Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Válka s Ruskem není pravděpodobná, ale ani nepředstavitelná, řekl Řehka

Válka s Ruskem nyní není pravděpodobná, ale není ani nepředstavitelná, řekl na dnešní konferenci v Praze s názvem „Připraveni k boji?“ náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Předejít konfliktu podle něj nepomůže domluva, ale pouze odstrašení. Rusko musí reálně vidět schopnosti i vůli se bránit. Zdůraznil nutnost dál podporovat Ukrajinu, kterou Rusko loni v únoru vojensky napadlo.

Řehka uvedl, že Rusko v podstatě přešlo na válečnou ekonomiku a výrobu a tajné služby stále zkracují odhady, za jak dlouho bude schopné obnovit své bojové síly. „Rusku se daří obcházet sankce přes střední Asii, Kavkaz. Rusko také jaderně zastrašuje a cíleně destabilizuje některé regiony. Dlouhodobě se snaží o narušení jednoty Západu a zpochybňování demokracie a státních institucí,“ řekl. Cílem dezinformací není přesvědčit adresáty o nějakém sdělení, ale vzbudit nejistotu a nedůvěru, míní.

Británie posílá Ukrajině dvě lodě na vyhledávání a ničení min

Británie posílá Ukrajině dvě lodě na vyhledávání a ničení min, oznámilo dnes ministerstvo obrany v Londýně. Spojenecká země se Ukrajině, která čelí ruské agresi, snaží pomoci zlepšit bezpečnostní situaci v Černém moři, informovaly zahraniční tiskové agentury.

Dvě plavidla třídy Sandown jsou určena k ničení min ve vodách kolem pobřeží. Podle britského ministerstva obrany pomohou Ukrajině „zachraňovat životy na moři a otevřít životně důležité exportní cesty, které byly výrazně omezeny poté, co ruský prezident Vladimir Putin zahájil invazi na Ukrajinu“.

Kuleba: Nerozhodnutí o Ukrajině na summitu může mít ničivé důsledky

Pokud lídři Evropské unie tento týden na summitu v Bruselu nerozhodnou o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, bude to mít zničující důsledky jak pro Ukrajinu, tak pro EU. Při svém příchodu na jednání v Bruselu to dnes uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ministr se účastní jedné z částí jednání unijních ministrů zahraničí. Česko na zasedání zastupuje šéf diplomacie Jan Lipavský.

„Neumím si představit a nechci ani mluvit o ničivých důsledcích, které nastanou, pokud by Evropská rada rozhodnutí (o zahájení přístupových rozhovorů) neučinila,“ řekl Kuleba novinářům. Podle jeho slov Evropská komise mimo jiné po Ukrajině chtěla, aby učinila pokrok v přijetí další potřebné legislativy. Tři ze čtyř zmiňovaných zákonů přitom už Kyjev schválil a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podepsal, uvedl Kuleba. Jde o zákony týkající se boje proti korupci a o právech národnostních menšin.

FSB tvrdí, že na Krymu rozkryla rozsáhlou síť ukrajinské rozvědky

Ruská tajná služba FSB dnes uvedla, že odkryla rozsáhlou síť spolupracovníků ukrajinských tajných služeb, která na Ruskem okupovaném Krymském poloostrově plánovala útoky, sabotáže a atentáty na proruské úředníky a ruské vojáky. V souvislosti s tím ruské úřady zadržely či už odsoudily desítky lidí, informovala agentura Interfax. Ukrajinské úřady se k tvrzení nevyjádřily.

FSB tvrdí, že ve spolupráci s ruským vyšetřovacím výborem zastavilo aktivity „hluboce skryté, rozsáhlé zpravodajské sítě ukrajinských speciálních služeb, utvořené..., aby páchala významné sabotáže a teroristické činy“ proti státním orgánům, armádě i dopravní a energetické infrastruktuře na poloostrově. Cíli ukrajinských agentů se podle ruské tajné služby měl stát zejména šéf krymské okupační správy Sergej Aksjonov, ruský proválečný bloger Alexandr Talipov nebo bývalý ukrajinský poslanec Oleh Carjov.

Kyjevem otřásly výbuchy, podle Ukrajinců na něj mířilo nejméně osm ruských raket

Ukrajinská protivzdušná obrana brzy ráno sestřelila ruské zbraně při novém bombardování Kyjeva a padající trosky zranily nejméně dva lidi a poškodily obytný dům, uvádí ukrajinské úřady. Média informovala o sérii explozí a spuštění protileteckého poplachu, ukrajinské letectvo hlásilo zničení osmi ruských raket.

Vzdušným útokům ruské armády čelí Ukrajina prakticky každou noc, ukrajinští činitelé někdy popisují vlny desítek raket nebo bezpilotních letounů. Ty běžně míří i na Kyjev, který na konci listopadu zažil jeden z nejhorších náletů od začátku ruské agrese, když na město podle ukrajinské armády Rusové vyslali 75 dronů íránské výroby.

Biden a Zelenskyj se příští týden setkají ve Washingtonu

Prezident Spojených států Joe Biden pozval prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského na úterý do Bílého domu, informuje agentura Bloomberg. Biden chce Zelenského ujistit o přetrvávající americké podpoře napadené země poté, co republikáni v americkém Senátu ve středu zablokovali další balík vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 61 miliard dolarů. 

Slovenští dopravci obnoví na hranici protest proti ukrajinské konkurenci

Unie autodopravců Slovenska (UNAS) bude od pondělního odpoledne blokovat kamionovou dopravu z Ukrajiny na Slovensko na hraničním přechodu Vyšné Nemecké/Užhorod, který je jediným silničním spojením pro kamiony mezi oběma zeměmi. Ze stejných důvodů už v listopadu začali protestovat na polsko-ukrajinské hranici polští dopravci, vlastní akci na hranici s Ukrajinou svolali na pondělí autodopravci z Maďarska. UNAS už na začátku prosince čtyři dny částečně blokovala provoz na přechodu ve Vyšném Nemeckém. Tehdy uvedla, že pouštěla přes hranice čtyři kamiony za hodinu a neomezeně nákladní auta například s humanitární či vojenskou pomocí na Ukrajinu, která se brání ruské vojenské invazi. Větší slovenské sdružení Česmad Slovakia se k protestu nepřipojilo. Nyní UNAS uvedla, že oznámená blokáda potrvá do odvolání.

Zahájení mírových rozhovorů závisí na Ukrajině, řekl ruský ministr Lavrov

Pokud mají začít rozhovory o řešení situace na Ukrajině, musel by Kyjev nejprve změnit svůj prezidentský dekret, který zakazuje jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle tiskových agentur to v neděli řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Dodal, že Západ se snaží přes konflikt na Ukrajině Rusko vyčerpat a že proti němu vede hybridní válku.

Srbsko a Bulharsko dokončily propojovací plynovod, sníží tak svou závislost na Rusku

Srbsko a Bulharsko dokončily propojovací plynovod, jehož cílem je pomocí diverzifikací dodávek snížit závislost na ruském plynu, informují média. Plynovod se táhne v délce 170 kilometrů ze srbského města Niš na předměstí bulharské metropole Sofie. Jeho roční kapacita činí 1,8 miliardy metrů krychlových, což by mohlo v Srbsku pokrýt až šedesát procent spotřeby. Nové spojení dá Srbsku přístup k alternativním dodávkám plynu z Řecka nebo Ázerbájdžánu. Bulharsku zároveň poskytne přístup k plynu ze západní Evropy nebo od Jaderského moře. Evropská komise věnovala na výstavbu plynovodu 49,6 milionu eur (zhruba 1,2 miliardy korun). Dalších 25 milionů eur na projekt pochází z jednorázového úvěru Evropské investiční banky, zatímco 22,5 milionu eur poskytlo Srbsko.

Ruští lékaři žádají Kreml, aby se vězněnému kritikovi války dostalo ošetření

Na 120 ruských lékařů se v otevřeném dopise obrátilo na prezidenta Vladimira Putina s žádostí, aby se vězněnému kritikovi ruské invaze na Ukrajinu Alexeji Gorinovovi dostalo zdravotnické pomoci. Připomínají, že její odpírání je v rozporu s ruskou ústavou. Komunální politik Gorinov byl v Rusku prvním člověkem, kterého soud poslal do vězení za „šíření falešných informací o ruské armádě“. Tento moskevský zastupitel v jedné ze čtvrtí metropole loni na jaře odsoudil ruský útok na Ukrajinu a označil jej za válku, zatímco Moskva o něm oficiálně hovoří jako o speciální vojenské operaci. Hovořil také o smrti ukrajinských dětí a žádal, aby zastupitelé drželi minutu ticha za oběti vojenské agrese na Ukrajině.

Rusko chce podle ISW před volbami převzít a udržet iniciativu v bojích na Ukrajině

Ruská armáda se v době nejnáročnějšího počasí snaží podnikat ofenzivní operace v několika oblastech fronty na Ukrajině s cílem převzít a udržet iniciativu před prezidentskými volbami, které jsou plánovány na březen příštího roku. V posledním hodnocení stavu ruské invaze na Ukrajinu to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Ruský prezident Vladimir Putin, který je u moci přes 23 let, v pátek oznámil, že se ve volbách bude ucházet o znovuzvolení. Podle ISW se ruské síly v současnosti pokoušejí provádět ofenzivní operace na většině fronty na Ukrajině, zejména podél hranice mezi Charkovskou a Luhanskou oblastí, u Bachmutu a v okolí Avdijivky. Ukrajinské velení připouští, že nepříteli se v těchto místech podařilo převzít bojovou iniciativu. 

Maďarští autodopravci budou v pondělí protestovat proti ukrajinské konkurenci

Maďarští autodopravci budou v pondělí demonstrovat na hranici s Ukrajinou proti konkurenci ze sousední země. V sobotu to oznámil jejich svaz MKFE. Už více než měsíc jsou zablokované klíčové přechody mezi Polskem a Ukrajinou. Členové MKFE budou v pondělí protestovat na hraničním přechodu Záhony-Čop proti tomu, že Evropská unie pro ukrajinské autodopravce po začátku ruské invaze na Ukrajinu zrušila systém povolení, který platil dříve. Chtěla tak usnadnit dodávky pomoci do napadené země.

Ukrajinský plavec Romančuk odsoudil účast Rusů na OH, bojkot her ale nezvažuje

Ukrajinský plavec Mychajlo Romančuk odsoudil rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) povolit neutrálním ruským a běloruským sportovcům účast na olympijských hrách 2024 v Paříži. Novinářům na mistrovství Evropy v krátkém bazénu řekl, že je to "velká, velká škoda pro sportovní svět". Bojkot olympijských her ale navzdory tomu nezvažuje.

"Rusové útočí na ukrajinská města, ukrajinské civilisty, ukrajinské sportovce a ukrajinská sportoviště a teď jim dovolíme účastnit se soutěží. To není normální," uvedl Romančuk, který na OH v Tokiu získal stříbro na patnáctistovce a bronz na osmistovce. Připomněl oběti ruské agrese, která trvá od února 2022. "Více než 400 sportovců v této válce zahynulo. A teď je bereme na olympiádu? Když nedodržujete pravidla, když nedodržujete světový mír, tak jak můžete být připuštěn do závodů?" láteřil.

V Rusy okupované Makijivce v Doněcké oblasti mělo dojít k masivnímu výbuchu palivového zásobníku

⚡️⚡️ Four missiles, fired from MLRS, struck a 🇷🇺 fuel depot in 🇷🇺-occupied Makeevka, Ukraine 🇺🇦. pic.twitter.com/8aNGEfh2f0

— Jason Jay Smart (@officejjsmart) December 9, 2023

Kancléř Scholz navzdory rozpočtové krizi přislíbil další pomoc Ukrajině

Spolkový kancléř Olaf Scholz dnes navzdory rozpočtové krizi přislíbil další pomoc Ukrajině v její obraně před ruskou ozbrojenou agresí. Německo bude Ukrajině nadále pomáhat finančně i zbraněmi, prohlásil Scholz ve vystoupení na sjezdu své německé sociální demokracie (SPD). Informovala o tom agentura DPA.

"Neměl by a nesmí očekávat, že polevíme," řekl spolustraníkům Scholz na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina. Německý kancléř dále zdůraznil, že Německo musí být schopno v pomoci pokračovat a případně ji také zvýšit. Budou přijata rozhodnutí, "která nám umožní v tom pokračovat", řekl kancléř.