Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ruský a ukrajinský zástupce mluví o pokroku v jednáních

Ruský delegát pro jednání s Ukrajinou Leonid Sluckij dnes uvedl, že se v rusko-ukrajinských rozhovorech podařilo dosáhnout významného pokroku a je možné, že delegace brzy dosáhnou „společné pozice“. Informovala o tom agentura Ria Novosti. O možném pokroku v jednáních s ruskou stranou, kterého by se mohlo podařit dosáhnout v příštích dnech, hovořil v dnes zveřejněném videu i ukrajinský zástupce na jednáních Mychajlo Podoljak.

„Podle mých osobních očekávání může tento pokrok v nejbližších dnech přerůst ve společné stanovisko obou delegací, v dokumenty k podpisu,“ řekl předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Sluckij. Podle agentury Reuters zatím není jasné, jaký by mohl být rozsah takových dokumentů.

„V zásadě neustoupíme v žádných pozicích. Rusko to nyní chápe. Rusko už začíná konstruktivně mluvit. Myslím, že nějakých výsledků dosáhneme doslova v řádu dnů,“ uvedl zástupce kanceláře ukrajinského prezidenta Podoljak ve videu. Podle něj ruská strana přestala hovořit v ultimátech a pozorně poslouchají ukrajinské návrhy.

Oba komentáře přicházejí 18. den války, která začala 24. února, když ruské síly napadly Ukrajinu v rámci akce, kterou Kreml nazývá zvláštní vojenskou operací.

Ruská a ukrajinská strana vedly poslední třetí kolo jednání v pondělí v Bělorusku. Zaměřily se hlavně na humanitární otázky a jednání vedla k omezenému otevření některých koridorů pro civilisty, kteří tak mohli uniknout bojům.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek řekl, že v rozhovorech došlo k určitým „pozitivním posunům“, ale neupřesnil je. Kreml v sobotu sdělil, že diskuse mezi ruskými a ukrajinskými představiteli pokračují „ve formátu videí“.

Rusko použilo v Luhanské oblasti fosforovou munici, tvrdí ukrajinská ombudsmanka

Rusko nasadilo v noci na dnešek při útoku na město Popasna v Luhanské oblasti na východě země fosforovou munici. Podle agentury Reuters to uvedla ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová. O obvinění z použití zbraně, kterou mezinárodní úmluvy zakazují, informovala také agentura AFP, která citovala šéfa místní policie. Popasna leží asi 70 kilometrů západně od Luhansku.

Ombudsmanka sdílela fotografii, která údajný útok ukazuje. Neuvedla ale, zda má Ukrajina konkrétní důkazy. „Bombardování civilního města ruskými útočníky těmito zbraněmi je válečným zločinem a na základě římského statutu i zločinem proti lidskosti,“ uvedla Denisovová v prohlášení.

„Nepopsatelné utrpení a požáry,“ napsal na facebooku šéf policie v Popasně Oleksij Bilošyckyj, který rovněž Rusko obvinil z použití fosforových bomb.

Za válečný zločin jsou považovány též útoky na obytné čtvrti a civilní infrastrukturu, kterých se Rusko na Ukrajině podle ukrajinských úřadů dopouští. Moskvě se dále vyčítá nasazení kazetových bomb. Avšak ani Rusko, ani Ukrajina nejsou signatáři dohody zakazující jejich používání.

Ukrajina tvrdí, že ruská armáda opakovaně bombardovala město Ochtyrka s asi 50 tisíci obyvateli na severovýchodě Ukrajiny vakuovými bombami. Ukrajinská velvyslankyně při OSN Oksana Markarovová upozornila, že použití této zbraně zakazuje ženevská úmluva.

Panují obavy, že se Rusové uchýlí k zakázaným chemickým nebo biologickým zbraním, jak to naznačuje jejich nepodložené tvrzení o tom, že Ukrajina má laboratoře na výrobu těchto zbraní. Polský prezident Andrzej Duda dnes řekl, že nasazení takových zbraní ze strany Rusko by znamenalo obrat ve válce a NATO by se muselo zamyslet, jak reagovat.

Boje v Irpini si podle policie vyžádaly život novináře listu The New York Times

Život novináře listu The New York Times a zranění jeho kolegy si podle ukrajinské policie vyžádal útok ruských sil ve městě Irpiň u Kyjeva. Informuje o tom agentura Reuters. Podle ukrajinských médií je obětí útoku padesátiletý Američan Brent Renaud, který v minulosti jako filmař pokrýval i války v Iráku nebo Afghánistánu. List The New York Times zatím smrt svého novináře nepotvrdil.

Italská novinářka Annalisa Camilliová na twitteru zveřejnila video, na němž Renaudův kolega popisuje, jak se útok odehrál, zatímco je v nemocnici ošetřován. „Překročili jsme první most v Irpini, chystali jsme se natáčet odcházející uprchlíky. Nastoupili jsme do auta, někdo se nabídl, že nás vezme k druhému mostu. Projeli jsme kontrolní stanoviště a začali na nás střílet,“ uvedl americký novinář.

Řidič auto otočil a snažil se odjet, střelba ale pokračovala. „Můj kamarád Brent Renaud byl střelen a zůstal tam,“ poznamenal s tím, že neví, jak na tom Renaud je. Byl ale zasažen do krku, uvedl. Ukrajinská média zveřejnila fotky Renaudova pasu i údajnou fotku jeho těla po útoku.

Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan v první reakci uvedl, že se o věci bude snažit zjistit více a bude ji konzultovat se spojenci.

Průzkum: Češi jsou proti ruskému požadavku, aby Ukrajina nevstoupila do NATO

Sedm z deseti Čechů se domnívá, že by se nemělo vyhovět požadavku Ruska, aby se Ukrajina nestala členem Severoatlantické aliance (NATO). Pětina by naopak požadavku Kremlu vyhověla. Negativní postoj výrazně zesílil po zahájení ruské invaze na Ukrajinu letos 24. února. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Kantar CZ, který dnes zveřejnila Česká televize.

Rozhodně proti ruskému požadavku, aby Ukrajina nevstoupila do NATO, je 56 procent Čechů. Dalších 14 procent je spíše proti. Naopak pro vyslyšení ruského požadavku se na přelomu února a dubna vyslovila pětina respondentů.

Aktuální výsledky se podstatně liší od stejného průzkumu, který Kantar CZ provedl v polovině února, tedy ještě před ruskou invazí. Tehdy bylo pro vyslyšení ruského požadavku 30 procent respondentů. Spíše proti se vyslovila čtvrtina dotázaných a striktně ho odmítalo 30 procent Čechů, tedy zhruba polovina současného počtu.

„Zajímavé je, že ta názorová změna se udála ještě silněji mezi lidmi s nižším vzděláním, a také mezi seniory, což jsou skupiny, které jsou obvykle k Ruské federaci o něco vstřícnější, ale po započetí invaze výrazně změnily názor,“řekl ČT analytik Kantaru Pavel Ranocha. Z hlediska politických preferencí by podle něj požadavek Ruska akceptovali spíše voliči hnutí SPD a komunistické strany.

Průzkum provedla agentura Kantar CZ ve dvou vlnách. První se konala mezi 14. a 18. únorem, druhý od 28. února do 4. března. Celkem se do průzkumu zapojilo 1200 respondentů. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února.

Při nových protiválečných protestech v Rusku byly zadrženy další stovky lidí

Na dnešních demonstracích proti válce na Ukrajině bylo v Rusku zatím zadrženo více než 320 lidí. Informovala o tom organizace Ovd-Info, podle níž byli lidé zatýkáni při protestech v 27 městech po celém Rusku. Organizace podle agentury DPA předpokládá, že počet zadržených během dne ještě poroste.

Protestní akce se konaly například ve Vladivostoku na ruském Dálném východě, v Irkutsku u Bajkalského jezera, v sibiřském Tomsku, ale také v Moskvě a Petrohradu. Fotografie a videa na sociálních sítích ukazují, jak policisté s ochrannými helmami a těžkou výzbrojí odtahují protestující. Dohromady bylo podle údajů Ovd-Info od začátku ruského útoku na Ukrajinu z 24. února zadrženo více než 14 300 lidí.

V hlavním městě Moskvě bylo kovovými zátarasy uzavřeno náměstí před Kremlem. Pro případ velkých protestů byly podle DPA připraveny zasáhnout jednotky zvláštní policie OMON. Někteří její příslušníci měli neprůstřelné vesty a přilby. Ozbrojenci byli i před Státní dumou. Připraveny byly policejní antony pro zadržené.

K nedělním protiválečným manifestacím vyzval mimo jiné vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj.

Česko poskytne Ukrajině další vojenský materiál za přibližně 725 milionů korun

Česká republika poskytne Ukrajině další vojenský materiál, řekla dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Dosud stát poskytl zbraně za 725 milionů korun, další plánované dodávky budou podle ní za podobnou částku. O jaký materiál půjde, z bezpečnostních důvodů neuvedla, bude ale vycházet ze seznamu, který poptává ukrajinská vláda.

„V tuto chvíli hledáme možnosti nákupu vojenského materiálu,“ uvedla Černochová. Podle ní bude stát vycházet ze seznamu materiálu, o který ukrajinská vláda požádala. „Jsme v každodenním kontaktu a snažíme se jim vycházet vstříc,“ podotkla. Konkrétní materiál ovšem nespecifikovala. Termín dodávky na Ukrajinu bude podle ministryně závislý na tom, jak se bude státu dařit materiál nakupovat. Stát na to uplatní i peníze z EU.

Česká vláda Ukrajině už v minulých týdnech darovala munici, ruční zbraně, protiletadlové střely a zdravotnický materiál za přibližně 725 milionů korun. Podobu části dodaného materiálu ministerstvo obrany nezveřejnilo. Na část dodávek stát použil peníze z EU. Na dalších dodávkách se zároveň podílejí české firmy. O konkrétní pomoci však nechtějí jejich zástupci z bezpečnostních důvodů mluvit. Členové bezpečnostní komunity ale naznačují, že nejde pouze o lehké, ale i o takzvané těžké zbraně, tedy vojenskou kolovou techniku. Další vojenskou pomoc Ukrajině podpoří podle bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) i jeho hnutí.

Šéfové obou opozičních sněmovních klubů Alena Schillerová (ANO) a Radim Fiala (SPD) v následně debatě řekli, že podpoří návrh vlády vyslat až 650 vojáků na Slovensko. Většina vojáků bude působit v mnohonárodní jednotce Severoatlantické aliance (NATO), česká armáda jí bude velet. Menší část bude Slovensku pomáhat se zvládáním migrace z Ukrajiny napadené Ruskem.

Černochová také kritizovala současný postoj OSN vůči konfliktu na Ukrajině. Organizace by podle ministryně měla přehodnotit svou dosavadní politiku, protože Rusko na Ukrajině setrvale porušuje lidská práva. Po dnešním bombardování ukrajinské základny 20 kilometrů od polských hranic navrhla například vyslat na Ukrajinu jednotky mírových sil, které by dohlížely například na dodržování bezpečnosti u humanitárních koridorů. „Pokud OSN není schopná nastolit taková pravidla, kterými by dohlížela na to, aby nebyla takovým způsobem porušována lidská práva, tak ať se rozpustí,“ řekla Černochová. I kvůli tomu se příští týden sejde s ministry obrany USA a Británie. Ministryně je naopak v tuto chvíli stále proti zapojení NATO do konfliktu.

Ministryně dále uvedla, že už má vybraného kandidáta na nového náčelníka generálního štábu armády. Ten by měl v létě nahradit Aleše Opatu. Černochová vyloučila, že jejím kandidátem by byl první zástupce náčelníka generálního štábu Jaromír Zůna, o kterém se spekuluje, že je favoritem Hradu. Ministryně sice ocenila Zunovy diplomatické schopnosti, v čele armády ale chce i s ohledem na současný konflikt na Ukrajině člověka s více bojovými zkušenostmi. Konkrétní jméno ovšem neřekla.

Duda varoval, že v případě užití chemických zbraní musí NATO zvážit odpověď

Pokud by Rusko na Ukrajině použilo chemické zbraně, znamenalo by to změnu situace a NATO by se muselo vážně zamyslet, jak odpovědět. Řekl to dnes polský prezident Andrzej Duda v rozhovoru s britskou televizí BBC. Před použitím chemických zbraní na Ukrajině varoval Rusko také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Obavy z možného použití chemických nebo biologických zbraní na Ukrajině zesílily v posledních dnech po ruských tvrzeních, že Ukrajina s podporou amerického ministerstva obrany na svém území provozuje laboratoře na výrobu biologických zbraní. Moskva to nijak nedoložila a Západ tvrdí, že Rusko se tak jen snaží získat dodatečnou záminku pro invazi na Ukrajinu a že použití chemických či biologických zbraní hrozí spíše ze strany Ruska.

Na otázku, zda by použití chemických zbraní ruským prezidentem Vladimirem Putinem znamenalo pro NATO červenou čáru, po jejímž překročení by se NATO muselo zapojit, Duda řekl: „Pokud použije jakékoli zbraně hromadného ničení, bude to znamenat změnu hry v celé záležitosti.“

Severoatlantická aliance dosud odmítá přímo se zapojit do konfliktu v obavě z jeho rozšíření. Ukrajina přitom volá mimo jiné po tom, aby aliance dohlížela na bezpečnost ukrajinského vzdušného prostoru.

„Jistěže Severoatlantická aliance a její lídři v čele se Spojenými státy si budou muset sednout za stůl a budou muset opravdu vážně popřemýšlet nad tím, co dělat, protože pak to začne být nebezpečné,“ řekl Duda k případnému nasazení zbraní hromadného ničení.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru s týdeníkem Welt am Sonntag Rusko před útokem chemickými zbraněmi varoval. „V uplynulých dnech jsme slýchali absurdní tvrzení o laboratořích na vývoj chemických a biologických zbraní. Kreml si vymýšlí falešné záminky, aby ospravedlnil, co se ospravedlnit nedá,“ řekl. Podle Stoltenberga musí být nyní NATO bdělé, protože „je možné, že by Rusko samo mohlo plánovat na pozadí těchto lživých konstrukcí nasazení chemických zbraní“. Pokud by se to skutečně stalo, šlo by podle šéfa Severoatlantické aliance o „válečný zločin“.

Gubernátor: Při útoku na ukrajinskou základnu u Polska zahynulo 35 lidí

Při ruském raketovém útoku na vojenskou základnu ve městě Javoriv, které se nachází jen zhruba dvacet kilometrů od polských hranic a 50 kilometrů od centra Lvova, dnes zahynulo nejméně 35 lidí. Dalších 134 lidí utrpělo zranění. S odkazem na gubernátora Lvovské oblasti Maksyma Kozyckého o tom informovala agentura Reuters. Tato část Ukrajiny zatím zůstávala vojenského konfliktu do velké míry ušetřena, do Lvova a okolí se uchýlila část Ukrajinců prchající před konfliktem.

Proruští separatisté údajně obsadili části města Severodoněck v Luhanské oblasti

Proruští separatisté ovládli části města Severodoněck v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Vyplývá to z dnešního sdělení ruského ministerstva obrany, podle něhož ruští vojáci na Ukrajině zničili od začátku nynějších bojů na Ukrajině 3687 ukrajinských vojenských objektů. Britské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že podle informací britských tajných služeb se nyní ruská armáda pokouší odříznout ukrajinské vojáky na východě Ukrajiny postupem ze směru od Charkova na severu a od Mariupolu na jihu.

„Jednotky Luhanské lidové republiky (LNR) zablokovaly východní a jižní část města,“ řekl dnes agentuře Interfax mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov k situaci kolem Severodoněcku. Luhanská lidová republika je separatistický útvar na území ukrajinské Luhanské oblasti. Moskva těsně před invazí na Ukrajinu uznala samostatnost LNR i sousední Doněcké lidové republiky (DNR).

Ukrajinská armáda už předtím informovala, že se chystá ruská ofenziva na stotisícový Severodoněck. Podle ruských informací navíc pokračuje ofenziva poblíž města Popasna nedaleko Luhansku. Separatisté údajně obsadili severní části města.

Podle britského ministerstva obrany chtějí ruské síly obklíčit ukrajinské vojáky na východě Ukrajiny postupem od Charkova a od Mariupolu. Ruští vojáci postupující od Krymu se podle těchto informací zároveň pokoušejí obklíčit město Mykolajiv, které dnes ohlásilo devět obětí ruského ostřelování. Rusové mají podle britských tajných služeb namířeno z jižní části Ukrajiny také na jihozápad k Oděse. Rusko však platí vysokou cenu za každý postup, protože ukrajinská armáda i nadále klade Rusům po celé Ukrajině tuhý odpor.

Konašenkov řekl, že ruští vojáci dosud zničili 3687 objektů ukrajinské vojenské infrastruktury. Agentura Reuters však upozornila, že takové tvrzení není možné nezávisle ověřit.

Do Polska přišlo od začátku ruské invaze na 1 675 000 běženců z Ukrajiny

Do Polska přišlo od začátku ruské invaze, tedy od 24. února, kolem 1 675 000 běženců z Ukrajiny. Vyplývá ze dnes aktualizovaných údajů polské pohraniční stráže, podle níž jenom během soboty pohraničníci evidovali na 79 800 těchto uprchlíků. Dnes do 7:00 přišlo dalších 16 800 osob.

V sobotu nejvíce lidí z Ukrajiny do Polska vstoupilo přes hraniční přechod Medyka u města Přemyšl, přibližně 21 500. Následovaly hraniční přechody Dorohusk (12 800 lidí) a Hrebenne (11 100).

Polsko je zemí, do níž před válkou ve své zemi prchá většina ukrajinských běženců. Statisíce lidí přijímají také další státy sousedící s Ukrajinou, jako Slovensko, Moldavsko nebo Rumunsko. Do České republiky zatím dorazilo odhadem kolem 200 tisíc lidí z válkou zmítané Ukrajiny.

Guvernér: Při útoku na ukrajinskou základnu u Polska zahynulo devět lidí

Při ruském raketovém útoku na vojenskou základnu ve městě Javoriv, které se nachází jen zhruba 20 kilometrů od polských hranic, dnes zahynulo devět lidí. Dalších 57 lidí utrpělo zranění. S odkazem na guvernéra Lvovské oblasti o tom informovala agentura Reuters.

Svědek agentuře Reuters předtím sdělil, že ze směru od vojenské základny vyjelo 19 sanitek se sirénami.

„Toto je nový teroristický útok na mír a bezpečnost poblíž hranice EU-NATO,“ napsal na twitteru ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Podle něj na základně působili i zahraniční vojenští instruktoři.

Rusové dosadili v dobytém ukrajinském Melitopolu novou starostku

Rusko jmenovalo novou starostku ukrajinského města Melitopol, které dobyla ruská armáda. Ruští vojáci podle ukrajinských úřadů unesli melitopolského starostu Ivana Fedorova a obvinili ho z terorismu.

Úřady ukrajinské Záporožské oblasti, kam Melitopol patří, oznámily, že Rusové za Fedorova dosadili do funkce členku městské rady Halynu Danylčenkovou.

V rozhovoru s místní televizí řekla, že jejím hlavním úkolem bude „zavést opatření, která vrátí město do normální situace“. V Melitopolu jsou podle jejích slov stále „lidé, kteří se snaží o destabilizaci“. „Žádám vás, abyste vzali rozum do hrsti a neustupovali těmto provokacím. Apeluji na zástupce volené lidem na všech úrovních. Jelikož jste byli zvoleni, je vaší povinností starat se o dobro občanů,“ řekla. K řešení problému Melitopolu a regionu v okolí navrhla vytvořit „vybraný lidový výbor “.

Melitopol, který má zhruba 150 tisíc obyvatel, leží na strategickém místě mezi obléhaným Mariupolem a Rusy už dobytým Chersonem. Rusko chce v Chersonské oblasti uspořádat referendum, aby tam mohlo vyhlásit další odštěpeneckou republiku po vzoru Donbasu. Ukrajinská média o této snaze vypsat lidové hlasování píší jako o pseudoreferendu.

Pražské centrum odbavilo v sobotu 2768 uprchlíků, celkem už přes 30 600

Pražské asistenční centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům odbavilo v sobotu 2768 lidí, zhruba stejně jako v pátek. K odbavení do jiných krajů bylo převezeno 188 žadatelů. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se na středisko v pražském Kongresovém centru, které je společné pro hlavní město a Středočeský kraj, obrátilo už 30 625 lidí. Na twitteru to dnes uvedli pražští hasiči.

V sobotu se podle hasičů podařilo zajistit ubytování pro 339 lidí, z toho 104 uprchlíků našlo azyl v tělocvičnách. Hasiči už v sobotu uvedli, že uprchlíky rozvezli například do městských částí Praha 4, Petrovice a Běchovice.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v sobotu upozornil na to, že celkový počet uprchlíků z Ukrajiny v Praze je vyšší než počet lidí odbavených v asistenčním centru. Uprchlíky totiž odbavují i další pracoviště odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Ne všichni příchozí se navíc registrují ihned.

Podle armádního velitelství ve Lvově byla cílem ruského raketového útoku základna ve městě Javoriv, které leží zhruba 20 km od polských hranic.

Ve Lvovu byly dnes ráno slyšet výbuchy

Ve Lvovu, jež se nachází v západní části Ukrajiny nedaleko polských hranic, byla dnes ráno slyšet řada výbuchů. Podle ukrajinských médií se město nacházelo pod ruským raketovým útokem. Varovné protiletecké sirény se rozezněly v řadě ukrajinských měst, a to včetně Charkova, Kyjeva či Oděsy, uvedl zpravodajský portál The Kyiv Independent.

Výbuchy ve Lvově, kam se uchýlila část Ukrajinců prchající před konfliktem, slyšel štáb americké stanice CNN, jež se nachází v oblasti, a svědci je potvrdili stanici BBC. Exploze ve Lvově byly slyšet i z polského města Přemyšl, uvedl zpravodaj agentury DPA, který se tam nachází. Zatím není jasné, zda výbuchy způsobily škody nebo oběti.

Podle portálu The Kyiv Independent byly výbuchy slyšet i ve městě Ivano-Frankivsk, které leží asi 150 kilometrů východně od slovenských hranic.