Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 2. března 2022
Vláda rozhodla o zastavení vydávání víz běloruským občanům
Vláda rozhodla o zastavení vydávání víz běloruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Vyplývá to z vyjádření ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) po jednání kabinetu. Ke stejnému kroku vláda přistoupila v pátek u občanů Ruska. Krok je reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu, na které se podle šéfa české diplomacie podílí i právě Bělorusko.
„Přijali jsme opatření podobně jako vůči Ruské federaci ohledně víz i vůči Bělorusku. Bělorusko se plnohodnotně podílí na agresi vůči Ukrajině. Byli jsme nuceni zaujmout obdobný postoj jako vůči Ruské federaci,“ řekl Lipavský.
Na sankcích proti Bělorusku za jeho podíl na ruské invazi na Ukrajinu se shodly státy Evropské unie. Postihy mají dále omezit běloruský export, který již zasáhly předchozí unijní sankce vůči režimu autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. Bělorusko podle EU umožňuje ze svého území ruským silám útočit na Ukrajinu, zejména na metropoli Kyjev.
Lipavský dále řekl, že Česko pracuje na uzavření českých generálních konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu, o kterém rozhodla minulý týden vláda. Připomněl také zřízení konzulárních jednatelství ve slovenských Košicích a v polské Přemyšli.
Po návratu českého velvyslance na Ukrajině Radka Matuly z Kyjeva do Prahy zkoumá ministerstvo zahraničí možnosti, jakým způsobem by se Česko mohlo diplomaticky do země vrátit. „Musí to být bezpečné a musíme to dělat ve spolupráci s příslušnými složkami, které poskytují ochranu diplomatům,“ řekl ministr.
Ministerstvo zahraničí podle Lipavského také zvažuje další diplomatické kroky vůči Rusku. Snaží se ale o koordinovaný evropský postup. „Snažím se evropským kolegům vysvětlovat naši zkušenost z Vrbětic, co to znamenalo, když se snížily počty diplomatů na ambasádách, třeba i pro tajné služby Ruské federace, řekl ministr.
Diplomatická roztržka mezi Českem a Ruskem vypukla loni v dubnu. Česko v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle kterých jsou ze dvou explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti GRU, vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády. Rusko v odvetném kroku prohlásilo nežádoucími 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě a označilo český postup za nepřátelský akt. Později česká diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka a Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“, počty tak jsou stejné.
Poprvé po sedmi dnech války přešly ukrajinské jednotky do ofenzivy a postupují směrem na Horlivku, napsala dnes agentura Interfax-Ukrajina.
USA uvalí dodatečné sankce na Rusko a Bělorusko zaměřené na obranný sektor
Spojené státy uvalí dodatečné sankce na subjekty podporující ruskou a běloruskou armádu a subjekty v ruském obranném sektoru. Omezí také vývoz technologií na zpracování ropy a přiškrtí dovoz technologií do Běloruska. Oznámil to Bílý dům.
Rusko stále agresivněji ostřeluje Kyjev, upozornil vysoký činitel USA
Ruská vojska stále agresivněji útočí na ukrajinskou metropoli Kyjev raketami a dělostřelectvem, počet střel mířících na město se zvyšuje, řekl médiím nejmenovaný vysoce postavený americký bezpečnostní činitel. Rusko podle něj na Ukrajinu vypálilo od začátku invaze 450 raket. Dlouhý konvoj ruské armády, který již několik dní míří k metropoli ze severu, se ale podle něj stále nehýbe, dodal.
USA v úterý informovaly, že se kolona dlouhá několik desítek kilometrů v podstatě zastavila, zejména kvůli logistickým problémům. Podle amerického činitele tyto problémy patrně přetrvávají.
Na Ukrajině zahynulo přes 7000 ruských vojáků, tvrdí poradce Zelenského
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo 7000 ruských vojáků, prohlásil podle agentury Reuters vojenský poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč na brífinku přenášeném televizí. Další stovky příslušníků ruských ozbrojených sil upadly do zajetí.
Nedlouho předtím Moskva uvedla, že ruské operace na Ukrajině, které začaly ve čtvrtek, si zatím vyžádaly životy 498 ruských vojáků.
Vláda rozhodla ukončit členství Česka v postsovětských bankách
Po ukončení členství bude Česko podle ministerstva financí (MF) usilovat o výplatu minimálně splaceného kapitálu a podílu na zisku obou bank. Stávající projekty českých firem by neměly být ukončením členství ČR přímo ovlivněny, dodalo MF.
„Tyto banky vznikly ještě v období Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a u některých hrozí riziko, že by Rusko jejich prostřednictvím mohlo obcházet sankce. Co nejrychlejší odchod je nutností,“ řekl Fiala. Uvedl, že výzvu Česka k odchodu vyslyšely i Bulharsko, Polsko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko. „U Mezinárodní banky hospodářské spolupráce bude odchod těchto zemí znamenat její zánik,“ dodal premiér.
„Členství v těchto institucích nám nepřináší žádné ekonomické přínosy, obě banky jsou pozůstatkem dávno minulé doby. Dopad ukončení členství na české podniky bude minimální. Veškeré kroky také koordinujeme s ostatními členskými státy EU, které jsou rovněž členy MIB nebo MBHS,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
MF upozornilo, že ukončení členství je třeba provést výpovědí prezidentských smluv, kdy to musí odsouhlasit Parlament a listinu o výpovědi podepsat prezident. Teprve poté může být výpověď smluv notifikována oběma institucemi a začne šestiměsíční lhůta pro jednání mezi ČR a oběma bankami ohledně finančního vypořádání.
MIB byla založena vládami členských států RVHP v roce 1970. Akcionáři je devět států – Ruská federace, Česká republika, Maďarsko , Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Kuba, Mongolsko a Vietnam. Aktuálním cílem úvěrové politiky je podpora středně velkých podniků přímými úvěry, velkých podniků pomocí syndikovaného financování a zaměření na exportní financování. Splacený kapitál ČR v bance činí 37,4 milionu eur (zhruba 965 milionů korun).
MBHS byla založena vládami členských států RVHP v roce 1963. Akcionáři banky je osm států – Ruská federace, Česká republika, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Mongolsko a Vietnam. MBHS poskytuje všechny běžné bankovní služby (včetně správy účtů) zaměřené na podnikatelskou klientelu, s důrazem na podporu obchodu v členských státech banky. V ní má ČR splacený kapitál 26,7 milionu eur (zhruba 689 milionů korun).
Vláda rozhodla o navýšení rozpočtu ministerstva obrany o miliardu korun
Vláda rozhodla o navýšení rozpočtu ministerstva obrany o miliardu korun. Pokud bude třeba, obrana dostane ještě více peněz. Po dnešním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Důvodem navýšení je i válečný konflikt na Ukrajině, uvedl předseda vlády.
Vláda kvůli efektivnější péči o uprchlíky z Ukrajiny vyhlásila nouzový stav
Vláda kvůli efektivnější péči o uprchlíky z Ukrajiny vyhlásila v Česku nouzový stav. Po zasedání kabinetu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Bude platit od pátku, na české občany podle předsedy vlády nebude mít žádný dopad. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) doplnil, že nouzový stav je nutný kvůli systému na přijímání lidí, kteří opouští Ukrajinu po ruské vojenské invazi.
Nouzový stav v posledních dvou letech opakovaně platil kvůli epidemii covidu-19. Celkově trval 284 dní a naposledy skončil v noci na loňského 26. prosince. Rakušan dnes řekl, že termín nouzový stav je třeba rehabilitovat, protože se jedná o standardní nástroj krizového řízení. „Vypisujeme ho jen proto, abychom pomohli našim ukrajinským spoluobčanům a lidem, kteří se o ně dnem i nocí úspěšně starají,“ uvedl.
Fiala řekl, že nouzový stav bude platit z čistě technických důvodů. „Vyhlašujeme ho, abychom byli schopní zvládnout příliv uprchlíků. Českých občanů se nijak nedotkne, bude mít jiné v důsledky, než měl v covidových časech,“ uvedl. Podle Rakušana nouzový stav umožní krajům efektivně zapojit všechny lidské i materiální zdroje, které mají, ale i zrychlit proces registrace uprchlíků.
Nouzový stav vyžadují nejvyšší dva ze čtyř stupňů systému ministerstva vnitra pro přijímání uprchlíků, uvedl Rakušan. Kabinet spustil minulý týden druhý stupeň, který počítá se zajištěním 5000 lidí. Podle Rakušana aktuálně tento počet lidí přichází do Česka každý den, celkové číslo se aktuálně pohybuje mezi 20 a 30 tisíci.
Stav nouze vyhlašuje podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR vláda při živelních pohromách, haváriích, nehodách nebo při jiném nebezpečí, které značně ohrožuje životy, zdraví, majetek, vnitřní pořádek nebo bezpečnost. Vyhlásit ho může nejvýše na 30 dní. Nouzový stav může zrušit Sněmovna, která také musí dát předchozí souhlas s každým případným prodloužením.
Gruzie hodlá požádat o vstup do Evropské unie
Gruzie prý hodlá ve čtvrtek podat žádost o vstup do Evropské unie. Podle agentury Reuters to oznámila vládní strana této zakavkazské země Gruzínský sen. Gruzínský parlament také vypracoval návrh rezoluce, která EU vyzývá k urychlení procesu přidružení Gruzie k organizaci, informovala ruská agentura TASS.
„Vyzýváme země Evropské unie a její instituce, aby na základě článku 49 Smlouvy o Evropské unii podnikly všechny potřebné kroky pro vstup Gruzie do EU,“ stojí podle agentury v textu připravované rezoluce.
Podle zmíněného článku může o členství v unii požádat jakýkoli evropský stát, který uznává její společné hodnoty a zavazuje se k jejich podpoře. V současnosti EU rozvíjí vztahy s Gruzií na základě takzvané dohody o přidružení, díky nimž se například snížily cla pro podniky vyvážející do Gruzie.
Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu
Mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN dnes po více než dvoudenní rozpravě přijalo poměrem 141 ku pěti hlasům rezoluci, v níž ostře odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, požaduje okamžité ukončení bojů a stažení ruských vojáků. Hlasování se zdrželo 35 států včetně Číny. Delegáti členských zemí přivítali výsledek potleskem vestoje.
Od začátku bojů na Ukrajině zemřelo 498 ruských vojáků, uvedla Moskva
Od začátku ruské vojenské operace na Ukrajině zemřelo 498 ruských vojáků a 1597 jich utrpělo zranění, oznámilo ve středu ruské ministerstvo obrany. Moskva tak poprvé od začátku bojů oficiálně zveřejnila počty obětí a zraněných na straně Ruska, připomněla agentura Reuters.
Útok na Ukrajinu ruské síly zahájily ve čtvrtek. Podle Kyjeva si ruská invaze vyžádala životy už více než 3500 ruských vojáků.
Na programu jednání s Ukrajinou bude i příměří, řekl ruský vyjednavač
Na programu dalších rusko-ukrajinských rozhovorů je dohoda o příměří, uvedl ve středu podle agentury AFP ruský vyjednavač. Jednání se podle něj uskuteční ve čtvrtek v Bělorusku, původně nebyl vyloučen ani dnešní večerní termín. Ruská strana očekává příjezd ukrajinské delegace, která už je podle AFP na cestě na místo jednání.
Je třeba určit konkrétní útočné zbraně, které nebudou na Ukrajině, řekl Lavrov
Je třeba určit konkrétní typy útočných zbraní, které na Ukrajině nebudou nikdy rozmístěny ani vyrobeny, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle agentury Reuters rovněž uvedl, že Moskva je nadále odhodlaná dosáhnout „demilitarizace“ Ukrajiny, kterou Kreml odůvodnil invazi do sousední země.
Moskva při jednání s Ukrajinou nepožaduje kapitulaci, ale navrhuje dohodu, která zajistí zákonná práva všem národům této země, cituje agentura TASS Lavrova, který to podle ní uvedl v rozhovoru pro stanici Al-Džazíra.
„Nevylučuji, že někdo chtěl, aby Rusko zabředlo do Západem uměle vytvořeného konfliktu na Ukrajině,“ prohlásil dále podle agentury TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Lidé, kteří jsou po zavření Sberbank ve finanční tísni, mohou žádat o dávku
Lidé, kteří se kvůli uzavření Sberbank ocitnou ve finanční tísni a nebudou mít na úhradu potřebného výdaje, mohou požádat úřad práce o mimořádnou dávku. O vyplacení peněz úředníci rozhodnou bez odkladu. Uvedla to mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková. Sberbank, která má vazby na Rusko, uzavřela své pobočky. Zastavila také internetové bankovnictví. Možné jsou karetní transakce do 1000 korun za den.
„V případě, že se daný klient ocitne kvůli uzavření Sberbank ve finanční tísni a nebude mít dostatečné prostředky na úhradu například jednorázového výdaje, může požádat o dávku mimořádné okamžité pomoci,“ uvedla Beránková.
Švédský vzdušný prostor narušily čtyři ruské vojenské letouny
Čtyři ruské vojenské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. Ve světle aktuální situace války na Ukrajině považuje švédská armáda incident za velmi vážnou událost.