Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Moskva pátrá po bývalém viceprezidentovi Gazprombanky, asi válčí proti Rusku
Ruské ministerstvo vnitra vyhlásilo pátrání po Igorovi Volobujevovi, bývalém viceprezidentovi Gazprombanky. S odvoláním na databázi hledaných osob to na svém webu píše list Kommersant. Volobujev je podle ministerstva stíhán kvůli blíže neupřesněnému trestnému činu. Bývalý viceprezident banky ruského plynárenského koncernu Gazprom podle dřívějších zpráv tisku krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu utekl právě do sousední země, kde se přidal k vojákům a bojuje proti Rusku. Gazprombank, na kterou je napojena také plynárenská společnost Novatek, je jednou z klíčových institucí režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Evropa právě přes tuto banku platila za ruský plyn.
Londýn upřesnil význam dnes podepsané britsko-ukrajinské bezpečnostní dohody
Nová dohoda nezavazuje Británii vstoupit do války v případě opětovného útoku Ruska na Ukrajinu v budoucnu. Londýn jen slíbil Kyjevu konzultace a poskytnout pomoc, napsal server Meduza s odvoláním na text dohody, zveřejněný prezidentskou kanceláří.
V dohodě Británie podle premiéra slibuje Kyjevu „rychlé a spolehlivé bezpečnostní ujištění“. V případě opětovného ruského vpádu slibuje poskytnout Ukrajině moderní výzbroj pro válčení na souši, moři a ve vzduchu, uvalit sankce na ruskou ekonomiku a těsně spolupracovat se spojenci.
Britský premiér Sunak v Kyjevě oznámil navýšení britské pomoci Ukrajině
Britský premiér Rishi Sunak v pátek oznámil v Kyjevě navýšení britské pomoci Ukrajině, která se už téměř dva roky brání ruské invazi. Sunakovo oznámení podle agentury AP představuje opětovné ujištění Kyjeva, že podpora Západu bude pokračovat. Sunak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským po jednání podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda, podle kterého jde o první dohodu ohledně bezpečnostních záruk.
Formálně má dohoda platit deset let s možností prodloužit její platnost. „Britské závazky budou platit po dobu, než Ukrajina vstoupí do NATO,“ uvedl po podpisu Zelenskyj. „Kdybychom takové záruky získali v roce 1991, válka by nevypukla,“ podotkl prezident.
Ruské ostřelování si vyžádalo dva mrtvé v Chersonu, uvedl tamní představitel
Ruské ostřelování si v Chersonu na jihu Ukrajiny v pátek vyžádalo dva mrtvé, informoval šéf vojenské správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Ruské síly podle něj ostřelovaly ulice města pomocí dělostřelectva. Cherson nedaleko fronty čelí ruským útokům prakticky denně. Jednu ženu ostřelování zabilo na místě a tělo dalšího člověka bylo nalezeno v ohořelém autě, uvedl Prokudin. Připojil také videozáznam, který zobrazuje tělo ležící na ulici, hasiče u poškozených aut a dlažbu poničenou zásahy.
V bojích na Ukrajině padlo přinejmenším 41 731 ruských vojáků, píše BBC
Ve válce na Ukrajině, kterou před téměř dvěma lety rozpoutalo Rusko, padlo přinejmenším 41 731 ruských vojáků, zjistila ruská služba stanice BBC společně se serverem Mediazona. K této bilanci dospěly na základě informací z otevřených zdrojů, tedy ze zpráv médií, oznámení činitelů a příspěvků příbuzných na sociálních sítích. Skutečný počet zabitých tak může být výrazně vyšší.
„Všem Ukrajincům, Velká Británie je s vámi - tak dlouho, jak bude třeba,“ píše na sociální síti X britský premiér Rishi Sunak, který je aktuálně na návštěvě Kyjeva.
Britský premiér Sunak přijel do Kyjeva. Jeho fotografii na nádraží zveřejnila stanice Suspilne. Očekává se, že Sunak oznámí další britskou pomoc.
Zasedání k ukrajinskému mírovému plánu se zúčastní 80 zemí, počet vzrostl
Nedělního zasedání k ukrajinskému mírovému plánu se zúčastní zástupci 80 zemí, počet oproti minulému setkání na Maltě vzrostl. Přibyly například některé africké země, což je dobrá zpráva pro podporu plánu. ČTK to řekl náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN), který se zasedání zúčastní.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve představil desetibodový mírový plán, který počítá s úplným obnovením ukrajinské teritoriální integrity. O naplňování plánu země pravidelně jednají, dříve se uskutečnila zasedání v Kodani, v saúdskoarabské Džiddě a na Maltě. Zúčastní se nejen země Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), ale například globálního Jihu. Čína na seznamu účastníků oproti setkání v Džiddě není.
Britský premiér Sunak v Kyjevě oznámí navýšení britské pomoci Ukrajině
Britský premiér Rishi Sunak dnes navštíví Kyjev, kde mimo jiné oznámí navýšení britské pomoci Ukrajině, která se už téměř dva roky brání ruské invazi. Informovaly o tom agentury a britská média, podle nichž ministerský předseda také podepíše s prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodu o bezpečnostní spolupráci obou zemí. Ta by se měla týkat sdílení zpravodajských informací, kybernetické bezpečnosti nebo spolupráce v oblasti obranného průmyslu.
Spojené království poskytne Ukrajině v letech 2024 až 2025 vojenskou pomoc ve výši 2,5 miliardy liber (necelých 72 miliard korun), což je o 200 milionů liber více než v předchozích dvou letech, uvedl britský premiér podle stanice Sky News. Sunak ještě před setkáním se Zelenským ujistil o pokračující podpoře Londýna.
Ruská tajná služba FSB zadržela v Rusku muže, který podle ní shromažďoval informace pro polské rozvědky, uvedla agentura RIA Novosti.
Mráz na Ukrajině zřejmě omezuje vojenské operace, píše ISW
Mrazivé teploty na Ukrajině pravděpodobně omezují vojenské operace podél fronty, nicméně se dá čekat, že půda zamrzne a vytvoří tak příznivější terén pro mechanizované manévrové boje. Ve své poslední analýze vývoje bojů na to upozornil americký Institut pro studium války (ISW). Poziční boje mezi ruskou invazní armádou a ukrajinskými obránci podle něj pokračují podél celé frontové linie.
Ukrajinský příslušník brigády operující u Bachmutu ve středu popsal, že teplota v noci klesá až na minus 18 stupňů Celsia, což "znemožňuje" personálu zůstat na pozorovacích stanovištích déle než několik hodin a intenzita útoků ruské pěchoty se v tomto sektoru pravděpodobně snížila také právě kvůli mrazům, píše ISW.
Předběžná expertiza podle Kyjeva potvrdila, že Rusko použilo rakety z KLDR
Předběžná expertiza potvrdila, že Rusko nedávno při ostřelování Ukrajiny použilo rakety ze Severní Koreje. Ve čtvrtek to podle ruskojazyčné verze BBC řekl ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin.
Rusko rakety vyrobené v KLDR nasadilo zejména při ostřelování Charkova 2. ledna. "Výsledky předběžné vědecko-technické expertizy potvrzují, že raketa vystřelená 2. ledna proti centrální části Charkova byla raketou krátkého doletu vyrobenou v Severní Koreji," řekl Kostin. Podle něj se současně provádí komplexní expertiza, která má s konečnou platností identifikovat použitou střelu.
Kostin dodal, že ukrajinští vyšetřovatelé také pokračují v pátrání po úlomcích raket vypálených ruskou armádou při nedávném ostřelování Charkovské a Oděské oblasti.
Ukrajinský parlament vrátil vládě přisný návrh zákona o mobilizaci
Ukrajinský parlament vrátil bouřlivě diskutovaný návrh zákona o zpřísnění pravidel mobilizace vládě k dopracování. Návrh zákona by Kyjevu umožnil povolat více lidí do armády v době, kdy válka pokračuje už téměř dva roky. Předloha počítala se zavedením elektronických povolávacích rozkazů a přísných trestů pro ty, kteří by zákon o mobilizaci porušili.
Po schůzce vedení parlamentu s vojenskými veliteli předseda sněmovny Ruslan Stefančuk uvedl, že vláda návrh zákona přepracuje. „Bylo schváleno společné rozhodnutí poslat vládě všechna vypracovaná doporučení a návrhy,“ uvedl Stefančuk na facebooku po jednání, kterého se zúčastnil i hlavní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj, ministr obrany Rustem Umerov a náčelník generálního štábu Serhij Šaptala.
„Chápeme požadavek vojenského velení a jsme připraveni mu vyhovět. Ale ne všechny normy mohou být podporovány. Některá ustanovení přímo porušují lidská práva, některá nejsou optimálně formulována,“ napsal na sociální síti Telegram předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija, kterého citoval server Ukrajinska pravda. Podle něj nicméně „všechny politické síly pochopily a podporují potřebu mobilizace“.
Bezprostředně po vpádu ruských vojsk 24. února 2022 narukovaly tisíce Ukrajinců do armády bránit vlast. Ale po téměř dvou letech války se mnoho mužů snaží boji vyhnout. Návrh zákona, počítající i se snížením věkové hranice pro mobilizaci na 25 let, předložila vláda parlamentu minulý měsíc po konzultacích s armádou.
Rusko za loňský rok vykázalo rozpočtový deficit 3,24 bilionu rublů, což bylo 1,9 procenta HDP. Schodek tak mírně klesl ve srovnání s předchozím rokem.
Finsko prodloužilo uzávěru hranice s Ruskem zavedenou kvůli nelegální migraci
Finsko prodloužilo uzávěru své hranice s Ruskem zhruba o čtyři týdny do 11. února, sdělilo dnes podle Reuters finské ministerstvo vnitra. Hranici Finsko uzavřelo v listopadu loňského roku kvůli nárůstu žadatelů o azyl.
Helsinky tvrdí, že ruské úřady s cílem vyvolat migrační krizi přepravovaly k rusko-finské hranici žadatele o azyl z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí, kteří nemají platné doklady. Moskva takové tvrzení odmítla.
