Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
EU: Od začátku války se v evropských nemocnicích léčilo přes 3000 Ukrajinců
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bylo do nemocnic po celé Evropě převezeno více než 3000 ukrajinských pacientů. Informovala o tom delegace Evropské unie na Ukrajině. Pravidelné evakuace chronicky nemocných či zraněných Ukrajinců koordinuje právě Evropská unie. Jednou ze zemí, kam pacienti směřují, je i Česko.
Expert: Sankce Rusko bolí, ale ne dost. Zklamání plynou z nereálných očekávání
Uvalené sankce kvůli invazi na Ukrajinu Rusko podle Zdeňka Kříže z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity bolí, nebolí je ale dost. Sankce podle něj fungují, zklamání vyplývají z nereálných očekávání. Kříž to řekl ČTK. Odborník se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace či bezpečnostní politiku.
Rusko podle Kříže bolí stanovení cenového stropu na ropu i uzavření plynovodu Nord Stream do Evropy. Poklesly příjmy ruského rozpočtu z exportu ropy a zemního plynu. V roce 2023 podle něj klesly tyto příjmy na 8,8 bilionu rublů z 11,6 bilionu rublů v roce 2022. A to v situaci, kdy rubl vůči západním měnám ztratil v roce 2023 přibližně 25 procent.
Belgická rozvojová agentura otevře pobočku na Ukrajině, použije ruské peníze
Belgická federální agentura pro rozvoj Enabel otevře novou pobočku na Ukrajině. Finance, které využije, přitom pocházejí ze zablokovaných ruských aktiv v belgických bankách. Konkrétně jde o 150 milionů eur (3,7 miliardy korun), informoval list The Brussels Times.
Agentura Enabel má v současné době asi 20 zahraničních poboček, většinou v západní a střední Africe a na Blízkém východě. Brzy přibude nová pobočka na Ukrajině, oznámil šéf agentury Jean Van Wetter. Zpočátku bude pracovat na belgickém velvyslanectví v Kyjevě, později by se měla přestěhovat do vlastní kanceláře. O tom, kde bude poté úřad sídlit, se ale teprve rozhodne.
OSN vyzvala svět, aby na humanitární pomoc Ukrajině přispěl 4,2 mld. dolarů
OSN dnes vyzvala světové společenství, aby na pomoc lidem na Ukrajině zasaženým ruskou agresí přispělo letos 4,2 miliardy dolarů (103,7 miliardy korun). Jde o podporu válečných uprchlíků, vnitřně vysídlených i těch, kdo živoří v oblastech u fronty. OSN podle agentury AP uvedla, že lidé v místech bojů vyčerpali své beztak omezené zdroje.
Z celkové částky má být 3,1 miliardy dolarů určeno pro 8,5 milionu potřebných v rámci Ukrajiny, 1,1 miliardy dolarů má směřovat na podporu ukrajinských uprchlíků žijících v zahraničí. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v dnešním prohlášení připomněly, že nedávná vlna ruských útoků „zdůrazňuje, jak devastující cenu za válku platí civilisté“ a že potřebu humanitární pomoci prohlubuje zima.
ÚS odmítl stížnost proti blokaci některých webů po ruském vpádu na Ukrajinu
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost advokáta z Prahy, který neúspěšně zpochybnil dočasné zablokování některých českých webů po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. Důvodem zablokování, které trvalo čtvrt roku, byla obava vlády z šíření dezinformací. Muž si stěžoval na to, že kvůli blokací webů nemohl čerpat informace, které čerpat chtěl. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení publikovaného v databázi soudu.
Muž podal žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, směřovala proti vládě, ministerstvu obrany, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační službě. Městský soud v Praze předloni v červnu žalobu odmítl. Argumentoval například tím, že stát sporné weby sám nezablokoval, pouze k tomu vyzval provozovatele internetových služeb a operátory, což prý nelze pokládat za nezákonný zásah státního orgánu.
Německá armáda má podle Bildu připravený scénář možného střetu s Ruskem
Německá armáda má rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu zemí NATO s Ruskem, který počítá s nasazením desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku. Dokument, ke kterému získal přístup nejprodávanější německý deník Bild, začíná ruskou mobilizací letos v únoru a končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025. Německé ministerstvo obrany scénář odmítlo komentovat, uvedlo ale, že se věnuje analýze různých možností včetně těch, které mohou být krajně nepravděpodobné.
Podle německého scénáře by Rusko mohlo v únoru začít s novou mobilizací, kdy by do armády odvedlo 200 tisíc mužů. Následně by díky váznoucí západní pomocí Ukrajině zaznamenalo značný úspěch v jarní ofenzivě proti ukrajinským silám. Na vojenský postup by Moskva navázala rozsáhlými kybernetickými útoky především v Pobaltí a také provokacemi, ke kterým by v pobaltských republikách využila ruskou menšinu.
Ostřelování Chersonské oblasti si vyžádalo desítku raněných
Při ruském ostřelování Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny byla o víkendu zraněna zhruba desítka lidí. Dnes utrpěli zranění čtyři hasiči ve vesnici Stanislav, uvedl na platformě Telegram šéf vojenské správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Útok ukrajinskými drony hlásí také ruská Kurská oblast.
Rusko v sobotu vystřelilo na město Cherson 28 dělostřeleckých granátů, které zasáhly obytné čtvrti i přístavní infrastrukturu. Oblastní správa dnes ráno také uvedla, že bylo zraněno šest lidí. Ministerstvo vnitra oznámilo, že v Chersonu byl ze sutin obytného domu vyproštěn jeden muž, jenž byl předán zdravotníkům.
Cherson je opakovaně terčem ostřelování ruskými silami, které se z města stáhly v listopadu 2022 na druhý břeh Dněpru. Levobřežní část Chersonské oblasti je z velké části nadále pod kontrolou ruských okupačních vojsk.
Zelenskyj míří do Davosu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se zúčastní Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu, které začíná v Davosu. V plánu má jednání se státníky jiných zemí - mimo jiné s nimi chce projednat mírový plán, tak jak si jej představuje jeho země. Setká se také se zahraničními investory a šéfy velkých firem, s nimiž projedná případnou účast na poválečné obnově válkou sužované země.
Expert: Loňským klíčovým tématem na bojišti na Ukrajině byla protiofenziva
Klíčovým tématem loňského roku na bojišti na Ukrajině byla podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany ukrajinská ofenziva, která se ale nepodařila. Ukrajincům se podle něj naopak dařilo odrážet ruské útoky na východě, podařilo se také téměř vytlačit ruskou Černomořskou flotilu ze Sevastopolu. Petráš vývoj bojů zhodnotil v rozhovoru s ČTK.
Ukrajinci protiofenzivu připravovali podle Petráše prakticky už od konce roku 2022, kdy se ruské jednotky stáhly v oblasti Chersonu na jih od delty Dněpru a začaly budovat silné defenzivní pozice směrem k pozemnímu koridoru k poloostrovu Krym. Rusové dlouhé měsíce opevňovali celou frontu od Záporožské oblasti po Bachmut, především podél hlavních tras vedoucích do Melitopolu a Mariupolu, tedy přístupových míst k Azovskému moři. "Ruská obrana se tak stala strategicky statickou, ale takticky dynamickou obranou, která díky své flexibilitě dokázala zabránit rychlému ukrajinskému postupu," uvedl Petráš.
Zelenskyj a Séjourné se dohodli na společné výrobě dronů a dělostřelecké munice
Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dojednal společnou výrobě dronů a dělostřelecké munice, napsal server The Kyiv Independent.
Francie chce pomoct Ukrajině s výrobou zbraní na jejím území tím, že odstraní právní překážky, jež brání větší spolupráci mezi ukrajinskými a francouzskými zbrojovkami. Francouzské firmy Séjourné vyzval k většímu investování v napadené východoevropské zemi.
Zelenskyj a Séjourné se dohodli na společné výrobě dronů a dělostřelecké munice
Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dojednal společnou výrobě dronů a dělostřelecké munice, napsal server The Kyiv Independent.
Francie chce pomoct Ukrajině s výrobou zbraní na jejím území tím, že odstraní právní překážky, jež brání větší spolupráci mezi ukrajinskými a francouzskými zbrojovkami. Francouzské firmy Séjourné vyzval k většímu investování v napadené východoevropské zemi.
Francouzský ministr zahraničí jednal v Kyjevě o posílení výroby zbraní
Nový francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné přijel do Kyjeva na první zahraniční návštěvu od svého jmenování. Po rozhovoru s ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou Séjourné řekl, že Ukrajina zůstává pro Francii prioritou navzdory většímu množství krizi ve světě. Francie chce podle něj pomoct Ukrajině s výrobou zbraní na jejím území. V ukrajinské metropoli má ještě ministr v plánu jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Séjourné se vydal na Ukrajinu sotva 24 hodin od svého jmenování do čela francouzské diplomacie. „Pomáhat Ukrajině je zaručit vítězství demokracie,“ řekl nový ministr zahraničí. Podle svých spolupracovníků, kteří mluvili s agenturou AFP, hodlá Séjourné vyjádřit trvalou podporu Ukrajině navzdory jisté „únavě z války“, kterou projevuje veřejnost ve Francii i v dalších zemích.
„Právě na Ukrajině se odehrává obrana základních principů mezinárodního práva, evropských hodnot a bezpečnostních zájmů Francouzů,“ řekl novinářům po jednání s Kulebou Séjourné. Řekl také, že Francie využije svého vlivu, aby na summitu Evropské unie na začátku února odblokovala schválení unijní finanční pomoci Ukrajině v objemu 50 miliard eur, kterou v prosinci zablokovalo Maďarsko.
Kuleba dodal, že jednali o tom, jak vytvořit příznivé podmínky pro ukrajinské zbrojní firmy, aby mohly zvýšit výrobu. Podporu výrobě zbraní na Ukrajině slíbil i Séjourné, který chce odstranit právní překážky, které brání větší spolupráci mezi ukrajinskými a francouzskými zbrojovkami. Séjourné vyzval francouzské firmy, aby ve východoevropské zemi více investovaly.
Nový ministr zahraničí chce v příštích dnech jednat i ve Varšavě a v Berlíně. Obě země patří k předním evropským spojencům Ukrajiny.
Ukrajinu zasáhl další rozsáhlý raketový útok
Ukrajina oznámila, že brzy ráno čelila ze strany Ruska rozsáhlému útoku ze vzduchu. Většinu raket a bezpilotních prostředků se podle ukrajinské armády podařilo protivzdušné obraně zničit či odvrátit od cílů. Podle Kyjeva Rusko nasadilo i své hypersonické rakety Kinžal.
„Zaznamenali jsme nepřátelský útok za použití celkově 40 raket,“ uvedla ukrajinská armáda. Podle ní se podařilo osm raket zničit a dalších 20 odvést od cíle za použití nástrojů elektronického boje.
„Po zásahu zbytků nepřátelské rakety bylo poničeno několik soukromých domů a nerezidenčních budov,“ uvedla policie.
Ukrajina potřebuje americké bitevníky A-10, říká ukrajinský generál
Ukrajina potřebuje své válečné úsilí podpořit větším počtem vojenských letadel, a to i takovými, jako jsou americká bitevní letadla A-10 určená k přímé letecké podpoře pozemních sil, nebo i letadla schopná nést řízené střely dalekého doletu. V rozhovoru poskytnutém agentuře Reuters to řekl velitel ukrajinských pozemních sil generál Oleksandr Syrskyj.
Húsíové u Jemenu zřejmě omylem zaútočili na tanker vezoucí ruskou ropu
Jemenští povstalci Húsíové v pátek zřejmě omylem zaútočili v Adenském zálivu na tanker vezoucí ruskou ropu. Informovala o tom agentura Reuters. Soukromá britská společnost Ambrey, které se zabývá námořní bezpečností v oblasti, uvedla, že povstalci se na základě zastaralé informace pravděpodobně domnívali, že plavidlo plující pod vlajkou Panamy je nějak spojené s Británií. Škody ani zranění hlášeni nejsou.
