Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

G7 chce použít zmrazená ruská aktiva jako zástavu při obnově Ukrajiny

Skupina vyspělých zemí G7 a Evropská unie jednají o plánu, podle kterého by zmrazená aktiva ruské centrální banky v hodnotě více než 250 miliard dolarů použily jako zástavu za úvěry na poválečnou obnovu Ukrajiny. S odkazem na své zdroje o tom informoval Bloomberg.

Zdroje obeznámené s plánem uvedly, že spojenci Ukrajiny by mohli vydat dluhopisy s cílem podpořit rekonstrukci země poničené ruskou invazí a zmrazená ruská aktiva by použili jako zástavu. Autoři návrhu předpokládají, že na základě nějakého urovnání konfliktu podle mezinárodního práva by Rusko bylo povinno zaplatit za škody způsobené v sousední zemi.

Pokud by Rusko požadavek na zaplacení škod odmítlo, mohly by být uplatněny nároky na zmrazená aktiva, uvedly zdroje Bloombergu. Upozornily ovšem, že se o této věci zatím jedná na technické úrovni, takže politické rozhodnutí ještě nepadlo. Některé země chtějí postupovat rychleji než jiné.

Skupina nejvyspělejších ekonomik světa slíbila, že Rusko přinutí, aby za obnovu Ukrajiny zaplatilo a že aktiva, na která se vztahují sankce, nechá zmrazená do doby, než to Moskva skutečně udělá. Někteří členové G7, mezi nimi i Francie a Německo, zatím nesouhlasí s možností zkonfiskovat zmrazený ruský majetek rovnou, a to z obav před právními dopady takového kroku a následky pro stabilitu eura. Rusko opakovaně dává najevo, že proti jakémukoliv pokusu zabavit zmrazený majetek se bude bránit právní cestou.

Podle Ruska zemřelo patnáct lidí, když Ukrajinci zasáhli pekárnu v Lysyčansku

Ruské ministerstvo pro mimořádné situace uvedlo, že v troskách pekárny po ostřelování okupovaného Lysyčansku v sobotu zemřelo 15 lidí. Informovala o tom státní agentura TASS. Rusko z útoku obviňuje Ukrajinu. Kyjev na tvrzení zatím nijak nereagoval.

„K danému okamžiku byla z pod trosek vyproštěna těla 15 zemřelých,“ uvedlo ministerstvo pro mimořádné situace. Záchranné a pátrací práce na místě pokračují. Dalších deset lidí utrpělo zranění, informoval podle agentury DPA šéf samozvané Luhanské lidové republiky Leonid Pasečnik. Ukrajinská vojska se z Lysyčansku stáhla začátkem července 2022, čímž Rusko získalo kontrolu nad celou Luhanskou oblastí.

Policie u Kremlu zadržela novináře, již přišli na akci žen mobilizovaných Rusů

Ruská policie v sobotu u moskevského Kremlu přechodně zadržela okolo 20 novinářů, kteří tam přišli kvůli akci manželek mobilizovaných Rusů z hnutí Puť domoj (Cesta domů). Mezi zadrženými byli i zástupci zahraničních médií. Informovaly o tom ruský nezávislý portál Sota a lidskoprávní projekt OVD Info.

U hrobu neznámého vojína v Alexandrovském sadu u Kremlu se sešli lidé na shromáždění svolaném Cestou domů. Příbuzní Rusů odvedených do války na Ukrajině požadují, aby se jejich blízcí vrátili z fronty a nahradili je vojáci, kteří s armádou uzavřou smlouvu. 

Podle Soty policie zadržela prakticky všechny novináře mužského pohlaví, včetně zástupce agentury AFP, německého týdeníku Der Spiegel nebo videoreportéra agentury Reuters. Podle agentury AFP mezi nimi byl také novinář nizozemské veřejnoprávní stanice NOS a francouzský novinář na volné noze.

Polský prezident čelí kritice za vyjádření pochyb, zda se Krym vrátí Ukrajině

Kritiku za vyjádření pochybností ohledně toho, zda Ukrajina znovu získá Krym anektovaný Rusy, sklidil polský prezident Andrzej Duda. Polsko je od začátku ruské invaze na Ukrajinu jedním z nejvýznamnějších podporovatelů Kyjeva a jeho představitelé dávají najevo, že musí znovu získat kontrolu nad celým svým územím, aby odradil Moskvu od další agrese. Prezident Duda tuto pozici v pátek na youtubovém Kanalu Zero zopakoval, nicméně na otázku, zda Ukrajina dokáže opětovně dobýt Krym, řekl, že „je pro něho těžké na to odpovědět“. „Nevím, zda Ukrajina znovu získá Krym, ale domnívám se, že znovu ovládne Doněck a Luhansk,“ uvedl. Doněck a Luhansk, centra stejnojmenných oblastí na východě Ukrajiny, rovněž anektovali Rusové. Duda také řekl, že Krym je „specifický také z historického hlediska, protože... delší dobu byl pod správou Ruska“.

V sobotu následně uvedl, že Rusko porušuje mezinárodní právo a je to agresor a okupant, informovala polská média.

V Srbsku se usazují váleční migranti a roste podnikání Rusů

Rusové zaregistrovali v Srbsku do konce roku 2023 přibližně 9000 nových podniků, přičemž v letošním roce by měl jejich počet dále růst, vyplývá z informací srbské agentury pro evidenci obchodních společností (APR). Údaje odrážejí zájem ruské komunity zapustit kořeny téměř dva roky poté, co ruská invaze na Ukrajinu vyvolala příchod přibližně 370.000 Rusů do této balkánské země, napsal server The Moscow Times.

Česko chce, aby EU nakupovala munici pro Ukrajinu i mimo unii

Česká republika chce, aby Evropská unie nakupovala munici pro Ukrajinu i mimo členské státy EU. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informoval bruselský server Politico. Český ministr zahraničí Jan Lipavský tyto české snahy dnes potvrdil. Uvedl, že Česko toto téma v Bruselu nadneslo, protože mu jde o výsledek, kterým má být to, aby Ukrajina měla dost munice, a mohla se tak bránit ruské agresi.

Francie, která je unijním lídrem v obranném průmyslu, vždy usilovala o to, aby dodávky munice pocházely z místních zdrojů, napsal web Politico. Unijní zbrojovky ale tak velké množství ani nestíhají vyrábět, i z tohoto důvodu Češi přišli s návrhem, aby se EU po dělostřelecké munici poohlédla i za svými hranicemi.

Českému ministrovi zahraničí „přijde velice logické“, že by se munice měla dát pořídit i mimo Evropskou unii. Lipavský to dnes řekl v Bruselu, kde se účastní neformálního zasedání šéfů unijních diplomacií. „Uvidíme, jak v naší snaze budeme úspěšní,“ dodal. Nyní je na ostatních státech EU, zda tento návrh podpoří. Podle Politica by se Česko chtělo obrátit na zbrojní firmy například v Jižní Koreji, Turecku či Jihoafrické republice.

Rusko a Ukrajina na sebe v noci znovu útočily drony, mrtví ani zranění nejsou

Rusko a Ukrajina na sebe v noci na dnešek znovu navzájem útočily drony. Hlášeny jsou požáry a škody na infrastruktuře, informace o mrtvých či zraněných ale nejsou. Ukrajina podle agentury AFP uvedla, že sestřelila devět ze 14 útočících ruských dronů. Ruské ministerstvo obrany podle agentury DPA uvedlo, že sestřelilo sedm dronů protivníka.

„Ve volgogradské ropné rafinerii vypukl požár v důsledku pádu sestřeleného dronu,“ oznámil v sobotu na síti Telegram gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Hasiči už podle něj požár uhasili, oběti ani raněné si incident nevyžádal.

Polští zemědělci plánují generální stávku a blokádu hranic s Ukrajinou

Polští zemědělci z odborového svazu Solidarita plánují generální stávku spojenou s blokádou hraničních přechodů mezi Polskem a Ukrajinou, která by měla začít příští pátek. Připojují se tak k podobným protestům konaným po celé Evropě, informuje agentura Reuters.

„Došla nám trpělivost,“ uvedl svaz Solidarita. Přístup Bruselu označil za „neakceptovatelný pro celou zemědělskou komunitu“ a poukázal rovněž na pasivitu polských úřadů v souvislosti s dovozem potravinářských produktů z Ukrajiny. „Nemáme tak jinou možnost, než vyhlásit generální stávku,“ dodal.

Svaz Solidarita rovněž uvedl, že kromě blokády hraničních přechodů mezi Polskem a Ukrajinou plánuje v období od 9. února do 10. března také jednorázové blokády silnic po celém Polsku.

Zemědělci v Německu, Francii a dalších evropských zemích v posledních dnech protestují proti omezením, která na ně kladou opatření Evropské unie v boji proti klimatickým změnám, rostoucím nákladům i podle nich nepoctivé konkurenci ze zahraničí. Polští zemědělci si stěžují zejména na negativní důsledky dovozu levných potravin ze sousední Ukrajiny.

Polští zemědělci z jiného sdružení již dříve blokovali klíčový hraniční přechod mezi Polskem a Ukrajinou. Blokádu však začátkem ledna ukončili, protože se polská vláda zavázala splnit jejich požadavky.

Soud OSN rozhodl, že projedná spor Ukrajiny a Ruska o obviňování z genocidy

Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ) v Haagu dnes rozhodl, že má pravomoc projednávat spor mezi Ukrajinou a Ruskem týkající se obviňování z genocidy. Moskva tvrdí, že její dva roky trvající vojenská invaze na Ukrajinu měla zabránit genocidě tamního ruskojazyčného obyvatelstva. Kyjev kvůli tomu k nejvyššímu soudu OSN pro spory mezi státy podal žalobu, protože podle názoru Ukrajiny Rusko svou argumentací zneužívá mezinárodní právo. Moskva zpochybnila jurisdikci haagského soudu v této kauze.

Kyjev a Moskva se přou kvůli vydání těl ze sestřeleného letadla

Rusko odmítlo ukrajinské žádosti o vydání těl válečných zajatců, kteří podle ruského tvrzení zahynuli na palubě transportního letadla Il-76 ruského vojenského letectva, sestřeleného podle Moskvy ukrajinskými silami, uvedla dnes agentura AP s odvoláním na mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky HUR. Rusko trvdí, že žádnou žádost nedostalo.

„Ukrajina žádala a nadále žádá o předání těl. Až dosud ruská strana na to nepřistoupila. Proto zůstává aktuální požadavek našeho státu na nestranné mezinárodní vyšetřování nejen okolností pádu letounu Il-76, ale i toho, co vlastně bylo uvnitř - zda lidé, anebo munice a kdo tam kromě posádky byl,“ prohlásil mluvčí ukrajinské rozvědky Andrij Jusov v ukrajinské televizi.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant v odpovědi na otázku, zda je Rusko ochotno předat těla zabitých zajatců Ukrajině, prohlásil, že „momentálně je tato otázka zcela v kompetenci vyšetřovatelů“. 

Rusko tvrdí, že na palubě letounu, který se zřítil 24. ledna u Belgorodu nedaleko od hranic s Ukrajinou, bylo 65 ukrajinských vojáků, kteří ten den měli být vyměněni za zajaté Rusy. Výměna se nakonec uskutečnila o týden později, kdy se do vlasti podle prezidenta Volodymyra Zelenského vrátilo 207 Ukrajinců a Ukrajinek, zatímco ruské ministerstvo obrany informovalo o předání 198 ruských vojáků.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Il-76 sestřelily ukrajinské síly americkými raketami Patriot. Kyjev nepotvrdil, ani nepopřel sestřelení letounu, a upozornil, že Rusko dosud nepředložilo žádné důkazy o tom, co či koho stroj přepravoval. Tvrzení, že na palubě byli váleční zajatci, Kyjev zpochyňuje. Na místo dopadu stroje Rusko nevpustilo ani zástupce OSN. V ukrajinských médiích se dříve objevily informace, že letoun přepravoval rakety S-300, kterými Rusko z okolí Belgorodu ostřeluje Charkov. 

Macron a francouzská diplomacie potvrdili úmrtí dvou Francouzů na Ukrajině

Francouzský prezident Emmanuel Macron a ministerstvo zahraničí dnes potvrdili smrt dvou francouzských dobrovolníků na Ukrajině, o které ve čtvrtek informoval šéf správy jihoukrajinské Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné ruský útok označil za barbarství.

„Dva francouzští humanitární pracovníci zaplatili za své působení ve prospěch Ukrajinců životem. Tři jsou zraněni,“ uvedl Séjourné, podle kterého se „Rusko bude ze svých zločinů zodpovídat“. Neupřesnil, k jaké organizaci humanitární dobrovolníci patřili.

Orbán hájil své rozhodnutí dále nevetovat unijní pomoc Ukrajině 

 Maďarský premiér Viktor Orbán dnes prohlásil, že na čtvrtečním mimořádném summitu Evropské unie šel při vyjednávání až na hranu, ale uhájil stanovisko Maďarska, že nepošle zbraně Ukrajině. V pravidelném pátečním rozhlasovém vystoupení premiér podle agentury MTI tvrdil, že pouze dovolil finančně přispět Kyjevu, aby se nezhroutil ukrajinský stát, a úspěšně zabránil převedení na Ukrajinu unijních peněz určených Maďarsku.

Prezidenti a premiéři EU v Bruselu jednomyslně schválili balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Maďarsko tuto podporu na prosincové vrcholné schůzce EU zablokovalo. EU svým čtvrtečním rozhodnutím podle agentury Reuters vyslala signál Spojeným státům, které jsou politicky rozděleny ohledně pokračování pomoci Kyjevu proti ruské invazi.

Moskvu rozzlobilo rozhodnutí Ekvádoru vyměnit ruské zbraně za americké

Ruská diplomacie dnes kritizovala rozhodnutí Ekvádoru předat zbraně ruské výroby Spojeným státům výměnou za zbraně americké, přičemž ruské zbraně z Ekvádoru budou určené pro Ukrajinu, která už téměř dva roky čelí ruské agresi. Mluvčí ministerstva zahraničí v Moskvě označila ekvádorský postup za „ukvapený“ a učiněný „pod nátlakem“.

„Tak unáhlené rozhodnutí přijala ekvádorská strana pod silným nátlakem zainteresovaných osob z vnějšku,“ řekla Marija Zacharovová podle ruských tiskových agentur.

Ukrajinu v noci zasáhly další drony, Kryvyj Rih hlásí výpadky proudu

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu na 25 dronů, z nichž se jich 11 podařilo sestřelit, uvedl ukrajinský generální štáb. Ukrajinské letectvo hovoří o 24 ruských bezpilotních letounech. Jeden z nich zasáhl elektrickou stanici ve městě Kryvyj Rih v centrální části země, uvedla podle ruskojazyčného serveru BBC energetická firma Ukrenerho.

„Bohužel je poškozena jedna stanice Ukrenerho. V Kryvém Rihu jsou domácnosti i průmysloví odběratelé bez elektřiny,“ uvedla společnost na telegramu. Na místě zasahují záchranáři a škody zjišťují specialisté Ukrenerha.

Ukrajinky sloužící v armádě začaly dostávat ženské polní uniformy, píše web

Ukrajinská armáda začala ženám sloužícím v ozbrojených silách vydávat uniformy, které jsou vyrobené s ohledem na parametry ženského těla. S odvoláním na ministerstvo obrany o tom informoval server Ukrajinska pravda, podle něhož ukrajinské vojačky dostaly poprvé soupravy letních polních uniforem uzpůsobené ženám.

„V ukrajinské armádě v současné době slouží desítky tisíc žen. Asi 5000 z nich je v první linii. Jejich počet bude narůstat. Už teď pozorujeme rostoucí zájem žen o dobrovolný vstup do ozbrojených sil,“ uvedla náměstkyně ministra obrany Natalija Kalmykovová s poznámkou, že úřady chtějí vytvořit důstojné podmínky pro službu žen v ozbrojených silách.