Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Po náletu šéf Tatarstánu vybídl firmy, aby se nespoléhaly na ruskou obranu

Šéf autonomního Tatarstánu v ruském Povolží den po náletu ukrajinských dronů vybídl ředitele tamních podniků, aby nespoléhali na ruskou protivzdušnou obranu a sami se postarali o ochranu závodů před drony. S odvoláním na místní média to napsal zpravodajský portál Medusa.

„Všemohoucí nám dává znamení: probuďte se, chlapi, nikdo vás kromě vás samých nebude bránit,“ prohlásil na republikové konferenci o energetice Rustam Minnichanov, který stojí v čele Tatarstánu. „Není nutné čekat, že zasáhne protiraketová obrana, ta plní jiné úkoly. Musíme to vyřešit vlastními silami, každý podnik, každá obec, každé město,“ dodal. Současně vyzval záchranáře k trvalé pohotovosti.

Francouzský ministr obrany telefonicky hovořil s ruským protějškem Šojguem

Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu dnes telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem. V rozhovoru odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině, tématem byl také terorismus. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na sdělení francouzského ministerstva obrany. Podle něj šlo o první telefonát od října 2022.

Státy budou řešit větší roli NATO v koordinaci pomoci Kyjevu, řekl Stoltenberg

Členské země NATO se shodly na další podpoře Ukrajiny, která se už déle než dva roky brání ruské ozbrojené agresi. Nyní budou řešit, jak zajistit, aby aliance hrála větší roli v koordinaci pomoci Kyjevu. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí to uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Ukrajinci podle šéfa NATO neustále prokazují svou statečnost. „Ukrajincům nedochází odvaha, ale munice,“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci. Všichni přítomní na dnešním jednání se podle něj v tento kritický moment shodli na podpoře Ukrajiny. Shodli se rovněž i na tom, že je potřeba pokročit v plánování toho, aby pomoc Kyjevu byla ještě robustnější a více předvídatelná.

Rusko chystá mobilizaci dalších 300 tisíc vojáků, uvedl Zelenskyj

Rusko chystá mobilizaci dalších 300 tisíc vojáků, prohlásil dnes podle agentury Interfax-Ukrajina ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na dotaz novinářů, kolik vojáků povolá letos do služby Ukrajina, řekl, jich "nebude třeba půl milionu". Konkrétní počet nesdělil. O den dříve ukrajinský prezident podepsal zákon snižující věkovou hranici pro odvod vojáků do bojové služby z 27 na 25 let, což by mělo pomoci Ukrajině získat větší bojovou sílu.

Komerční banka vyplatila za dva týdny 2549 věřitelům Sberbank CZ 19,6 miliardy korun. Přes 15 tisíc věřitelů má dostat celkem zhruba 57 miliard korun.

Na českou iniciativu na nákup munice pro Kyjev je třeba více peněz, řekl Lipavský

Na českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu je potřeba více peněz. Novinářům v Bruselu to dnes bez podrobností řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). K iniciativě se podle údajů české vlády a tisku dosud připojila zhruba dvacítka zemí. Praha zatím od spojenců získala prostředky na nákup prvních 300 tisíc kusů munice a o dalším půl milionu kusů se jedná, uvedl již dříve Lipavský.

Zelenskyj: Rusové v březnu použili proti Ukrajině přes 3000 naváděných bomb

Rusové jen v březnu použili proti Ukrajině přes 3000 naváděných leteckých bomb, více než 400 střel různých typů a přes 600 útočných dronů Šáhed, uvedl na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj potřebuje více prostředků protivzdušné obrany, aby se mohla před těmito vzdušnými útoky invazní armády bránit.

Stoltenberg chce, aby NATO více koordinovalo pomoc pro Ukrajinu

Generální tajemník NATO chce, aby aliance více koordinovala vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Jens Stoltenberg to uvedl před středečním jednáním ministrů zahraničí NATO v Bruselu. „Dlouhodobá, více předvídatelná a robustní pomoc Kyjevu vyšle Rusku zprávu, že válku nemůže vyhrát,“ dodal Stoltenberg. Česko na dvoudenním zasedání, která si rovněž připomíná 75. výročí založení NATO, zastupuje ministr Jan Lipavský (Piráti).

Hejtman Grolich ve Lvově projedná humanitární pomoc i obchodní spolupráci

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) ve středu zahájil pracovní cestu na Ukrajinu. Ve Lvově se setká se zástupci partnerské Lvovské a Dněpropetrovské oblasti. Jednat s nimi chce o humanitární pomoci i navázání obchodní spolupráce. Oběma regionům chce delegace představit programy ministerstva průmyslu a obchodu, které mají pomoct s poválečnou obnovou Ukrajiny, řekl Grolich. Výjezd je plánovaný na tři dny s tím, že hlavní program bude ve čtvrtek.

Ukrajině hrozí, že neudrží frontové linie, píše Politico

Na Ukrajině hrozí zhroucení frontové linie prakticky kdekoli, kde se ruští generálové rozhodnou zaútočit, a vyhlídky jsou z ukrajinského pohledu neradostné, napsal list Politico, který se odvolává na nejmenované vysoce postavené ukrajinské armádní představitele. Zásadnímu ukrajinskému nezdaru na bojišti by podle nich nemuselo předejít ani schválení dalšího balíku americké pomoci ve výši 60 miliard amerických dolarů (zhruba 1,4 bilionu korun), na který Ukrajina napjatě čeká už několik měsíců.

Rusové se hlásí do armády, chtějí pomstu za útok v Krasnogorsku, tvrdí Moskva

Od začátku roku vstoupilo do ruské armády více než 100 tisíc nových vojáků. Jen za posledních deset dní se ke službě ve speciální vojenské operaci, jak Moskva říká své válce vedené proti Ukrajině, smluvně zavázalo 16 tisíc občanů. Ruské ministerstvo obrany vysvětluje zvýšený zájem narukovat touhou Rusů po pomstě za nedávný teroristický útok u Moskvy, což prý od minulého týdne lidé uvádějí jako hlavní důvod svého vstupu do armády. Útok skupiny ozbrojenců v koncertní síni v Krasnogorsku na okraji Moskvy z 22. března si podle úřadů vyžádal nejméně 144 mrtvých a 551 zraněných. K činu se opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát, Moskva ho přesto spojuje s Ukrajinou. Kyjev jakoukoli odpovědnost odmítá.

Ministři zahraničí NATO budou jednat o Ukrajině a připomenou si založení aliance

V sídle Severoatlantické aliance v Bruselu dnes začíná dvoudenní jednání ministrů zahraničí NATO. Setkání se koná 75 let poté, co bylo NATO založeno. Ministři budou jednat zejména o nadcházejícím červencovém summitu ve Washingtonu a situaci na Ukrajině. Poprvé budou šéfové diplomacií debatovat i se svým švédským protějškem jako plnohodnotným členem aliance. Švédsko se oficiálně stalo 32. členem NATO na začátku března.

Rusko obvinilo šéfa MOV Bacha, že se proti němu spiklo s Ukrajinou

Rusko dnes obvinilo předsedu Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomase Bacha, že se společně s Ukrajinou podílí na spiknutí s cílem vyloučit nejlepší ruské sportovce z letních olympijských her v Paříži. Informovala o tom agentura Reuters.

Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová s tímto obviněním přišla poté, co dva ruští komici s přezdívkami Vovan a Lexus zveřejnili nahrávku rozhovoru s Bachem, který se mylně domníval, že mluví se sportovním činitelem z Afriky. Předseda MOV během tohoto telefonátu řekl, že výbor vytvořil zvláštní komisi, jejímž úkolem je monitorovat média a internet, aby se zajistilo, že ruští sportovci, již vyjadřují podporu Kremlu, nebudou moci soutěžit na olympiádě.

"Nabídli jsme také ukrajinské straně - nejen nabídli, ale požádali jsme je, aby nám poskytli informace o takových (ruských) sportovcích nebo činitelích," říká Bach na nahrávce.

Ukrajinský prezident Zelenskyj podepsal zákon snižující věk pro mobilizaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon snižující věkovou hranici pro mobilizaci do války s Ruskem z 27 na 25 let. Oznámila to dnes média s odvoláním na web ukrajinského parlamentu. Ten připomněl, že zákon čekal na prezidentův podpis deset měsíců.

Poslanci novelu zákona o branné povinnosti a vojenské službě přijali už loni v květnu. V platnost vstoupí den po zveřejnění. Snížením věkové hranice se podle médií vytvoří poměrně velká skupina mladých lidí ve věku pětadvaceti a šestadvaceti let, které nyní bude možné povolat do armády. "Už od 3. dubna bude možné rozdávat povolávací rozkazy," usoudil server RBK-Ukrajina.

Rusko po útoku v Krasnogorsku potřebuje nový přístup k migraci, řekl Putin

Ruský prezident Vladimir Putin při dnešním setkání s vedením ministerstva vnitra vyzval ke radikální změně v přístupu k migraci kvůli zajištění bezpečnosti ruské společnosti, informovala ruská média. Stalo se tak poté, co bezpečnostní složky po teroristickém útoku na koncertní síň Crocus City Hall v Krasnogorsku na okraji Moskvy zadržely jako podezřelé Tádžiky žijící a pracující v Rusku. Útok si vyžádal podle úřadů nejméně 144 mrtvých a 551 zraněných.

K nejkrvavějšímu útoku v Rusku za posledních 20 let se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Nicméně Moskva nadále hledá spojení mezi útočníky a Ukrajinou, potažmo Západem. Ruské nařčení ze spojitosti s útokem, nepodložené žádnými důkazy, odmítly Kyjev i Washington. USA přitom Moskvu před hrozbou islámských extremistů v předstihu varovaly, ale Putin veřejně tuto výstrahu odmítl jako údajnou snahu zastrašit a vydírat ruskou společnost. Dnes Putin naléhal na vypátrání a dopadení "konečných beneficientů" zločinu.