Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Politico: USA povolily Ukrajině útočit jejich zbraněmi na cíle kdekoliv u hranic
Spojené státy povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nevztahuje jen na místa v blízkosti Charkova, píše server Politico s odvoláním na nejmenované americké činitele.
Změna podle serveru přichází několik týdnů poté, co Američané dali v tichosti ukrajinské armádě zelenou k útokům zbraněmi z USA proti cílům na ruském území v reakci na zesílený ruský tlak na Charkov. Druhé největší ukrajinské město leží jen několik desítek kilometrů od hranic s ruskou Belgorodskou oblastí a Rusové na něj často útočí raketami nebo leteckými bombami. Washington původně uváděl, že jeho svolení se omezuje na příhraničí s Charkovskou oblastí a na nasazení amerických zbraní se vztahovala i další omezení, podotýká Politico.
Ukrajinské jednotky od té doby americké zbraně k útokům na Rusko použily nejméně jednou, když zničily cíle v Belgorodu a dokázaly zadržet ruský postup. Nicméně ukrajinští a evropští činitelé naléhali na Spojené státy, aby své restrikce dále zmírnily a umožnily Ukrajině útočit i jinde na ruském území.
Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan v úterý v televizi PBS řekl, že dohoda s Ukrajinou ohledně používání amerických zbraní se vztahuje na "kterákoliv místa, odkud ruské síly přicházejí z ruské strany na Ukrajinu s cílem obsadit další její území".
Rusko v posledních dnech naznačuje, že by brzy mohlo podniknout ofenzivu proti severoukrajinským Sumám, které rovněž leží v blízkosti společných hranic. Pokud se tak stane, Ukrajinci budou moci americké zbraně použít i tam, řekl Sullivan.
Zdroje serveru tvrdí, že povolení k útokům v ruských příhraničních regionech neznamená posun od rozhodnutí týkajícího se výhradně Charkova. Původní povolení Američané podle nich dali v kontextu ruského vpádu přes hranice Charkovské oblasti, ale nevylučovalo možnost zásahu proti možným dalším přeshraničním útokům.
Na podmínce, že Ukrajinci nesmějí používat k úderům na ruském území americké zbraně dlouhého dosahu, se nic nemění, podotkl jeden z činitelů.
Rusko hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů, Ukrajina čtyř ruských raket
Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí během noci na dnešek. Moskva rovněž uvedla, že zničila šest bezposádkových plavidel ukrajinského námořnictva v Černém moři. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk informoval o sestřelení všech čtyř ruských řízených střel.
Ruská protivzdušná obrana zachytila a zničila 70 dronů nad Krymem a Černým mořem, 43 nad Krasnodarským krajem a jeden nad Volgogardskou oblastí, uvedlo ruské ministerstvo obrany na platformě Telegram. Kolik celkem Ukrajina vyslala bezpilotních letounů, resort nesdělil.
Ruské úřady už během noci podle ruské služby BBC hlásily masivní útok bezpilotních letounů z Ukrajiny na Krasnodarský kraj. „Škody byly zaznamenány na budově autobusového nádraží Južnyj a na kotelně v Krasnodaru,“ cituje ruská státní agentura TASS dřívější vyjádření regionálního operačního štábu, který tehdy uvedl, že podle předběžných informací utrpěli čtyři lidé zranění kvůli padajícím úlomkům bezpilotního letounu. Další dva lidé byli zraněni při tom, co ruské úřady označily jako pád ukrajinského dronu na území Ilské ropné rafinérie u Krasnodaru. Krasnodarský gubernátor Veniamin Kondratěv ale ráno podle agentury Interfax oznámil smrt pracovníka kotelny.
Ruský operační štáb také dříve sdělil, že terčem ukrajinského útoku se staly tři okresy Krasnodarského kraje. V obci Volna podle něj spadly trosky na penzion, ale nikdo nebyl zraněn, hosté se evakuovali. Operační štáb nejprve tvrdil, že všechny útoky byly odraženy, ale některé ruské telegramové kanály na základě informací od místních obyvatel naznačovaly opak, napsala dříve BBC, podle níž se objevily mimo jiné nepotvrzené informace o požáru v oblasti vojenského letiště v Jejsku.
Rusko podle Putina v reakci na debaty v NATO uvažuje o změně jaderné doktríny
Rusko uvažuje o změně své jaderné doktríny, souvisí to s údajnými snahami NATO zmírnit kritéria pro použití jaderných zbraní. Ve čtvrtek to podle ruských agentur po návštěvě Vietnamu řekl novinářům šéf Kremlu Vladimir Putin. Podle své současné jaderné doktríny by ruská armáda tento typ zbraní použila v případě jaderného útoku nebo takového útoku konvenčními zbraněmi, který by představoval existenční ohrožení pro ruský stát. Agentura Reuters připomíná, že od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu někteří zastánci tvrdé linie v Rusku mluví o tom, že Rusko by kritéria pro nasazení jaderných zbraní mělo snížit. Putin nyní ale také uvedl, že není nutné, aby Rusko podniklo preventivní jaderný útok.
USA upřednostní dodávky raket protivzdušné obrany na Ukrajinu před jinými státy
Spojené státy odloží některé vojenské dodávky do jiných zemí a upřednostní Ukrajinu bránící se ruské invazi, oznámil ve čtvrtek mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Půjde především o rakety do systémů protivzdušné obrany Patriot a do systémů NASAMS. Jiné země dodávky dostanou, byť se zpožděním, uvedl Kirby, který podle zpravodajských agentur označil toto rozhodnutí za „obtížné, ale nutné“.
Rusko poprvé na Ukrajině použilo pumu FAB o hmotnosti přes 3000 kilogramů
Rusko poprvé ve válce na Ukrajině použilo obří klouzavou bombu FAB-3000 o hmotnosti přes 3000 kilogramů, vybavenou modulem pro navádění a výsuvnými křídly. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje v armádních kruzích. Ruskojazyčný servis BBC napsal, že záběry z útoku zveřejnil telegramový kanál Fighterbomber, který má blízko k ruským vojenským kruhům. Na svém účtu na sociální síti X je sdílel Rob Lee, analytik amerického Institutu pro výzkum zahraniční politiky (FPRI). Bomba dvoupatrovou budovu, která podle všeho byla cílem útoku, přímo nezasáhla, dopadla však v její bezprostřední blízkosti a následný výbuch ji významně poškodil.
USA poskytnou 120 milionů korun na pomoc ukrajinským uprchlíkům v Česku
Spojené státy poskytnou 5,28 milionu dolarů (zhruba 120 milionů korun) pro mezinárodní organizace podporující uprchlíky z Ukrajiny a komunity, které jim v Česku pomáhají. Informovalo o tom americké velvyslanectví v Praze. Částka je součástí humanitární pomoci ve výši 379 milionů dolarů (8,8 miliardy korun), kterou USA letos poskytnou na pomoc při řešení naléhavých potřeb uprchlíků, vnitřně vysídlených osob a komunit zasažených ruským útokem na Ukrajinu.
Rumunsko daruje Ukrajině raketový systém Patriot
Rumunsko daruje Ukrajině jeden ze svých dvou funkčních raketových systémů Patriot pod podmínkou, že jej spojenci nahradí podobným systémem protivzdušné obrany, uvedla bukurešťská Nejvyšší rada národní obrany (CSAT), které předsedá rumunský prezident Klaus Iohannis. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za dar poděkoval a uvedl, že Patriot posílí jak ukrajinskou vzdušnou obranu, tak bezpečnost v celé Evropě.
Seznam Zprávy: Lipavský se zabývá ruským špionem v časopisu spadajícím pod MZV
Praha 20. června (ČTK) - Ruský profesor Vjačeslav Morozov odsouzený v Estonsku za špionáž v minulosti vedl redakční radu časopisu vydávaného Ústavem mezinárodních vztahů, který spadá pod ministerstvo zahraničí. Napsal to dnes server Seznam Zprávy. Věcí se bude zabývat ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), sdělil serveru mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Mluvčí řekl, že ministerstvo do personálních věcí ústavu nemůže zasahovat.
Zástupci zemí EU se shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku
Zástupci zemí Evropské unie se dnes shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku, oznámilo belgické předsednictví v Radě EU. Podle českého zastoupení při EU se sankční seznam rozrůstá o více než 100 fyzických i právnických osob, i o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce ještě musí formálně schválit členské státy. Zatím není jasné, zda tak učiní v pondělí na svém jednání unijní ministři zahraničí, či zda budou sankce schváleny takzvanou písemnou procedurou.
Ukrajinský dronový útok způsobil požár ropného skladu v Rusku
Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek způsobil rozsáhlý požár ropného skladu v ruské Adygejské republice. Plameny se již podařilo uhasit, oznámil podle agentury Reuters na komunikační platformě Telegram šéf Adygejské republiky Murat Kumpilov. Naopak Kyjev informuje o nových ruských útocích na ukrajinská energetická zařízení.
Yle: Ruské vojenské základny u hranic s Finskem jsou téměř prázdné
Ruské vojenské základny u hranic s Finskem jsou téměř prázdné, navzdory hrozbám Moskvy kvůli loňskému vstupu severské země do NATO, že své jednotky u hranic posílí. Na svém webu to dnes napsala finská rozhlasová a televizní veřejnoprávní stanice Yle s odvoláním na nejmenovaný zdroj z finských tajných služeb. Moskva podle něj vojáky a vybavení přesunula na Ukrajinu.
Putin a Kim podepsali dohodu o partnerství, předpokládá pomoc v případě agrese
Dohodu o komplexním strategickém partnerství dnes na summitu v severokorejské metropoli Pchjongjangu podepsali ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Putin podle ní poté uvedl, že dohoda předpokládá vzájemnou pomoc obou států v případě agrese proti některému z nich. Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak podpis dohody odsoudil.
Rusko na základě dohody nevylučuje vojensko-technologickou spolupráci s KLDR, řekl dále ruský prezident. Podle Kima má nicméně dohoda obranný a mírový charakter. "Nepochybně urychlí vytvoření nového multipolárního světa," podotkl Kim.
Ukrajina eviduje na 300 případů sexuálního násilí souvisejícího s ruskou invazí
Ukrajinské úřady vytvořily národní registr, který má dokumentovat případy sexuálního násilí páchaného ruskými invazním silami. Agentuře AP to dnes řekla náměstkyně ukrajinského generálního prokurátora Viktorija Litvinovová. Dodala, že od začátku ruské invaze do země v únoru 2022 ukrajinské úřady zaznamenaly 303 případů sexuálního násilí v souvislosti s konfliktem, přičemž 191 z nich se týkalo žen a 112 mužů. Některé oběti se podle ní staly terčem vícenásobných útoků.
„Ruské okupační síly používají sexuální násilí jako metodu vedení války v bezprecedentním měřítku - zejména k zastrašování, pomstě nebo 'potrestání' civilistů na okupovaných územích i ukrajinských válečných zajatců, a to bez ohledu na pohlaví nebo věk,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí v prohlášení, kde uvádí nepatrně nižší bilanci než AP s odkazem na Litvinovovou. Informuje o 298 prokuraturou evidovaných případech sexuálního násilí souvisejícího s konfliktem od začátku ruské invaze.
Evropská komise zavede cla na dovoz ukrajinských vajec
Evropská komise zavede cla na dovoz ukrajinských vajec, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí EK. Učiní tak za dva týdny, až se naplní dříve dohodnutá roční kvóta.
Stejné rozhodnutí přijala komise v úterý ohledně dovozu ovsa z Ukrajiny.
Ukrajina využívá po ruské invaze z února 2022 zvláštní mechanismus, který Evropská unie zavedla, aby posílila vzájemný obchod. EU je pro Ukrajinu nejdůležitějším vývozním trhem.
Rusko má možnosti, jak odpovědět na zabavení výnosu z jeho majetku, tvrdí Moskva
Rusko disponuje „značným množstvím“ západních aktiv a majetku, které by se mohly stát cílem odvetných opatření Moskvy, pokud Západ začne využívat výnosy ze zmrazeného ruského majetku v zahraničí. Podle agentury TASS to dnes uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Lídři zemí skupiny G7 minulý týden oznámili dohodu na poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), jejíž záruku budou tvořit výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Moskva již dříve uvedla, že tento postup považuje za zločinný, a pohrozila bolestivou odplatou.
