Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Moskva i další ruské regiony hlásí rozsáhlé dronové útoky
Moskva i další ruské regiony se podle agentury TASS v noci na dnešek staly terčem rozsáhlých útoků bezpilotních letounů. Dočasně kvůli nim byla přerušena doprava na moskevských letištích Domodědovo a Vnukovo. Ruské úřady zatím hlásí jednoho lehce zraněného.
„Dnes ráno byl zmařen pokus kyjevského režimu provést teroristický útok pomocí bezpilotních letounů na objekty na území Ruské federace. Prostředky protivzdušné obrany ve službě zničily devět bezpilotních letounů nad územím Moskvy, Tulské, Kalužské a Brjanské oblasti,“ uvedlo brzy ráno v prohlášení ruské ministerstvo obrany, které od loňského února proti Ukrajině vede válku.
Jak poznamenává ruskojazyčná verze serveru BBC News, ruské ministerstvo obrany už během noci informovalo o útoku 11 dronů na stejné oblasti. Celkem jich tedy v noci na dnešek a nad ránem útočilo kolem 20.
Kyjev: Rusko pokrývá drony uhlíkovými vlákny, aby ztížilo jejich sestřelení
Rusové pokrývají své útočné drony, které posílají na Ukrajinu, uhlíkovými vlákny a barví je na černo, aby ztížili ukrajinské protivzdušné obraně jejich odhalení a sestřelení. Podle serveru Ukrajinska pravda a agentury Ukrinform to v sobotu řekl mluvčí letectva Jurij Ihnat. Zároveň sdělil, že při posledním ruském vzdušném úderu kolem 40 procent útočících bezpilotních letounů sestřelily takzvané mobilní palebné skupiny, které mají pomoci Ukrajině šetřit nákladné řízené střely země-vzduch.
Dohoda o plynu s Tureckem je už blízko, už zase tvrdí Rusové
Rusko by se v nejbližší době mohlo dohodnout s Tureckem na vytvoření střediska pro obchodování se zemním plynem, uvedl v ruské televizi místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. O tom, že dohoda je blízko, hovořil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Soči na počátku září. „V současnosti se dohaduje cestovní mapa a turecká delegace se chystá navštívit Petrohrad, aby se seznámila s vypracovanými plány Gazpromu v této oblasti. Jsem přesvědčen, že v nejbližší době bude dosaženo dohod o praktické realizaci tohoto projektu,“ řekl vicepremiér Novak podle agentury TASS.
Dodáme Kyjevu další zbraně, bojuje i za nás, shodli se Vystrčil a Pekarová
Ukrajina potřebuje další zbraně a Česko jí je nepřestane dodávat. Prohlásila to v sobotu předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v sídle ukrajinského parlamentu v Kyjevě. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila si Ukrajina zaslouží další podporu i proto, že proti ruské agresi nebojuje pouze za sebe, ale také za další evropské demokracie. Oba politici se během připomínky výročí hladomoru z let 1932 až 1933 shodli, že Rusko se stejně jako tehdy pokouší opět zlikvidovat Ukrajince.
Česká parlamentní delegace dorazila do Kyjeva v den, kdy Ukrajina čelila ruskému náletu více než sedmi desítek dronů, což byl údajně nejrozsáhlejší útok od začátku války loni v únoru. Po několika desítkách minut strávených v krytu a následném uctění památky obětí hladomoru se Pekarová Adamová a Vystrčil spolu se zástupci parlamentů Belgie, Finska, Irska či Polska přesunuli do budovy Nejvyšší rady.
„Měli bychom dodat více zbraní a já vám slibuji, že to budeme dále činit,“ řekla v projevu před ukrajinskými poslanci Pekarová Adamová. „Jste hrdinové, jste lidé, kteří bojují nejen za sebe, ale i za ostatní,“ řekl Ukrajincům Vystrčil. Jako symbolický dar předal šéfovi ukrajinského parlamentu Ruslanu Stefančukovi jednu z mimořádně výhřevných svíček, které vyrábějí Češi pro Ukrajince, kterým se nedostává světlo či teplo.
Starosta ruské Penzy nechce u škol pamětní desky vojáků padlých na Ukrajině
Starosta půlmilionového ruského města Penza, které leží asi 700 kilometrů východně od Moskvy, vyvolal podle médií rozruch, když se ohradil proti tomu, aby v místních školách byly umísťovány pamětní desky věnované jejich absolventům, kteří padli v nynější ruské válce na Ukrajině. Podle starosty by jejich velký počet mohl narušit dětskou psychiku.
Moskva oficiálně nepřiznává své ztráty ve válce, kterou zahájila loni v únoru. Ukrajinský generální štáb odhaduje, že Rusové během 640 dnů bojů přišli o bezmála 324 000 vojáků, což nejspíše zahrnuje zabité i těžce zraněné a zajaté.
Volodin označil emigranty za zrádce, navrátilce podle něj nečeká otevřená náruč
Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin na internetu napsal, že v Rusku nikdo nečeká na navrátilce z emigrace s otevřenou náručí, dopustili se totiž podle něj zrady. Na Volodinovo vyjádření upozornil na svém webu list Kommersant. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a zejména po vyhlášení částečné mobilizace loni v září odjely z Ruska podle odhadů statisíce Rusů v obavě, že by ve vlasti mohli být povoláni do války.
„Mnozí navrátilci v cizině nenašli práci. Ti, kdo se vracejí ze zahraničí, si musí uvědomit, že tady je nikdo s otevřenou náručí nečeká,“ napsal jeden z nejvyšších ústavních činitelů. „Zradili vlast, své příbuzné a blízké,“ zdůraznil.
Byl to záměrný teror, řekl Zelenskyj
Za „záměrný teror“ označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj skutečnost, že Rusové zaútočili právě v den, kdy si Ukrajinci připomínají miliony obětí hladomoru způsobeného sovětským režimem. „Více než 70 šáhedů v noci na den památky obětí genocidy hladomoru. Záměrný teror. Právě v tuto dobu. Ruské vedení je pyšné na to, že může zabíjet,“ napsal prezident. Přislíbil další posílení protivzdušné obrany a zdůraznil, že ukrajinské vedení se snaží, aby se svět sjednotil při obraně před ruským terorem. „Teroristický stát musí prohrát a nést odpovědnost za to, co spáchal,“ prohlásil.
Rusové v noci zaútočili na Ukrajinu 75 drony, 71 se podařilo sestřelit
Rusové v noci nasadili proti Ukrajině rekordní počet 75 bezpilotních letounů Šáhed, z nichž 71 se podařilo sestřelit, uvedl podle webu deníku Ukrajinska pravda velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk . Hlavním cílem náletu byl Kyjev, ale protivzdušná obrana zasahovala celkem v šesti ze 24 oblastí země. V Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě země Ukrajinci zničili také raketu Ch-59.
Markéta Pekarová Adamová a Miloš Vystrčil přijeli do Kyjeva
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v sobotu ráno dorazili do Kyjeva, kde se společně s šéfy parlamentů dalších evropských zemí setkají s prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou ukrajinského zákonodárného sboru Ruslanem Stefančukem. Kvůli trvajícímu leteckému poplachu zamířili čeští politici rovnou z vlakového nádraží do hotelového krytu.
Ruský útok na Kyjev si vyžádal několik zraněných, včetně jedenáctiletého dítěte
Ruský útok na Kyjev si v noci na sobotu vyžádal několik zraněných, včetně jedenáctiletého dítěte. Trosky dronů podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička způsobily na několika místech požáry, včetně obytné budovy a školky. Podle ukrajinského letectva Rusové provedli dosud největší útok pomocí bezpilotních letounů Šáhed íránské výroby.
Agentury citují místní obyvatele, kteří uvedli, že slyšeli drony a výbuchy po celou noc. Trosky jednoho bezpilotního letounu podle Klička spadly na výškovou budovu ve východní části Kyjeva, a trosky dalšího pak podle Ukrinformu na pětipodlažní budovu v západní části ukrajinského hlavního města. Ve druhém případě utrpěli zranění dva lidé.
Rusové na okupovaných územích na Ukrajině ničí památníky obětem hladomoru
Rusové v okupovaných částech Ukrajiny ničí památníky obětem uměle vyvolaného hladomoru, který si ve 30. letech 20. století podle odhadů historiků vyžádal životy 3,5 milionu až šesti milionů Ukrajinců. Podle ukrajinského portálu Most, který se odvolává na fotografie zveřejněné ruskou okupační správou, Rusové poničili nejméně 14 památníků obětem hladomoru v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny.
Ruský politik popřel zprávu o adopci ukrajinské dívky odvezené z Chersonu
Ruský politik Sergej Mironov označil za nepravdivou zprávu stanice BBC a serveru Važnyje istorii o tom, že adoptoval nyní dvouletou ukrajinskou holčičku odvezenou loni z dětského domova v tehdy Ruskem okupovaném městě Cherson. Na reakci sedmdesátiletého lídra prokremelské strany Spravedlivé Rusko dnes upozornila agentura AP.
"Podvrh od ukrajinských tajných služeb a jejich západních kurátorů," napsal Mironov na twitteru. "Za tím vším je jeden cíl - zdiskreditovat ty, kteří dnes zaujímají nekompromisní vlastenecký postoj," dodal politik s prohlášením, že Rusko ve své válce na Ukrajině zvítězí.
WP: Ruští a čínští činitelé jednají o tunelu, který by spojil Rusko s Krymem
Ruští a čínští obchodní činitelé, kteří mají vazby na vlády obou zemí, vedli tajné rozhovory o plánech na vybudování tunelu spojujícího Rusko s ukrajinským Krymským poloostrovem, který Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014. Napsal to dnes americký list The Washington Post (WP) s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu. Moskva podle něj doufá, že tak vznikne dopravní trasa chráněná před útoky ze strany Ukrajiny, která chce Krym získat zpět.
Jednání podle listu vyvolaly rostoucí ruské obavy o bezpečnost Krymského mostu, který slouží jako klíčová logistická spojnice pro ruskou invazní armádu na Ukrajině. Ukrajincům se most podařilo několikrát zasáhnout a zůstává zranitelným válečným cílem.
Putin: Rusko musí získat převahu na poli AI a vyvarovat se západních systémů
Rusko musí získat převahu na poli umělé inteligence (AI), prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Na konferenci v Moskvě také uvedl, že současná dominance západních technologických systémů v Rusku je nepřípustná a nebezpečná, a přislíbil, že brzy schválí novou strategii rozvoje umělé inteligence. Informovala o tom agentura TASS.
„Monopolní dominance podobných cizích nástrojů v Rusku je nepřijatelná a nebezpečná. Je absolutně nezbytné používat ruská řešení v oblasti spolehlivých, transparentních a bezpečných systémů umělé inteligence,“ řekl Putin. Dodal, že Rusko patří mezi země, které rozpracovávají vlastní systémy AI. Jako příklad jmenoval platformy YandexGPT a Šedevrum vytvářené technologickou společností Jandeks a projekty GigaChat a Kandinsky společnosti Sber přidružené k ruské bance Sberbank.
Jurečka: Práci má 122 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, jejich odvody převýší podporu
V Česku mělo tento týden práci přes 122 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Na odvodech příchozí letos zaplatí víc, než kolik jim stát poskytne na sociálních dávkách. Na tiskové konferenci po setkání s německým poslancem Seppem Müllerem (CDU/CSU) to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj tak v ČR pracuje asi 60 procent ukrajinských uprchlíků mezi 18 a 65 lety. Müller řekl, že v Německu je to devět procent a ČR by mohla v unii posloužit jako příklad pro úspěšné zaměstnávání běženců.
„Jsme země, která má v přepočtu na obyvatele největší počet uprchlíků z Ukrajiny. Velmi dobře se nám daří adaptační a integrační proces a zapojení na pracovním trhu. Upravujeme pravidla tak, abychom ukrajinské uprchlíky co nejdříve zapojili... tento týden bylo aktivních na pracovním trhu více než 122 tisíc ukrajinských uprchlíků. To číslo nám kontinuálně roste,“ uvedl Jurečka.
