Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Německo dodá Ukrajině další systémy Patriot a tanky

Německo připravilo další balík zbrojní pomoci Ukrajině v hodnotě zhruba jedné miliardy eur, oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius. Součástí nové pomoci budou další systémy protivzdušné obrany Patriot a Iris-T SLM a také trojice protiletadlových samohybných systémů Gepard. V dalších týdnech dostanou ukrajinské ozbrojené síly na obranu před ruskou invazí deset tanků Leopard 1A5.

„Německo nadále podporuje Ukrajinu tím, co země nutně potřebuje, a to protivzdušnou obranu, munici a obrněnce,“ řekl Pistorius. Dodal, že tímto zimním balíkem Německo pro nadcházející měsíce ještě více posílí operační schopnosti ukrajinské armády.

Spolkové ministerstvo obrany uvedlo, že Německo předá Ukrajině ještě 15 obrněných transportérů a takřka dvacítku pancéřovaných sanitních vozidel.

Berlín již dříve dodalo Kyjevu dva patrioty a dvě jednotky moderního systému protivzdušné obrany Iris-T. Ukrajina by ráda získala rovněž střely s plochou dráhou letu Taurus, které se ale zatím spolková vláda kancléře Olafa Scholze zdráhá předat. Důvodem je podle médií obava, že Ukrajinci by těmito střelami útočili na ruské území a nikoli jen na oblasti okupované Ruskem.

Rusko zůstane mimo Radu OSN pro lidská práva

Rusko neuspělo při dnešním hlasování Valného shromáždění OSN o nových členech Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Nedostalo se zpět mezi 47 členských zemí UNHRC, když více hlasů získaly Albánie i Bulharsko, informovala agentura Reuters.

Finsko: Poškození plynovodu do Estonska bylo zřejmě záměrné

Úřady našly místo, na němž byl poškozen plynovod Balticconnector, spojující Finsko a Estonsko. „Je pravděpodobné, že poškození jak plynovodu, tak komunikačního kabelu je výsledkem vnější aktivity,“ uvedl finský prezident Sauli Niinistö. „Dnes jsem mluvil s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. NATO je připraveno pomoci při vyšetřování,“ dodal prezident. Některá média již napsala, že finská vláda podezírá ze sabotáže Rusko. 

Evropská sedmadvacítka sice není před letošní zimou v tak dramatické situaci jako loni, dopadá na ni však několik plíživých energetických problémů,

Přečtěte si analýzu Pavly Palaščákové >>>

Asi 400 ukrajinských policistů slouží ruským okupantům

Přibližně čtyři stovky ukrajinských policistů na okupovaných územích slouží okupačním úřadům. Všichni byli vyrozuměni, že jsou podezřelí z vlastizrady, uvedl šéf ukrajinské policie Ivan Vyhivskyj.

„Zdá se to jako velký počet, ale je to méně než 0,4 procenta z celkového počtu policistů,“ řekl policejní náčelník agentuře Interfax-Ukrajina.

Ukrajinští policisté v současnosti vyšetřují 96.500 válečných zločinů, z jejichž spáchání jsou podezřelí ruští okupanti. Výsledky vyšetřování poslouží k obvinění pachatelů z válečných zločinů před mezinárodními soudy, uvedl Vyhivskyj. Škála těchto zločinů podle něj sahá od ostřelování kriticky důležité infrastruktury po násilí, mučení a znásilňování na okupovaných územích Ukrajiny.

Moskevský soud zamítl odvolání Gershkoviche proti prodloužení vazby

Moskevský soud v úterý zamítl odvolání amerického novináře Evana Gershkoviche proti prodloužení vazby. Korespondenta amerického listu Wall Street Journal letos v březnu na Urale zatkla ruská tajná služba FSB a obvinila ho ze špionáže. Dnešní verdikt znamená, že novinář ve vazbě zůstane nejméně do konce listopadu, napsala agentura AP. FSB tvrdí, že Gershkovich „na základě pokynů americké strany shromažďoval informace spadající pod státní tajemství o činnosti jednoho z podniků ruského vojensko-průmyslového komplexu“. Novinář i Wall Street Journal to odmítají a Washington stojí za tím, že byl zadržen neoprávněně. Ruské úřady žádné důkazy pro svá tvrzení nezveřejnily a neveřejné je i soudní řízení.

Německo a Francie nepoleví v podpoře Ukrajiny, shodli se Scholz a Macron

Německo a Francie budou nadále pevně stát za Ukrajinou a pokračovat v její podpoře včetně dodávek zbraní. Shodli se na tom německý spolkový kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron na společném jednání vlád obou zemí v Hamburku. Scholz připomněl, že Berlín v pondělí oznámil dodávku dalšího protivzdušného systému Patriot. „Naše podpora je nutnější a jasnější než kdy dříve,“ řekl na společné tiskové konferenci po dvoudenních jednáních Macron.

Na Ukrajinu se kvůli dění v Izraeli podle Černochové nesmí zapomenout

Aktuální dění v Izraeli podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nesmí způsobit, že se zapomene na bezprecedentní chování Ruska na Ukrajině, byť aktuálně v pozornosti veřejnosti odsunulo válku na Ukrajině do pozadí. Černochová to řekla novinářům na úterní tiskové konferenci k péči o válečné veterány. Česko podle ní počítá s další pomocí Kyjevu. 

Bilance obětí ruského útoku na Hrozu stoupla na 53, pět lidí se stále pohřešuje

Počet mrtvých v důsledku ruského raketového útoku na vesnici Hroza nedaleko Kupjansku na severovýchodě Ukrajiny z minulého týdne vzrostl na 53. Dalších pět lidí se po jednom z nejsmrtelnějších úderů od začátku ruské invaze na Ukrajinu stále pohřešuje, uvedl v úterý podle ruskojazyčného serveru BBC hlavní vyšetřovatel Charkovské oblasti Serhij Bolvinov. Úřadům se podle něj ještě nepodařilo identifikovat všechny ostatky nalezené na místě. Obyvatelé Hrozy, kde před ruským útokem z minulého čtvrtka žilo zhruba 300 lidí, celkem nahlásili 22 pohřešovaných, upřesnil Bolvinov.

Zelenskyj přijel do Rumunska, chce jednat o posílení spolupráce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý uvedl, že přijel do rumunské metropole Bukurešti. Na jednání se svým rumunským protějškem Klausem Iohannisem chce posílit dobré sousedské vztahy obou zemí. Jedná se o první cestu hlavy ukrajinského státu do Rumunska, které je důležitou tranzitní zemí pro vývoz ukrajinského obilí. Rumunsko označil Zelenskyj za zemi, která přišla Ukrajině na pomoc „v nejtemnější hodině“ a jehož podpora s postupem času sílí. S Iohannisem chce jednat o bezpečnostní spolupráci, rozvoji leteckých a dalších koalic, posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, černomořské bezpečnostní architektuře a vztazích obou zemí s partnery.

Ruská raketa zranila tři civilisty v ukrajinské vsi u Kupjanska

Nejméně tři civilisté utrpěli zranění poté, co ruská raketa - podle předběžných poznatků S-300 - zasáhla vesnici Velykyj Burluk v Kupjanském okresu Charkovské oblasti, uvedl na sociální síti šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Původně protiletecké rakety S-300 Rusko upravilo k použití proti pozemním cílům, podotkla ruská redakce BBC. Zraněny byly dvě pětačtyřicetileté ženy a čtyřiatřicetiletý muž. Lékaři jim nyní poskytují potřebnou pomoc. Na místě zasahují záchranáři, napsal gubernátor.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci podle Kyjeva sestřelila 27 ruských dronů

Rusko v noci na úterý vyslalo nad jih Ukrajiny 36 bezpilotních letounů. Uvedlo to ukrajinské letectvo, podle kterého protivzdušná obrana země sestřelila 27 z nich. Zatím není jasné, jaké škody drony způsobily. Cílem útokem byla Oděská, Mykolajivská a Chersonská oblast, uvedlo letectvo. Rusko podle něj útočilo bezpilotními letouny z anektovaného Krymského poloostrova.

V Izraeli zahynul nejméně jeden Rus

Ruská diplomacie v noci na úterý potvrdila, že během sobotních útoků palestinského hnutí Hamás na jihu Izraele zahynul nejméně jeden člověk s ruským pasem. V Izraeli žije také početná ukrajinská komunita. Kyjev zatím eviduje přes 200 žádostí o pomoc od Ukrajinců v zemi. 

V Praze jednají náčelníci generálních štábů armád zemí V4 a Ukrajiny

V Praze jednají náčelníci generálních štábů armád Visegrádské skupiny (V4) a Ukrajiny, na třídenním setkání mají diskutovat o vývoji konfliktu na Ukrajině nebo vojenských prioritách českého předsednictví skupiny. Česko hostí akci v rámci předsednictví V4, naposledy se náčelníci sešli na konci června na Slovensku. Jednání začalo v pondělí a bude pokračovat do středy. Náčelníci generálních štábů zemí V4 a Ukrajiny mají kromě vývoje na Ukrajině projednávat také výstupy ze zářijového jednání vojenského výboru NATO v Oslu nebo dopady aliančního nového modelu jednotek na armády zemí V4. Řešit mají také téma Strategického kompasu Evropské unie (EU), především konceptu jednotek rychlého nasazení EU.

Ukrajinská rozvědka se podle jejího šéfa třikrát pokusila získat Záporožskou JE

Speciální jednotky ukrajinské vojenské rozvědky HUR se podle jejího šéfa Kyryla Budanova od loňského roku už třikrát pokusily o osvobození Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupuje ruská armáda. S odvoláním na vyjádření šéfa rozvědky to uvedl server nv.ua.

Poprvé se o obnovení kontroly nad Záporožskou jadernou elektrárnou pokusili příslušníci ukrajinské vojenské rozvědky v srpnu loňského roku, popsal serveru nejmenovaný velitel HUR. Tehdy několik desítek z nich přeplulo na motorových člunech přes Kachovskou přehradu do míst u města Enerhodar, v jehož blízkosti elektrárna stojí. Tehdy byl v Kachovské přehradě ještě dostatek vody, což se změnilo poté, co ji letos v červnu zničil mohutný výbuch.