Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Provozovatel německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 propustil všechny zaměstnance, řekl švýcarský ministr hospodářství. Německo projekt zastavilo.

Dánský námořní dopravce Maersk zastaví kontejnerovou dopravu do Ruska. Je to reakce na sankce, které uvalil Západ na Moskvu po invazi na Ukrajinu.

Hodnota majetku 22 nejbohatších Rusů, kteří jsou na žebříčku 500 nejbohatších lidí podle agentury Bloomberg, letos klesla o 83 miliard dolarů.

Podpora ukrajinských studentů na českých vysokých školách

Ministerstvo školství dá 150 milionů korun na podporu ukrajinských studentů na českých vysokých školách. Pomoc budou moct školy využít pro studenty, kteří se v Česku zapíšou k běžnému studiu, nebo i pro ty, kteří přijedou na krátkodobé studijní pobyty. Na jednoho posluchače mohou v tomto a příštím akademickém roce získat až 150 tisíc korun. Ministerstvo školství o tom informovalo na svém webu.

Podpora by podle odhadu ministerstva měla stačit přibližně pro 1000 lidí. Finance budou moct vysoké školy použít na pokrytí stipendií či dalších služeb souvisejících se studiem.

Rusové houfně směňují rubl za krypto, bitcoin prudce posílil

Cena nejrozšířenější kryptoměny vzrostla během úterního rána o patnáct procent na 43 500 dolarů, zhruba 970 tisíc korun. O tři procentní body nižším tempem vzrostl kurz dalších digitálních měn, jako jsou ether či SOL. Podle serveru Coindesk je to u bitcoinu percentuálně nejvyšší denní přírůstek za posledních dvanáct měsíců.

Více informací najdete zde >>>

EU rozšířila sankční seznam o mluvčího Kremlu Peskova či šéfa Rosněfti Sečina

Evropská unie již poněkolikáté od ruské invaze na Ukrajinu rozšířila sankční seznam ruských činitelů a oligarchů. V pondělí večer na něj po předchozím schválení členskými státy oficiálně přibylo 26 jmen, mezi nimi mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov či šéf státní ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin.

Na seznamu jsou nově také ředitel dalšího významného petrochemického podniku Transněfť Nikolaj Tokarev či oligarchové úzce napojení na Kreml Ališer Usmanov, Pjotr Aven či Michail Fridman. Přibyla tam také jména několika ministrů či novinářů šířících ruskou propagandu. Všem evropský blok zmrazil majetek na svém území a zakázal cesty do členských zemí.

EU od minulého týdne rozšířila seznam zavedený po ruské anexi Krymu v roce 2014 o téměř pět stovek jmen včetně většiny poslanců Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu. Potrestáni byli také prezident Vladimir Putin a ministr zahraničí Sergej Lavrov. Na ty se ale v zájmu případných diplomatických jednání nevztahuje zákaz cest do EU. V současnosti na seznamu figuruje 680 lidí a 53 subjektů.

Česká měna by mohla kvůli situaci na Ukrajině velmi rychle oslabovat

Česká měna by mohla velmi rychle oslabovat. Uvedl to analytik obchodníka s měnami Purple Trading Jaroslav Tupý. Situace na Ukrajině totiž podle něj znamená pro globální finanční trhy velkou nejistotu a averzi vůči riziku. Koruna patří spolu s dalšími středoevropskými měnami k rizikovým aktivům, uvedl.

Averze vůči riziku se podle něj projevuje posilováním zlata a růstem poptávky po amerických vládních dluhopisech. „Aktuálně jsou bezpečnými přístavy měny jako americký dolar, japonský jen nebo švýcarský frank, rizikovými aktivy jsou kryptoměny, akciové indexy a středoevropské měny jako polský zlotý, maďarský forint nebo česká koruna,“ upozornil Tupý.

„Česká koruna je sice chráněna vysokým úrokovým diferenciálem, protože Česká národní banka (ČNB) v posledním půlroce agresivně zvyšovala sazby, zatímco Evropská centrální banka ponechala sazby na nule. Tyto 'fundamentální' vlivy v případě silných geopolitických vlivů ustupují do pozadí,“ řekl Tupý.

Další vývoj koruny podle něj závisí na tom, jak rychle se podaří situaci na Ukrajině stabilizovat. Uvedl, že v každém případě lze očekávat vysokou rozkolísanost, a to i přesto, že ČNB podle jejích představitelů disponuje dostatečnými devizovými rezervami, kterými se proti ní chce bránit. Pokud by však situace eskalovala, mohla by podle Tupého koruna oslabovat velmi rychle, a to klidně i na úrovně po vypuknutí pandemie v březnu 2020, kdy se koruna vůči euru obchodovala za 27,93 koruny za euro a vůči dolaru za 26,07 koruny za dolar.

Zcela jisté je podle analytika další zvyšování inflace, a to zejména kvůli vyšším cenám plynu, ropy a dalších komodit, jako je například pšenice, jejíž významným producentem je právě Ukrajina. Uvedl, že celkově je možné očekávat snížení globálního ekonomického růstu, kvůli kterému se významně zpomalí i růst HDP v Česku. Podle jeho odhadů může HDP v ČR klesnout o jedno až šest procent.

To vše staví podle Tupého ČNB do nelehké role při dalším rozhodování o úrokových sazbách. Ve hře je totiž scénář stagflace, tedy situace, kdy je v ekonomice vysoká inflace a zároveň malý nebo žádný ekonomický růst. „A to je scénář, který české koruně k posilování rozhodně nepomůže,“ dodal Tupý.

YouTube zablokoval v celé Evropě kanály spjaté s ruskými médii RT a Sputnik

Provozovatel internetové služby YouTube s okamžitou platností zablokoval po celé Evropě kanály spojené s ruskou televizí RT a s webem Sputnik. Zdůvodnil to situací na Ukrajině, informují dnes zahraniční tiskové agentury. Vlastníkem YouTube je americká společnosti Google ze skupiny Alphabet.

Podle mluvčího americké firmy bude chvíli trvat, než budou opatření technicky provedena. „Naše týmy situaci nadále nepřetržitě monitorují, abychom mohli co nejrychleji jednat,“ citovala jej agentura DPA.

Podle Británie udělaly ruské jednotky v postupu na Kyjev jen malý pokrok

Ruské jednotky za poslední den udělaly při svém postupu na Kyjev jen malý pokrok, zřejmě kvůli pokračujícím potížím s logistikou. Ve své nové zprávě o situaci na bojišti to uvedlo britské ministerstvo obrany. Podle Londýna Rusko zintenzivnilo činnost dělostřelectva zejména severně od Kyjeva, v Charkově a Černihivu, v hustě obydlených oblastech se tak podstatně zvýšilo riziko civilních obětí.

„Rusko nedokázalo ovládnout vzdušný prostor nad Ukrajinou, což vedlo k přechodu na noční operace, jež mají zmenšit jejich ztráty,“ uvedlo ministerstvo. „Pro Putina se z toho stává nohem nebezpečnější podnik, než očekával,“ řekl stanici Sky News vicepremiér Dominic Raab. „Na ruské síly to má demoralizující dopad a zároveň to posiluje odhodlání Ukrajinců,“ dodal.

„Pokud by Putin okupoval Kyjev nebo i jedno či více dalších velkých měst, neznamenalo by to konec, protože pak se Ukrajinci uchýlili nejspíš k nějaké formě partyzánských bojů, která by trvala mnohem mnohem déle,“ řekl Raab.

Britský premiér Boris Johnson dnes odlétá na jednání do Polska a Estonska. „Společně s našimi spojenci bude Británie dál vyvíjet maximální možný tlak na Putinův režim, aby ho donutila nést následky za jeho postup na Ukrajině,“ řekl premiér před cestou, během které se má sejít rovněž s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

Šéfka britské diplomacie Liz Trussová odcestuje do Ženevy, kde má promluvit na zasedání Rady pro lidská práva OSN.

Separatisté vybízejí obyvatele Mariupolu k odchodu z obklíčeného města

Separatisté z Doněcké lidové republiky (DNR) vybídli obyvatele obklíčeného Mariupolu, aby město do 2. března opustili dvěma speciálními koridory. Oznámila to ruská agentura Interfax s odvoláním na mluvčího ministerstva obrany samozvané DNR Eduarda Basurina. Obklíčení strategického ukrajinského města s asi 430 tisíci obyvateli ruskými silami a proruskými separatisty ohlásil o den dříve mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov, dodal Interfax. Konašenkov také vyzval k odchodu civilní obyvatelstvo Kyjeva.

„Zaručujeme bezpečnost na úsecích silniční trasy E58, a to jak ve směru do Záporožské oblasti Ukrajiny, tak do Ruska,“ řekl Basurin.

Ruská vojska od začátku invaze neohlásila dobytí žádného velkého ukrajinského města.

Čína začala evakuovat své občany z Ukrajiny, reakce Číňanů na invazi se různí

Čínské velvyslanectví na Ukrajině začalo ze země evakuovat své občany, reakce Číňanů na ruskou invazi jsou mezitím smíšené a čínská cenzura jejich důkladnější analýzu komplikuje. Informuje o tom dnes zpravodajský web BBC.

První organizovaná skupina Číňanů Ukrajinu opustila v pondělí. Podle čínských státních médií se jednalo o studenty z Kyjeva a měli namířeno do Moldavska.

Důvodů, proč se Čína rozhodla své občany z Ukrajiny evakuovat teprve teď, přitom může být hned několik, píše BBC. Jednou z možností je, že Peking nechtěl Rusko rozhněvat předčasně. Další vysvětlením může být, že Čína očekávala rychlé zabrání Ukrajiny Ruskem, takže evakuaci svých občanů nepokládala za naléhavou záležitost. Další podstatně znepokojivější možností je, že Peking nyní očekává výrazné zintenzivnění ruského útoku.

Ruská invaze na Ukrajinu v silně cenzurovaném čínském on-line prostředí mezitím vyvolává smíšené reakce

Někteří čínští uživatelé sociálních sítí ruského prezidenta Vladimira Putina označují za „úžasného“ a jeho činy vnímají jako způsob, jak čelit americkému vlivu ve světě.

„Podporuji Rusko a jsem proti Spojeném státům. To je vše, co chci říct,“ stálo v jednom příspěvku. „Amerika chce vždy vytvořit ve světě nepořádek!“, říká další.

Našli se však kritici, kterým se i přes přísnou čínskou cenzuru podařilo zveřejnit svůj nesouhlas. Pět prominentních akademiků o víkendu napsalo otevřený dopis odsuzující ruský útok.

„Je to invaze. Jak říká čínské přísloví: jelena nemůžete nazývat koněm,“ uvedl podle agentury Reuters čínský historik Sü Kuo-čchi. Dopis byl čínskými cenzory odstraněn jen několik hodin po zveřejnění.

Odhadnout, kolik Číňanů volá po míru, je však těžké. Není totiž jasné, kolik takových příspěvků bylo cenzurováno - a kolik komentářů kritizujících Spojené státy bylo propagováno, píše BBC.

Čína, která se v posledních letech s Ruskem stále více sbližovala v opozici vůči Západu, odmítla ruský útok na Ukrajinu odsoudit a přímo nazvat invazí. Zároveň opakovaně vyzvala k jednáním a poukázala na to, co popisuje jako oprávněné ruské bezpečnostní obavy, píše Reuters.

Ukrajina plánuje válečné dluhopisy na financování ozbrojených sil

Ukrajinská vláda plánuje od dnešního dne začít prodávat dluhopisy, kterými bude platit své ozbrojené síly bránící zemi před ruskou invazí. Oznámení přichází po silném propadu cen stávajících ukrajinských státních dluhopisů, uvedl ve své zprávě server BBC. Cena jednoho dluhopisu se splatností jeden rok bude 1000 ukrajinských hřiven (750 korun), úroková sazba bude stanovena v aukci.

Ukrajinské ministerstvo financí se také snažilo ujistit mezinárodní investory, že splatí svůj stávající dluh. Investoři se obávají, že ruská invaze do země způsobí, že Kyjev nebude schopen splácet dluh. Ratingové agentury začaly už minulý týden snižovat hlavní rating Ukrajiny hlouběji do neinvestičního pásma.

Ukrajinské ministerstvo financí na twitteru uvedlo, že v době vojenské agrese Ruska nabídne občanům, podnikům a zahraničním investorům, že mohou podpořit rozpočet Ukrajiny investicí do vojenských státních dluhopisů. Výnosy z dluhopisů budou použity pro potřeby ozbrojených sil Ukrajiny.

Ukrajinská armáda hlásí vysoké ruské ztráty na lidech i technice

Rusko od začátku útoku na Ukrajinu přišlo o 5710 vojáků, 29 letadel a 29 vrtulníků a 198 tanků a 846 bojových vozidel pěchoty, 77 děl, 24 raketometů, sedm prostředků protiletadlové obrany, 60 cisteren, tři bezpilotní letouny, dvě plavidla a 305 kusů automobilové techniky. Oznámil to ukrajinský generální štáb s tím, že jde o odhad a že uvedená čísla budou dál upřesňována. Ohlásil také, že do ukrajinského zajetí upadly dvě stovky ruských vojáků.

Údaje ukrajinské armády není možné ověřit z nezávislých zdrojů. Moskva žádná čísla o ruských ztrátách neuvádí.

Rusko naopak tvrdí, že ovládlo nebe nad celou Ukrajinou. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov v pondělí večer uvedl, že ruské síly zasáhly 1146 vojenských objektů, zničily mimo jiné 311 tanků a dalších obrněnců, 42 letadel a vrtulníků, 51 raketometů, 147 děl a minometů a 263 kusů speciální automobilové techniky. Ruští vojáci podle mluvčího dále zlikvidovali 81 protiletadlových raketových systémů S-300, Buk M-1 a Osa a také 75 radarových stanic.

Studie: Ukrajinci jsou nejčastějšími zahraničními vlastníky českých firem

Občané Ukrajiny jsou nejvíce zastoupenými zahraničními vlastníky českých firem. Na první příčce předstihli Rusy, kteří žebříček vedli ještě na jaře 2021. Ukrajinci aktuálně vlastní nadpoloviční podíl ve 12 538 společnostech, které zaměstnávají asi 26.000 zaměstnanců. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.

Počet firem vlastněných občany Ruska se za posledních deset měsíců propadl o více než 2000. V současnosti jich je 11 150 a zaměstnávají odhadem 16.500 lidí. Ukrajinci vlastní spíše menší společnosti, Rusové naopak ty s vyšším obratem, ukázala analýza.

Nejvíce společností s ruskými majiteli podle ní bylo v ČR zaregistrováno v roce 2015, a to 13 818. Zatímco loni na jaře byli Rusové ještě nejčastějšími zahraničními vlastníky českých firem, nyní jim patří až třetí místo. Druhými nejčastějšími zahraničními majiteli českých firem jsou firmy občanů ze Slovenska, kterých je 12 454.

„Současný výrazný pokles počtu společností s ruskými vlastníky může být zapříčiněn mimo jiné zhoršujícími se vztahy mezi ČR a Ruskou federací zejména v období po kauze Vrbětice. Na základě událostí posledních dní lze přitom předpokládat, že podíl společností s ruskými vlastníky bude v tomto roce dále klesat,“ uvedl analytik aplikace Cribis Jan Cikler.

Tržby firem s ukrajinskými vlastníky dosahují odhadem 46 miliard korun. Tržby firem s ruskými majiteli necelých 34 miliard Kč. Mezi firmami z obou zemí se ale najde mnoho takových, které nevykazují žádný obrat. Zhruba 7900 společností s ruskými majiteli a 8000 firem s těmi ukrajinskými nemá uvedenou kategorii obratu.

Mezi firmami s obratem nad jednu miliardu korun není žádná firma většinově vlastněná Ukrajinci. Tito vlastníci jsou dominantnější v menších společnostech. Naopak těch s ruskými majiteli má obrat nad miliardu korun šest. Největší společností je kunovický výrobce letadel a jejich motorů Aircraft Industries, jehož obrat přesahuje 1,5 miliardy korun a který zaměstnává přes 1000 lidí.

Podle počtu zaměstnanců je druhou největší firmou společnost na výrobu potrubních armatur MSA s více než 250 zaměstnanci a obratem přes miliardu korun. Následuje společnost na výrobu a zpracování drahých kovů Safina, která zaměstnává více než 200 zaměstnanců a její obrat přesahuje 1,5 miliardy korun. Obrat nad miliardu mají i společnosti SmartResearch TeleConnect CZ a IPVOIP, které však zaměstnávají podle dostupných údajů nejvýše pět pracovníků.

Třetina firem s ruskými majiteli podniká v nemovitostech, zejména v pronájmu a správě vlastních nebo pronajatých nemovitostí. Dalších 30 procent podniká ve velkoobchodu, pět procent v maloobchodu a tři procenta ve stavebnictví.

I u firem s ukrajinskými majiteli tvoří největší část firmy podnikající v nemovitostech, a to pětina. Vysoký podíl firem vlastněných Ukrajinci podniká ve stavebnictví, konkrétně je jich 17 procent. Stejný podíl působí i ve velkoobchodu. Na tři procenta firem se věnují maloobchodu.

Ukrajinci jsou největší menšinou v ČR, trvalý pobyt jich zde má 150 tisíc. Rusů je čtyřikrát méně. Rusko minulý týden ve čtvrtek zaútočilo na Ukrajinu, na bojích se podílí také Bělorusko.

Rusku se podle médií stále nedaří dostat do Kyjeva, přišlo prý o pět stíhaček

Ruským vojskům se podle serveru RBK Ukrajina ani šestý den od zahájení invaze nepodařilo proniknout do metropole Kyjeva. Ukrajinské síly podle ministerstva obrany za pondělí nejspíše sestřelily pět ruských stíhaček a jeden vrtulník.

Informace o ruských ztrátách není možné ověřit z nezávislých zdrojů.