Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho síly ovládly ukrajinskou vesnici Starycja v Charkovské oblasti.
„Jednotky uskupení ruských vojsk Sever osvobodily ves Starica (ukrajinsky Starycja) v Charkovské oblasti a pokračovaly v postupu do hloubky obrany nepřítele,“ uvedlo ministerstvo obrany podle tiskových agentur.
Ukrajinský generální štáb podle serveru RBK-Ukrajina připustil, že nepřítel neustává v pokusech prorazit ukrajinskou obranu u Charkova. Ruské útoky vedené ve směru na Lypci a Vovčansk nebyly ale podle něj úspěšné a ukrajinští vojáci se snaží donutit Rusy ke stažení u obce Hlyboke, která leží přibližně 40 kilometrů od Charkova a asi deset kilometrů od hranic s Ruskem. Dobytí Hlyboke ohlásila Moskva v půli května.
Dobytí Charkova je jedním z hlavních ruských cílů, obává se Zelenskyj
Rusko se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chystá zaútočit na Charkov. Je však přesvědčen, že nemá prostředky k novému rozsáhlému útoku na Kyjev. Zelenskyj to řekl v rozhovoru pro agenturu AFP, v němž také kritizoval Západ za to, že nepovolil Ukrajině použít dodané zbraně k útokům na ruské území. Prohlásil, že se západní státy bojí stejně porážky Ruska jako porážky Ukrajiny.
Zatímco ruský vůdce Vladimir Putin hovořil v pátek na závěr své návštěvy Číny o tom, že nepočítá s útokem na druhé největší ukrajinské město Charkov, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je přesvědčen o opaku. Rusko se podle něj chystá na Charkov zaútočit a útoky v Charkovské oblasti z posledních dnů – které Putin označil za snahu o vytvoření nárazníkové zóny u hranic – mohou být první vlnou očekávané ofenzivy.
Charkov spolu s Donbasem považuje Zelenskyj momentálně za hlavní cíle ruského tažení. Nemyslí si naopak, že by bylo Rusko schopné podniknout nový rozsáhlý útok na Kyjev, který se neúspěšně pokusilo dobýt již v úvodu invaze v roce 2022. „Nemají síly na rozsáhlou ofenzivu na hlavní město, jakou provedli na začátku invaze,“ řekl Zelenskyj.
Podle ruských úřadů uskutečnila Ukrajina dronový útok na Kurskou oblast. Její gubernátor Alexej Smirnov tvrdí, že při útoku zahynul jeden člověk.
Ukrajina kvůli ruské ofenzivě evakuovala z Charkovské oblasti už 10 tisíc lidí
Od zahájení ruského pozemního útoku v ukrajinské Charkovské oblasti z minulého týdne bylo evakuováno už téměř 10 tisíc lidí. Uvedl to šéf charkovské správy Oleh Syněhubov. Situace na frontě se podle něj stabilizovala.
„Celkem bylo evakuováno 9907 lidí,“ uvedl Syněhubov na komunikační platformě Telegram.
Podle něj se za poslední den nepřítel v Charkovské oblasti dvakrát pokusil prolomit ukrajinskou obranu, ale byl odražen. Situace na tomto frontovém úseku je pod kontrolou, ukrajinské síly sem přivádějí posily a místy provádějí protiútoky s cílem zlepšit své taktické postavení, dodal.
Ruské síly začátkem minulého týdne zahájily z ruského území útok na Charkovskou oblast, čímž o několik desítek kilometrů prodloužily frontovou linii, která měří více než 1000 kilometrů. Útok se odehrává v oblasti, kterou ukrajinská armáda osvobodila v létě 2022.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek uvedl, že Rusko plánuje zaútočit na Charkov, který je druhým největším ukrajinským městem. Útoky z posledních dní v Charkovské oblasti podle Zelenského mohou být první vlnou očekávané ruské ofenzivy.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek během návštěvy Číny uvedl, že ruští vojáci postupují podle plánu a s dobytím Charkova se zatím nepočítá. Cílem je podle jeho tvrzení vytvořit nárazníkovou zónu.
Ukrajině chybějí především vojáci, situace u Charkova se stává kritickou, varuje expert
Nedostatek zbraní a střeliva ukrajinské armády je podle odborníka Zdeňka Petráše z Univerzity obrany problém, ale největším problémem je podle něj úbytek vojáků. Kritickou se pak podle něj stává situace v oblasti Charkova. Petráš to řekl ČTK.
„Podle dostupných informací ruské jednotky v současné době postoupily v severní části od Charkova o více než osm kilometrů od rusko-ukrajinských hranic. Vzhledem k nedostatečnému zásobování municí a střelivem, především pak municí dělostřeleckou, mohou jednotky ruské armády snadno vést dělostřelecké údery proti ukrajinským obranným pozicím poblíž hranic a zatlačovat bránící se ukrajinské jednotky,“ popsal Petráš.
Rusku se také podle něj daří zasahovat cíle v Charkovské oblasti přímo ze svého území, a to z míst, kam se Ukrajina nedostane zbraněmi dodanými jejími západními partnery. „V této souvislosti je třeba zmínit i fakt, že Kyjev doposud nedostal povolení od americké strany použít taktické balistické rakety systému ATACMS k vedení přímých úderů na ruské území. USA tak nadále vyjadřují neochotu takové útoky podporovat a stále trvají na tom, že americká vojenská pomoc Ukrajině je určena k obraně, nikoli k útočným operacím na ruském území,“ uvedl Petráš. Otázkou za takové situace je podle něj to, zda ukrajinské útoky proti systémům na území Ruska, které přímo podporují útočné operace proti Ukrajině na severu Charkovské oblasti, nejsou spíše obrannou než útočnou operací.
Pokud by vyšel předpokládaný operační plán ruské armády a Rusko by dostalo východ Ukrajiny pod svou vojenskou kontrolu, bylo by podle Petráše otázkou, zda by se ukrajinské vedení neuchýlilo k partyzánskému způsobu boje proti okupantům. Dosavadní pohled na ukrajinský konflikt by tomu podle něj dával za pravdu. Dobýt území cizího státu a dostat jej pod vojenskou kontrolu je podle Petráše věc jedna, druhou je ale toto území stabilizovat a dostat jej pod civilní správu s možností jeho plného ekonomického využití.
„Pokud by Rusko pokračovalo v okupaci území východní Ukrajiny, situace by dozajista přerostla v partyzánskou válku, kdy by Ukrajina využívala rychlé izolované útoky a ničila by ruské vojenské prostředky a zařízení na okupovaném území. Za předpokladu, že by ruská strana nebyla schopna obnovovat bojeschopnost nasazených jednotek, či obnova bojeschopnosti by byla ve vztahu k ekonomickým ziskům z dobytého území finančně nerentabilní, pak by taková situace mohla vést buď k porážce Ruska, nebo by se porážce přímo rovnala,“ uvedl Petráš.
Ukrajina v této chvíli podle Petráše nemá příliš možností a prostředků k tomu, aby uskutečnila politický cíl deklarovaný prezidentem Zelenským, tedy vytlačila okupanty z celého svého území a obnovila teritoriální integritu země jako před rokem 2014. Uvedl, že západní vojenská a materiální pomoc byla, je a nadále bude pro výsledek války zásadní. „Za předpokladu, že by západní pomoc pokračovala konzistentním způsobem, může Ukrajina držet své stávající pozice. Otázkou zůstává, zda může pomýšlet na víc. I když neexistuje objektivně měřitelný parametr, lze říci, že pokud by se zmiňovaná pomoc byť jen nepatrně snížila, Ukrajina by podlehla ruskému tlaku s reálným nebezpečím kolapsu fronty,“ uvedl Petráš.
Aby Ukrajina mohla vnutit svou vůli na bojišti a také nebyla poražena při diplomatických jednáních o poválečném uspořádání, je podle něj zapotřebí mnohem většího úsilí než dosud. „Nedostatek zbraní a střeliva je problém, ale dnes, dva roky po začátku války, je největším problémem úbytek lidského potenciálu. Chybějí vojáci, hlavně mladí. Ti, kteří nyní bojují na frontě, mají poměrně vysoký věkový průměr a bojují prakticky nepřetržitě bez potřebné rotace, jen s krátkými obdobími odpočinku,“ upozornil odborník.
Otázkou tedy podle něj může být to, jak zmínil nedávno prezident Petr Pavel v rozhovoru s televizí Sky News, zda není načase, vzhledem k současnému vývoji, zastavit boje a zahájit debatu o mírovém uspořádání. Pavel později na síti X uvedl, že vojenská podpora Ukrajiny nevylučuje hledání řešení jak ukončit válku na jejím území. Jakékoliv mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny, dodal český prezident.
Postoj Západu je absurdní, řekl AFP Zelelenskyj
Západ se bojí porážky Ruska stejně, jako porážky Ukrajiny, což je absurdní. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou AFP. Dále mimo jiné kritizoval Západ za to, že zakázal Ukrajině používat jím dodané zbraně k útokům na ruské území. Vyjádřil také přesvědčení, že Rusko chce útočit na Charkov, ale nemá dostatek prostředků k novému rozsáhlému útoku na Kyjev.
„Nacházíme se v absurdní situaci, kdy má Západ strach, že Rusko válku prohraje. A nechce, aby ji prohrála Ukrajina. Protože konečné vítězství Ukrajiny povede k porážce Ruska. A konečné vítězství Ruska povede k porážce Ukrajiny,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru, který AFP začala zveřejňovat v noci na dnešek.
Ukrajinský prezident si rovněž postěžoval, že Západ Ukrajině zakazuje používat zbraně dodaní Evropou a Spojenými státy k úderům na ruské území. „Oni na nás mohou útočit ze svého území, to je největší výhoda, jakou Rusko má, a my nemůžeme se západními zbraněmi podniknout nic proti jejich systémům umístěným na ruském území. Nemáme na to právo,“ kritizoval Zelenskyj a dodal, že si na tuto skutečnost tento týden stěžoval americkému ministrovi zahraničí Antonymu Blinkenovi.
Ukrajina podle prezidenta má oproti potřebě jen čtvrtinu prostředků protivzdušné obrany. Země by podle rovněž potřebovala 120 až 130 letounů F-16, aby ve vzduchu dosáhla rovnosti s Ruskem.
Prezident země, která čelí ruské invazi od února 2022, v rozhovoru přiznal, že jeho zemi chybí muži, což ovlivňuje morálku vojáků. V pátek přitom Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje vstoupit do ozbrojených sil některým odsouzeným. Ukrajinská armáda by tímto způsobem mohla mobilizovat 10 až 20 tisíc vězňů. „Je třeba naplnit rezervy, máme značný počet brigád, které jsou prázdné. Musíme to udělat tak, aby chlapci měli normální rotaci. Pak se zlepší morálka,“ je přesvědčen ukrajinský prezident.
Zelenskyj v rozhovoru rovněž vyjádřil přání, aby se Čína zúčastnila mírové konference o Ukrajině, kterou má v červnu hostit Švýcarsko, ovšem bez účasti Ruska. Světoví aktéři jako Čína mají podle Zelenského vliv na Rusko. „A čím více takových zemí budeme mít na naší straně, na straně ukončení války, řekl bych, tím více s tím bude Rusko muset počítat,“ dodal ukrajinský prezident.
Ruská ekonomika zrychlila čtvrtletní růst na 5,4 procenta, vyšší je také inflace
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska v prvním čtvrtletí vzrostl meziročně o 5,4 procenta. Tempo růstu zrychlilo z 4,9 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Ekonomiku podpořily vojenské výdaje a příznivý vývoj cen na ropy, vyplývá z předběžného odhadu, který dnes zveřejnil ruský statistický úřad Rosstat. Statistici rovněž oznámili, že inflace v dubnu zrychlila na 7,84 procenta z březnového tempa 7,72 procenta.
Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o půl procenta. Ceny potravin stouply meziměsíčně o 0,49 procenta a meziročně o 8,33 procenta. Nepotravinářské zboží proti březnu zdražilo o 0,41 procenta, meziročně pak o sedm procent.
Ruská ekonomika se loni vrátila k růstu. HDP se zvýšil o 3,6 procenta po poklesu o 1,2 procenta v roce 2022. Moskva v únoru téhož roku zahájila válečné tažení proti Ukrajině.
Ruské naváděné bomby zabily v ukrajinském Charkově dva lidi a 13 jich zranily
Ruské naváděné bomby zabily dnes ve městě Charkov na severovýchodě Ukrajiny nejméně dva lidi a 13 dalších zranily. S odkazem na místní úřady to dnes uvedla agentura Reuters. Nebylo bezprostředně jasné, na co byly namířeny, ale šéf správy Charkovské oblasti uvedl, že zraněni byli civilisté.
"Ze 13 zraněných jsou čtyři ve vážném stavu," uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov na komunikační platformě Telegram.
Zelenskyj podepsal zákon umožňující mobilizovat až 20 tisíc vězňů
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje některým odsouzeným vstoupit do ozbrojených sil a bojovat proti ruským invazním silám. Ukrajinská armáda by tímto způsobem mohla mobilizovat 10 až 20 tisíc vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na databázi ukrajinského parlamentu.
Lidské zdroje jsou pro ukrajinskou armádu dlouhodobým problémem, protože bojuje s mnohem větším a lépe vybaveným nepřítelem. V posledních měsících se tento problém ještě prohloubil, což přimělo úřady k zavedení přísnějších opatření pro ty, kteří se vyhýbají odvodům.
EU zavádí sankce na čtyři mediální subjekty, jež podle ní šíří ruskou propagandu
Evropská unie uvalila sankce na čtyři mediální subjekty, které podle ní šíří ruskou propagandu. Jde o platformu Voice of Europe, kterou zařadila na národní sankční seznam už koncem března i česká vláda. Sankce se týkají také ruské mediální platformy RIA Novosti a ruských listů Izvestija a Rossijskaja Gazeta. Členské státy EU sankce schválily takzvanou písemnou procedurou, která se uskutečnila v uplynulých dnech.
U Charkova jde vše podle plánu, město zatím dobýt nechceme, prohlásil Putin
Ruské síly podle prezidenta Vladimira Putina v Charkovské oblasti postupují podle plánu. S dobytím druhého největšího ukrajinského města Charkova ale zatím nepočítá. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na ruské agentury TASS a RIA Novosti. Putin, který v pátek končí svou dvoudenní návštěvu Číny, také uvedl, že bude sledovat dění na červnové švýcarské konferenci o Ukrajině. Je ale přesvědčen, že jejím cílem je přijít s ultimátem pro Rusko. Moskva už dříve uvedla, že se summitu, který bude hledat cestu z Ruskem vyvolané války nezúčastní.
Charkov ve čtvrtek zažil nejdelší letecký poplach od začátku ruské invaze
Ukrajinské město Charkov, které se nachází jen několik desítek kilometrů od hranice s Ruskem, ve čtvrtek zažilo nejdelší letecký poplach od začátku ruské invaze. Server The Kyiv Independent píše, že trval více než 16 a půl hodiny, úřady ho odvolaly teprve v pátek kolem 01:00 místního času (kolem půlnoci středoevropského času). Ukrajinská armáda mezitím informovala o sestřelení všech 20 útočných dronů, které podle ní Rusko vyslalo v noci na pátek na ukrajinské území.
Rusko v Charkovské oblasti nepostoupilo o více než 10 kilometrů, uvedl Zelenskyj
Ukrajinské armádě se podařilo stabilizovat situaci na severu Charkovské oblasti, ruská invazní vojska nepostoupila o více než deset kilometrů. Novinářům to v pátek řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko minulý týden obnovilo pozemní ofenzivu v tomto příhraničním regionu na severovýchodě Ukrajiny, čímž otevřelo novou frontu, a v prvních dnech přicházely zprávy o postupu invazních vojsk.
Moskva hlásí sestřelení více než stovky bezpilotních letounů nad Krymem a Ruskem
Rusko hlásí sestřelení více než stovky ukrajinských bezpilotních letounů. Rozsáhlému útoku podle úřadů čelila v noci na pátek ruská obrana města Sevastopol na anektovaném poloostrově Krym, kde jsou hlášeny výpadky v dodávkách elektrického proudu. Náletu dronů podle agentury Interfax čelilo i ruské přístavní město Novorossijsk, které je další základnou ruské Černomořské flotily. Terčem dronového náletu se stala také rafinérie v Tuapse na jihu Ruska, informovaly úřady.
Ukrajinské drony zaútočily na ruské černomořské základny, hlasí média
Ruská obrana Sevastopolu na anektovaném Krymu čelila rozsáhlému útoku vzdušných a námořních dronů, tedy bezpilotních letadel a bezposádkových plavidel. Oznámil to podle tiskových agentur ruský gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev. Náletu dronů podle agentury Interfax čelilo i ruské přístavní město Novorossijsk, které je další základnou ruské Černomořské flotily, decimované ukrajinskými útoky. Terčem náletu ukrajinských dronů se stala i rafinérie v Tuapse na jihu Ruska, kde vypukl požár.
