Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Finsko ponechá otevřený jen jeden hraniční přechod s Ruskem, oznámil premiér

Finská vláda uzavře všechny přechody na hranici s Ruskem, otevřený nechá jen jeden ve finském Laponsku. Oznámil to dnes finský premiér Petteri Orpo, napsala agentura Reuters. Opatření má zastavit příchody žadatelů o azyl do severské země, podle Finska podporovaný ruskými úřady.

Orpo řekl, že Helsinky budou situaci na ruské hranici monitorovat a přijmou další opatření, pokud bude potřeba.

Orbán hrozí, že Maďarsko bude vetovat unijní podporu pro Ukrajinu, píše Politico

Maďarský premiér Viktor Orbán v dopise šéfovi Evropské rady Charlesu Michelovi vyzval ke "strategické diskuzi" o další podpoře Ukrajiny na příštím summitu EU v prosinci. Orbán smysluplnost podpory zpochybňuje. Podle serveru Politico, který má dopis k dispozici, Orbán nepřímo naznačuje, že Maďarsko by mohlo vetovat 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) na financování ukrajinské vlády i přístupové rozhovory s Kyjevem. Podle nejmenovaného diplomata Orbán Ukrajinu využívá jako páku při vyjednávání s Bruselem, který zadržuje 13 miliard eur (asi 318 miliard korun) ve fondech pro Maďarsko kvůli pochybnostem o stavu tamního právního státu.

Putin na summitu G20 mluvil o nutnosti zastavit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém dnešním projevu na virtuálním summitu G20 prohlásil, že je nutné hledat cesty k zastavení tragédie, již představuje válka na Ukrajině. Vyjádřil se tak ke konfliktu, který Moskva z jeho rozhodnutí loni sama zahájila nevyprovokovanou invazí do sousední země. Šéf Kremlu rovněž tvrdil, že Rusko nikdy neodmítalo účastnit se mírových rozhovorů s Kyjevem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně v minulosti opakovaně zdůraznil, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou jsou možné jen v případě, že Moskva z území jeho země stáhne svá vojska.

Bulharsko schválilo dodávku obrněných transportérů Ukrajině

Bulharský parlament dnes schválil dodávku 100 obrněných transportérů Ukrajině. Současně zamítl návrh opozice na vyslovení nedůvěry vládě kvůli vojenské podpoře Ruskem napadené země, informovala agentura BTA. Dohodu o bezplatné dodávce obrněné techniky uzavřely Sofia a Kyjev v létě tohoto roku, zahrnuje také munici a náhradní díly.

Dodávku dnes poslanci schválili poměrem 131 ku 49. Proti byli socialisté (BSP), kteří často vyjadřují proruské postoje, a také otevřeně promoskevští nacionalisté ze strany Obrození.

Moskva kritizuje český návrh omezit pohyb ruských diplomatů v Schengenu

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila český návrh omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru za scestný a rusofobní. Dodala, že pokud by byl návrh zrealizován, bude Rusko na situaci reagovat. Informovala o tom agentura TASS. O české snaze omezit pohyb ruských diplomatů napsal v úterý britský deník Financial Times. Český ministr zahraničí Jan Lipavský prostřednictvím svého mluvčího následně ČTK potvrdil, že Česko s tímto návrhem skutečně přišlo.

Zacharovová uvedla, že českou iniciativu vnímá jako "scestné nápady". "Zatím je to návrh. Ale vzhledem k tomu, co se děje ve stádu nepřátelských režimů, už to člověka neudivuje. Ale pokud to tak je, tak je to další rusofobní hnutí," sdělila.

Prezidenti zemí V4 se shodli na podpoře Ukrajiny napadené Ruskem

Podpora Ukrajiny je zásadní pro naši bezpečnost, zároveň je krokem přirozeně lidským. Řekl to prezident Petr Pavel po dnešním summitu hlav států zemí Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) na Pražském hradě. Rusko podle Pavla musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Podporu napadené zemi vyjádřily i další tři hlavy států - Polska Andrzej Duda, Slovenska Zuzana Čaputová a Maďarska Katalin Nováková.

U zemí V4 je vzhledem k jejich poloze ve středu Evropy přirozené, že řeší podobné geopolitické otázky, řekl Pavel. "Ruská agrese dopadá na nás všechny, podpora Ukrajiny je proto zásadní pro naši bezpečnost. Zároveň je také krokem přirozeně lidským," uvedl. "Rusko musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Musíme proto odhodlaně pokračovat ve všestranné podpoře Ukrajiny a jejích občanů, je to v našem zájmu," dodal.

Pomoc Ukrajině je důležitá a smysluplná, zájmem je stabilita a mír v regionu, řekla Čaputová po summitu V4. O další podpoře hovořil i prezident Duda.

Řehka jednal s předsedou Vojenského výboru NATO o současných hrozbách

Je nezbytné, aby Rusko v konfliktu na Ukrajině neuspělo, pokud by vyhrálo, nebyl by to konec nejistoty v Evropě, ale začátek ještě větší nejistoty. Po jednání s českým náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou to novinářům řekl předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Ukrajinu je podle něj potřeba podporovat, jak dlouho bude třeba. Tématem jednání bylo podle Řehky například hodnocení současných hrozeb v severoatlantickém prostoru i mimo něj, naplňování obranných plánů a český příspěvek do nich.

EU poslala Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur na provoz státu

Evropská unie poslala Ukrajině další 1,5 miliardy eur (37 miliard Kč) v rámci půjčky, která slouží k zajištění provozu státu a fungování základní infrastruktury. Informovala o tom dnes na sociální síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Celkem už letos Kyjev, který se od loňského února brání ruské agresi, od EU takto získal 16,5 miliardy eur (404 miliard Kč).

„Pomáhá nám to udržet ve válečných časech ekonomickou stabilitu,“ napsal na síti Telegram ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Rusko čeká letos nižší rozpočtový deficit, kolem jednoho procenta HDP

Deficit ruského rozpočtu se letos bude pohybovat kolem jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to dnes ministr financí Anton Siluanov. Rozpočtový plán vlády přitom počítá s deficitem dvě procenta HDP a někteří ekonomové začátkem roku čekali, že schodek rozpočtu dosáhne až pěti procent HDP, uvedla agentura Reuters.

Vyšší ceny ropy a příjmy z daní letos pomohly ruské vládě rozpočtový deficit snížit. "Přicházejí další příjmy z odvětví mimo ropu a plyn, ekonomika funguje a tempo růstu nám umožňuje mluvit o vyšších rozpočtových příjmech," uvedl Siluanov.

Rusko tvrdí, že zničilo ukrajinské drony nad Krymem

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci na dnešek jeho protivzdušná obrana zničila tři ukrajinské bezpilotní prostředky, které se pohybovaly nad okupovaným poloostrovem Krymem. Ruské síly podle Moskvy zlikvidovaly i čtyři námořní prostředky řízené na dálku u okupovaného poloostrova, píše agentura AFP. Ukrajina naopak prohlásila, že v noci zničila několik bezpilotních prostředků vypuštěných ruskou armádou.

Švýcarská vláda schválila prodej tanků Leopard jejich německému výrobci

Švýcarská vláda schválila prodej 25 tanků Leopard 2A4 jejich německému výrobci, firmě Rheinmetall Landsysteme. Podle Bernu se německá vláda zaručila, že tanky zůstanou buď v Německu, nebo v některé z partnerských zemí NATO či EU. Kvůli své neutralitě Švýcarsko blokuje přímé prodeje i reexporty zbraní na Ukrajinu.

Zmíněné tanky pochází ze švýcarských armádních zásob. Jedná se o kusy, které se Švýcarsko rozhodlo přesunout do skladů při modernizaci svých tanků Leopard 2A4. Švýcarská armáda vyřadila zhruba stovku těchto tanků a ve službě si ponechala 134 modernizovaných kusů.

„Berlín ujistil Švýcarsko, že tanky zůstanou v Německu či v zemích NATO nebo EU a poslouží pro doplnění jejich výzbroje,“ uvedla švýcarská vláda k prodávaným strojům.

Tanky Leopard 2A4 Německo poskytlo darem jako kompenzaci zemím, které darovaly své tanky, většinou sovětské konstrukce, Ukrajině, která se brání ruské agresi. Mezi těmito státy jsou i Česko, které dostalo 14 tanků tohoto typu, či Slovensko.

Ruskou novinářku vyslýchali poté, co ohlásila záměr kandidovat na prezidentku

Ruskou regionální novinářku Jekatěrinu Duncovovou, která minulý týden ohlásila záměr kandidovat v ruských prezidentských volbách, vyslýchali vyšetřovatelé z ruské prokuratury a ptali se jí na její kandidaturu a vztah k ruským aktivitám na Ukrajině.

Duncovová, která do svého oznámení nebyla příliš známá, to popsala nezávislému ruskému portálu Agentstvo. Na svém předvolebním webu vyzývá k ukončení bojů na Ukrajině. Duncovová na svém předvolebním portálu o sobě uvádí, že jí je 40 let, žije ve městě Ržev západně od Moskvy a v minulosti byla městskou zastupitelkou.

Šéf Evropské rady mírní naděje Ukrajiny na brzké zahájení rozhovorů s EU

Předseda Evropské rady Charles Michel varoval před tím, aby se brzké schválení začátku přístupových jednání s Ukrajinou považovalo za hotovou věc. Některé členské státy EU podle něj mají výhrady a dávají najevo, že na rozhodnutí potřebují více času. Michel to podle DPA řekl novinářům ve vlaku předtím, než dnes přijel do Kyjeva. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ale uvedl, že Ukrajina je pro EU nejvyšší prioritou.

„Ruská válka představuje pro evropskou bezpečnost a hodnoty zásadní hrozbu. Právě proto pokračujeme v podpoře a posilujeme naše dlouhodobé bezpečnostní závazky vůči Ukrajině,“ řekl Michel.

Michel předtím uvedl, že usilovně pracuje na tom, aby členské státy dosáhly jednotného postoje před prosincovým summitem EU. Politické problémy by se však neměly podceňovat, upozornil. O věci dnes jednal nejen se Zelenským, ale i s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou, jejíž země má rovněž kandidátský status.

Šéf Evropské rady nezmínil, které země by mohly zablokovat začátek přístupových jednání s Ukrajinou, která se od loňského února brání ruské invazi. Podle něj však kromě států vyjadřujících zásadní zdrženlivost vůči rozhovorům s Ukrajinou existuje také skupina zemí, která zastává názor, že státy západního Balkánu by měly v přístupovém procesu dostat přednost, protože jim bylo členství v EU podmínečně přislíbeno již před více než 20 lety. Tyto země nejsou proti začátku jednání s Ukrajinou, chtějí ale záruky, že pokroku dosáhnou i státy západního Balkánu, dodal Michel.

Ukrajina podala přihlášku do EU několik dní po zahájení ruské invaze loni v únoru. V červnu 2022 pak unijní lídři schválili udělení kandidátského statusu. Evropská komise začátkem listopadu doporučila zahájit s Ukrajinou přístupová jednání. Země však musí ještě splnit celou řadu podmínek, které se týkají zejména boje proti korupci, ochrany menšin či vlivu oligarchů v zemi. Zároveň komise ocenila reformy, které Kyjev podniká, například v oblasti justice či boje proti úplatkářství. Souhlas se zahájením přístupových rozhovorů musejí vyjádřit členské státy, rozhodnutí má padnout na summitu 14. a 15. prosince.

Rusko podle FSB zadrželo Francouze, který nelegálně překročil hranice

Ruská pohraniční stráž zadržela v Leningradské oblasti na západě země Francouze, který podle ruských úřadů nelegálně překročil hranice. Oznámila to dnes ruská tajná služba FSB, podle které muž místo využití oficiálního hraničního přechodu do Ruska připlul na lodi přes řeku Narva z Estonska, píší agentury AFP a TASS.

„Pracovníci pohraniční stráže v blízkosti státní hranice identifikovali a zadrželi neznámou osobu. Při prověřování zjistili, že je francouzským občanem. Cizinec se přiznal, že hranice Ruské federace překročil nelegálně,“ uvedla tisková služba FSB pro Petrohrad a Leningradskou oblast.

Žádné další podrobnosti o totožnosti zadrženého FSB neuvedla. Francouz je nyní ve vyšetřovací vazbě, hrozí mu trest dvou až šesti let vězení. O incidentu Moskva informovala i Estonsko. Rusko má s Estonskem, členem NATO a EU, zhruba 340 kilometrů dlouhou společnou hranici. Na 75 kilometrů z toho tvoří právě řeka Narva.