Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Spolkový kancléř Olaf Scholz přislíbil navzdory rozpočtové krizi další pomoc Ukrajině. Učinil tak na sjezdu své domovské sociální demokracie (SPD).
Rusové jsou na frontě stále aktivní u Avdijivky, uvádí ukrajinská armáda
Ruské jednotky jsou na frontě nejaktivnější v oblasti východoukrajinských měst Avdijivka a Marjinka, uvedl ráno podle listu Ukrajinska pravda generální štáb ukrajinské armády. Rusové za posledních 24 hodin podle něj na ukrajinské území v celkem 28 případech zaútočili raketami, skoro v 60 případech použili raketomety a provedli 27 leteckých úderů. Podobné informace nelze bezprostředně ověřit z dalších zdrojů.
"V důsledku ruských teroristických útoků zemřeli a byli zraněni civilisté. Zničeny a poškozeny byly obytné domy a další občanská infrastruktura," cituje web ukrajinského listu armádní sdělení. Letecké údery podle něj mířily na místa v Charkovské, Luhanské a Doněcké oblasti.
Zelenskyj podepsal některé protikorupční zákony související s přístupem k EU
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podepsal tři protikorupční zákony, jen krátce poté, co je schválil ukrajinský parlament. Jde o právní normy, které mají naplnit doporučení Evropské unie, uvedl server Ukrajinska pravda. Schválené zákony se týkají Národního protikorupčního úřadu, Národní agentury pro prevenci korupce a Speciální protikorupční prokuratury. První zákon mimo jiné navyšuje maximální počet zaměstnanců ukrajinského protikorupčního úřadu ze 700 na 1000.
Samostatná Speciální protikorupční prokuratura vzniká nově vyjmutím ze struktury úřadu nejvyššího státního zástupce. Zákon o Národní agentuře pro prevenci korupce pak umožňuje ověřovat majetek vysokých úředníků získaný před výkonem veřejné služby. Agentura Reuters napsala, že ukrajinský parlament schválil i čtyři další návrhy zákonů - včetně jednoho o ochraně národnostních menšin - nutné k zahájení rozhovorů o přistoupení.
WSJ: Ukrajina možná nebude schopna další protiofenzivy do roku 2025
Ukrajina přechází do defenzivy. Její ozbrojené síly se možná budou delší dobu pouze snažit zastavit ruský postup. Západní diplomaté a vojenští stratégové tvrdí, že vyčerpaná země potřebuje čas na obnovu a možná nebude schopna podniknout další významnou protiofenzivu do roku 2025. Na svém webu to dnes napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ).
Deník připomíná, že nákladná několikaměsíční ukrajinská protiofenziva, jejímž cílem bylo vytlačit ruské invazní jednotky, vyvrcholila malým posunem na frontové linii. U další ekonomické a vojenské podpory ze strany Spojených států i Evropy se objevily otazníky, na Ukrajině se prohlubují vnitropolitické spory a morálka národa klesá, píše list.
Ruské tajné služby mohly mít po léta informace z tisíců kamer po Ukrajině
Ruské tajné služby mohly mít po léta k dispozici záznamy z videokamer z Ukrajiny, které byly vybaveny ruským software, uvedla dnes stanice Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL). Podobné videokamery si na Ukrajině v minulých letech pořizovaly jak státní firmy a instituce, tak také soukromé podniky. Zařízení byla instalována také v objektech kritické infrastruktury, například v odstavené Černobylské jaderné elektrárně, a oblíbená byla také mezi běžnými občany, kteří je používali k zabezpečení svých domovů.
Agrární komory zemí V4 vyzvaly vlády k řešení dovozu ukrajinského obilí
Zástupci agrárních komor zemí Visegrádské skupiny (Česka, Slovenska, Maďarska a Polska) vyzvali své vlády k řešení dovozu ukrajinské zemědělské produkce do Evropské unie. V tiskové zprávě to dnes uvedla Agrární komora ČR. Upozornila na to, že Česko jako jediná ze zemí V4 nezavedla bariéry na dovoz zemědělských komodit z Ukrajiny, přestože to má dopad na tuzemský trh. Zemědělské organizace vlády vyzvaly, aby navrhly jednostranný zákaz dovozu některých druhů produkce a sjednotily ho.
MOV umožní start Rusů a Bělorusů na OH 2024 pod neutrální vlajkou
Mezinárodní olympijský výbor umožní ruským a běloruským reprezentantům startovat na olympijských hrách v roce 2024 v Paříži se statusem neutrálních sportovců. Účastnit se soutěží pod pěti kruhy budou smět coby jednotlivci v případě, že splní kvalifikační kritéria a další podmínky, oznámili dnes zástupci MOV.
Podle MOV se zatím do soutěží kvalifikovalo jedenáct "neutrálních" sportovců, osm z Ruska a tři z Běloruska. Sportovci, kteří mají vazby na vojenské či policejní složky, by měli zůstat vyloučeni. Startovat na OH nesmějí ani týmy z obou zemí.
Ministři obrany zemí V4 schválili společnou deklaraci, zahrnuje pomoc Ukrajině
Země Visegrádské skupiny budou nadále podporovat Ukrajinu v obraně proti Rusku tak, jak každá země uzná za vhodné. Sdílejí například pomoc Ukrajině při odminování, ve zdravotnické podpoře nebo humanitární pomoci. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to dnes řekla na tiskové konferenci po jednání ministrů obrany V4, Středoevropské obranné spolupráce (CEDC) a zemí západního Balkánu. Země V4 na jednání schválili společnou deklaraci.
Kdyby země polevily v podpoře Ukrajiny, byl by to signál, že Západ je slabý, uvedla po jednání CEDC Černochová. „Uděláme všechno možné pro to, abychom Ukrajinu padnout nenechali, byť na agendu můžeme mít jako různé země, zejména ve V4, odlišné názory,“ řekla Černochová. Země se podle ní shodují v tom podstatném.
EU povolí členským státům blokovat dovoz plynu z Ruska a Běloruska
Evropská unie dá členským státům pravomoc blokovat dovoz plynu z Ruska a Běloruska. S odkazem na návrh textu, který vzniká v Bruselu, to napsal britský ekonomický list Financial Times. Znamená to, že kterákoliv členská země by měla možnost zakázat firmám z Ruska a Běloruska přístup k síti svých plynovodů i k terminálům na zkapalněný zemní plyn (LNG).
Členské státy EU by tak mohly mít pravomoc částečně omezit přístup ke své infrastruktuře plynárenským firmám z Ruska a Běloruska, aby chránily své životně důležité bezpečnostní zájmy. V odůvodněných případech bude možné přístup omezit nikoliv jen částečně, ale úplně, dodává britský list. Předběžným textem návrhu se teď zabývají vyjednavači z členských zemí a Evropský parlament.
Návrh by mohl poskytnout energetickým společnostem v EU základ k tomu, aby vystoupily ze smluv s ruskými dodavateli plynu, aniž by musely platit vysoké pokuty, tvrdí vysoký představitel EU, na kterého se odvolává britský list
Putin potvrdil, že bude kandidovat v nadcházejících ruských prezidentských volbách
Vladimir Putin řekl, že ve volbách v březnu 2024 se bude podle očekávání opět ucházet o prezidentský úřad. Informovaly o tom ruské tiskové agentury, kterým to sdělili účastníci rozhovoru s hlavou státu, který se uskutečnil po ceremonii v Kremlu při příležitosti Dne hrdinů vlasti.
Ukrajina přes zablokovanou hranici s Polskem vypravila vlak s kamiony
Ukrajina vypravila první vlak naložený kamiony přes ukrajinsko-polskou hranici, informovala ukrajinská státní železniční společnost Ukrzaliznycja. Chystá se posílat vlaky i v opačném směru, tedy z Polska na Ukrajinu. Klíčové hraniční polsko-ukrajinské přechody už měsíc blokují polští autodopravci, kteří protestují proti ukrajinské konkurenci.
Vlak podle Ukrzaliznycje tvořilo 23 plošin, na které naložili 13 tahačů s návěsy. Spoj vyjel ze Sknyliva na předměstí Lvova a cílovou stanicí byl Slawków na východě Slezského vojvodství, řidiči cestovali autobusem. Ze Slawkowa kamiony mají pokračovat po silnici. Hranici souprava překročila na přechodu Izov-Hrubieszów. Ukrajinská strana pracuje na urychlení celého procesu. „Podobné cesty budou organizovány i v opačném směru,“ uvedla Ukrzaliznycja.
Ukrajinské úřady daly najevo, že pokud se tento systém osvědčí, chtějí ho používat ve velkém, píše agentura Reuters. Podle Kyjeva je na polské straně hranice asi 3000 kamionů a zástupci obou zemí se zatím nedokázali dohodnout na podmínkách, za jakých by polští autodopravci ukončili blokádu. Požadují, aby Evropská unie obnovila systém povolení pro ukrajinské dopravce, který fungoval před ruským vpádem na Ukrajinu.
Blokáda na hraničních přechodech s Polskem představuje pro Ukrajinu velký hospodářský problém. Silniční doprava pro ni nabyla na důležitosti s ohledem na ztížený vývoz jejích produktů po moři v důsledku ruské invaze.
Macron se kvůli Ukrajině sešel s Orbánem
Francouzský prezident Emmanuel Macron se v Paříži ve čtvrtek večer sešel s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Hlavním důvodem pracovní večeře byla podle agentury AFP snaha Macrona nalézt společný postoj k další podpoře Ukrajiny.
Orbán dal v týdnu jasně najevo, že chce, aby zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou nebylo tématem nadcházejícího summitu lídrů EU, který se uskuteční v polovině prosince v Bruselu. Požaduje také, aby šéfové států a vlád nejednali o dalších financích pro zemi, kterou loni v únoru napadlo Rusko, s nímž Maďarsko ve srovnání s ostatními unijními zeměmi udržuje navzdory válce vysoce nadstandardní vztahy.
Rozhodnutí o budoucím rozšíření EU a o revizi dlouhodobého rozpočtu, který zahrnuje 50 miliard eur na dlouhodobou pomoc Ukrajině, musí být přijato jednomyslně všemi 27 členskými státy EU. Maďarsko rovněž blokuje 500 milionů eur na vojenskou pomoc Kyjevu.
Ukrajina se dohodla s dvěma firmami z USA na společné výrobě munice ráže 155 mm
Ukrajina se dohodla se dvěma americkými firmami na společné výrobě klíčových dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů. Podle agentury Reuters to v televizním vysílání řekl ukrajinský ministr pro strategický průmysl Oleksandr Kamyšin. Realizace výroby na Ukrajině ale potrvá nejméně dva roky, dodal. Firmy, s nimiž se podle něj Ukrajina dohodla na společné výrobě, nejmenoval.
„Proces výroby kalibru 155 milimetrů potrvá nejméně dva roky, maximálně tři. A abychom mohli začít s výrobou, potřebujeme technologie, které vlastní naše partneři. Ukrajina tento kalibr nikdy nevyráběla,“ sdělil.
Právě munici ráže 155 milimetrů ale Ukrajina hojně využívá v bojích s ruskými invazními silami a tyto náboje patří k nejčastějším požadavkům Ukrajiny na dodávky ze zahraničí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si minulý měsíc v souvislosti s válkou na Blízkém východě postěžoval, že ukrajinské zásoby této munice se ztenčily.
Cameron: Je silný důvod použít zmrazený ruský majetek na obnovu Ukrajiny
Existují silné argumenty pro použití zmrazeného ruského majetku na obnovu Ukrajiny. Řekl to dnes podle agentury Reuters britský ministr zahraničí David Cameron. Zároveň využil své návštěvy Spojených států k tomu, aby americké politiky vyzval ke schválení dalšího balíčku vojenské pomoci pro Ukrajinu.
Cameron dnes na bezpečnostním fóru ve Washingtonu řekl, že o otázce použití zmrazeného ruského majetku hodlá hovořit se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem.
„Existuje velmi silný důvod pro to, abychom řekli 'místo pouhého zmrazení vezměme ty peníze a dejme je na obnovu Ukrajiny; to bude, chcete-li, záloha na reparace, které Rusko jednou bude muset zaplatit za nelegální invazi, kterou podniklo,“ řekl Cameron.
Zelenskyj se zřejmě zúčastní v neděli inaugurace argentinského prezidenta
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli v Buenos Aires zřejmě zúčastní inaugurace argentinského prezidenta, jímž se stane ekonom s krajně pravicovými postoji Javier Milei. Informovaly o tom dnes argentinský deník La Nación a argentinský server Infobae. Kvůli bezpečnosti ale jeho příjezd není oficiálně potvrzen. Na ceremoniál by měl dorazit například i španělský král Felipe VI., maďarský premiér Viktor Orbán či brazilský exprezident Jair Bolsonaro. Současný prezident Brazílie Luiz Inácio Lula da Silva, jehož Milei v kampani nazval zlodějem, nepřijede, zastoupí ho ministr zahraničí Mauro Vieira.
