Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Česko loni poskytlo Ukrajině materiál ze zásob SSHR za více než 10 milionů korun

Od loňského února do konce roku Česká republika poskytla Ukrajině napadené Ruskem materiál ze státních hmotných rezerv za více než deset milionů korun. Na dnešním zasedání to projednala vláda, informoval o tom na webu její tiskový odbor. Kabinet zároveň souhlasil s tím, aby Česko letos poslalo humanitární pomoc Ukrajině ze státních hmotných rezerv ve výši do 100 milionů korun. Vyplývá to z materiálů, které má ČTK k dispozici.

Ze zásob Správy státních hmotných rezerv (SSHR) byly Ukrajině bezplatně poskytnuty zelektrocentrály včetně kabelových svazků v ceně 2,6 milionu korun bez DPH, dále protipovodňové zábrany, plovoucí čerpadla a protipovodňové pytle za 4,8 milionu korun bez DPH a zásoby pro humanitární pomoc, jako oblečení, spací pytle či soupravy nouzového přežití, v ceně 3,5 milionu Kč. Celkem se jednalo o materiál za 10,9 milionu korun bez DPH.

Soud v okupovaném Doněcku odsoudil 33 ukrajinských zajatců najednou

Ruský soud v okupovaném Doněcku na východě Ukrajiny dnes k dlouhým trestům odnětí svobody odsoudil 33 zajatých ukrajinských vojáků najednou. Tresty od 27 do 29 let si mají odpykat ve vězeňském táboře s přísným režimem, uvedl server BBC News. Připomněl, že podle ženevské úmluvy, kterou Rusko podepsalo, má každý válečný zajatec nárok na spravedlivý soud, ale podle ochránců lidských práv ruské úřady při zacházení s ukrajinskými zajatci toto právo mnohokrát porušily.

Podle obžaloby se odsouzení ukrajinští vojáci dopouštěli krutého zacházení s civilisty, používali zakázané metody válčení, popřípadě se dopouštěli vražd z nenávisti a pokusů o vraždu za přitěžujících okolností, anebo alespoň úmyslně poškozovali cizí majetek a vytvářeli obecné ohrožení.

Putinova návštěva Turecka byla odložena, asi na konec dubna

Návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina v Turecku, dříve avizovaná Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem na tento měsíc, byla odložena, patrně až na přelom dubna a května, uvedla dnes ruská a turecká média s odvoláním na nejmenované zdroje. Očekávalo se, že Putin podnikne svou první cestu do členské země Severoatlantické aliance od rozpoutání války proti Ukrajině 12. února. Právě Ukrajina a také vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů mají být na pořadu jednání obou prezidentů, Putina a Recepa Tayyipa Erdogana.

Ruský internetový list Gazeta.ru napsal s odvoláním na informace tureckých novinářů, že Putinova návštěva byla odložena v souvislosti s blížícími se volbami v obou zemích a nabitému programu obou prezidentů.

Ruská ekonomika se loni vrátila k růstu. HDP stoupl o 3,6 procenta, v roce 2022 se snížil o 1,2 procenta, ukázala zpráva statistického úřadu.

Stoltenberg: Je nezbytné, aby americký Kongres schválil podporu Ukrajině

Je nezbytné, aby se Kongres Spojených států dohodl na pokračování podpory Ukrajiny v blízké budoucnosti. Prohlásil to dnes na tiskové konferenci v Bruselu po boku poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jakea Sullivana generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle agentury AFP přitom zdůraznil, že podporování Ukrajiny není žádná charita, neboť jde o bezpečnost aliančních zemí.

U podpory Ukrajině „nejde o charitu, jde o naši vlastní bezpečnost“, cituje AFP šéfa aliance. „Ruské vítězství by nás oslabilo a povzbudilo by nejen Moskvu, ale také Čínu, Írán a Severní Koreu,“ varoval dále Stoltenberg.

Podle agentury Reuters šéf NATO také řekl, že nevidí žádné bezprostřední ohrožení jakékoli členské země aliance.

Ukrajinci opět ostřelovali Belgorod z raketometu české výroby, tvrdí Moskva

Ruská protivzdušná obrana dnes odpoledne sestřelila nad Belgorodskou oblastí dva drony a sedm raket vypálených z raketometu české výroby RM-70 Vampire, uvedlo dnes podle médií ruské ministerstvo obrany. Ostřelování si vyžádalo dva raněné, uvedlgubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. V Belgorodu exploze rozbily okna ve dvou obytných domech a střepiny poškodily asi 15 aut, dodal.

Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajina zprávy o ostřelování Belgorodu ponechala bez vyjádření, poznamenala ruská redakce BBC. Belgorod a další pohraniční oblasti se během téměř dvouleté války Ruska proti Ukrajině často stávají terčem ukrajinských útoků, napsala agentura Reuters.

Rusko k ostřelování Charkova použilo rakety z KLDR, tvrdí policie

Rusko při ostřelování druhého největšího ukrajinského města Charkova použilo rakety severokorejské výroby, uvedla dnes ukrajinská policie. Charkov, ležící jen několik desítek kilometrů od hranice s Ruskem, je pravidelně terčem ostřelování ze sousední země.

„Dvě z pěti raket, vypálených ráno na Charkov, byly severokorejské výroby,“ napsal náčelník vyšetřovací správy policie v Charkovské oblasti Serhij Bolvinov na facebooku.

Experti podle policejního náčelníka dospěli předběžně k závěru, že Rusové použili taktické rakety na tuhé palivo Hwasong 11 Ga, známé také jako KN-23. Ty jsou považovány za obdobu ruských balistických raket Iskander-M.

Minulý měsíc ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin uvedl, že podle předběžné expertizy Rusko použilo rakety vyrobené v KLDR k ostřelování Charkova v druhý den letošního roku.

Záporožská jaderná elektrárna má podle šéfa MAAE dostatek vody k chlazení

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi dnes navštívil Ruskem okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu na Ukrajině. Podle něj má zařízení umístěné u protržené Kachovské přehrady dostatek vody k chlazení, informovaly ruské agentury.

Rusko obsadilo největší jadernou elektrárnu v Evropě v březnu 2022, krátce po zahájení své plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Jejích šest reaktorů je nyní odstavených.

Ukrajina loni uvedla, že se obává, že by elektrárna mohla čelit nedostatku vody poté, co exploze v červnu zničila hráz, a elektrárna tak přišla o vodu z nádrže. Z útoku na přehradu se vzájemně obvinily Ukrajina i Rusko, rezervoár ale od prvních dnů invaze okupovaly ruské síly. Jaderné elektrárny potřebují dostatek vody, aby mohly chladit své reaktory, a to i po jejich odstavení.

Ekonom: Podíl ruského plynu dováženého do ČR v lednu činil 62 procent

Podíl ruského plynu na importu do České republiky v poslední době prudce vzrostl. Letos v lednu činil asi 62 procent, po většinu loňského roku byl téměř na nule. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), uvedl dnes ekonom UniCredit Bank Jiří Pour. Podle něj ČR za ruský plyn v lednu zaplatila přes tři miliardy korun. Podíl plynu z Ruska začal stoupat loni na podzim. Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím statistiky importu z Ruska na dotaz ČTK nekomentovalo.

V minulosti činil podíl ruského plynu dováženého do Česka přes 97 procent. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se ovšem začal postupně snižovat. Předloni tak klesl na 77 procent a sestup pokračoval i loni. Od ledna do září podle Poura činil dvě procenta.

Od října se dodávky začaly znovu zvyšovat. Podle Poura v listopadu loňského roku činily 26 procent, v prosinci 58 procent. V lednu pak nárůst ještě pokračoval.

Ukrajinský parlament v prvním čtení schválil nový návrh zákona o mobilizaci

Ukrajinský parlament dnes v prvním čtení schválil nový návrh zákona, který upravuje pravidla mobilizace. Informovala o tom agentura Reuters. Cílem přísnějších pravidel je podle ní zajistit armádě dostatek vojáků pro obranu proti ruské invazi. Následovat bude druhé čtení, kterému budou předcházet pozměňovací návrhy, uvedl na platformě Telegram poslanec Oleksij Hončarenko.

Návrh nového zákona, který Nejvyšší radě předložila vláda, počítá podle ruskojazyčného webu stanice BBC s posílením mobilizace Ukrajinců, která je podle činitelů nutná k doplnění jednotek, jež utrpěly během téměř dvou let války s ruskými invazními silami značné ztráty.

Ruské úřady budou moci zabavit majetek i za fake news o armádě

Horní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona, který umožní úřadům zabavit majetek mimo jiné lidem usvědčeným z úmyslného šíření falešných zpráv o armádě. Informovala o tom agentura Interfax. Návrh už minulý týden podpořila také dolní komora parlamentu a očekává se, že platit začne brzy po podpisu prezidenta Vladimira Putina.

Dnes přijatý zákon rozšiřuje seznam trestných činů, za jejichž spáchání bude možné uložit trest konfiskace financí, cenností a dalšího movitého majetku. Kromě šíření údajně falešných zpráv o ruské armádě jde i o činy namířené proti státní bezpečnosti, včetně sabotáže, pašování, vyzrazení státního tajemství, neplnění rozkazů nebo dezerce. Za šíření falešných zpráv a diskreditaci armády, výzvy k extremismu a další hrozí i odnětí státních titulů a vyznamenání.

Počet ubětí ranních ruských vzdušných útoků stoupl na pět

Nejméně pět mrtvých civilistů si vyžádaly dnešní ruské vzdušné údery v Kyjevě a Mykolajivu. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička utrpěly kvůli útoku zranění přes tři desítky lidí. 

Švédsko ukončilo vyšetřování výbuchu plynovodu Nord Stream

Švédská prokuratura oznámila, že se rozhodla ukončit vyšetřování možné sabotáže na plynovodu Nord Stream. Podle prokuratury Švédsko nemá pravomoc se záležitostí zabývat.

V září 2022 poškodily dosud nevysvětlené výbuchy plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2, kterými Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Německa a dál do Evropy. K incidentům došlo ve švédských a dánských vodách.

Švédsko, Dánsko a Německo zahájily oddělená vyšetřování explozí. „Dospěli jsme k závěru, že švédské soudy nemají pravomoc se touto otázkou zabývat a že vyšetřování by tudíž mělo být uzavřeno,“ napsala švédská prokuratura v prohlášení.

Švédský prokurátor Mats Ljungqvist uvedl, že vyšetřování bylo systematické a důkladné. „Němečtí vyšetřovatelé v práci pokračují a vzhledem k tajné povaze mezinárodní právní spolupráce nemohu o podrobnostech švédského vyšetřování a o případných podezřelých osobách informovat,“ dodal.

Podle Ljungqvista ale Švédsko v rámci spolupráce s německými úřady předalo německé straně materiály, které by Německo mohlo využít jako důkazy.

Incidentem se nadále zabývá i Dánsko. Dánská policie dnes oznámila, že v brzké době pravděpodobně poskytne o svém vyšetřování více informací.

Peskov: Putin poskytl rozhovor Carlsonovi

Kreml potvrdil uskutečnění rozhovoru ruského prezidenta Vladimira Putina s bývalým moderátorem televizní stanice Fox News Tuckerem Carlsonem. Podle mluvčího Dmitrije Peskova už Putin interview poskytl. List The Wall Street Journal s odkazem na informované zdroje píše, že rozhovor bude zveřejněn pravděpodobně ve čtvrtek na Carlsonově webu a síti X. Reuters píše, že rozhovor proběhl v úterý.

Carlson, který byl v minulosti vnímán jako člověk blízký americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi, o interview informoval v úterý. Připustil, že udělat podobný rozhovor přináší rizika, ale své rozhodnutí hájil: „Je to naše práce, je to žurnalistika. Naší povinností je informovat veřejnost.“

Carlson je prvním americkým moderátorem, jemuž Putin poskytl rozhovor od chvíle, co před dvěma roky ruská vojska napadla Ukrajinu. Moskvu navštívil v době, kdy ruské úřady navzdory protestům Západu zadržují ve vazbě dva americké žurnalisty: Evana Gershkoviche z listu The Wall Street Journal obviněného ze špionáže a rusko-americkou novinářku s bydlištěm v Praze Alsu Kurmaševou, která pracuje pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Tu Moskva obviňuje, že se úřadům neohlásila jako „zahraniční agent“, což je ruský termín pro osoby, kterou jsou podle ruského mínění pod zahraničním vlivem.

Po ruských vzdušných úderech jsou hlášeni tři mrtví

Ukrajinské letectvo oznámilo, že Rusové ráno zaútočili 64 střelami a drony, přičemž protivzdušná obrana jich 44 zničila. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička utrpělo kvůli útoku 13 lidí zranění. Prezident Volodymyr Zelenskyj později informoval o dvou zabitých v metropoli, kde další lidé mohou být podle něj pod troskami. Další oběť je v Mykolajivu na jihu země. Jsou tam také zranění lidé a poškozené obytné budovy, vodovodní a plynárenské sítě, uvedl podle serveru Ukrajinska pravda místní starosta Oleksandr Sěnkevyč.