Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

NATO podle Stoltenberga diskutuje o rozmístění dalších jaderných zbraní

Členské státy NATO diskutují o možnosti rozmístění více jaderných zbraní a zvýšení jejich stavu pohotovosti. Britskému deníku The Telegraph to v pondělí řekl šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg s poukazem na rostoucí hrozby ze strany Ruska a Číny. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov Stoltenbergova vyjádření označil podle agentury Reuters za eskalaci.

Ukrajinské drony útočily na ruskou ocelárnu, ruské na auto a sanitku

Drony ukrajinské vojenské rozvědky HUR během noci zaútočily na třech místech v Rusku, jedním z cílů byl Novolipecký hutní kombinát (NLMK) a místní traktorový závod. Výrobky obou podniků využívá Rusko ve válce proti Ukrajině, uvedla agentura Unian s odvoláním na nejmenované zdroje z HUR. Terčem ruského dronu se v pondělí stal osobní vůz v osvobozené části Chersonské oblasti, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin, podle kterého si útok vyžádal život padesátiletého místního obyvatele. Ve stejné oblasti se terčem ruského ostřelování stala i ukrajinská sanitka, přivolaná k sedmnáctileté dívce. 

Najímání cizinců na útoky je nové ruská taktika, tvrdí šéf BIS

Najímání cizinců na páchání trestné činnosti, jako tomu bylo u cizince podezřelého ze žhářského útoku v autobusových garážích pražského dopravního podniku, je podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky nová taktika Ruska. Napsal to v pondělí server Hlídací pes. Útočník pak podle šéfa české kontrarozvědky nemusí ani vědět, že ho najala ruská strana. Rusko podle něho bude v tomto přístupu pokračovat.

Ruští špioni, které soud pustil z vazby, utekli, píše polský deník 

Tři ruští špioni, které polský soud propustil z vazby, zmizeli a vyhýbají se nástupu trestu. Není známo, kde se nacházejí, napsal v pondělí polský list Rzeczpospolita. O tom, že Poláci zmařili Rusům činnost sítě amatérských agentů a sabotérů, která měla narušit přísun západní pomoci Ukrajině, psal loni v létě i americký deník The Washington Post.

Soud s americkým novinářem Gershkovichem začne v Rusku 26. června

Soud s americkým novinářem listu The Wall Street Journal Evanem Gershkovichem začne v Rusku 26. června a bude se konat za zavřenými dveřmi, informovaly v pondělí ruské tiskové agentury. Minulý týden ruská prokuratura uvedla, že reportér stane před soudem ve městě Jekatěrinburg, kde byl zadržen. Ruské úřady viní Gershkoviche ze shromažďování informací pro americkou tajnou službu CIA o činnosti ruského podniku Uralvagonzavod, jenž vyrábí a opravuje armádní techniku. Gershkovich je od svého zadržení v březnu 2023 v ruské vazební věznici; on i jeho zaměstnavatel obvinění ze špionáže popírají. Washington považuje jeho zadržování za neoprávněné a požaduje novinářovo propuštění.

Pavel: Summit ve Švýcarsku naplnil očekávání

Naplněna podle českého prezidenta Petra Pavla byla původní očekávání, že summit ve Švýcarsku přinese alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině. Fakt, že se některé účastnické státy nepodepsaly pod společnou závěrečnou deklaraci podle něj samo o sobě neznamená, že jsou v opozici. Prezident to řekl novinářům po návratu ze summitu ve Švýcarsku. Podle Pavla bude nutné, aby se příštích jednání o míru na Ukrajině účastnili další velcí světoví hráči, klíčová bude podle něj účast Číny.

Osmdesát zemí světa včetně Česka dnes na summitu společně vyzvalo, aby „územní celistvost“ Ukrajiny byla základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. Delegace zároveň vyzvaly k návratu ukrajinských dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu. Někteří účastníci včetně Brazílie, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásili.

Naprostá většina zemí podle Pavla na summitu jasně podpořila řešení, jehož základem bude Charta OSN, především principy suverenity a teritoriální integrity. Většina zemí podle něj také odsoudila ruskou agresi proti Ukrajině jako odporující mezinárodnímu právu.

Summit byl prvním krokem na cestě k míru na Ukrajině a jako takový předčil očekávání, míní český prezident. To, že se některé státy nepodepsaly pod deklaraci podle něj samo o sobě neznamená, že jsou v opozici, Pavel vítá, že se zúčastnili a vnímali situaci jaká je. „Myslím, že tak jednotnou řeč, v tolika důležitých oblastech, kterou tam slyšely, prostě nemůžou ignorovat,“ řekl.

Podle Pavla bude nutné, aby se dalších jednání účastnili další velcí světoví hráči, klíčová bude účast Číny. „Pokud se podaří dostat Čínu v konstruktivní podobě na další jednání, pak si myslím, že bude napůl vyhráno i pokud jde o účast Ruska,“ poznamenal prezident. Ruský návrh mírového řešení je podle něj souborem kapitulačních podmínek, které úplně ignorují mezinárodní právo a nastolují právo silnějšího.

Summit přinesl podle prezidenta poměrně velkou univerzální shodu ve třech zásadních tématech na které se zaměřoval - v jaderné bezpečnosti, potravinové bezpečnosti i v humanitárních otázkách jako je ochrana civilistů a návrat Ruskem deportovaných dětí. Další kroky budou podle Pavla teprve oznámeny, v nadcházejícím období budou pracovní skupiny vyhodnocovat pokrok v jednotlivých oblastech. „Země se shodly na tom, že budou následovat další kola, tentokrát za účasti i dalších hráčů, pravděpodobně i Ruska,“ doplnil.

Po švýcarském summitu začne práce na akčních plánech pro mír, řekl Zelenskyj

Účastníci summitu o míru na Ukrajině se dohodli na pokračování úsilí v pracovních skupinách, jejichž cílem bude přijít s „akčními plány pro mír“, řekl na konci dvoudenní akce ve Švýcarsku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle švýcarského listu Tribune de Genève na tiskové konferenci uvedl, že tyto plány by měly být hotové do „měsíců, ne let“.

„Dohodli jsme se, že zahájíme práci ve speciálních postummitových skupinách ohledně konkrétních myšlenek, návrhů a kroků, které mohou v různých směrech obnovit bezpečnost,“ citovala ukrajinského prezidenta agentura Reuters. Vypracování akčního plánu by podle něj umožnilo konání dalšího mírového summitu.

„Doufám, že budeme schopni co nejdříve dosáhnout výsledků,“ řekl Zelenskyj při předchozím závěrečném projevu ke stovce delegací na summitu konaném nedaleko Lucernu. Rusko, které už třetím rokem vede proti Ukrajině agresivní válku, na jednání pozváno nebylo.

Pracovní skupiny věnované jednotlivým aspektům ruské agrese na Ukrajině jednaly už před tímto víkendem a také přímo na dvoudenní akci v letovisku na kopci Bürgenstock, kde byly tématy jaderná i potravinová bezpečnost. Kanadský premiér Justin Trudeau na závěrečné tiskové konferenci sdělil, že jeho země hodlá v nejbližších měsících uspořádat konferenci na úrovni ministrů zahraničí, kde se bude probírat humanitární rozměr války.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je jasné, že míru na Ukrajině nelze dosáhnout jedním rozhodnutím. Ruský prezident Vladimir Putin zatím o ukončení konfliktu vážně neusiluje a místo toho trvá na kapitulaci Kyjeva, řekla šéfka unijní exekutivy médiím. „Žádná země v dějinách by na takovéto nehorázné podmínky nepřistoupila,“ citovala ji agentura AP.

Mírový summit vyzval k návratu ukrajinských dětí a k jednání všech stran

Účastníci prvního summitu o míru na Ukrajině v závěrečném prohlášení vyzvali k návratu dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu. Základem spravedlivého míru musí být respekt k územní celistvosti zemí, uvádí dále text. Delegace z několika zemí včetně Brazílie, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásily.

Summit konaný po více než dvou letech ruské agrese na Ukrajině byl účastníky označován jako první krok na složité cestě ke spravedlivému míru. Řada státníků uváděla, že trvalého ukončení konfliktu nelze dosáhnout bez Ruska, které se jednání neúčastnilo a mezitím pokračovalo ve snaze rozšířit své územní zisky v sousední zemi.

„Jsme přesvědčeni, že dosažení míru vyžaduje zapojení všech stran a dialog mezi nimi,“ uvádí závěrečná deklarace většiny účastníků. „Charta Spojených národů, včetně principů respektu k územní celistvosti a svrchovanosti všech států, může a bude sloužit jako základ k dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině,“ pokračuje text. Ke stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny přímo nevyzývá.

Podle švýcarského listu Tribune de Genève bylo prohlášení vydané jménem 85 zemí a mezinárodních organizací, přičemž dvoudenní akce se účastnila stovka delegací. Mezi signatáři není žádný člen mezinárodní hospodářské aliance BRICS, do níž patří i Rusko. Kromě výše uvedených zemí deklaraci nepodepsaly také Spojené arabské emiráty, Thajsko, Jihoafrická republika a Indonésie.

Na summitu v předhůří švýcarských Alp se Ukrajina snažila budovat podporu pro svůj mírový plán formulovaný už v roce 2022, konkrétně se jednalo o třech jeho bodech: jaderné bezpečnosti na Ukrajině, potravinové bezpečnosti a lidech uvězněných nebo unesených za války.

„Všichni váleční zajatci musí být propuštěni... Všechny deportované a nezákonně vysídlené ukrajinské děti a všichni ostatní ukrajinští civilisté, kteří byli nezákonně zadrženi, musí být vrácení na Ukrajinu,“ uvádí společné prohlášení. Také vyzývá k zajištění bezpečného chodu jaderných elektráren na Ukrajině a vymezuje se vůči zásahům do produkce potravin.

Mírový summit ve Švýcarsku pokračuje vystoupením státníků

Na víkendovém summitu jsou zastoupené země s různými pohledy na ruskou agresi i na vztahy s Moskvou, včetně Brazílie, Turecka nebo Indie. Čína se do akce nezapojila a vynechává ji také americký prezident Joe Biden, což přiživilo pochybnosti o jejím možném přínosu.

Švýcarská prezidentka Viola Amherdová nebo saúdskoarabský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán ve svých projevech podotkli, že jakýkoli mírový proces s nadějí na úspěch musí zahrnovat i Rusko. Mezi vybranými řečníky na plénu byl také keňský prezident William Ruto, který dodal, že stejně jako útok Moskvy na Ukrajinu by bylo nepřijatelné zabavovat ruská aktiva zmrazená na Západě.

Svět dělá první krok ke spravedlivému míru, řekl Zelenskyj o švýcarském summitu

Začal dvoudenní summit ve Švýcarsku, kde budou delegace desítek zemí jednat o jaderné a potravinové bezpečnosti a o uvězněných či unesených Ukrajincích. Na úvod summitu vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Dnešek je dnem, kdy svět začíná přinášet spravedlivý mír blíž,“ prohlásil Zelenskyj, který promlouval k zástupcům zhruba 90 zemí z celého světa. Ukrajinský prezident hovořil o „světové většině“, která si přeje spravedlivý mír, a nabídl dalším zemím, aby se do procesu zapojily v dalších fázích.

Úvěr Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů poskytnou jen USA, řekla Meloniová

Úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu) poskytnou Ukrajině jen Spojené státy. Řekla to v sobotu na závěrečné tiskové konferenci po summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 italská premiérka Giorgia Meloniová, která předsedala dvoudennímu jednání Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa a Spojených států s účastí Evropské unie. Půjčku mají krýt výnosy ze zmrazeného ruského majetku, který se nachází převážně v EU.

Pavel nepočítá s tím, že summit o Ukrajině najde shodu, jak nastolit mír

Švýcarský summit o Ukrajině je podle českého prezidenta Petra Pavla první možností, jak se na co nejširší platformě bavit o podmínkách míru. Nepočítá ale s tím, že by vrcholná schůzka dosáhla shody, jak mír nastolit. Summit v horském středisku Bürgenstock u Lucernu, o jehož svolání požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, má především položit základy dalším jednání o ukončení války, kterou před více než dvěma roky zahájilo Rusko. Očekávají se delegace zhruba 100 zemí a organizací, včetně 57 hlav států a šéfů vlád.

USA oznámily další pomoc Ukrajině ve výši přes 1,5 miliardy dolarů

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v sobotu oznámila další pomoc Ukrajině ve výši přes 1,5 miliardy dolarů (téměř 35 miliard korun). Harrisová pomoc oznámila ve Švýcarsku, kde se spolu s desítkami světových lídrů zúčastní mírového summitu o Ukrajině. Setká se zde mimo jiné s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Tyto prostředky pomohou Ukrajině reagovat na poslední ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu tím, že podpoří opravy a obnovu, zvýší odolnost vůči přerušení dodávek energie a položí základy pro opravu a rozšíření ukrajinského energetického systému,“ uvedla o pomoci kancelář americké viceprezidentky.

Ruské vojenské letadlo v pátek krátce narušilo švédský vzdušný prostor

Ruské vojenské letadlo v pátek krátce narušilo švédský vzdušný prostor východně od baltského ostrova Gotland. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na švédskou armádu, která k ruskému bombardéru Su-24 vyslala dvě stíhačky Gripen. „Ruské akce jsou nepřijatelné a ukazují na nedostatek respektu k naší územní celistvosti,“ řekl šéf švédského letectva Jonas Wikman. „Sledovali jsme celý řetězec událostí a byli jsme na místě, abychom zasáhli,“ doplnil.

Sousední Finsko v pátek informovalo, že tento týden zřejmě čtyři ruská vojenská letadla narušila jeho vzdušný prostor. Podezření se týká dvou bombardérů a dvou stíhaček. Podle finského serveru Yle letouny pronikly až do hloubky 2,5 kilometru.

Scholz: Všichni ví, že Putin své návrhy na mír na Ukrajině nemyslí vážně

Všichni ví, že ruský prezident Vladimir Putin nemyslí vážně své návrhy na to, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl německý kancléř Olaf Scholz. Země skupiny G7 o nich proto na své aktuální schůzce nejednaly. „Všichni vědí, že tento návrh nebyl myšlen vážně, ale měl něco společného s mírovou konferencí ve Švýcarsku,“ řekl Scholz v rozhovoru pro německou veřejnoprávní televizi ARD v narážce na mírový summit, který v sobotu v alpské zemi začíná. Rusko se ho nezúčastní a podle Scholze od něj chce odvést pozornost. Navíc se Putin snaží „zamlžit a zastřít skutečnost, že on je tím, kdo brutální válku rozpoutal a nadále v ní pokračuje“. „Nepotřebujeme nadiktovaný mír, ale čestný a spravedlivý mír, který bude brát v potaz celistvost a suverenitu Ukrajiny,“ poznamenal také šéf německé vlády.

Putin v pátek prohlásil, že Moskva je připravena jednat o míru, když Kyjev splní několik podmínek. Ukrajinské jednotky podle něj musí opustit Doněckou, Luhanskou, Chersonskou i Záporožskou oblast, tedy ukrajinské regiony, které Rusko částečně okupuje poté, co v roce 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu. Ukrajina by se navíc podle představ šéfa Kremlu měla zavázat, že nevstoupí do NATO.