ANSA.
"Styděl jsem se, když jsem četl, že skupina států se zavázala vydávat dvě procenta HDP na nákup zbraní v reakci na to, co se nyní děje. To je šílenství," řekl dnes papež František, který znovu odsoudil ruskou invazi na Ukrajině. "Skutečnou odpovědí není více zbraní, více sankcí, více politických a vojenských aliancí, ale jiný přístup k vládnutí světu, ne cenění zubů," dodal. To, co se děje nyní na Ukrajině, označil papež za výsledek staré logiky moci, která dominuje takzvané geopolitice.
Hlavním problémem je podle papeže to, že politici vládnou světu, jako kdyby byl "šachovnicí". Mocní plánují své kroky s cílem rozšířit svou vládu na úkor ostatních, dodala hlava katolické církve, když přijímala delegaci italského sdružení žen Centro Italiano Femminile. Podle papeže by právě ženy mohly být protagonistkami změn. "Když se dostanou k moci ve společnosti, mohou ženy změnit způsob vládnutí ze snahy o moc na snahu o službu občanům," dodal.
Lídři zemí NATO se už v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty svých zemí budou postupně zvyšovat tak, aby tyto jejich výdaje do roku 2024 dosáhly dvou procent HDP. Na vyšší výdaje naléhaly zejména Spojené státy, které dlouhodobě na obranu ze zemí NATO vydávají nejvíce (3,5 procenta). Loni je ale přeběhlo Řecko s výdaji 3,8 procenta. Někteří členové NATO zvýšení výdajů odmítali, ale v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině názor změnili, udělalo to například Německo či Itálie. Rovněž nová česká vláda se zavázala do roku 2025 vydávat na svou obranu dvě procenta HDP; loni to bylo asi 1,4 procenta.
Čína s předstihem nevěděla o ruském plánu zaútočit na Ukrajinu. Uvedlo to ministerstvo obrany, které podobná tvrzení označilo za snahu pošpinit Činu.
Zelenskyj požádal Bidena, aby USA vynechaly ze sankcí Abramoviče
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedávném telefonátu údajně poradil americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi, aby USA nezaváděly sankce proti rusko-izraelskému miliardáři Romanu Abramovičovi. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) to uvedli nejmenovaní lidé obeznámení se situací. Majitel anglického fotbalového klubu Chelsea, který je na sankčním seznamu Británie i Evropské unie, by totiž podle nich mohl být prostředníkem mezi Ukrajinou a ruským prezidentem Vladimirem Putinem a přispět k vyjednání míru.
Americké ministerstvo financí dříve tento měsíc podle informací deníku vypracovalo proti Abramovičovi seznam sankcí. Když ale měly být oznámeny, bezpečnostní rada Bílého domu údajně ministerstvo vyzvala, aby krok pozdrželo.
Několik úspěšných ruských podnikatelů se sice vyslovilo proti ruské invazi na Ukrajinu, Abramovič je ale jediný oligarcha, který veřejně prohlásil, že se snaží přimět Moskvu k nalezení mírového řešení konfliktu. Několik dní po zahájení ruské invaze Abramovičova mluvčí sdělila, že podnikatel nabídl ukrajinské vládě pomoc s "dosažením mírového řešení".
Abramovič je bývalý ropný magnát a po více než dvě desetiletí udržuje těsné vazby s Kremlem, míní Británie a Evropská unie. Kromě klubu Chelsea vlastní také několik megajacht nebo luxusních rezidencí v Británii i USA.
Jedním z ukrajinských představitelů, kteří se obrátili na Abramoviče, je údajně filmový producent Oleksandr Rodňanskyj, otec Zelenského poradce. Rodňanskyj je mimo to zakladatel televizní stanice, která vysílala pořady se Zelenským v době, kdy působil jako herec. Abramovič podle zdroje WSJ Rodňanského zná, protože financoval některé jeho umělecké projekty v Rusku. Není však jasné, co přesně Abramovič udělal pro zprostředkování rozhovorů mezi znepřátelenými stranami, či zda se mu povedlo hovořit o válce přímo s Putinem.
Mnozí ukrajinští i západní představitelé jsou skeptičtí k tomu, jak hluboce je Abramovič do mírových rozhovorů zahrnut. Nejmenovaní američtí představitelé, které deník WSJ oslovil, zdůraznili, že podle jejich mínění Abramovič není ve vyjednávaní mezi ukrajinskou a ruskou vládou příliš nápomocný, což podle nich potvrzuje i hodnocení rozvědek.
Lídři EU jsou před summitem rozděleni v otázce embarga na ruské energie
Rozdělení v otázce dalších sankcí proti Rusku jsou krátce před summitem Evropské unie premiéři členských zemí. Předseda lotysšké vlády Krišjánis Kariňš prohlásil, že by se sedmadvacítka měla shodnout na embargu na dovoz energií z Ruska. Naproti tomu nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země odstřižení od ruské ropy či plynu odmítá, shodu na nových postizích neočekává.
"Energetické sankce jsou způsobem, jak přestat pumpovat peníze do Putinových válečných kufrů," řekl Kariňš novinářům. Jeho země patří spolu s dalšímu pobaltskými státy a Polskem k hlavním zastáncům ukončení dovozu ruské ropy či plynu.
Naproti tomu Německo, Nizozemsko či Maďarsko to z ekonomických důvodů odmítají. Rutte při příchodu na summit prohlásil, že shodu na sankcích neočekává.
Podle vysoce postaveného unijního činitele budou na stole při zřejmě dlouhé debatě o sankcích různé možnosti. Lídři se podle něj mohou bavit například o rozšíření sankcí proti ruským bankám či zavedení obchodních omezení, dohoda na energetickém embargu se však zatím jeví jako nepravděpodobná.
Útok na Ukrajinu podle šéfa společnosti BlackRock znamená konec globalizace
Invaze ruských vojsk na Ukrajinu znamená konec trendu globalizace z posledních desetiletí. V dnešním dopiseakcionářům to uvedl šéf společnosti BlackRock Larry Fink. Upozornil také, že firma pozastavila nákupy ruských cenných papírů. BlackRock je světově největší podnik pro správu majetku.
"Ruská invaze na Ukrajinu přinesla konec globalizace, jakou jsme zažívali v posledních třech desetiletích," uvedl Fink. "Propojení mezi státy, podniky i lidmi už narušily dva roky pandemie. Řada komunit a lidí se začala cítit izolovaně," upozornil.
Fink dopis napsal měsíc po začátku invaze. "Brutální ruský útok na Ukrajinu zvrátil světový řád, který fungoval od konce studené války před více než 30 lety. Útok na suverénní stát je něčím, co jsme v Evropě neviděli téměř 80 let. A většina z nás si nikdy nepředstavovala, že za svého života uvidí takovouto válku, rozpoutanou jadernou supervelmocí," uvedl.
Fink rovněž upozornil, že důsledky této války se neomezují pouze na východní Evropu. "Rusko se (po skončení studené války) propojilo se světem a vytvořilo si hluboké vazby se západní Evropou. Svět těžil z globálního míru a z rozšiřování globalizace," dodal. Válka na Ukrajině podle něj ovlivní následující desetiletí způsobem, který zatím nelze předpovědět.
"Invaze přiměla státy a vlády k přerušení finančních a obchodních vztahů s Ruskem. Ve svém společném a pevném odhodlání podpořit ukrajinský lid zahájily ekonomickou válku proti Rusku," uvedl rovněž Fink. Poukázal také na rázné kroky, kterými na ruskou invazi reagovaly kapitálové trhy, finanční instituce a podniky.
Fiala: Summit NATO vyslal signál o pomoci Ukrajině i že se válka nesmí rozšířit
Cílem dnešního mimořádného summitu NATO bylo vyslat signál Ukrajině, že se jí dostane pomoci v jejím boji s ruskou agresí. Po jednání s šéfy států a vlád Severoatlantické aliance to dnes novinářům v Bruselu řekl český premiér Petr Fiala s tím, že podle aliance také nelze připustit, aby se válka rozšířila mimo ukrajinské území.
"Spojenci v rámci NATO budou Ukrajině nadále poskytovat politickou i praktickou podporu v jejím statečném boji," řekl Fiala. Dodal, že Česko se hodlá na posilování východního křídla aliance aktivně podílet.
Posílení přítomnosti NATO v zemích na východě aliance je podle Fialy jedním z hlavních závěrů dnešního summitu, jde podle něho až o 40 tisíc vojáků. Ve východoevropských zemích, jež jsou členy NATO, jsou v současnosti čtyři bojové skupiny aliance v pobaltských státech a v Polsku, nově k nim přibudou další čtyři - na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku.
Český parlament dnes schválil vyslání až 650 vojáků na Slovensko, čeští vojáci mají velet mnohonárodní jednotce, v níž budou i vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA. České ministerstvo obrany počítá s tím, že na Slovensku bude působit asi 400 vojáků.
Země aliance také daly podle Fialy znovu najevo ochotu bránit jakýkoliv stát NATO v případě, že by byly napaden. "Nemůže být pochybnosti o síle závazků ke společné obraně aliančního území," uvedl.
Nejméně šest mrtvých a 15 zraněných si v Charkově podle gubernátora vyžádal zásah ruské střely do fronty lidí čekajících na výdej humanitární pomoci.
OSN: Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo nejméně 1035 civilistů
Za dobu ruské invaze na Ukrajinu, která začala přesně před měsícem, zemřelo nejméně 1035 civilistů. Podle agentury Reuters to dnes oznámil Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Potvrzený počet zabitých civilistů tak překonal hranici 1000 lidí. Úřad potvrdil rovněž 1650 zraněných. Ukrajinská generální prokuratura podle agentury Unian už dříve během dne uvedla, že v důsledku ruské invaze bylo na Ukrajině zabito 128 dětí a dalších 172 nezletilých Ukrajinců utrpělo zranění.
Od začátku války musela opustit své domovy více než polovina ukrajinských dětí, upozornil Dětský fond OSN (UNICEF).
Summit NATO rozhodl o posílení východního křídla, Stoltenberg zůstane o rok déle
Lídři zemí Severoatlantické aliance dnes na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Ve společném prohlášení se také shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku. Státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním.
Summit dnes kvůli ruské invazi na Ukrajinu také o rok, tedy do září 2023, prodloužil mandát stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga. Podrobnosti čtěte tady.
V návrhu závěrů summitu EU sedmadvacítka v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině mluví o válečných zločinech. Připomíná útoky na civilní cíle.
Lídři G7 varovali Rusko, aby nepoužívalo biologické, chemické a jaderné zbraně
Lídři skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 dnes v Bruselu varovali Rusko před použitím biologických, chemických nebo jaderných zbraní na Ukrajině. Ve společném prohlášení po schůzce konané na okraj dnešního mimořádnéhu summitu NATO, také uvedli, že všechny země skupiny jsou připravené přivítat ukrajinské uprchlíky.
S ohledem na narůstající ceny energií a energetickou závislost na Rusku, vyzvali představitelé G7 země těžící ropu a zemní plyn, aby jednaly zodpovědně a zvýšily dodávky na mezinárodní trhy. Klíčovou roli v tom podle nich hraje Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Prohlásili také, že se vyhnou zákazu vývozu potravin, a naléhali na ostatní státy, aby učinily totéž.