Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci (17.4.2025)

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci (17.4.2025) Zdroj: ČTK / AP / Efrem Lukatsky

Francouzský prezident Emmanuel Macron (vlevo) a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu Evropského politického společenství v albánské metropoli Tiraně.
Jednání v Istanbulu: Mluvčí ukrajinské delegace Heorhij Tychyj (2.6.2025)
První záběry z ruské příhraniční Brjanské oblasti po nehodě vlaku, který narazil do zříceného mostu
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov
Americký prezident Donald Trump.
157 Fotogalerie
ČTK
e15.cz , ČTK , lig
Diskuze (774)

Zprávy ze dne 18. listopadu 2023

18. listopadu 2023 · 16:35

Rusko tvrdí, že Ukrajinci přišli u Dněpru o 75 vojáků a čtyři houfnice

Ruské síly podle ruského ministerstva obrany podnikly intenzivní dělostřelecké a letecké útoky na ukrajinské jednotky v okolí Dněpru na jihu Ukrajiny a způsobily ukrajinské straně ztráty v počtu 75 vojáků. Informovala o tom agentura Interfax. Ukrajinské síly podle ní kromě toho při této operaci přišly o čtyři houfnice.

Operace se podle ruského ministerstva obrany odehrála u obce Kačkarikva, která leží v Chersonské oblasti na pravém břehu Dněpru ovládaném Ukrajinou, a u dvou ostrovů na Dněpru. Kdy se operace odehrála, ruská média neupřesnila, informaci ale převzala z brífinku ministerstva obrany, který se obvykle věnuje vývoji na Ukrajině v posledních 24 hodinách.

V poslední době přicházejí zprávy o bojích na levém břehu Dněpru, který je ovládaný Ruskem, ale kam se Ukrajincům v posledních týdnech podařilo probojovat. Podle analýzy amerického Institutu pro studium války (ISW), který se odvolává na ruské proválečné komentátory, se boje odehrávají u vesnic Pojma a Piščanivka ležících nedaleko Dněpru asi 12 kilometrů vzdušnou čarou od Chersonu a také u vesnice Krynky asi 30 kilometrů od Chersonu.

18. listopadu 2023 · 14:54

Rusko podle Kyjeva prakticky zmrazilo výměnu válečných zajatců

Rusko prakticky zmrazilo proces výměny válečných zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Podle ukrajinské agentury Unian to uvedl mluvčí koordinačního štábu pro otázky zacházení s válečnými zajatci Petro Jacenko. Poslední výměna se uskutečnila v srpnu.

Jacenko se domnívá, že Rusko chce odmítáním výměn vyvinout tlak na ukrajinskou společnost. "Rusko se snaží rozeštvat ukrajinskou společnost, snaží se přesvědčit rodiny a přátele válečných zajatců, že výměny se nekonají kvůli překážkám z ukrajinské strany," tvrdí Jacenko.

Na Ukrajině je přitom podle něj mnoho ruských válečných zajatců, které by Kyjev rád vyměnil za své vojáky. "Naše detenční střediska se zaplňují a absolutně nepotřebujeme držet tyto ruské vojáky v zajetí. Rádi je vyměníme klidně i zítra za naše obránce," zdůraznil Jacenko.

18. listopadu 2023 · 14:03

Rusko ponechalo v platnosti embargo na vývoz nafty po železnici

Ruská vláda prozatím nechala v platnosti embargo na vývoz nafty po železnici, informoval dnes ruský list Kommersant. Ruské ministerstvo energetiky v pátek oznámilo zrušení embarga na export benzinu. Už dříve uvedlo, že zrušilo restrikce na vývoz nafty prostřednictvím potrubí, který tvoří hlavní část celkového exportu nafty a benzinu z Ruska, uvedla agentura Reuters.

Moskva zavedla embargo na vývoz nafty a benzinu 21. září, reagovala tak na nedostatek pohonných hmot a jejich vysoké ceny na domácím trhu. Výjimku z embarga měl pouze export do Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu.

V pátek ministerstvo energetiky uvedlo, že na domácím trhu s pohonnými hmotami se vytvořil převis nabídky nad poptávkou a že velkoobchodní ceny klesly. Upozornilo nicméně, že v případě potřeby by mohlo zrušené restrikce obnovit.

Rusko loni vyvezlo téměř 35 milionů tun nafty. Z toho téměř tři čtvrtiny tvořila nafta dodávaná potrubím. Vývoz benzinu v loňském roce činil téměř pět milionů tun.

18. listopadu 2023 · 10:49

Kvůli válce na Blízkém východě se Ukrajině tenčí zásoby munice, uvedl Zelenskyj

Kvůli válce mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás se Ukrajině tenčí zásoby dělostřelecké munice, řekl podle agentury AFP novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Důsledkem bojů v Pásmu Gazy je podle něj zpomalení dodávek této klíčové munice na Ukrajinu. Kyjev a Washington zároveň v prosinci uspořádají konferenci týkající se vojenského průmyslu, uvedl následně v  projevu Zelenskyj.

"Co myslíte, že začali kupovat na Blízkém východě jako první? Munici ráže 155 milimetrů. Naše zásoby se ztenčily," posteskl si předtím prezident. Dodal, že zpomalení dodávek od spojenců, například Spojených států amerických, ale rozhodně není záměrné.

"V prosinci tohoto roku se uskuteční zvláštní konference za účasti ukrajinského a amerického průmyslu, vládních představitelů a dalších státních subjektů - všech, kdo se podílí na organizaci naší obrany," uvedl Zelenskyj. Spojené státy spolu s Ukrajinou podle něj aktivně "postupují" v otázce společné výroby zbraní.

Není zatím jasné, kde a kdy přesně se zmíněná konference bude konat.

Zbrojní sklady spojenců po celém světě zejí prázdnotou nebo v nich je minimum zásob stanovené zákonem, kterého už se dané státy nemohou vzdát, uvedl dříve Zelenskyj. "Nestačí to," řekl.

Tato situace je o to závažnější, že Rusko podle odhadů expertů hromadí zásoby raket, aby jimi mohlo během zimy útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, podotkla AFP. 

18. listopadu 2023 · 09:04

Kyjev se podruhé v tomto měsíci stal terčem útoku ruských dronů

Kyjev se v noci na dnešek podruhé v tomto měsíci stal terčem útoku ruských dronů. Podle zdejší vojenské správy se všech zhruba deset bezpilotních letounů podařilo sestřelit. Oběti ani škody zatím nejsou hlášeny, uvedla agentura Ukrinform.

"Druhý útok nepřátelských dronů na Kyjev v tomto měsíci. Nepřátelské bezpilotní letouny byly vypuštěny z jihu. Aby se dostaly do hlavního města, překonaly...obtížnou trasu dlouhou téměř 1000 km," uvedl šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko, podle něhož ale "složité manévry nepřítele" protivzdušnou obranu ukrajinské metropole nezaskočily.

Před týdnem se Kyjev stal poprvé od konce září terčem ruského raketového útoku. Tlaková vlna z jedné ze sestřelených raket tehdy lehce poškodila několik domů v Kyjevské oblasti.

Zprávy ze dne 17. listopadu 2023

17. listopadu 2023 · 18:00

Rusko nehodlá zavřít své okno do Evropy, řekl Putin

Rusko nehodlá zavřít své okno do Evropy. Složité období momentálně prožívá ve vztahu s evropskými elitami, nikoliv však s evropskou společností. Podle agentury TASS to dnes uvedl ruský prezident Vladimir Putin.

"Nechceme s nikým přerušovat vztahy (...) Nic přibouchávat nebudeme, ani dveře, ani okna," řekl Putin na mezinárodním kulturním fóru v Petrohradě, který je historicky označován za geografické i kulturní okno Ruska do Evropy či na Západ. "Nemáme žádný konflikt s evropskou společností", ale "s evropskými elitami prožíváme těžké časy", dodal.

Evropská unie a řada západních zemí uvalila na Rusko a jeho politiky sankce kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Na samotného Putina vydal v březnu Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač v souvislosti s obviněním z válečných zločinů.

Ruský prezident dále uvedl, že pomyslné okno do Evropy by bylo potřeba zavřít v případě špatného počasí. To ale nepanuje, což podle něj dokazují dobré výsledky ruské ekonomiky.

17. listopadu 2023 · 17:00

Černochová v Kišiněvě vyzdvihla odolnost, s jakou Moldavsko čelí tlaku z Ruska

Česká ministryně obrany Jana Černochová se během dnešní pracovní návštěvy Moldavska setkala se svým protějškem Anatoliem Nosatiim, s nímž jednala o prohloubení spolupráce v obranném průmyslu a postoji k ruské agresi vůči Ukrajině. Ocenila rovněž postoj Moldavska vůči tlaku Ruska. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo obrany. Černochová v Kišiněvě také odhalila obnovený pomník československým legionářům.

Ministryně během setkání se svým protějškem vyzdvihla úsilí moldavské vlády, která podporuje Ukrajinu bránící se ruské invazi, a její odolnost vůči tlaku vyvíjeného Moskvou. "Je zřejmé, že čelíte obrovskému tlaku ze strany Ruska, které se snaží destabilizovat vaši zemi a zvrátit prozápadní směřování Moldavska. Vaše odhodlání a síla čelit tomuto tlaku je inspirativní," řekla Černochová. Moldavská proevropská vláda od začátku invaze na Ukrajinu opakovaně obvinila Moskvu z pokusů zemi destabilizovat.

17. listopadu 2023 · 13:45

Dvanáctý balíček sankcí vůči Rusku by měl na černou listinu přidat i příbuzné Vladimira Putina a Dmitrije Medveděva, napsal list EU Observer

Dvanáctý balík sankcí vůči Rusku, který v těchto dnech bez větších podrobností představila Evropská komise, by měl na černou listinu přidat i příbuzné ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho předchůdce Dmitrije Medveděva a rovněž sedm žoldnéřských společností. Informoval o tom server EU Observer s odvoláním na návrh, který má k dispozici. Sankce by měly rovněž postihnout zisky, které Rusku plynou z vývozu diamantů. Sankční balík musí ještě schválit členské státy EU, což může být komplikované kvůli výhradám ze strany Maďarska či Slovenska. Hovoří se nicméně o tom, že by měl být schválený do Vánoc.

V návrhu se píše o uvalení sankcí na více než 120 jednotlivců či dalších subjektů za "jejich roli při podkopávání svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny", uvedlo již dříve tiskové prohlášení šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. Detaily ale zveřejněny nebyly.

Jak napsal EU Observer, jedním z elitních jmen na seznamu sankcionovaných je i Anna Putinová Civiljovová, dcera Putinova bratrance. Rovněž je tam zmíněn syn exprezidenta Medveděva Ilja a oligarcha a miliardář Rustem Sultějev spolu se svou manželkou Lidijí.

Evropská unie již dříve uvalila sankce na žoldnéřskou Wagnerovu (v přepisu z ruštiny Vagnerovu) skupinu, v jejímž čele stál Jevgenij Prigožin. Ten v srpnu zahynul při leteckém neštěstí. Podle informací ruských médií nicméně skupina opět funguje, obnovila nábor a v jejím čele stojí Prigožinův syn Pavel. EU by v této souvislosti nově chtěla uvalit sankce i na dalších sedm žoldnéřských společností, které nyní působí na Ukrajině.

Návrh nového balíku sankcí rovněž detailně popisuje rozsáhlý zákaz ruských diamantů, který je koordinovaný s Kanadou, Japonskem, Británií a Spojenými státy. V dokumentu je například zmíněn zákaz i všech další šperků, perel a zlata či stříbra obsahujících diamanty. Návrh zmiňuje i "náramkové a kapesní hodinky včetně stopek obsahujících diamanty".

"Tento zákaz se vztahuje na diamanty pocházející z Ruska, diamanty vyvážené z Ruska, diamanty dovážené přes Rusko a ruské diamanty, které byly zpracovány (broušeny nebo leštěny) ve třetích zemích," stojí v návrhu sankcí EU.

Na černou listinu by mělo být přidáno téměř pět desítek jednotlivců a přes sedm desítek dalších subjektů, většinou jde o firmy působící v oblasti obranného průmyslu, ale i letectví či satelitní navigace.

17. listopadu 2023 · 11:50

Válka na Ukrajině je zamrzlým konfliktem, který nemá vojenské řešení, řekl slovenský premiér Robert Fico. Sankce podle něj ztrácejí smysl.

17. listopadu 2023 · 08:50

Ukrajinské síly provedly řadu úspěšných operací na levém břehu Dněpru a vytvořily tam několik předmostí, uvedlo ukrajinské námořnictvo.

Ukrajinské síly provedly řadu úspěšných operací na levém břehu Dněpru v Chersonské oblasti a udržují tam pozice na několika předmostích, uvedlo v prohlášení na facebooku ukrajinské námořnictvo. Ukrajinci kromě toho v oblasti způsobili vážné ztráty ruským silám, stojí v tomto oznámení. Podobná prohlášení nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Od začátku současných ukrajinských operací na levém břehu Dněpru podle dnešního ukrajinského vyjádření v oblasti padlo 1216 ruských vojáků a 2217 jich utrpělo zranění. Ruské síly tam kromě toho přišly o 89 dělostřeleckých systémů a minometů a 48 obrněnců, uvedlo také ukrajinské námořnictvo.

Pravobřežní část ukrajinské Chersonské oblasti musely ruské okupační jednotky pod tlakem ukrajinské protiofenzivy vyklidit loni v listopadu. Nad levobřežní částí oblasti měla ale ruská strana donedávna plnou kontrolu. Americký Institut pro studium války (ISW) ale už několik týdnů upozorňuje, že ukrajinským silám se daří držet na některých pozicích, které ovládly během výsadků na levý břeh. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak v úterý sdělil, že Ukrajincům se podařilo na levém břehu řeky Dněpr vytvořit předmostí.

Moskvou dosazený šéf okupované části Chersonské oblasti Vladimir Saldo ve středu připustil, že Ukrajinci na levém břehu dobyli určité pozice. Saldo ale zároveň význam těchto ukrajinských operací ve svém vyjádření zpochybňoval a tvrdil, že ukrajinští vojáci čelí intenzivní ruské palbě a mají velké ztráty.

17. listopadu 2023 · 07:15

Praha poskytne 27 milionů korun školám na podporu dětí z Ukrajiny

Praha poskytne zhruba 27 milionů korun městským částem pro mateřské a základní školy na podporu dětí z Ukrajiny. Na dnešním zasedání to schválili zastupitelé. Peníze půjdou z projektu UNICEF- Pomoc uprchlíkům a budou určeny například na vybavení nových tříd. Cílem je posílit vzdělávání, ochranu dětí a zdraví a sociální soudržnost v kontextu ukrajinské uprchlické krize. Dnes to schválili pražští zastupitelé.

Dotace půjdou školám v městských částech Praha 3, Praha 4, Praha 7, Praha 13 a pražským Kunraticím. "Peníze jsou na vybavení nových tříd, na nábytek a další materiál nebo na lepší vybavení zázemí mateřských i základních škol," řekl radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Cílem je mimo jiné zlepšit přístup uprchlických dětí k předškolnímu a základnímu vzdělávání.

 

Zprávy ze dne 16. listopadu 2023

16. listopadu 2023 · 20:02

Kyjev: Miny na Ukrajině zabily 265 civilistů, dalších 587 zranily

Nejméně 265 civilistů přišlo na Ukrajině o život při výbuchu miny, dalších 587 vyvázlo se zraněním, řekl před novináři plukovník Pavlo Vozňuk z ukrajinského ministerstva obrany, kde působí jako zástupce náčelníka odboru pověřeného plánováním, organizací a koordinací opatření ke zneškodňování min. Zveřejněné údaje se týkají pouze období od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min (ICBL) jen za loňský rok na Ukrajině zmapovala případy zhruba 600 mrtvých nebo zraněných v důsledku exploze pozemních min nebo takzvaných výbušných zbytků války.

16. listopadu 2023 · 19:56

Nemovitosti ruského státu v Česku mají v katastru plomby

Zmrazení desítek ruských nemovitostí v Česku kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině už se projevilo v katastru nemovitostí. Jsou na nich plomby s dnešním datem, zjistila ČTK. Zmrazení ruského státního majetku je výsledkem přidání podniku pro správu ruského majetku v zahraničí na národní sankční seznam ČR, které ve středu schválila vláda. Týká se zhruba 70 nemovitostí hlavně v Praze, středních Čechách a Karlových Varech, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Z katastru nemovitostí vyplývá, že plomba je například v Praze na budově školy na Krupkově náměstí, na domě v Ovenecké ulici a vile v ulici Pod Kaštany. Zaplombované jsou také nemovitosti ve středních Čechách anebo budova bývalého konzulátu Ruské federace v Karlových Varech. 

16. listopadu 2023 · 17:51
Důležitý moment

Finsko kvůli přílivu migrantů uzavře polovinu přechodů na hranici s Ruskem

Finsko uzavře čtyři hlavní přechody na hranicích s Ruskem, aby omezilo počty přicházejících žadatelů o azyl z třetích zemí. Opatření by mělo začít platit v noci na sobotu a trvat do 18. února, oznámil finský premiér Petteri Orpo. Norská ministryně spravedlnosti Emilie Engerová Mehlová řekla, že pokud to bude nutné, je země připravena hranici zcela uzavřít.

Uzavírka se bude týkat přechodů Vaalimaa, Nuijamaa, Imatra a Niirala na jihovýchodě země. Nadále zůstanou otevřené severovýchodní hraniční přechody Vartius, Salla, Kuusamo a Raja-Jooseppi. Žádosti o azyl budou vyřizovány na dvou z těchto přechodů na severu země.

Počet žadatelů o azyl přicházejících na hraniční přechody z Ruska podle finského ministerstva vnitra výrazně narostl. Migranti podle finského serveru Yle pocházejí mimo jiné z Iráku, Sýrie, Jemenu a Turecka. V tomto týdnu jich každý den z Ruska přicházely desítky, kdežto dříve na podzim to v průměru byl méně než jeden člověk.

Finský premiér v úterý řekl, že Rusko migrantům bez platných dokladů nebrání, aby překročili hranici s Finskem, naopak jim podle něj s dopravou k hranici pomáhá.

16. listopadu 2023 · 17:18

Čaputová: Ficova vláda zatím vůči Ukrajině mění hlavně rétoriku

Reálné kroky nové slovenské vlády k Ukrajině zatím představují do velké míry kontinuitu dosavadního slovenského postoje, uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v rozhovoru pro Seznam Zprávy

Postoj slovenské vlády k Ukrajině, která od loňského února čelí ruské vojenské agresi, se podle Čaputové zatím zdá být realistický. „Pokud jde o pomoc Ukrajině, tam vláda avizovala ještě před volbami jiný postoj. Já jsem velmi ráda, že zatím to, co můžeme pozorovat v reálných politických krocích, tak to představuje v podstatě do velké míry kontinuitu slovenského postoje,“ řekla slovenská prezidentka. Výjimkou je „smrtící vojenská pomoc“, ale třeba odminovací zařízení by se měla na Ukrajinu ze Slovenska dostávat dál a pokračuje i ekonomická pomoc, dodala.

Ficova nová slovenská vláda minulý týden neschválila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 40,3 milionu eur (992 milionů Kč). Fico opakovaně odmítl dodávky zbraní a munice na Ukrajinu ze zásob slovenské armády, prohlásil ale, že podnikům ve výrobě a komerčních dodávkách zbraní nebude bránit.

Vstoupit do diskuze (774)